Kudla2 |
|
(10.5.2015 1:30:44) Inspirovala mě jedna z dnešních diskusí.
Přáli byste si vyhrát/zdědit/jinak bezpracně získat vyšší částku peněz (v diskusi padlo 5 miliónů, tak dejme tomu tolik).
Co byste s touto částkou udělali?
Zlepšilo/změnilo by to nějak výrazně váš život?
Já nad tím díky uvedené diskusi přemýšlím, zatím s tímto závěrem:
vždycky jsme si na věci, které jsme potřebovali/chtěli, dokázali vydělat sami. Nemáme asi nijak velké nároky, ale zatím nám to vždy stačilo bez jakéhokoli pocitu, že strádáme. Takže nemám pocit, že bychom to POTŘEBOVALI, že by nám to mohlo vytrhnout nějaký trn z paty nebo splnit nějaké přání, které bychom si jinak splnit nemohli, ač bychom po něm toužili.
Kdyby nám takováto částka jen tak spadla do klína, tak bych ale aspoň já osobně začala uvažovat. Nemůžeme to jen tak utratit, to by nebylo prozíravé, co když někdy časem přijde bída na kozáky. A když už je to tak, tak to bude dětem na bydlení/studia/zajištění našeho stáří jako přilepšení k důchodu. No jo, ale kam s tolika penězi, aby časem neztratily hodnotu, protože než cokoli z tohoto bude aktuální, tak uplyne řádově nejméně osm - deset let (do plnoletosti dětí). Uložit si peníze do banky - riziko, kdo ví, kam se za 10 či více let pohne kurs, případně nenastane-li měnová reforma. Akcie a dluhopisy - tomu nerozumíme, a čemu nerozumím, do toho je riskantní investovat. Nemovitosti - OK, ale ty vyžadují údržbu a investice, bydlení máme uspokojující a nechceme ho rozšiřovat, takže jedině něco na pronájem, aby to aspoň neztrácelo hodnotu a byl z toho mírný zisk, ale zase v takovém případě je potřeba se o to starat, hrdlit se s nájemníky, zajišťovat nutné opravy...
Padl i návrh "dát to na charitu", což já osobně bych neudělala, když už bych to měla, tak by se mě určitě zmocnila lakota a chtěla bych to uchovat pro nás a naše děti, ale ani ne tak pro akutní potřebu, ale pro "strýčka Příhodu", kdyby náhodou nastala nějaká krizovka.
Takže mně osobně z toho vychází, že bych vlastně moc nevěděla, co s tím - aktuálně to nepotřebujeme, nejsme bohatí, ale to, co máme, nám vyhovuje a stačí, neměnila bych bydlení, práci ani školy dětí, a pokud by to nastalo, tak by moje hlavní starost byla, jak to nerozfrcat a uchovat to do budoucna s co nejmenší ztrátou, a to ani ne tak z potřeby, ale ze strachu, že "co by kdyby", a že jsem docela ráda, že nám nic takového s největší pravděpodobností nehrozí.
A jak to máte vy? Toužili byste náhle získat takovouto částku? A pokud ano, myslíte, že by vám to nějak zásadně změnilo život?
|
Kuskus | •
|
(10.5.2015 2:02:28) Jeje, vedela bych, co s tim.. Doplatila bych hypoteku, obmenila bych nas vozovy park, jeli bysme na dovcu. Ze zbytku bych rozumne podelila rodinu a zbytek ulozila na horsi casy ..
|
|
Delete |
|
(10.5.2015 3:34:08) Pět milionů? Jistě, je to tak akorát na doplacení hypotéky, odkoupení části pozemku, který patří k naší zahradě, ale zatím si ho pronajímáme a k udělání nějakých oprav na domě, co už začínají být akutní.
