| Kamisi | 
 |
(23.1.2015 13:45:03)
SUSU, ale člověk se přece pořád učí nový věci, podstatný je, kdy, proč a jak se je učí. Když se učíš něco, co právě potřebuješ - k životu, k práci, pak se to naučíš mnohem snadněji a i si to pravděpodobně zapamatuješ, protože víš, proč to děláš.
Dětem ve školách se většinou informace předkládají ve chvíli, kdy je nezajímají, nechápou, proč by se je měly učit, nechápou souvislosti, ty souvislosti jim nikdo neukazuje, není to motivace dětí, neučí se proto, že chtějí, ale proto, že musí a pak podle toho vypadají i výsledky. Zato ale se snadno naučí pocitům méněcennosti, podřadnosti, protože jim zrovna něco nejde, naučí se poslouchat, ale nemyslet a když nemají vlastní názor, tak se mají vlastně nejlíp.
Nějak došlo k většinovému přesvědčení, že když se do dětí nebudou hustit informace podle osnov, které někdo vymyslel, že by snad mohly být hloupé, negramotné a neschopné přežít v dnešním světě. Ve skutečnosti se ukazuje, že i z dětí, které se učí doma, nebo se učí ve školách, kde nejsou žádné osnovy a řídí si naprosto samy, co se budou učit, vyrostou úspěšní a spokojení dospělí jedinci. To, co potřebují umět, jim ukáže život sám a to se prostě naučí, stejně jako se učí dospělý člověk nové věci, které potřebuje nebo chce umět.
Nakonec povinná školní docházka není žádnou zárukou znalostí a úspěšnosti člověka, stačí se okolo sebe rozhlídnout. Pořád kolem nás žije spousta pologramotných lidí, lidí, kteří neumí přežít v dnešním světě, neumí dodržovat základní pravidla, neumí se orientovat ve společnosti a zákonech, aby nedošli k průšvihu. K čemu jim jsou ty informace, kterými prošli ve škole?
Já jak se v průběhu let s dětmi učím, zjišťuju, jsem ze školních znalostí po škole skoro nic nepotřebovala, nepoužila a tudíž zapomněla. To pro mě znamená, že byly nedůležité. To, co jsem potřebovala, jsem se naučila většinou mimo školu.
|
| susu. |
|
(23.1.2015 13:55:18)
"To, co potřebují umět, jim ukáže život sám a to se prostě naučí, stejně jako se učí dospělý člověk nové věci, které potřebuje nebo chce umět."
Někoho nebaví čeština. Znamená to, že počkáme, až češtinu začne skuečtně potřebovat a budeme očekávat, že ho to začne i bavit? Nebo ho naučíme, že se musí popasovat i s tím co, ho nebaví? Někdo rád kreslí, tak ho necháme jen kreslit? Třeba 20let? A mezitím bude maminka číst a počítat místo něj? Počkáme, až někdo doroste do zájmu i historii, protiže ho ve 45 napadne, že by si mohl zjisti, kdo to byl Karel IV, páč o něm viděl film, konckonců, zatím tu znalost nepotřeboval?
To jsou hlouposti Kamisi.
|
| Kamisi |
|
(23.1.2015 14:10:22)
SUSU, děti nežijou ve vzduchoprázdnu, učí se různé věci, protože je vidí ve svém okolí. Do určitého věku informace a dovednosti nasávají jako houby. Ve škole najednou přestanou mít vlastní iniciativu a musí se do toho nutit. Proč asi?
Co do češtiny, tak to mám doma teď čerstvý příklad. Syna gramatika nikdy nebrala, proplouval, protože musel, výsledky šílený, písmo hrozný, íčka sázel odboku, přestože jednotlivý pravidla vždy pobral, nicméně je po další probrané látce zase zdárně zapomněl. Přesto se dostal na osmiletý gympl, že pak v češtině proplouval se čtyřkama a doma neměl čas se věnovat podstatným věcem, protože předmětů bylo dalších 12 a požadavků moře, jsme neměli prostor řešit.
Teď je v devítce v domácím vzdělávání, z gymplu odešel kvůli jiným věcem, než nezvládání učiva. Nicméně najednou má úplně jiný přístup, dělá testy z ČJ na 100% a na přezkoušení mu učitelka řekla, že je na jedničku.
