| lela, rosa, niki | 
 |
(3.3.2015 18:45:36)
Kauza Vojtek. Dnes jsem cetla jeho vyjadreni- ze uz ve vztahu dlouho nebyl stastny a bla bla. Tak jsem se tak zamyslela...Neni to nahodou dnesni dobou, kde nam je vsude predstirano, jak musime byt stastmi a spokojeni, neni to strasne sobecke a egoisticke svoje vlastni stesti povysit nad rodinu? Neni normalni spis to, ze ve vztahu jsou vetsinou problemy, ktere by partneri meli spolecne vyresit a pokud jsou deti, partneri by meli zmobilizovat vsechny sily a snazit se najit reseni? Tento individualismus - ja nejsmem stastny, tak balim kufry, bez ohledu na to, jak ublizim svym blizkym...
Z me vlastni zkusenosti - vdana jsem 10 let, zname se 13 let, dve deti - vztah neni a hlavne nebyl vzdy idealni, prosli jmse si nekolika krizemi a nekolikrat jsem uz myslela, ze to nedam. Ovsem po kazde krizi vysvitlo slunce a ja jsem nakonec rada, ze jsme spolu, vidim na detech, jak jim dela dobre, kdyz jsme jako rodina a to ze to neni vzdy ruzove uz beru ve svem veku jako pokoru - zivot proste neni reklama.
|
| Ananta | 
|
(3.3.2015 18:53:42)
Jasně že je to dnešní doba, o tom se učí i ve škole, má to svoji terminologii. Otázka je co je lepší, jestli se celoživotnš trápit nebo "žít".
|
| Z+2 | 
|
(3.3.2015 18:58:46)
Jak pro koho. Dětem to v 90 procentech případů ublíží a žít se dá i když člověk není úplně nejšťatnější. Je fakt, že život je pestřejší. Místo snahy opravit vztah se vybojovávají úplně jiné bitvy.
|
|
| Pam-pela | 
|
(3.3.2015 19:03:10)
Ananto, a co je to to ŽÍT?
Možná, že nejsem naučeni překonávat překážky, překonávat období, kdy člověku není jen dobře, kdy prostě přišla nějaká těžká doba. To totiž zákonitě musí přijít v životě každého, život není jen o radosti a štěstí.
Jde o to, jaký k čemu zaujmeme postoj...zda se snažíme určité období překonat, anebo se snažíme utéct.
před každým na životní cestě (a to jsme my všichni) není jen široká jednoduchá cesta....je tu cesta, která se mění a občas přicházejí zákruty, těžkosti, obtíže, a dokonce i hory.
TO JE TEN ŽIVOT!
žijeme ho naprosto každý...jen každý jinak...s jiným postojem k němu.
Nezdoláváme hory,dokonce ani kopečky, asi nám to přijde příliš namáhavé, snažíme se je obejít nebo utéct na jinou cestu...ale to stejně nejde. Ta hora, pokud ji nezdoláme, se stejně objeví někde jinde.
je to prostě život 
|
| Pam-pela |
|
(3.3.2015 19:21:09)
Tohle je hezký čtení
http://www.firstclass.cz/2014/07/7-staromodnich-zpusobu-jak-vybudovat-dlouhodoby-vztah/#sthash.Osmykgag.dpbs
|
|
|
| Kafe | 
|
(3.3.2015 19:08:44)
Odejít od těhotné manželky může chlap pouze v případě, že ona sama ho vykopne. Jinak se to prostě nedělá. To je totální selhání toho muže.
Těhotenství, porod, šestinedělí, první měsíce s kojencem - to je náročné zejména pro ženu a ten chlap má být právě v takové situaci oporou. Kdyby si nyní, kdy jsem těhotná, manžel rozhodl, že se mnou není dostatečně šťastný, tak si jsem jistá, že by si nad ním celá rodina odplivla a jeho rodiče by za něj cítili hluboký stud a měli by pocit, že ho špatně vychovali.
|
| Natascha | 
|
(3.3.2015 19:12:44)
Liško, tak
|
|
| Len | 
|
(3.3.2015 19:17:18)
Kdyz jsem byla na konci prvniho tehotenstvi, tak se mi manzel poprve psychicky zhroutil, ze zdraveho a neustale pracujiciho chlapa se stala troska, byl tehdy hodne dlouho na silnych sedativech. 24 hodin po narozeni druheho ditete zase spachal posledni (doufam!) pokus o sebevrazdu. Netusim, proc zrovna ta tehotenstvi a obdobi porodu byla tak strasne narocna. Kdovi, co se deje uvnitr pana Vojtka a kdo vi, jak to vlastne je. Vubec nemam odvahu jakkoliv soudit vzhledem ke svym zkusenostem.
