| "Lucie" | 
 |
(19.2.2015 12:01:57)
Dobrý den po 9 letech MD a RD se konečně vracím od března do práce, jedná se o úplně jinou práci než jsem dělala před MD, vyhrála jsem výběrovku a měla neskutečnou radost, je to práce, kterou jsem si opravdu přála dělat,
jenže ta radost se teď změnila v strach a stres
- jak to všechno zvládnu, co děti, co náš rodinný život - všichni byli zvyklí, že jsem tu pro ně a najednou chudáčci mě mít nebudou
prostě se najednou bojím, vím že nejsem sama kdo má děti a chodí do práce, ale po 9 letech je to prostě šílená změna, za jak dlouho najede rodiny na jiný rytmus a jak jste to zvládaly vy i děti?)Díky za zkušenosti L.
|
| dlaždička | 
|
(19.2.2015 12:14:11)
Ahoj, čeká mě teď něco podobného, s tím rozdílem, že měním částečný úvazek + studium za jeden plný u nového zaměstnavatele. Sama jsem zvědavá, trochu se bojím, těším se na vyšší výplatu a snad lepší pracovní podmínky, ale všude je něco, nov budu jezdit do práce hodinu čistého času (ale zase budu mít čas něco si poslechnout a přečíst a nehonit se jak blázen). Taky promýšlím novou organizaci domácnosti, teď dělám velikej úklid a vyhazov harampádí a krámů, které se tu nashromáždily, aby se to tady líp udržovalo. Tak možná dopředu udělat takových pár věcí do foroty, taky chci navařit vývary do mrazáku a pod., abych měla pocit, že mám trochu "náskok" a ne, že spíš lepím za běhu všelijaké nedostatky. Ale ono mě to stejně rychle dožene, znám se...
|
|
| Simča, dcery *1988 a 1997 | 
|
(19.2.2015 12:14:14)
No já bych si sezvala rodinu - děti i muže - a na rovinu jim řekla, jak to cítíš.
- že je to pro tebe veliká změna
- že to bude změna i pro ně
- aby si uvědomili, že jak "rosteš" ty, rostou i oni.
- sepsat si předem, co všechno doma děláš ty a nad tím seznamem se domluvit, co bude dělat partner a co děti. Promiň, nevím, jak velké máš děti, ale i 4 nebo 6-ti leté děti jsou schopné leccos zvládnout.
- TRVAT na tom, že budou dělat to, na čem jste se domluvili
- po třeba měsíc se zase sejít a probrat co a jak funguje (či nefunguje).
a nemysli si, že bez taba se rodina rozsype. Kdyby se ti nedejbože něco stalo a ty byla třeba 3-4 mimo domov(jako se to stalo mně - ochrnula jsem, čekala na operaci a pak 1/2 roku rahabilitovala, nefungovala jsem celkem 9 měsíců), rodina se naučila fungovat i bezemne.
|
| Kalamity YANKA | 
|
(19.2.2015 12:40:32)
To je dobrý
Když jsem šla po 11ti do práce já, taky jsem musela rozdělit úkoly. Děti i chlap musí trochu pomáhat. Venčit psa, mýt nádobí, luxovat, utírat prach atd. Najednou jsem na ně neměla tolik času, neměli automaticky navařeno, když přišli a ani teplé večeře už nebyly tak často. Kolikrát jsem přifuně,la z práce, domluvili jsme se co budem jíst a pak se teprve šlo nakoupit a honem jíst.