Někdy prostě můžeš do dětí hustit horem dolem a když to nepřijmou za svý, nebo na to nejsou vyzrálý z nějakýho důvodu, tak to do nich prostě nenarveš.
|
| susu. |
|
(23.1.2015 14:23:29)
Kamisi, jo pokud na to nejsou zralé, tak to do nich nenarveš, ale to nevidím jako problém základky, tak se učivo dost řídí jejich možnostmi a diferenciální rovnice do nich ve 2. třídě opravdu nikdo netlačí.
A Monty syn také najednou změnil přístup a školu neměnil, takže těžko říct jaká je souvislost se zlepšením.
Děti informace sají jako houba, to jo, ale jen ty, co je baví. Ve škole se musí popasovat i s informacemi, co je nebaví a to je kámen úrazu.
|
| Rodinová | 
|
(23.1.2015 14:35:20)
Monty syn pravdepodobne dozral do dalsiho stadia vyvoje a zacal brat veci vcetne vzdelavani jinak 
To se vam nikdy nestalo, ze deti najednou, skokove, k necemu dozraly?
|
| susu. |
|
(23.1.2015 15:03:15)
Rodinová,jo, jenže stejný případ mohl být syn Kamisi, nemusí to nutně být přechodem na domškolu.
|
| Rodinová |
|
(23.1.2015 15:10:55)
Susu, to jsem myslela, ta zmena v pristupu ke skole nemusi byt dana zvenku, proste dite dozralo jako osobnost nekam dal a v dusledku toho zmeni pristup ke skole (nebo k necemu jinymu, a taky to nemusi byt nutne k lepsimu)
|
|
| Kamisi |
|
(24.1.2015 21:07:56)
On je taky podstatný přístup učitele k dětem, což je závislé od konkrétních učitelů. Na to je brán malý zřetel, ale podle mě je to hodně důležité.
|
| Monty | 
|
(24.1.2015 21:27:48)
Kamisi,
jistě, ale taky je třeba říct, co si pod tím "přístupem" představuješ.
Nehledě na to, že je taky dost podstatný přístup toho žáka.
Já teď na vedlejší diskusi zas četla výkřik, jak školy "trestají jinakost" a úplně mne svrběly prsty, jak jsem k tomu chtěla něco připsat.
Jasně, že bude klasická škola trestat jinakost, která obtěžuje ostatní, narušuje výuku... ale co mám zkušenost od sebe i od ostatních lidí, co mají děti na normálních základkách, tak se nikde žádná jinakost netrestá, ale v rámci možností podporuje.
|
| úča | •
|
(24.1.2015 22:14:37)
Všechny vztahy jsou v principu výměna a to i vztah mezi rodičem a dítětem a dokonce i mezi učitelem a žákem. Je pravda, že jsou rodiče, kteří si tohle neuvědomují a dělá to pak hodně problémů. A je pravda, že jejich rodiče bývají do boje vypraven nejrychleji a s nejtěžší zbrojí.
Jinakost... to záleží jaká jinakost. Záleží, bohužel, často na tom, jestli je dítě celkově sympatické nebo není. Nemluvím teď o dětech, které jsou chronicky negativistické, drzé, agresivní atd.. ty skutečně oblíbené nejsou a není to ani tak trestání jinakosti jako obtíže se zvládáním nezvladatelného. Jenže jsou děti, které jsou "prostě divné". Divně mluví, divně chodí, divně jedí divné věci, mají divné oblečení, někdy jsou to taky takoví ti vlezlí ocáskové - mudrlantni, co se na vás přilepí, žalují, žvaní, žvaní blbost na blbost, malinký Hujer prosí o pozornost pomocí švestiček a dělá to blbě, přeblbě. Celkem ničím neškodí, jen nejsou oblíbení nikým. Rodiče bývají svérázové, slušní lidé, hodní, ale divní. Zažila jsem tatínka, který nosil na hlavě alobalovou čepici, vážný člověk, spíš smutný. Chlapečka, co imrvére nosil na svačinu uzené makrely a někdy i syrečky, jedl to rukama a mlaskal pochrochtával blahem jak čuník, dítě, které páchlo jak skunk, bylo těžké vedle něj stát, dítě, které občas kokrhalo, když to na něj přišlo, aniž mu bylo cokoliv jiného, holčičku, co si sundavala kalhotky a ukazovala je, i to, co patří do nich klukům.... x dalších věcí. Tyhle děti to mají těžké, jsou ostrakizované ostatními dětmi (v lepším případě) a často i učiteli, protože se jich bojí, nevědí co s nimi a hlavně ani nemají kdy se jimi zabývat, protože buďto mají dozor, nebo jsou rádi, že ho nemají a chtějí jít na záchod. A někdy stačí i delako míň, než jsem napsala, třeba to, že dítě je hodně zaměřené na náboženství a netají se tím. To mnoho učitelů vůbec nezvládá. Zvládnou ne moc znetvořené dítě na vozíku, když je miloučké a vstřícné. Zvládnou dys- dítě, když se nevzteká ze zoufalství, jak mu to nejde, zvládnou pilného Vietnamce, ale nezvládnou hubatého Romáka s nízkou pracovní morálkou, i když ten samý ve skutečnosti dělá, co může a myslí si, že mluví zdvořile a přátelsky, protože "ty pičo" má pro něj stejný význam jako pro nás "tomu nerozumím" atd.. s jinakostí jsou problémy vždycky, v každém společenství, i mezi zvířaty.
