| Janička1 | 
 |
(24.2.2015 18:08:01)
Dobrý den, kolik slov přečte váš druhák za minutu ? Syn přišel dneska s tím, že zítra čte na čas, po vysvětlení mi bylo řečeno, že má na to paní učitelka tabulky a jednou za čtvrt roku čtou na čas, který trvá minutu a podle počtu slov dostanou známku. Prý spolužák vedle sedící měl 70 slov a chválila paní učitelka jednoho co měl přes sto slov. Přijde mi, že syn čte krásně a rád, intonuje, četbu si užívá a je mu dobře rozumět. Tak mě jen zajímá jak to máte vy a vaši druháčci v tom druhém pololetí a nevíte podle jakých tabulek se to tedy počítá ? ... děkuji předem 
|
| Yuki 00,03,07 | 
|
(24.2.2015 18:26:12)
Báro, vím, že to u kluků na škole taky tak měli, ale bylo mi to jedno, kolik přečtou, četli dobře a rádi, a teď je mi zase jedno, kolik sov přečte, jen doufám, že ho školní četba neodradí od čtení knížek doma
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(24.2.2015 18:34:48)
a v PPP je to součást vyšetření, nevím jestli všech, ale syn tam dostal diagnózu všech dys :))) přesto teda četl a čte extrémně
už proto si myslím, že to tempo čtení absolutně o ničem nevypovídá, možná o schopnpsti rychle hýbat očima nebo jazykem
|
| Len | 
|
(24.2.2015 18:37:59)
Ja dodnes neumim cist nahlas, je to jedina situace, kde se mi projevuje dyslexie. Kdyz ctu potichu, tak ctu hodne rychle. Takze rychlost cteni nahlas nemusi nic vypovidat.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(24.2.2015 18:42:50)
jj, syn zase nerad četl nahlas kvůli výslovnosti, vada řeči ho zpomalovala a rušila
|
|
|
|
| Delete | 
|
(24.2.2015 18:43:19)
Yuki,
je to jeden z nástrojů, ne jediný...neznamená to, že kdo pomalu čte, má nějakou diagnózu...ale může ukázat na podstatu problému s porozuměním nebo naopak vyloučit tento problém.
A diagnostiku samozřejmě nedělají jen v PPP, ale diagnostické zkoušky různého druhu provádí každý učitel. Ne aby dal diagnózu, ale aby věděl, jak na tom které dítě je, případně aby odhalil, kde by mohlo mít to které dítě problém. Teprve když učitelská diagnostika nestačí, nastupuje podrobnější diagnostika v PPP.
Takže tempo čtení samozřejmě vypovídá o mnohém, zejména pak v počátcích čtení.
Jo a ještě...."čtení na rychlost" je hloupost, ale sledovat rychlost čtení smysl má.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(24.2.2015 18:49:53)
Delete, vzhledem k tomu, že veškerou diagnostiku jsem si udělala u všech třech kluků sama doma, škola se neráčila angažovat, do PPP jsem je objednala sama a u všech třech se potvrdil můj odhad, tak na pedagogickou diagnostiku moc nevěřím, bohužel, sama jako pedagog moc dobře vím, že to učitelé neumí, nepoznají děcko s nadáním, nepoznají děcko s dys, co už víc by měli poznat?
takže co se týká čtení, snažila bych se jako prvostupňový učitel v dětech budit lásku ke čtení, porozumění textu brát jako zábavu a něco, co se každý naučí, když čte (samozřejmě nějaký limity to má)
podle mě totiž učitel, který je s děckem 4 hodiny denně, 5 dní v týdnu, musí poznat, co ve třídě má, i když je těch děcek 25, v pololetí musí mít jasno i bez počtu slov za minutu
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(24.2.2015 18:53:10)
ještě k tomu počtu slov za minutu - pro mýho současnýho druháka by to byl solidní stres, strašně moc chce být stejně šikovný jako ostatní a toto by ukázalo, že čte pomalu a jeho sebevědomí by zbytečně kleslo ještě níž - to je totiž další z věcí, který si u tohoto testování učitelé neuvědomují, že ve třídě může být děcko s mizerným sebevědomím a tímto zbytečným testem ještě uškodí
|
| Monika |
|
(24.2.2015 19:05:25)
U nás to "čtení na čas" tehdy kdysi dávno dělalo tak, že třída měla zadanou nějakou samostatnou práci a chodili jsme číst k učitelce ke katedře, a to jen "polohlasem" nebylo třeba se předvádět před celou třídou a ani se myslím "nezveřejňovaly výsledky" Jak rychle resp. plynule kdo čte, ale bylo evidentní z normálních hodin, přeci ...