Bude to trochu mazec, ale jde to. Člověk (bohužel) pak ocení, že v sobotuz niákam nemusí, může si v klidu dodělat to, co nestiháš přes týden (prádlo, větší úklid atd.)
|
| "Lucie" |
|
(19.2.2015 12:47:42)
Díky za povzbuzení Janko, a neměla jsi někdy výčitky vůči dětem, že na ně není tolik času. Nejmladší měl v prosinci 3 a mi je právě líto, že oproti těm starším - 8 a 7 o něco přijde - no já vím, že nemůžu a ani nechci sedět na prdeli doma dalších 5 let, aby to měl stejně, ale to na mě teď nějak přišlo
|
| Kalamity YANKA |
|
(19.2.2015 13:03:39)
No, trochu měla, jenže právě mě k tomu dohnalo to, že jsem takový roky seděla doma. i dva roky po MD jsem nemohla najít práci. Takže když už jsem byla zoufala, svíjela se doma v šílenství, depresích a jánevím kdečem, přišla mi kamarádka stylem "hele mám pro tebne jeden telefon" jak modrý z nebe. Pak to byl fofr, jeden den jsem tam zavola, druhej se přišla představit a třetí nastoupúila.
Míň času jsem pak trávila péči o domácnost, právě proto, že jsem všeho makáni měla akorát tak dost. Přišla jsem domů, dělali jsme blbiny, hrály se karty, abeceda, pinec, procházky. A k večeři byly prstě párky\ no
Jednou mi holka říkala "ty teď pořád někam spěcháš, kdy s náma zase budeš doma?"
To jsem měla trochu boj a to jsem obrečela., Ale zas: VŠICHNI tam musíme. Jen jsou prostě dě\ťátka zvyklé na pohoidlí. Mě máti šouipla do jestlí od dvou, ale nikdy jsem neměla pocit, že by se mi nevěnovali Prostě oni museli do práce já do školky. Tak to bylo a tak je to v pořádku. My už jsme zhýčkaná generace, my bychom s těma dětma nejradši šli až do důchodu
proto si taky myslím, že po tolika letech doma je nejlepší, pokud je ta možnost, jítr pomalu, nejdřív na částečnej, pak na třeba na celej.
To bude dobrý
|
| TaJ | 
|
(19.2.2015 13:17:56)
Jo, taková ta krize, kdy nám dětičky připomenou, že už nejsme s nimi pořád, asi přijde všude...já si zase ještě dobře vzpomínám, jak mi manžel vyprávěl, že ze začátku, ty dny, kdy jsem byla v práci až do večera a syn chodil spát s ním, tak si malej prý i odmítal sednout večer k pohádce na měkký gauč, protože nechtěl, aby tam usnul, chtěl čekat na mě...samozřejmě ho to vždycky nakonec přemohlo, po pár dnech si zvykl, ale tenkrát si prostě donesl svojí malou dřevěnou židličku a schválně seděl na tvrdém, aby neusnul
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(19.2.2015 12:49:23)
Yanko, tak tohle u nás naštěstí proběhlo v pohodě, ale hlavně díky tomu, že manžel byl vždycky předtím zvyklý něco doma dělat, takže to nebylo, že by měli předtím všechno ode mne až pod nos, vždycky jsme se dělili o úklid i o vaření a další práce...prádlo dávám prát klidně v deset večer (ale bydlíme v domku), stejně chodím spát pozdě, tak to pak odběhnu hodit na sušák...já jsem se zase naopak snažila co nejvíc věcí stihnout v pracovní dny, abych pak o víkendu (nebo volnu, protože jsem měla střídavé směny), měla prostě volno a mohli jsme něco podniknout, protože honit se přes týden v práci a pak ještě o víkendu dodělávat jen resty doma, to jsem fakt nechtěla, to bychom se nedostali nikam...to jsem radši ještě něco trochu udělala i po práci, i když jsem byla unavená, abych pak ve volnu už nic nemusela
|
| Kalamity YANKA |
|
(19.2.2015 13:20:06)
Ženský já vám tak závidím ty chlapi, co jsou ochotný "dělničit" dle systému
Ten můj má nepravidelnou pracovní dobu (jezdí s náklaďákem) a když má náhodou volno, tak to beru jako prázdniny pro sebe, když jde do školky!
|
|
|
|
|
, takže třeba dva nebo tři dny za sebou jsem ho viděla jen chvilku...ale pak jsem s ním zase byla celé tři dny v kuse...
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)