|
| Monty |
|
(24.1.2015 22:31:37)
účo,
jo, tomu rozumím.
A myslíš, že by to tímto způsobem "divné" děti měly někde jednodušší?
A pokud ano, není to vlastně tak trochu potvrzením toho, že alterškoly jsou vhodnější pro děti, které by měly na klasické škole problém?
|
| úča | •
|
(24.1.2015 23:08:04)
Ne, já si myslím, že na státních nealternativních školách mají být pokud možno nexenofobní učitelé, to se dá naučit, pokud není dotyčný vyloženě ztracený případ.
|
| Monty |
|
(24.1.2015 23:12:49)
účo,
což o to, učitelé jsou asi v tomhle menší problém než spolužáci.
My jsme jako děti k těm "divným" taky nebyli nejlaskavější a neřekla bych, že se to nějak výrazně změnilo.
|
| úča | •
|
(24.1.2015 23:16:32)
Nn. To je tak, že nexenofobní a cvičený učitel bude zvládat i problémy s dynamikou takové třídy. A když je nebude zvládat, tak aspoň to divné dítě ochrání před nejhorším místo klasického "ale von si vo to koleduje, já ho taky nesnáším".
|
| úča | •
|
(24.1.2015 23:21:09)
Kromě toho školy vedené lidmi, kteří nejsou hostilní nebo dokonce nenávistní, budou i "samočinně" generovat bezpečnější klima. Děti vidí a cítí mnohem víc, než si dospělí připustí a opakují. Opakují i to, s čím ani nijak moc nesouhlasí. To souvisí s tím, jak se mláďata učí. Nápodoba dneska není pedagogicky ani didakticky in, jenže ona funguje nezávisle na společenské oblibě.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Alraune | 
|
(23.1.2015 13:56:04)
Dětství je v podstatě jediná doba, kdy máš čas se učit. Proč to nevyužít? Jistě, rozvíjíme se pořád, ale to základní penzum informací máme z dětství, ten podklad, na který nabalujeme ty další.
Z hlediska své práce jsem se potřebovala naučit jen pravopis a psát na klávesnici... ale ve skutečnosti upotřebím všechno, žádná informace není úplně bezcenná.
A navíc, já tu cestu, překonávání překážek, vynaloženou námahu považuju za nutnou pro další život. Bez učení a tréningu není nic... nic nepřijde jen tak samo od sebe. Po pravdě, věci, které jsem jako dítě a pubescent nejvíc nenáviděla, teď nejvíc upotřebím :)
|
| . . |
|
(23.1.2015 13:58:31)
Alraune, no jo, ale mohla ses ty věci naučit bez nenávisti, a možná tudíž snadněji a tedy i líp
|
| Alraune |
|
(23.1.2015 14:04:57)
Hele, obávám se, že naučit se psát všemi deseti z mě jinak, než s nenávistí nešlo. Není žádná hezká cesta, jak opisovat elite, pleas furt dokola.. teď píšu na klávesnici stejně přirozeně, jako mluvím :) Stejně se nenaučíš lyžovat bez padání, dokonce ani řídit auto se nenaučíš bez toho, aby sis občas nepřipadala jako idiot :) Učení samo o sobě není jen příjemný pocit, protože ti pořád dává pocítit, že to neumíš.