|
| Z+2 |
|
(3.3.2015 19:21:55)
Tak to musel být adrenalýn. Nezávidím. On je to dost pocit zodpovědnosti. Pomatuji jak jsem se s prvním dítětem v prvních týdnech budil strachy, že se mu něco stane.Jak vše utáhneme, kdybych třeba onemocněl.
|
| Kafe |
|
(3.3.2015 19:28:12)
Z+2 - ale neutekl jsi od toho. V takových situacích se pozná charakter.
|
| Z+2 |
|
(3.3.2015 19:35:34)
Ne, ale každý je jiný. Někdo panikaří víc jiný míň. Ale dík.
|
|
|
| Kreaty | 
|
(3.3.2015 19:41:08)
je pravda, že se málo mluví, zkoumá, ví o tom co pociťuje muž v tomto období, rozhodně je to pro něj hodně těžké a jaksi není v centru pozornosti, je poněkud vedle, možná by se tomu mohl někdo věnovat, i pro muže je to těžké a zodpovědné období, akorát bez toho porodu, možná je to o to těžší nebo hůře pochopitelné
|
| Kafe |
|
(3.3.2015 19:46:37)
Když můj kolega čekal s manželkou první dítě, svěřil se mi (mezi 4 očima), že to nesmí dát před manželkou vědět, ale že je úplně vyděšený, jestli se něco nepokazí a jestli to on zvládne. Pro zodpovědného muže je to jistě náročné období, ale to i pro ženu, která přitom navíc rizkuje své zdraví.
|
|
|
| Len |
|
(3.3.2015 20:30:46)
Z+2, ano, panika z budoucnosti je urcite casta. U nas uz tam byly psychicke problemy v minulosti, ktere vypluly na povrch zrovna v tomhle obdobi + zazitky z povalecne Jugoslavie + spousta jinych stripku. V prvnim pripade byl ten kolaps uplne necekany, ze dne na den. Nevim, mozna, kdyby se udrzel v pouzitelnem stavu, tak take jen odejde a misto dopovani na psychiatrii bude povidat, ze hleda sve zivotni stesti
|
|
|
| Zd a tři |
|
(3.3.2015 19:37:02)
Jo, u nás to bylo podobně, dokonce 2x a dopadlo to manželovou hospitalizací.
Fakt to pro chlapy asi není žádný med..
|
|
| romanaI | 
|
(3.3.2015 20:55:40)
Souhlasím. Můj chlap si prošel podobným vnitřním zmatkem ve 40ti. Sesypal jak domeček z karet a jsem ráda, že tenkrát nejednal zkratkovitě. O životní spokojenosti za každou cenu,ani o krizi středního věku se tehdy vůbec nic nevědělo. Brečel mi, že se cítí nespokojený a vůbec neví proč. Potřeboval od nás odejít- cítil, že musí a nedokázal sám sobě objasnit proč-co mu vlastně vadí ani co od života dál chce. Držím palce všem,jejichž muži prochází podobnou krizí. Vím, že je to pro ženu peklo, ale muž to má v hlavě už od pravěku nastavené jinak- on umí "lovit a konat",neumí komunikovat. Teď jsem máma dvou slušně vychovaných kluků a doufám, že je život tohoto jejich vnitřního zmatku ušetří.
|
| Alraune | 
|
(4.3.2015 13:57:54)
Je to herec. Lovit neumí, komunikací se živí... zas bych to tak neromantizovala. Obecně se v kuloárech povídá, že ona někoho má.
|
| delfina7 | 
|
(4.3.2015 14:02:38)
Jestli ona někoho má, byla by teď vysmátá, ne? Barák pro sebe, budoucí alimenty, novej milenec...
|
|
|
|
|
|
|
| Z+2 |
|
(3.3.2015 18:54:40)
Máš naprostou pravdu. Je prostě taková doba. Naštěstí se ty rozvody v této době dají přežít lépe než kdykoliv dřív.