Život by nám to nijak zásadně nezměnilo, ale pomohlo by nám to.
|
jak |
|
(10.5.2015 7:46:04) Nějak bych to uložila dětem.a chybí mi 60 tisíc na nové auto,tak to bych si vzala.jinak nevím.
|
|
|
X__X |
|
(10.5.2015 6:22:23) pět milionů? to je prd. koupila bych byt, do kterého bychom se všichni poskládali tak, abychom každý měli svůj pokoj + jeden pokoj jako obývák a zbytek bych nechala na účtu pro průběžnou spotřebu, protože ze svého platu zaplatím náklady na současné družstevní 1+1 a předpokládám, že na 5+1 bych neměla, protože už takhle zrovna vzdychám nad nedoplatkem a přemýšlím, jestli tedy radši zaplatit ten nebo dětem tábor. jo, vlastně bych ještě ten byt musela vybavit, protože současný nábytek by novým potřebám nevyhovoval (aspoň tedy já, mít vlastní pokoj jenom sama pro sebe, nebudu spát u stropu na palandě, protože s přibývajícím věkem mi tak nějak víc vržou klouby když lezu nahoru a dolů... a kočka by taky určitě ocenila úpravy jenom pro ni).
|
|
Majoranka |
|
(10.5.2015 7:18:33) Hodily by se. Ale nechtěla bych je kvůli závisti.
|
|
*Owls* |
|
(10.5.2015 7:21:26) Jestli bych chtěla vyhrát 5 mil.? Asi ne dost, protože nesázím a ani žádným jiným způsobem nejdu této možnosti naproti. Ovšem stalo-li by se a nějakou záhadou by se nám tato suma přikutálela, určitě bych nepanikařila.
Taky jsme si na všechno vydělali a nemám pocit nouze. Bydlení budeme mít doplacený na začátku příštího roku, takže na hypo by to už nepadlo.
Možná bychom si dopřáli vyzkoušet pár týdnů nezřízeného a neřízeného života Proč se taky hroutit z 5mil.?
|
|
Hadice a hadi |
|
(10.5.2015 7:25:52) Brala bych to. Doplatila by se hypo, i kdyz už je hodne malá. Novy auto a beze strachu bych si pořídila ještě jedno dite. zbytek na horší časy.
|
|
Citronove koliesko |
|
(10.5.2015 7:26:07) Hm, asi by som mala dilemu ci doplatit hypoteku a kupit v BA mensi startovaci byt pre mladez (15,9) alebo si zmenit terajsie byvanie v dome s malou zahradkou za dom s velkou zahradou a zbytok ulozit, v kazdom pripade, nezostalo by tak vela aby som sa musela strachovat ze stratia na hodnote. Aktualne sa ma toto rozmyslanie s o nieco mensou sumou tyka a neviem ako sa rozhodnut. Zatial vyhrava startovaci byt.
|
|
Lefff |
|
(10.5.2015 7:46:11) Pět miliónů je akorát tak na doplacení zbytku hypotéky a zakoupení většího bytu. I starý sídlištní 4+1 stojí v Praze okolo 4,7 mil. Kč (nedávno nám takový byt kvůli naší váhavosti utekl). Výhra by mi splnila sen o větším bydlení. Nemám strach, že by mi taková částka zamotala hlavu. Ani dvojnásobek by to neudělal. Jen bychom žili v daleko menším stresu. Takže ano, přála bych si vyhrát takovou částku.
|
Dana |
|
(10.5.2015 9:46:16) Já to nevyhraju, protože zásadně nesázím ani nezdědím, tak o takové možnosti ani nepřemýšlím. Ani bych je nepotřebovala. Kdo nemá majetek a velké peníze, nemá ani žádné starosti. Tak bych je ani nechtěla.
|
Ropucha + 2 |
|
(10.5.2015 9:51:00) Dano, to je pravda, že majetek znamená starosti, ale pro někoho to mohou být příjemné starosti. Existují aktivní, tvořiví lidé, kteří rádi něco budují, dělá jim to radost. To holt záleží na nátuře, někoho by to zatěžovalo, jiného bavilo. A realita bohužel kolikrát bývá zlomyslná, takže ti nápadití nemají z čeho budovat a ti pohodlní mají na krku majetek, který je nebaví a neumějí ho využít.
|
|
Půlka psa |
|
(10.5.2015 9:56:05) On i chudej může mít starosti. Ty stejné starosti, jako mohou dopadnout na bohatého, ale navíc musí ještě řešit chybějící prachy.