Nenaučíš se šermovat bez toho, aby tě učitel stokrát zasáhl a tebe to nefrustrovalo.Tak to prostě je. Příjemné by bylo umět všechno hned. To nejde.
|
| . . |
|
(23.1.2015 14:08:42)
Učení mučení 
|
|
| Alena | •
|
(23.1.2015 14:08:50)
"Hele, obávám se, že naučit se psát všemi deseti z mě jinak, než s nenávistí nešlo." Tenhle predmet jsem nesnasela. Nic jsem se nenaucila, DF a JK, des.Spousta promarnenyho casu. Naucila jsem se az z nutnosti v praci a mnohem rychleji. Pisu deseti.
|
|
| Monty |
|
(23.1.2015 14:11:23)
Alraune,
všemi deseti nepíšu, kdysi jsem to uměla, ale nepokládám to za až tak důležitý.
Podstatný je, že píšu dost rychle a nemusím přitom koukat na klávesnici. :)
|
| Alraune |
|
(23.1.2015 14:12:52)
No, já to umím, tak tak píšu :) I když mě z toho předmětu neklasifikovali, ba co víc, měla jsem od psychiatra papír, že mě stresuje a byla jsem osvobozena :D
|
|
|
| Alraune |
|
(23.1.2015 14:11:36)
A dodám, že je dobře, že to nejde. Protože pak by člověk nikdy nezažil ten pocit, že jeho úsilí se vyplatilo a on to umí...
Je nesmysl chránit dítě pořád před pocitem, že něco neumí a před prohrou. Protože prohry v životě přijdou a člověk musí umět jim čelit.
A ty "oridinální" děti dostanou přes hubu ještě víc, než ty,které na originalitu neaspirují. Každý výzkum je série kiksů, umění, to je vůbec jako běhat uličkou. Už tak je dost hrozné, když mi někdo pošle text k posouzení, já to sepsuju a on se urazí. Takoví lidé nejsou cenní, naopak, ti jsou úplně na nic. Vnuknout někomu pocit, že stačí jen dobrá vůle, a že i blbý výsledek je v podstatě dobrý, když ses snažila, je vražedné.
|
| Monty |
|
(23.1.2015 14:12:43)
"Každý výzkum je série kiksů, umění, to je vůbec jako běhat uličkou. Už tak je dost hrozné, když mi někdo pošle text k posouzení, já to sepsuju a on se urazí. Takoví lidé nejsou cenní, naopak, ti jsou úplně na nic. Vnuknout někomu pocit, že stačí jen dobrá vůle, a že i blbý výsledek je v podstatě dobrý, když ses snažila, je vražedné."
Co slovo, to perla.
|
| Alena | •
|
(23.1.2015 14:13:42)
To sice jo, ale jak to souvisi s alternativnim vzdelavanim? A s neubijenim talentu? Zahlcovanim podrobnostmi?
|
| Alraune |
|
(23.1.2015 14:17:51)
Ono jde hlavně o to, že talent bez ochoty pracovat je úplně k ničemu.
|
| Alena | •
|
(23.1.2015 14:19:09)
A opet - jak to souvisi s alternativou?
|
|
| ronniev | 
|
(24.1.2015 22:50:52)
Alraune, zlatá slova. Pocit, že jsem zabrala, něco překonala a dostavil se výsledek, je k nezaplacení. Moje "alternativně vzdělávané" děti to v podstatě zažily, až když se připravovaly na přijímačky na gympl, protože musely tvrdou prací dohnat, co z alterškoly neuměly, a to mám děti hodně chytré (to se nevytahuju, to konstatuju - že ani tak toho neuměly dost). U jednoho z nich dokonce po tomhle zážitku prudce stouplo sebevědomí.
|
| ronniev |
|
(24.1.2015 22:58:58)
No, nepřipravila. S přechodem problém neměl nikdo z nich, ale problém byl, aby se na ty gymply (pravda, byly to gymply hodně výběrové, jedny z nejlepších v Praze, takže kritéria dost tvrdá) dostaly. Třeba jednoho syna vzali až na odvolání, přitom dnes je premiant třídy.