|
|
| Delete |
|
(24.2.2015 19:44:34)
Proto jsem samozřejmě psala, že normální člověk testuje bez vědomí dítěte....
Ale holt učitelé nikdy neudělají nic správně a pořádně.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(24.2.2015 19:48:06)
já jsem taky učitelka, ale zklamaná přístupem kolegyň a kolegů, tím myslím i těch kolegyň, který jsem nepotkala ve svým působišti, ale kteří měli nebo mají na starosti moje děti
opravdu dobrých si vážím, ale je jich žalostně málo
|
| Delete |
|
(24.2.2015 20:28:44)
No nevím, asi jsem z jiného kraje. Všechny moje holky prošly rukama výborných učitelek...každá měla jinou....
No a moje kolegyně a kolegové....na prvním stupni je nás 10.
Je tam chlap, coby učitel totální mizérie, právě si kvůli němu "užíváme" inspekci (po opakovaném pokusu rodičů řešit situaci s ním prostě poslali podnět na ČŠI). Kdybych to brala jak ty, tak podle něj by se dal odsoudit každý učitel a chlap obzvlášť jako totální debil, co nemá ve škole co dělat, protože si tam jen hodní vlastní ego a dělá všechno možné, jen ne vlastní práci.
No a nás zbylých 9 je vlastně nepodstatných. Každá má ve třídě o 20 - 30 žácích alespoň jedno dítě integrované, přičemž diagnózy v různých třídách: AS, LMR, ADHD, VD, nadání, sluchové postižení, těžší formy SPU. K tomu samozřejmě dalších 4 - 6 dětí, které prošly, nebo v případě prvňáků v nejbližší době projdou, diagnostikou v PPP. Jen u mě ve třídě paní z PPP vytipovala asi 3 děti...a to tam ti 4 nejnáročnější chyběli  . A kromě těch integrovaných dětí a u těch SPU i v případě těch integrovaných, šlo vždy o vyšetření na podnět učitelky.
A víš co? Dítě je diagnostikované, má ve škole možnost chodit na nápravy, učitelka je ochotná a schopná pro dítě udělat první poslední...a rodiče dítě na nápravy neposílají a i do té poradny pro ten pitomej papír je jim zatěžko dojít...Takže podle svých zkušeností bych vlastně mohla začít tvrdit, že najít rozumného rodiče dítěte s SPU je zázrak....však jsem taky rodič, tak to přeci můžu posoudit, jak jsou ti ostatní rodiče hrozní, no ne?