Proč odešel Vojtek netuším a z venku mi to přijde naprosto bezcharakterní. Ale asi je to někdy těžký.
|
|
| kambala pláááckááá | 
|
(3.3.2015 18:55:10)
no, to ma vzdycky dve strany, tahle mince
kdybych musela zit s clovekem, ktereho jsem si ja blba vzala ve 21 letech, tak bych se asi dneska nedozila, protoze bych se musela zabit, pokud bych se s nim nemohla rozvest.
jen proto, ze jine zeny takove manzelstvi prezily, neznamena, ze bych musela takove manzelstvi mit ja a byt v nem stastna.
problem neni to, ze ten chlap muze ze dne na den odejit. problem je v tom, ze neodpovida za nasledky svych cinu. ma problem velkoryse platit opustene zene a velke vyzivne diteti, ze tomu diteti neda svuj cas, ktery by mu dal, kdyby s nim zil v jedne domacnosti.
|
| Z+2 |
|
(3.3.2015 19:00:44)
Rozvod v bezdětném vztahu fakt za morální problém nevidím.
|
|
| Fren |
|
(4.3.2015 8:51:32)
Spousta rodičů,a nejen otců,sice žije dohromady v jednom bytě se svými dětmi,ale o tom,že by jim věnovali svůj čas nemůže být ani řeči.
Je docela hrůza,když radí lidem v brynde někdo tak nezkušený a s takovými názory jako ty.
|
|
|
| Faidra Lannister | 
|
(3.3.2015 19:07:05)
Vojtkovým ani nikomu jinému u toho nesvítím a obecně vynášení soudů a la Jeho Ctihodnost soudce Lynč nemusím.
A rozvody, neb "mám právo na štěstí..." já nevím, pořád o tom slyším, ale v reálu to moc nevidím. Rozvod ani dneska není žádná procházka rozkvetlou zahradou, moc jsem jich ve svém okolí nezažila a když už, lidi se k nim dlouho odhodlávali. Spíš vidím, že lidi se to snaží všelijak lepit, i když to třeba skřípe fakt dost hlasitě.
|
|
| Natascha |
|
(3.3.2015 19:11:59)
šmejd
|
|
| Margot+1 | 
|
(3.3.2015 19:24:38)
aniž bych ti přála cokoli zlého, po deseti letech manželství jsou lidé většinou spokojení a libují si, jak to dávají... a po patnácti se můžou sežrat.
Znám i manželství trvající 20, 30 let. O štěstí nebo spokojenosti bych tam nemluvila. Spíš o zvláštním respektu, statu quo a rezignaci.
|
| Faidra Lannister |
|
(3.3.2015 19:29:43)
Znám šťastná manželství, kde si to zúčastnění kroutí už nějakou tu dekádu :) Myslím, že to o tomhle není.
Jako jo, do hlavy a do talíře jim nevidím, důkazy snést nemůžu, ale znáš to... takhle jeden načapal manželku se sousedem a důkazy neměl, páč byli přikrytí ;)
|
| Margot+1 |
|
(3.3.2015 19:55:40)
faidro,
"takhle jeden načapal manželku se sousedem a důkazy neměl, páč byli přikrytí"
zní to jako sranda, ale myslím, že to je velká pravda. Že u těch dlouholetých vztahů se nakonec přestanou řešit hlouposti, vč. "takových". Ovšem je to samozřejmě za cenu značného ochladnutí citu. A místo milostného citu (lásky) přichází city jako: respekt, vděčnost, bezpečí, společná historie.
Ovšem o tom se nemluví.
|
| Faidra Lannister |
|
(3.3.2015 20:47:12)
Margot, třeba jo.
A třeba si tím racionalizuješ svou vlastní situaci.
Nic ve zlém, přála bych ti, abys to rozřešila ke své spokojenosti.
|
|
|
|
| Lady V. | 
|
(3.3.2015 19:38:51)
Ja znam manzelstvi trvajici ctyricet pet let a je opravdu stastne.
Ale zazili toho fakt hodne a i dost krusne chvilky. Maji spolu stale sexualni zivot a vubec jim to klape i kdyz ke sporum samozrejme sem tam dojde, bez toho to snad neni mozne...
Ale to je jedine manzelstvi, ktere znam, ktere je opravdu stastne po takove dobe.