|
|
| Alena | •
|
(25.1.2015 13:16:21)
Tak to se tykalo predevsim toho prechodu, ne? Ktera devitileta zakladka programove pripravuje deti na prijimacky na osmileta gymanazia? V dobe, kdy se casto v prijimackach objevuji veci mimo latku zakladnich skol? Kdy testy vypadaji jinak, nez testy na ktere jsou deti zvykle ze skoly? Ja jsem si toho vsimla spis u skol ktere maji jen prvni stupen, ty se tim pak vytahuji. Ostatni se spis boji odlivu deti z druheho stupne. Priprava na prijimacky byvaji veci rodiny a zajmu deti, bez ohledu jakou skolu navstevuji. Kamaradka s ditetem zminene Plaminkove je napriklad presvedcena, ze ucitelka schvalne v pate tride nektere ucivo nechala na jaro, aby jim zustalo vice deti. V nasi skole (alterantiva) byva na prijimacky krouzek hodina tydne, ale nemyslim, ze by to vynahradilo domaci pripravu, v Praze je konkurence velka.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(25.1.2015 13:31:00)
To je pravda, že ZŠ nepřipravuje na přijímačky. To mě překvapilo, protože jsem žila v naivní iluzi z doby svého mládí, kdy jsme měli ráno od sedmi semináře z češtiny a z matiky a připravovali nás velmi kvalitně (pravda je, že tehdy nebyla osmiletá gymnázia). Dneska na můj dotaz, zda dětem mohou ve škole
s přípravou nějak pomoci, koukali jako na příznak šílenství. Museli jsme si všechny informace a přípravu zajistit sami. Ne že by to bylo v době internetu něco složitého, ale možná to hendikepuje chytré děti, jejichž rodiče nejsou ambiciózní a tu přípravu jim nezorganizují.
|
| Monty |
|
(25.1.2015 13:33:16)
Anett,
nevím jak je to jinde, ale v synově škole mají od pátý třídy informatiku, takže jak najít potřebná data na internetu by měly děti vědět, i když ty "podporující rodiče" nemají...
|
| Alena | •
|
(25.1.2015 13:40:06)
Mas pravdu, take mam pocit, ze kdyz dite z pate tridy chce, tak se k materialum dostane, i najde v okoli nekoho, kdo mu pomuze. Navic, moc deti, co by prahlo po gymplu a rodice jim to zakazovali asi moc nebude.
|
| Ropucha + 2 |
|
(25.1.2015 13:51:31)
Dítě v páté třídě podle mě nebývá tak uvědomělé, aby samo pátralo po vzorových scio testech a hledalo člověka, který je s ním bude procvičovat.
Buď ho rodiče cíleně vedou k přestupu na gympl, nebo ho nevedou a dítě zůstává sedět na ZŠ, i když by se na gympl třeba hodilo.
|
| Ropucha + 2 |
|
(25.1.2015 14:02:17)
Šuplíku, já mám hodně uvědomělou, schopnou a samostatnou dceru, ale že by si sama od sebe pátrala na internetu po testech a připravovala se na ně, to považuji za sci-fi. Možná na čtyřletý gympl, na osmiletý určitě ne.
|
|
|
| Senedra | 
|
(25.1.2015 13:56:33)
Anett, to je pravda - učila jsem i na osmiletém gymnáziu. Když jsme se ptali primánů, proč na něj šli, tak nejčastěji odpověděli, že jim to poradili rodiče. Prvácina čtyřletém studiu už odpovídali, že si školu vybrali sami.
|
| Alena | •
|
(25.1.2015 14:08:06)
To vis, ze jsou pataci vlastne "mali" a je jasny vliv rodicu. Ale obcas se podle diskusi nejake dite objevi, co by chtelo, slo na prijimacky a rodic s tim moc nesouhlasil, byly tu i nejake diskuse http://www.rodina.cz/nazor16287733.htm
|
| Monty |
|
(25.1.2015 14:12:14)
Však já taky nesouhlasila, aby šel chytrý lempl k přijímačkám na osmiletý gympl.
|
| Alena | •
|
(25.1.2015 14:21:05)
:)
no a ja si prave myslim, ze v paty jsou moc maly na to aby se reklo, ze jsou lemplove. V okoli vidim, ze vsichni ti "lemplove" v paty, jsou o rok pozdeji na studium docela zrali :)
|
|
| Alena | •
|
(25.1.2015 14:25:08)
Jak vlastne vypada v paty tride "chytry lempl" ? Co na knizku nesahne? A nejaky chytry dite na ni musi v paty tride sahat? :)
|
| Ropucha + 2 |
|
(25.1.2015 14:29:01)
Aleno, nejde o to, že nesáhne na knížku (to v té době opravdu není třeba ani u těch zodpovědných), ale dění ve škole jde prostě mimo něj, nemá motivaci se učit, je otrávený, je mu lhostejné, jaké má výsledky, nemá školu rád ...
|
| Alena | •
|
(25.1.2015 14:32:52)
To muze byt take tim, ze se na zakladce nudil. Treba by se mu na gymplu libilo uz v sestce.
|
| Monty |
|
(25.1.2015 14:34:18)
Nudit se může s jedničkama a dvojkama. Já se taky nudila, ale neměla jsem v pátý třídě na vysvědčení tři trojky, první trojku jsem měla v osmičce z fyziky.
|
| Kamisi |
|
(25.1.2015 15:15:17)
Monty, to není úplně pravda, nudit se dá i s trojkama. Ve škole se nehodnotí jen čisté znalosti, ale spousta dalších věcí. Naše dítě se dokáže nudit i se čtyřkama, prostě na to dlabe, nespolupracuje, ale neznamená to, že má znalosti na čtyřky.