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(24.2.2015 20:50:24)
Delete, já si nemyslím nic dobrýho ani o učitelích, ani o rodičích :)) a nebo jinak - každý dělá co umí, ale nezapomínej, že ty máš školu za sebou nedávno, takže máš čerstvý poznatky, který se k dřív narozeným učitelkám fakt nedostanou, a když, tak je nezajímají
jako rodič jsme byla maximálně spokojená s tím, když se mě škola netýkala :)))
bylo to blaho, děti mi občas daly k podpisu nějaký sešit, žákovskou, a ono to proplouvalo kolem mě... a teĎ s s malým učím učit a musím říct, že to neumím, nejde mi to, kolikrát nevím, jak ho odpoledne ještě po hudebce přimět k práci, ale ono to nakonec jde - jenže to mám dost praxe v oboru a je mi fakt líto rodičů, kteří tuto praxi nemají a učí se s dětma, který už toho mají plný zuby,
a sama vidím a zažívám, jak je to neseskládatelný dohromady dělat cokoliv navíc, starší jsou samostatní a mám učení jen s malým, k když k tomu přidáme cvičení s jedním, nástroj s malým, logopedii, představa ještě nějakých pracovních listů na grafomotoriku mě dohnala k tomu, že jsme si pro ně ani nebyli, nejde to, nemá smysl dělat to v noci
maximum toho, co děcko udělá by mělo dělat ve škole, doma jen práce do půl hodiny, dohromady, jinak je to nemožný, a i tak, když jsou děcka blízko po sobě a potřebuješ se věnovat víc než dvěma, tak půl hodiny s každým... nějaký ty mezery k tomu a ani nevíš, jak ti den utekl
ale to už jsme daleko od počtu slov za minutu
mně už snad jeden spí a s druhým mám konečně čas zacvičit, musíme denně
rodiče nejsou neschopní, jen toho mají oni i děti víc než dost
|
| Delete |
|
(24.2.2015 21:19:08)
Yuki,
nezapomínej, že ty máš školu za sebou nedávno, takže máš čerstvý poznatky, který se k dřív narozeným učitelkám fakt nedostanou, a když, tak je nezajímají
Houbeles. Já jsem skoro nejmladší (když nepočítám toho kolegu, co se honosí školama včetně té, co právě studuje, ale co nic nedělá, ten je mladší než já) a učím se od těch padesátnic. Učili mě stejní pedagogové, co moje kolegyně (jedna prošla úplně stejnou školou před více než 30 lety a opravdu ji učili ti samí, co mě teď). Nápravy i logopedii mají další dvě starší kolegyně...a protože já jsem na těch nápravách taky, tak fakt vím, že se mám ještě hodně co učit.
maximum toho, co děcko udělá by mělo dělat ve škole, doma jen práce do půl hodiny, dohromady, jinak je to nemožný, a i tak, když jsou děcka blízko po sobě a potřebuješ se věnovat víc než dvěma, tak půl hodiny s každým... nějaký ty mezery k tomu a ani nevíš, jak ti den utekl
A tohle je fakt vtipné...jednak mám 4 děti během 4 let, takže fakt vím, co to obnáší....
Ale věř mi, že když máš na 25 stejně starých dětí, ale s naprosto odlišnými schopnostmi, zájmy a výchozími podmínkami 35 minut matematiky na den, 80 minut češtiny (čtení, psaní, český jazyk) na den a 18 minut prvouky na den, tak je to nesrovnatelně náročnější.
Samozřejmě, že výkladem nebo jak to nazvat, protože zejména v prvních a druhých třídách je to metoda naprosto neúčinná, můžeš nějaký čas ušetřit, ale abys o každém dítěti zjistila, jak na tom je, co mu jde a nejde, pomohla mu překonat jeho potíže, natož se mu pak věnovala vysloveně individuálně (speciální práce a úkoly, přizpůsobené učivo, ověření porozumění zadání a dopomoc prvního kroku) máš v matematice 1 minutu a v češtině 3 minuty denně.
A to v tom nejsou žádny ty hry, rozcvičky a další trapné aktivizační metody, rozvoj dalších dovedností potřebných pro zvládání čtení, psaní a počítání (zraková percepse, sluchová percepce, analýza a syntéza, paměť, pozornost, slovní zásoba, jemná motorika, grafomotorika, početní představy, logika, prostorová představivost, orientace v ploše a v prostoru) a pak těch dalších, jako je schopnost spolupracovat ve dvojicích, ve skupinách, sebepoznávání, sebehodnocení....