Jak to dopadne u nas zatim netusim, jsme manzele teprve trinact let.
|
|
| Margot+1 |
|
(3.3.2015 20:30:42)
Hm, Buchli, já si zase po osmnácti letech stěžuju.  Co z toho vyplývá?
|
| Margot+1 |
|
(4.3.2015 11:26:49)
Ano.
Jenže si říkám, jestli třicetileté "šťastné manželství" není mýtus. Jestli po třiceti letech není úspěch, že dotyční se neotravují a v rizikových oblastech si jsou z cesty.
A že nás na to nikdo neupozornil, protože "o tom se nemluví".
|
| kambala pláááckááá |
|
(4.3.2015 11:40:55)
souhlas
|
|
| Lassiesevrací |
|
(4.3.2015 11:52:46)
Nevim. Spousta osamelych lidi tvrdi, ze samota je zla. Zvlast ve stari. Jestli jsou lidi spolu 30 let, maji spolecne vzpominky a zazitky, jsou zvykli jeden na druheho a citi se proste dobre, kdyz.vedi, ze je tam jeden pro druheho, tak co vic si prat? Jako s detma....vytacej rodice do vyvrtky, rvou, dupou, perou se....ale ja mam rada ten pocit, kdyz se sejdem vsichni doma. A to starsi uz drzkuje, mladsi je nemocnej a narocnej a nejmladsi je velka voda.
|
| Margot+1 |
|
(4.3.2015 12:02:51)
"jestli jsou lidi spolu 30 let, maji spolecne vzpominky a zazitky, jsou zvykli jeden na druheho a citi se proste dobre, kdyz.vedi, ze je tam jeden pro druheho, tak co vic si prat?"
- cítit se "prostě dobře" se ani za této situace nemusí; většinou říkají, že se necítí úplně zle. Aspoň ne vždycky.
A co víc si přát? Sdílení, nové zážitky, bouřlivý sex? Pocit, že partnerovy zvyky jsou zajímavě pikantní, nikoli chronicky otravné?
|
| Lassiesevrací |
|
(4.3.2015 12:13:53)
Ja nevim, jestli po 30 letech budu chtit bourlivy sex, kazdopadne vztah se transformuje do jine podoby lasky a k tomu se proste v x kratkodobych vztazich nedopracujes. Tech bourlivych kratkodobych jsem mela hodne, manzela jsem potkala skoro ve triceti a po tech 11 letech jsem v souziti, ktere mi maximalne vyhovuje.
|
| kambala pláááckááá |
|
(4.3.2015 12:21:54)
Lassie, já tvrdím, že mám dost reprezentativních vzorků na to, abych dokázala říct, v čem je ten náhlý "odchod za štěstím"
právě v tom, že jsme vychováváni v iluzi toho, jak má vypadat jediný dlouhodobý a monogamní svazek v životě
to je všechno
negeneralizuju a netvrdím, že tak dopadne KAŽDÉ dlouhodobé manželství
|
| Lassiesevrací |
|
(4.3.2015 12:26:38)
Ja ale predpokladam, ze dospelost a zivotni zkusenosti iluze trochu obrousi, nezijeme ve vakuu. Na Jeziska taky neveris do 30, i kdyz ti s nim v detstvi motaj hlavu. To jsou opravdu lidi, co ve 30 veri v lasku, jako byla ve Snehurce?
|
|
| kambala pláááckááá |
|
(4.3.2015 16:00:06)
no právě. mám reprezentativní vzorky rozvádějících se, co se zklamali s tím štěstím. přesně to jsem psala
|
|
|
|
| Margot+1 |
|
(4.3.2015 12:27:58)
Lassie,
já po téměř dvaceti bouřlivý sex chci. A znám minimálně jednoho člověka, co ho po třiceti chce taky. Ovšem doma kde nic, tu nic.
|
| Lassiesevrací |
|
(4.3.2015 12:31:54)
Tak je treba rozlisovat - bourlivy sex a "kde nic tu nic" jsou po 30 letech dva extremy.Ale urcite neni treba na podklade osobnich neuspechu ve vztazich zevseobecnovat.
|
| Margot+1 |
|
(4.3.2015 12:34:47)
naopak, mám dojem, že "kde nic, tu nic" je po třiceti letech naprosto běžný stav.
|
| Lassiesevrací |
|
(4.3.2015 12:44:50)
Dojem, nebo u toho vsem svitis?