Setkala jsem se třeba se čtyřkou z matiky na 8G u kluka, který vyhrával matematický olympiády.
|
| Ropucha + 2 |
|
(25.1.2015 15:21:48)
Kamisi, přesně tak. Nudit se může nejen proto, že už všechno umí a má všechno zvládnuté jako první, ale že prostě není motivovaný spolupracovat. Což nemusí být čistě vina školy, některé děti jsou prostě svérázné.
|
|
| Kamisi |
|
(25.1.2015 18:03:31)
Šuplíku, třeba tak, že zapomíná domácí úkoly, referáty, v češtině neodevzdá včas čtenářáky, v matice nedodržuje postupy podle požadavků učitelky, píše rovnou výsledky. Nenaučí se učivo včas na písemku, ale když se ho na to zeptám po písemce, skoro všechno ví.
|
| Kamisi |
|
(25.1.2015 20:09:59)
Šuplíku, to já samozřejmě chápu. Jen vnímám, že ty známky vypovídají víc o tom, jak je dítě ochotné a schopné přizpůsobit se konkrétnímu učiteli, než o skutečných znalostech.
|
|
| Kamisi |
|
(25.1.2015 21:56:05)
Milado, takové dítě má znalosti a zároveň se dokáže přizpůsobit, to je pro součinnost se školstvím ideální varianta. O chytrosti v téhle souvislosti bych raději nedebatovala, protože to je špatně měřitelný pojem. Setkala jsem se i s jedničkářemi, nebo spíš jedničkářkami, které to měly hodně vydřené a chyběly jim některé podstatné schopnosti.
|
| Delete | 
|
(25.1.2015 22:12:53)
Šuplíku,
já myslím, že není. On totiž každý učitel vyžaduje ty znalosti předvést jinak. Když se nesejde způsob fungování dítěte a způsob vyžadovaný učitelem, děco je většinou za blbce a navíc k tomu předmětu může získat odpor, protože ať dělá, co dělá, nedaří se mu. Já to takhle měla kdysi v zeměpise. Ne že by mě nebavil, ale my psali testy (a, b, c, d), které mi, nevím proč, neseděly. A já z nich měla věčně trojky, čtyřky...a postupně se dostala do stavu, kdy jsem byla přesvědčená, že tohle prostě neumím. Na gymplu jsem pak měla jedničky, i když jsem tomu dávala mnohem méně. Ale prostě mi to nějak lépe sedlo .
No a v dějepise naopak. Ten mě nikdy nebavil, neumím z něj nic, ale nikdy jsem neměla problém vyhovět způsobem a obsahem odpovědí požadavkům učitelky, byť na mě byla zasedlá. Prostě mi tu jedničku dát musela.
Pak byly samozřejmě předměty, kde bylo víceméně jedno, kdo a jak je učil a co kdo jak chtěl vědět, ale to, co popisuje Kamisi, prostě znám.
A myslím, že patřím právě k těm, co ve škole jsou spíš dobře přizpůsobiví požadavkům než skutečně chytří nebo nějak extra naučení .
|
| Kamisi |
|
(25.1.2015 22:33:51)
Šuplíku, to samozřejmě žádná výhoda není. To je jen starost a průser jeden za druhým. Já to nevyzdvihuju, jen kostatuju.
Do určité míry je potřeba se přizpůsobit, i když u někoho je i tohle nadměrné, nebo nezdravé, nebo jak to říct. Každý extrém je problematický.
|
| úča | •
|
(25.1.2015 22:39:36)
Ano, ale je potřeba si uvědomit, že člověk, který se z jakéhokoliv důvodu nepřizpůsobí ničemu, nebude nikdy fungovat jako část libovolného celku včetně páru.
Jistě jsou lidi, pro které je to úděl, který já osobně pokládám za jeden z nejtěžších v životě. A nejsmutnějších. Ale jen můj názor.
|
| úča | •
|
(25.1.2015 22:53:37)
Tak jistě. Opoziční adolescent jen pilně plní plán.