|
Ropucha + 2 |
|
(10.5.2015 10:02:12) Půlko, jak se říká, lépe se brečí v limuzíně, než v tramvaji Ale je pravda i to, že někdy mohou peníze nadělat v životě více škody, než užitku. Ovšem to jsou podle mě případy, kdy za to nemohou peníze, ale peníze jen znásobí problémy, které by ten člověk stejně v životě měl (nebo už má), protože dělá v něčem chybu.
|
|
|
|
|
Cimbur |
|
(10.5.2015 7:47:27) Taková částka by se hodila, nemyslím, že by zásadně změnila život, asi bych ji investovala do bydlen. NNebo nevím, vlastně to moc peněz není. Nebo do dalšího vzdělání, protože se současným nemůžu mít soukromou praxi.
|
123 | •
|
(10.5.2015 7:50:21) Cimbur, proc nemůžeš mít soukromou praxi?
|
Cimbur |
|
(10.5.2015 8:01:52) Mám atestací 1. stupne, kterou jsem ssložila těsně před změnou systému atestací. Pak rok nikdo nevěděl, jaké kurzy a stáže doplnit, pak mě sef nechtěl pustit, pak byla ddvě riziková těhotenství, nezrala mimina, Vojtovka. V dubnu 2009 se možnost doplnění praxe uzavřela. Teď navíc nepracuju v původním oboru a současný zaměstnavatel mi stáže na jjiném pracovišti nezaplatí.
|
123 | •
|
(10.5.2015 8:25:00) Cimbur, aha. Já tě z nějakého důvodu brala jako druhoatestovanou, tak proto jsem se ptala
|
|
|
|
|
123 | •
|
(10.5.2015 7:49:05) Kudlo, to co píšeš, vnímám trochu jako pozu. Každému by se hodilo mít 5 mega navíc. Pro mne by to třeba byla věc, ktera by mi změnila život o 100%. rozumny člověk by určitě přemýšlel, jak s tou částkou co nejlépe naložit. Na druhou straňu lehce nabyl, lehce pozbyl. Kdybych o tu částku zase přišla, nebolelo by mě to tolik, jako kdybych přišla o celoživotní úspory.
|
jak |
|
(10.5.2015 7:53:20) 123,jak by Ti to změnilo život o 100%?
|
123 | •
|
(10.5.2015 8:23:04) Jak, mohla bych hned udělat něco, na co jsou proste peníze potreba.
|
|
|
|
Kukurice29+3. |
|
(10.5.2015 7:54:37) Je to dost penez a určité by nám to ulehčilo cestu za naším snem. Za část peněz bychom začali s farmou a část peněz bych se snažila investovat a udělat nějakou větší finanční rezervu.
|
Kukurice29+3. |
|
(10.5.2015 7:58:14) Ale spíš počítám, ze si na vše musíme nasporit sami a nějaká výhra je ve sférách sci-fi.
|
|
|
arsiela, |
|
(10.5.2015 7:59:01) jejku brala bych to okamžitě,život by mi to změnilo opravdu hodně.Koupila bych si slušné bydlení,zaplatila věci pro syna.A ještě doufám,že by něco zbylo.
|
|
Saša 2/98 |
|
(10.5.2015 8:03:11) 5 milionů by mi velmi ulehčilo život.... koupila bych byt a zbytek uložila dětem. Každopádně bych se ale nemusela děsit každého nečekaného výdaje
|
|
Zufi. |
|
(10.5.2015 8:06:12) Moc bych si to přála. Procestovala bych tak půlku, na stáří se usadila v Bibione a už nikdy bych nemusela vstávat na budíka.
|
Kudla2 |
|
(10.5.2015 8:09:32) Zufi,
a nebylo by to na tohle všechno trochu málo peněz?
|
Zufi. |
|
(10.5.2015 8:10:38) Kudlo, manžel by samozřejmě pracoval
|
Kudla2 |
|
(10.5.2015 8:15:52) já bych při tom "lehce nabyl" asi cítila nějakou povinnost neutratit to pro sebe (protože nemám žádný sny, k jejichž splnění by byly nutný takovýhle prachy, a tudíž bych to ze svý strany vnímala jako už opravdu velikou rozmařilost a nezodpovědnost) , ale nechat to přejít na další generace, případně to mít do rezervy, kdyby se náhodou stal nějakej průšvih.
|
Kudla2 |
|
(10.5.2015 8:25:40) Valkýro,
takovej barák musí být velká zátěž, to chápu, a pro Tebe je to, jestli tomu správně rozumím, velmi zásadní brzda, které nebýt, tak bys žila úplně jinde a jinak.