Mne to proste prijde jako kysely hrozny, nic vic..... Problemy ve vztazich jsou, je to jejich prirozena soucast. To ale neznamena, ze dlouhodoby vztah je neco, co se musi pretrpet. Nesoulad v sexu je problem, ale vzajemna laska si s tim poradi ( treba v pripade nemoci nebo postizeni partnera).
|
| Margot+1 |
|
(4.3.2015 12:57:01)
Lassie,
někteří lidé o svých problémech MLUVÍ, netřeba jim svítit.
Poznámce o kyselých hroznech nerozumím. Neúspěšná ve vztazích si nepřipadám, už proto, že jsem v životě vlastně měla (a mám) jen jeden - což pokládám za úspěch.
Nicméně šťastná se poslední roky necítím (z mnoha důvodů). A jediné, co se dozvídám, je, že to je normální a že je pošetilost štěstí očekávat. Tomu se říká dobrá rada nad zlato.
Mmch, po 11ti letech jsem šťastná byla.  Ale jen si tu svou "transformaci vztahu v něco kvalitativně jiného" maluj. Přeju ti, aby proběhla k tvé spokojenosti.
|
| Lassiesevrací |
|
(4.3.2015 16:09:36)
Já nejsem žádný idealista. Zrovna máme s manželem těžké období. Souvisí to i s postižením syna, neskutečnou byrokracií, financema(musela jsem skončit v práci) a jiné lahůdky.
Ale fakt, že jsi měla jen jeden vztah a jsi nešťastná, prostě není pozice, ze které lze hodnotit všeobecně vztahy ostatních.
|
|
| Lassiesevrací |
|
(4.3.2015 16:09:37)
Já nejsem žádný idealista. Zrovna máme s manželem těžké období. Souvisí to i s postižením syna, neskutečnou byrokracií, financema(musela jsem skončit v práci) a jiné lahůdky.
Ale fakt, že jsi měla jen jeden vztah a jsi nešťastná, prostě není pozice, ze které lze hodnotit všeobecně vztahy ostatních.
|
|
| Lassiesevrací |
|
(4.3.2015 16:09:37)
Já nejsem žádný idealista. Zrovna máme s manželem těžké období. Souvisí to i s postižením syna, neskutečnou byrokracií, financema(musela jsem skončit v práci) a jiné lahůdky.
Ale fakt, že jsi měla jen jeden vztah a jsi nešťastná, prostě není pozice, ze které lze hodnotit všeobecně vztahy ostatních.
|
| Lassiesevrací |
|
(4.3.2015 16:10:21)
Jednou jsem to chtěla napsat. Zas tak náročný to není 
|
|
|
| Lassiesevrací |
|
(4.3.2015 16:13:30)
Jinak neříkám, že očekávat štěstí je pošetilost. Jen si každý pod tím štěstím prostě představí něco jiného. Někdo ten divokej sex po 30 letech, někdo blízkého člověka, se kterým si dobře rozumí a je s ním rád.
|
|
| Vanka | 
|
(5.3.2015 10:53:03)
Tak já jsem vdaná 21 let a šťastná jsem. A ze svého okolí vím, že nejsme sama. A navíc teď právě máme takové období, kdy je to fakt dobré po všech směrech. 
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| kambala pláááckááá |
|
(4.3.2015 12:02:59)
to sice jo, ale od mládí jsme krmení tím, žili spolu šťastně až do smrti. a nidke se nemluví o tom, že po dvaceti letech to štěstí = když se nebudou srát tak, že by si šli po krku
pak se holt najednou chlap podiví, kde je to štěstí, a zdrhne za lepším
|
| Margot+1 |
|
(4.3.2015 12:14:52)
kambalo,
přesně tak. To je pro mě zcela nový "objev".
Protože tchyně ani matka 45 let vdaná ti tohle prostě na plnou hubu neřekne. Třeba jak se jí ulevilo, když taťkovi "ten jeho" jednoho dne usnul a ráno se neprobudil a od té doby cosi šuká už jen v garáži. Anebo že před patnácti lety měla nádherný mimomanželský vztah, který trval tři roky, pak to vyšeptalo, ale kluci (exmilenec s manželem) spolu pořád dávají dohromady veterána...