Já jsem myslela spíš opozičníky školkové a prvostupňové.
Na podzim se malá dcera tahala na písku o hrabičky (svoje), které ten, co je měl, nechtěl vydat, komentuje to řevem: "Mám pjávo". Tohle je v mých očích problém (samozřejmě pokud se ta příhoda nahlédne jako symbol a ne faktický konflikt batolat).
|
| Kamisi |
|
(25.1.2015 23:00:50)
V našem případě je adolescent v opozici už od školky nepřetržitě. Je to výživný. Popravdě jsem postupně svoje postoje a názory postupně zmírňovala a měnila hlavně díky němu, moje představa poslušného, klidného a hodného dítěte nebyla naplněna žádným z naučených způsobů z mýho dětství, tedy především autoritativního, jiný jsem neznala.
|
| úča | •
|
(25.1.2015 23:59:15)
Člověk se nakonec při výchově dětí (teď myslím hlavně ty vlastní) o sobě nejvíc dozví. U sebe alespoň ten pocit mám. Já jsem vyrostla s diktátorskou hyperprotektivní (a samozřejmě v jádru hyperúzkostnou) matkou, sice jsem se s jejími výchovnými metodami nikdy neztotožnila, ale stejně s tím bojuju.
Zase jsem ale přistoupila na víru, že se rodiče a děti neshledávají náhodně , což je víra velmi praktická a leccos se mi tím ulehčilo.
|
| jentak | •
|
(26.1.2015 10:17:28)
Zase jsem ale přistoupila na víru, že se rodiče a děti neshledávají náhodně
- tento názor zastávám taktéž.
Je fakt, že já jsem vzhledem k dětem velmi úzkostná, snažím se to mírnit, ovšem bohužel to asi neumím, protože když jsem nad něčím mávla rukou, že to je normální a jiní to neřeší, tak mě to pak doběhlo a kouslo do zadku.
Takže jedu podle toho, jak to vnitřně cítím. Ale hodně lidí to nechápe, že prý je to velký rozpor mezi tím, jak jsem na své děti přísná, ale zároveň nesnesu, aby se na ně někdo cizí křivě jen podíval.
|
| úča | •
|
(26.1.2015 10:33:20)
Ano, to je časté, já jsem to měla taky, po matce, která to má dodnes ve velmi vyhrocené formě. Já jsem se toho -přinejmenším částečně- zbavila psychoterapií, sice to byla dřina trvalo to dlouho, ale každý den s dětmi jsem za to rozodnutí ráda. Některé mám už velké, takže trochu zpětné vazby je, i když pominu úplně dopad na můj vlastní -hlavně vnitřní- život.
|
| jentak | •
|
(26.1.2015 10:45:50)
Je to hrozně složitý - taky chodím s tímto na psychoterapii, hlavně jsem začala kvůli nejmladšímu synovi, protože jsem zjistila, že je úzkostný proto, abych já byla spokojená a v klidu.
Nedokázala jsem mu vysvětlit, že nemusí být 100%, že může dělat chyby, že to je OK, že se tím nemění můj pohled na něj a že i s chybami může být šťastný a to je to, co pro něj chci.
Umím dětem nechat volno tak, jak to potřebují s tím, že pokud samy nepožádají o pomoc, nechávám to být - ale kolikrát se musím hodně ovládat, abych nezasáhla, ale zas si říkám - musím je nechat dělat vlastní chyby, jinak to nejde, když nejde o život, jde o ho.no.
Ale pokud požádají, beru to jako poslední SOS a to pak jsem velmi důsledná vzhledem k protějšku - a důkladná. Je pravda, že kdo mne nezná, tak toho to velmi mate a pokud od protěšku nezaznamenám vstřícnost a ochotu k diskuzi, mám okamžitě v závěsu právníka. Někteří lidé /ale jsou to výjimky, zatím to bylo 2x/ snad něčemu jinýmu nerozumějí a k mému překvapení nejsou ochotni za právníka vydat peníze a tak ustupují. Já osobně, pokud by si na mne někdo vzal právníka, tak nebudu čekat a udělám to samý - aby bylo jasno.
|
| úča | •
|
(26.1.2015 11:12:36)
Mně to jasné je, protože to znám od sebe. Můžu jen říct, že určitý vhled a změna prožívání a tím pádem pak postoje, které mi přinesla ta terapie, jsou VELMI osvobozující.