Právě tohle jsou momenty, kdy si myslím, že mít majetek je někdy větší zátěž než ho nemít.
|
Kudla2 |
|
(10.5.2015 8:42:34) Valkýro,
tak třeba já jsem vyloženě "nebarákovej" typ, neuměla bych se o to starat, přijde mi, že do toho zahučí hrůza peněz s malým efektem, mít zahradu mě spíš děsí, takže si fakt neumím představit, co bych dělala, kdybych získala barák s takovouto podmínkou (a zbýval někdo žijící, kdo by tu podmínku po mně mohl vymáhat).
Samozřejmě to nemůžu říct s určitostí, ale dost možná, že bych řekla "za takových podmínek si to, vážená rodino, strčte za klobouk, to by mě příliš omezovalo, takže se zařídím jinak a po svým a nazdar bazar."
|
arsiela, |
|
(10.5.2015 8:50:47) Valkýro naprosto tě chápu mám to podobně.
|
|
Kudla2 |
|
(10.5.2015 8:53:36) Valkýro,
ten bordel právě vidím u kamarádů, co mají baráky - nikdo nemá nový, takže se tam pořád něco musí budovat a opravovat, a prostory jsou zahlcené věcma, takže to vypadá tak, že se na tom pořád musí "vyšívat" a cpát do toho prachy, žere to strašně času a je to pořád málo a hlavně to nikdy nevypadá dobře, pořád je někde nějakej bordel, ale ne jen ten provozní, ale haldy a haldy, který rozebrat by bylo na hodně dlouho.
Prostě nic pro mě, čím jsem starší, tím jsem větší minimalista, vyhovovalo by mi málo účelnejch věcí, tak málo, aby každá mohla mít svý stálý místo a nic nebylo přeplněný, ne že by se mi to dařilo plnit, ale pravej opak by taky nebyl úplně můj sen.
|
|
Limai |
|
(10.5.2015 11:08:21) Valkýro,jaký bordel kolem baráku máš na mysli?
|
|
|
neznámá |
|
(10.5.2015 8:53:42) Na druhou stranu, já jsem barákovej typ, pro barák se zahradou bych se zadlužila do konce života. V bytě bych umřela, potřebuju soukromí, to byt nezajistí. Navíc starý barák je dědictví, co se v naší rodině neprodává. Prostě nemůžeš prodat něco, co má tak velký otisk rodiny. Takže chápu lidi, co mají vysoké hypotéky nebo poděděné staré chalupy a nepustí je.
|
neznámá |
|
(10.5.2015 8:54:53) Já jsem si donedávna myslela, že pokud někdo žije v bytě a není to zděný luxusní byt v centru, tak jsou strašně nešťastný a touží utéct do baráku.
|
Kudla2 |
|
(10.5.2015 9:03:45) neznámá,
tak ne že bychom si s tou myšlenkou nikdy nepohrávali, ale když jsme viděli "barákovou" realitu u kamarádů, tak nás to velmi rychle zase přešlo.
|
|
Jahala. |
|
(10.5.2015 10:42:51) Neznámá, jestli by mě někdo chtěl potresta tak by mi dal barák se zahrdou nebo chatu
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(10.5.2015 8:58:18) neznámá,
to s tím starým barákem, co se neprodává, do určité míry chápu, takovýhle vztah k tradici je krásná věc, ale pro mě by to muselo vycházet ZE MĚ, ne že to ode mě očekává někdo jinej, a při mým nastavení by to byla tak děsivá koule na noze, že jsem ráda (a fakt to není póza), že mě nic takovýho nepotkalo.