|
| Delete |
|
(24.2.2015 21:29:50)
Když jsem ve třídě sama, většina věcí mi uniká, zvládám ohlídat jen to nejvíc viditělné. S asistentkou je to o 100 % lepší, ale ani ve dvou nezvládáme uhlídat vše. A protože to znám i z pozice asistentky, tak moc dobře vím, jak je pohled z této pozice zkreslený. Asistent má totiž mnohem víc času a prostoru na sledování jednotlivých dětí....horší už je to s možností s nimi pracovat, protože v jedné místnosti musíš ty činnosti koordinovat tak, aby se vzájemně nevylučovaly, aby jedna skupina nerušila druhou....a to je zase práce učitele, kterou většinou nikdo nevidí...ani ten asistent.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(24.2.2015 21:48:46)
k asistentce - je ideální, zvlášť u malých dětí, když spolupráce učitelky a asistentky funguje, když má asistentka čas sledovat děti a učitelka učit, když si pak vzájemně řeknou poznatky a když je z toho užitel pro děti, to je super, to jsem zažila u pár dětí
ale taky jsme zažila učitelku s názorem "já si to zvládnu sama" a ta nebyla ochotná ke spolupráci vůbec a to pak děckám ani učitelce k ničemu není
|
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(24.2.2015 21:37:40)
Delete, znám to taky, z pozice učitelky, první stupeň víc než druhý, z pozice asistentky i z pozice rodiče, přesto jsem prostě měla smůlu na učitelky, který nebyly schopný poznat nic a co jim někdo naservíroval, to stejně neuměly zpracovat, to je asi fakt, se kterým se těžko něco změní
momentálně chci po škole péči o dítě, kterou potřebuje a škola mi vytrvale tvrdí, že to nejde a že to dělat nebude a já vím, že to jinde funguje, že to jde a že to prosadím, i kdybych tam měla čši poslat
na jiné škole v současné době přesvědčuju, že dítě má problém, který se vyřeší jedině způsobem, který jim radím, jinak to opravdu nejde, není to můj nápad ani výmysl, je to prostě fakt, ale škola ještě takový děcko nepotkala, tak napřed zkouší svoje metody - ta nepružnost tady je strašná, opravdu mám zatím smůlu na učitele svých dětí, a je to daný halvně tím, že mám děti absolutně nestandardní, a školy jsou zděšený tím, že jim ty moje děti nepasují do tabulek, ale než to připustí a jsou ochotní spolupracovat, tak je konec února a u nás ještě nefunguje ani IVP, který samozřejmě měli vypracovat v září,
dokud jsou děti aspoň trochu tabulkový, tak to není tak zlý, člověk si zanadává, jak se něco nedaří, ale pak to nějak jde, děcko se přizpůsobí, škola se trochu srovná, ale tady se nějaký přizpůsobení od děcka čekat nedá a tím pádem je vidět, jak moc to ta škola neumí
|
|
|
|
|
|
|
|
| Delete |
|
(24.2.2015 18:59:15)
Yuki,
no upřímně....vím o svých dětech ve třídě hodně, ale zrovna u čtení je to mizérie, protože i když věnuješ hodinu jen na čtení, tak v té první třídě to znamená, že každý přečte tak jednu větu. A to dost nanic. Ono se to nezdá, ale musí se toho během hodiny udělat hodně a hlavně....ty děti prostě tak dlouho nevydrží poslouchat, jak druzí čtou. Takže máš denně tak 10 minut na nějaké souvislejší čtení.
Já samozřejmě už teď dokážu odhadnout, kdo asi bude mít nějaký problém...ale kde je příčina a jak s ním pracovat, to chce mnohem víc...ale zase u většiny z nich na to fakt nepotřebuju PPP....tam posílám děti, u kterých potřebuju především papír na to, že s nimi mohu pracovat jinak, což dělám i tak, ale co a jak smím nebo nesmím není jen o mé vůli....