Ach jo.
|
|
| Lassiesevrací |
|
(4.3.2015 12:17:00)
To je subjektivni nazor dany konkretni zivotni situaci a tvou profesi. To, ze to clovek nezazil-nevidel, neznamena, ze to neexistuje. To je jako ta slavna Polivkova veta, kterou reagoval na vyrok Chylkove, ze Boha nikdy nikdo nevidel.....
|
|
| Margot+1 |
|
(4.3.2015 12:24:28)
Znám třeba jeden pár, který vypadá jako reklama na spokojené dlouholeté manželství: odrostlé děti, teď už i vnouče, společné koníčky, společné podnikání.
A přitom se ví, že jednou v zimě ji ten její nasral tak (když dovalil úplně na šrot z hospody), že mu z ložnice vynosila kytky (aby nepomrzly) a otevřela mu dokořán okno. Jak byl zlitej, ani se nepřikryl. Dostal zápal plic. A dnes se tomu v hospodě smějou. Z toho až mrazí (obojího).
|
|
|
|
| Lonai | 
|
(4.3.2015 14:07:47)
Nemyslím. Naši se i po 40 letech mají moc rádi a manželovi rodiče se měli rádi také. Když tchýně zemřela (v 66 letech), tchán zemřel rok po ní. A celý ten rok byl moc špatný. Prostě bez ní nechtěl být (a to byl soběstačný - uměl uklidit, nakoupit, uvařit - vařil hlavně on i předtím). Ale hrozně moc se mu stýskalo. Tchýně byla od něj celý život hrozně opečovávaná.
|
|
| Sio |
|
(4.3.2015 18:10:12)
Není to mýtus, ale někomu ke štěstí stačí míň a někdo toho holt potřebuje víc.
Přijde mi hrozný soudit zvenku, jak je které manželství šťastné nebo nešťastné, často to nemůžou objektivně posoudit ani samotní manželé.
Jestli je větší hajzl, když ji opustil před porodem, než kdyby ji opustil měsíc po, to si taky netroufám soudit.
|
|
| Pam-pela |
|
(5.3.2015 1:08:00)
Margot, my letos máme 30 let...a myslím, že to není jen zvyk. My teda máme společného hodně a jeden druhého pořád ještě potřebujeme - citově, kvůli domovu, pracovně...
Prošli jsme teda jednou opravdu velikou a vážnou krizí, bylo to dost děsný, ale paradoxně jsem za ni teď dost ráda, protože jsme si leccos oba ujasnili a uvědomili.
Ale chtěla jsem spíš říct, že po 3Oti letech partnerství to nemusí být jen nuda a jít si z cesty a žít vedle sebe (to by mě vážně vůbec nebavilo) - jenže je potřeba určitě pro to něco dělat, aby se to nestalo.
Osobně bych neměnila, neznám nikoho a ani jsem nepoznala, kdo by mi vyhovoval na soužití víc (a to nepočítám ani děti, vnoučata, společnou práci, vzpomínky)...a je pro mne i důležitý, abychom si rozuměli i jako "kamarádi", abychom spolu uměli být. A že byly doby, kdy jsme spolu trávili fakt 24 hodin denně a poměrně bez problémů .
Ne že by mě občas neštval, ale já taky nejsem vždycky ideál
|
|
| Pam-pela |
|
(5.3.2015 1:08:04)
Margot, my letos máme 30 let...a myslím, že to není jen zvyk. My teda máme společného hodně a jeden druhého pořád ještě potřebujeme - citově, kvůli domovu, pracovně...
Prošli jsme teda jednou opravdu velikou a vážnou krizí, bylo to dost děsný, ale paradoxně jsem za ni teď dost ráda, protože jsme si leccos oba ujasnili a uvědomili.
Ale chtěla jsem spíš říct, že po 3Oti letech partnerství to nemusí být jen nuda a jít si z cesty a žít vedle sebe (to by mě vážně vůbec nebavilo) - jenže je potřeba určitě pro to něco dělat, aby se to nestalo.
Osobně bych neměnila, neznám nikoho a ani jsem nepoznala, kdo by mi vyhovoval na soužití víc (a to nepočítám ani děti, vnoučata, společnou práci, vzpomínky)...a je pro mne i důležitý, abychom si rozuměli i jako "kamarádi", abychom spolu uměli být. A že byly doby, kdy jsme spolu trávili fakt 24 hodin denně a poměrně bez problémů .
Ne že by mě občas neštval, ale já taky nejsem vždycky ideál
|
|
|
|
|
V její náručí
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)