Asi bych nějakej větší majetek nevnímala primárně jako zdroj zábavy a požitků, ale jako ODPOVĚDNOST, něco, o co se musím starat, aby mi to buď nespadlo na hlavu (barák), nebo se nepozorovaně nerozkutálelo.
|
neznámá |
|
(10.5.2015 9:04:15) V tom případě se dědictví vzdám a barák přepustím někomu, kdo o něj stojí a bude ho udržovat, v naší rodině běžná věc.
|
|
|
arsiela, |
|
(10.5.2015 9:10:09) Kudlo já na tohle přistoupila a bylo to nejhorší rozhodnutí mého života.Rveme každou korunu,plus strašně dluhů do toho aby jsme vůbec byli schopni ten barák udržet ve stavu neslítne nám na hlavu,mačkáme se jak sardinky ve dvou místnostech.Všechno co do toho narveme se nám nikdy,nikdy nevrátí.Bohužel ze situace už není východisko,denně se klepu strachy co zas se rozbije a kde seženu peníze na opravu.A aby toho nebylo málo,tak v podstatě jen doufáme,že to někdy zdědíme a ve finále nepujdem po tom všem pod most a nezůstanou nám jen ty dluhy.
|
|
arsiela, |
|
(10.5.2015 9:17:17) Valkýro jenže mi nemáme kam jít,pronájem nepřipadá v úvahu a i když nakrásně dluhy za dva roky poplatíme,tak furt žijeme jen z jednoho platu a v našem věku nějaký hypotéka je absolutně mimo uvažování.Prostě past,z které není absolutně úniku.
|
Kudla2 |
|
(10.5.2015 9:23:32) Arsi, mám v okolí situaci, kdy dvě generace bydlely v povážlivě chátrajícím baráku, který nutně potřeboval opravy. Staří na to neměli, mladí taky ne, museli si na to vzít hypotéku. V této situaci ta "přivdaná" osoba z těch mladých řekla "ok, vezmeme si hypotéku, ale přepíšete barák na nás". Snad s věcným břemenem pro ty starší, až tak do toho nevidím.
Úplně ji chápu, bez toho bych považovala pro sebe za velmi riskantní sázet do takového baráku prachy.
|
arsiela, |
|
(10.5.2015 9:28:16) Kudlo u hypotéky to ani jinak snad nejde.my se dostali do finančních problémů právě tím,že jsme si na ty nejnutnější úpravy(nebyl tu odpad v kuchyni,špatná podlaha,střecha)museli vzít v podstatě nejmíň výhodnej obyčejnej spotřebitelskej úvěr.Tím,že barák není náš,tak jsme nemohli použít ani úvěr ze stavebka.Bohužel rodiče to na nás přepsat nedaj,bojej se,že když máme dluhy(vzniklé tím,že jsme opravovali jejich barák)tak nám to sebere exekutor.Navíc nechtěj aby cokoli z toho baráku získal můj manžel.Oni maj kapku zvláštní myšlení,s tím jaksi nic nenadělám.
|
|
|
arsiela, |
|
(10.5.2015 9:29:26) Mandelinko protože mám syna plně závislého na péči jiné osoby.
|
arsiela, |
|
(10.5.2015 9:36:39) Mandelinko tak teď jsme smíchy poprskala monitor.Z jednoho platu,kterej není ani průměrnej slušněj úvěr? I kdyby na tom přepsali,tak manželovi bude padesát,takže opět kromě šíleně drahé spotřebáku nám nikdo nic nedá.
|
arsiela, |
|
(10.5.2015 9:48:40) No z manzelova platu,jenze na to aby se to tu dodelalo se budem bavit o castce ,kterou bysme z jednoho platu proste nikdy nesplatili.takze to flikujeme svepomoci jak to jde.ale na hlavu nam to snad neslitne tak to tu nejak doklepeme.
|
arsiela, |
|
(10.5.2015 9:52:32) Mandelinko v tomhle optimista nejsem radsi se smirim s tim jak to je.pak muzu bejt jedine prijemne prekvapena pokud by se nahodou neco zmenilo k lepsimu.
|
|
|
|
|
|
arsiela, |
|
(10.5.2015 9:36:40) Mandelinko tak teď jsme smíchy poprskala monitor.Z jednoho platu,kterej není ani průměrnej slušněj úvěr? I kdyby na tom přepsali,tak manželovi bude padesát,takže opět kromě šíleně drahé spotřebáku nám nikdo nic nedá.
|
|
|
|
|
|
|