Jo, ne každý učitel tohle umí, dělá, chce....ale šmahem zavrhovat pedagogickou diagnostiku a udělat ze všech elementaristů debily jen proto, že zrovna ti vaši v tomhle stáli za prd, promiň, to bys nemusela.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(24.2.2015 19:06:41)
já jsem jich zažila hodně, i v práci, kolegyně, a fakt od té doby beru dobrýho elementaristu jako zázrak přírody, věřím, že jsi takovým zázrakem, ale znám jich málo - ale jasně, znám i osobně, ale těch dobrých je pár a těch špatných většina
co se týká čtení - třeba moje neteř je v 1. třídě a učitelka ani neví, že ona čte, s rodiči se o tom nebaví, na nic se rodičů neptá, malá se nehlásí, je to totiž jednodušší
a co tomu stačí - zajímat se o děti, ptát se rodičů, zažila jsem takový přístup a vím, že to jde a že to má smysl
švagrová je nadšená, jak mají super učitelku - přitom už toto se mi zdá jako průšvih, elementarista se musí o děti zajímat i nad rámec vyučování, jinak o nich nic neví a těžko se mu s nima pracuje, nebo aspoň ne tak dobře, jak by děti potřebovaly
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(24.2.2015 19:11:24)
jinak čtení s porozuměním v 1.-2. třídě - na to stačí v matice přečíst zadání příkladu, v prvouce něco, kdykoliv, v pracovkách přečíst návod, recept... nemusí se přece číst jen ve čtení, to mi pak připomíná, když chce po děckách člověk něco spočítat v přírodovědě a ony mají námitky, že se počítá v matice - s tím jsem se setkávala (s páťákama jsem počítala čas, za jaký dosvítí sluníčko na Zem) a ony pak zjistí, že se ta matika dá použít i jinde než v matice a jsou z toho překvapení :))
|
| Delete |
|
(24.2.2015 20:07:29)
Samozřejmě se nečte jen ve čtení....jenže když se dítě učí číst postupně, nejde do školy už čtoucí, tak vymyslet text s použitím jen těch písmen a shluků písmen, které dítě umí, je docela zabíračka. A když to má být ještě navíc zadání nějaké početní úlohy, tak ještě víc....a samozřejmě, že do prvouky ještě ani teď nemáš šanci, aby si něco přečetli...i jen části těla obsahují písmena, která neznají...takže ano, takové úkoly zařadíš, ale nemůžeš na nich stavět čtení s porozuměním.
Každý se vysmívá tomu "Ema má mísu. Máma mele maso."....ale ač to lidem přijde divné, tak těch slov z těch pár písmen skutečně není moc, poskládat z nich větu, aby dávala smysl, dá zabrat. Více souvisejících vět je už umění.
Lepší je v tomhle genetická metoda, protože tam se mnohem dříve dostaneš k technice čtení a dítě může čtení dřív používat v praxi. Ale stejně musíš počkat, až dítě do toho chápání vět dozraje.
Takže o využívání čtení a rozvíjení čtení s porozuměním tak, jak ho popisuješ, má smysl ve větší míře usilovat až od konce první třídy, spíš až v té druhé.
A třeba zakládat to na úlohách z matiky...zadání úloh v tomto věku musí být ještě hodně jednoduché...takže spousta dětí dokáže řešit slovní úlohy, aniž si zadání přečte. Ostatně, slovní úlohy umí počítat i moji nečtoucí prvňáci...bych si tedy mohla myslet, že mi celá třída čte s porozuměním  . To, že vlastně neví, co čte a co má počítat, pak zjistíš až zhruba ve čtvrté třídě, kdy už selhávají ty mechanismy, které si nečtoucí dítě vytvoří a které mu umožňují odhadnout, co se asi má počítat. A v tomhle věku už je docela pozdě na nápravu, ty nejlepší roky pro to už má jaksi za sebou.
Takže využívání čtení v jiných předmětech na čtení s porozuměním v první a často ani ve druhé třídě fakt nestačí....to je tak na ukázání toho, kde všude se dá čtení využít...ale na naučení a rozvíjení potřebuješ mnohem víc...
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(24.2.2015 20:40:59)
ono ale to čtení na čas nebo i s porozuměním nemá smysl zkoušet u běžných dětí dřív než v tom pololetí druhé třídy, k čemu by to bylo dřív? většina dětí jde do školy nečtoucích a nějaký čas potřebují, aby to zpracovaly, nepotřebují víc než přelouskat text a až potom ho začnou chápat, samozřejmě že se najdou takoví ,kteří chápou smysl už u "Máma má mísu" a těch je mi upřímně líto, ale většina v této fázi čtení ještě ten smysl nehledá
můj druhák teď čte den ode dne líp, kdyby ho někdo otestoval před měsícem, dopadl by asi bídně, teď by to bylo lepší, začalo ho to bavit, začal vidět smysl čtení, a jiný to pochopil už v září a další to pochopí v dubnu, já celkově nechápu srovnávání, v tomto věku je to k ničemu, strašně rychle se v tomto věku děcko vyvíjí a mění a každý jinak, rozdíly mezi děckama jsou velký a některý se zvětšují a jiný zase zmenšují, co platí v lednu je v březnu jinak
|
| Delete |
|
(24.2.2015 20:55:32)
Yuki,
jenže učitel to nezjišťuje, aby srovnával, ale proto, aby věděl, jak s kterým dítětem pracovat .
A samozřejmě, že má smysl zkoušet čtení s porozuměním už v první třídě a hned od začátku, jen se to dělá jinak....nejen zkoušet, ale právě rozvíjet....aby to v té druhé třídě už mohly aktivně využívat.
Čtení s porozuměním začíná přiřazováním slov a obrázků, což se i u A-S metody čtení děje už někdy v říjnu, později spojováním rozpůlených vět a slovních spojení (před koncem pololetí první třídy), v tuhle chvíli už děti zvládají podle krátkého textu nakreslit obrázek (dům má 4 okna, vysoký komín, za domem jsou stromy), odpovídat na kontrolní otázky (Kdo má čepici? Kdo lyžuje?), pochopit zadání slovní úlohy (ale ne každý to právě v tomto případě využívá, takže to podle toho nejde posuzovat).
Ale koukám, že ono je fakt jedno, co napíšu. Prostě když učitel něco dělá, je to špatně, když nedělá, je to taky špatně.
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(24.2.2015 21:13:19)
Delete, jasně, to porozumění jedné větě je pochopitelný, akorát z praxe, kdy jsme asistovala v první třídě, jediný význam toho, co učitelka zjistila byl ten ,že děcko dostalo třeba dvojku, o práci s ním navíc ani náhodou
u syna totéž, já jsme vědla, že mu to nejde, že má rozjezd pomalý, a na rodičáku všechno v pořádku
tím chci znovu dokola říct, že pokud učitel umí využít to, co zjistí, je to super, ale já mám bohužel zkušensot takovou, že učitel něco zkouší, sám ani neví proč, prostě se to dělá, a neumí pak pracovat s tím, co zjistil
a je jedno, jestli je to učitelka před dchodem nebo je jí 40, i když možný je, že ta 40 to láme, že ty mladší jsou trochu jiný, že už se učily na pajdáku něco novýho a učí trochu jinak
je mi ale divný, že z tolika učitelek 1. stupně, který jsem poznala, považuju za fakt výbornou jednu, která učila 2 roky jednoho ze synů a dalších 10 let jsme vlastně prošly s učitelkama, který až tak úžasný rozhodně nebyly, z práce té jedné čerpám i já, ty ostatní byly něco jako nutný zlo, k tomu jsem já sama zažila celou první třídu, k tomu dva roky v prvostupňové sborovně a musím říct, že ten poměr dobrých a špatných je tristní
srovnávám to, jak o děckách mluví, jak si všímají někdy až do očí bijících znaků neprůměrnosti dětí a jak s tím pak naloží, až jim to ppp potvrdí
|
|
| Janička1 |
|
(24.2.2015 21:34:07)
Musím dodat, že syn má výbornou paní učitelku. Přísnou, ale důslednou a spravedlivou a pečlivou. Jestli jsem to dobře pochopila, tak čtvrtletně to čtení na čas je skutečně jen jako jeden s ukazatelů, jak na tom děti jsou. Syn má od první třídy čtenářský deník, 4 knihy mají přečtené s popudu paní učitelky, pak zapíší název, autora obsah a vlastními slovy popíší o čem kniha byla a co je nejvíce zaujalo a dokreslí obrázek. Syn má již přečtenou třináctou knihu a takto zapsanou. Vždy se těší jak na výběr knihy, tak na čtení a i na zapsání do čtenářského deníku. Takto tam popsal i prázdniny. Myslím, že je paní učitelka hodnotí spravedlivě a věřím i že i takto se dá hodnotit čtení ... na čas .. syn je flegmatik a zatím netrpí nijak trémou (ze zítřku jsem spíše nervózní já  , ale věřím, že jestli o tom takto ví i citlivější dítko, mohou být poznatky z toho zkreslené. Jen mě zajímalo, jestli na to jsou nějaké tabulky a kolik by tedy měl přečíst ? Stopovat mu to nebudu, dle mého čte dobře, s porozuměním a rád a to je pro mě i pro něj to nejdůležitější  všeobecně by se dítka neměla nijak stresovat zkoušením a soutěžením a porovnáváním ... ale syn i v matematice vypráví, jak soutěží v rychlosti zodpovězení výsledku vždy s tím s kým sedí. Postupně vypadávají až zůstane jeden a ten je ,, král ,, . Zmínil se o tom až tehdy, když mu bylo líto, že dvakrát za sebou byl pomalejší ... Ovšem si myslím, že na paní učitelku máme štěstí a pokud by syna stresovalo, zašla bych za ní pokusila bych se ji to vysvětlit a požádat, aby ho takto a tímto stylem nestresovala. Syn se na zítřejší zkoušení těší, má zdravé střední sebevědomí a podporu nás rodičů, takže v tom problém nevidím a nechtěla jsem strhnout takovou debatu na téma dobrý versus špatný učitelé. Každý máme volbu i za cenu změny školy i když je to mnohdy komplikované. Jen mě zajímal technický stav této zkoušky čtení na rychlost. Jestli jsou nějaké tabulky a tedy jaké, jen ze zvědavosti 
|
| Janička1 |
|
(24.2.2015 21:39:44)
omlouvám se za chyby, píši v rychlosti hned a ten vypláznutý jazyk tam být neměl, ale tento to jsem se jen uklikla pardon
|
|
| Yuki 00,03,07 |
|
(24.2.2015 21:51:53)
když to syn bere takto, je to v pohodě
co se týká krále v matematice - syn nikdy nebyl král, je pomalý, zato v matematice je o přibližně dva roky před ostatníma, stejně jako rychlost čtení ani rychlost počítání o ničem nevypovídá, jen o rychlosti a je spousta dětí s pomalým tempem a přitom inteligenci mají normální
ale jsou děti, tkerý jsou rychlý ty to baví
|
| Janička1 |
|
(24.2.2015 22:06:09)
Každá metoda učení může jedno dítko povzbudit, inspirovat, motivovat a druhé zase demotivovat, odradit a stresovat. Proto si myslím, že je na rodičích, kteří své dítko znají nejlépe, aby dokázali zjistit a odhadnout, jestli mu to tak vyhovuje. Pakliže ne a paní učitelkou se dohodnout nedá, chtělo by to asi zřejmě nějakou razantnější změnu. Buď přeřadit do jiné třídy nebo školy. My naštěstí měli tu možnost paní učitelku poznat ještě před nástupem do školy, kde nám řekla, jak si učení představuje a jaké metody považuje za přínosné (čtení metodou sfumato, druh učebnic matematiky, právě takové soutěže mezi žáky). O prázdninách před nástupem do první třídy jsme u syna toto vyzkoušeli, nenásilně a hrou, abychom měli představu, jestli mu to vyhovuje. Za tento přístup jsem vděčná i když vše má své klady i zápory. Ale takový už život je .... 
|
|
|
| Delete |
|
(24.2.2015 22:09:29)
Janičko,
tu tabulku jsem ti sem dávala....
|
| Janička1 |
|
(24.2.2015 22:21:55)
Delete, děkuji ...všimla jsem si ji až teď
|
| Delete |
|
(24.2.2015 22:38:58)
Janičko,
nemáš zač.
No a já jdu chystat další idioťárny, které jsou beztak k ničemu....stejně jako všichni ti šašci elementaristi, co nic neumí a proto učí.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ale myslím, že tam tehdy vůbec nešlo o známky, spíš snad nějakou statistiku nebo výzkum ...
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)