Jinak jak praví Dr. Honzák: "Dítě položí život na oltář rodiny." Je to pravda.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Kamisi |
|
(25.1.2015 22:45:29)
Jasně, to si uvědomuju taky. Není to vůbec jednoduchý, pro nikoho zúčastněného.
|
|
|
|
| úča | •
|
(25.1.2015 22:34:19)
Souhlasím.
Resp. přizpůsobivost není jediné kritérium školního úspěchu, fakt zdaleka ne všichni učitelé jsou tupí egomaniaci, kteří dávají jedničky těm, co jim jdou na ruku a ostatním se "mstí".
I když je pravda, že děti, které jsou výhradně a pouze v opozici, když se k nim zkusíte několikrát přiblížit tak či onak, ale dítě vás celkem zkušeně zašlápne, to mají horší, protože průměrný učitel časem napře síly jiným směrem, kde je třeba může investovat lépe. Když jsi v situaci, že musíš volit, čemu se budeš věnovat, logicky se radši soustředíš tam, kde je o spolupráci zájem. JSou třeba děti, i dneska, které se chtějí učit a nejde jim to. Musí dřít, chodí na doučko, makají jak šroubci, aby napsaly na trojku nějakou písemku, co inteligentní opozičník s prstem v nose napíše na dvojku, a kdyby nebyl opozičník, tak na jedničku s deseti hvězdičkami.
Z čehož ale kruhem zase a pouze plyne především zbytečnost písemek a známkování, nebo spíš škodlivost, škodlivost pro všechny.
|
| Kamisi |
|
(25.1.2015 22:42:08)
"Resp. přizpůsobivost není jediné kritérium školního úspěchu" ano, souhlasím, jestli můj příspěvek vyzněl jinak, tak jsem se špatně vyjádřila.
Na známkování mám stejný názor.
|
| úča | •
|
(25.1.2015 22:58:03)
Jj, já jsem to nečetla detailně, jen jsem to nadhodila, protože mi to skutečně připadá jako důležitá otázka.
Jsou děti neschopné se přizpůsobit. Autisté a jistě i další, které mě nenapadají, někdy ta příčina nemusí být ani v tom, že nemohou primárně (jako třeba ti autíci), ale okolnosti jim to nedovolují. Tohle totiž funguje mj. např. u romských dětí a majoritní lidi si to často neuvědomují.
|
| Kamisi |
|
(25.1.2015 23:02:50)
U nás je výbornej paradox ten, že syn autista (tedy AS), se přizpůsobuje od určitýho věku velmi dobře.
|
| Delete |
|
(25.1.2015 23:15:26)
Kamisi,
no protože to je pro něj bezpečný a jednodušší způsob fungování . Nedostává se tak do konfliktů, které neumí řešit. Autista má v tomhle výhodu, že čte a využívá jen signály, tak jak je druhý vysílá, nepromítá si do toho svoje představy a pozitivní či negativní emoce vůči vyučujícímu. Takže když dešifruje, co ten druhý chce, tak to prostě dělá, a dělá to podle toho, jak bylo řečeno. Často pak mívá problém s vrstevníky, protože mu nevadí všemi nenáviděný profesor, či naopak. Teda pokud mluvíme o vysokofunkčních AS.
|
|
| jentak | •
|
(26.1.2015 10:23:36)
Fakt? Syn je AS a s některými lidmi /i učiteli/ má velký problém. Je na průmyslovce a tam se tak nějak technicky a jasně vyjadřují všichni, tam problém nemá, bála jsem se toho, ale díky nastavení těch učitelů problém není.
Jen s jedním, byla jsem si s ním promluvit a jen promluvil, bylo mi to hned jasný - on se nevyjadřuje jasně, on naznačuje a dává tzv. na výběr - syn mu nerozumí a protože k němu musel zaujmout nějaký postoj, tak dle učitele syn reaguje tak, že učitel je z něj zmatený. Synovi to prochází, ale učitele dráždí, protože ví, že syn je velmi chytrý a schopný a neví, jak ho přesvědčit k lepšímu výkonu tak, aby to synovi nemusel nařídit. A není schopen pochopit, že k synovi musí přistupovat formou jasně daných úkolů.
|
|
|
|
| Kamisi |
|
(25.1.2015 23:05:34)
Milado, ale já jsem nezobecňovala a je mi jasný, že většina jedničkářů jsou prostě chytrý děti.
O známkování jsem reagovala na Úču, na zbytečnost a škodlivost známkování (ona to možná popsala trochu jinak).
|
|
|
| úča | •
|
(25.1.2015 23:18:42)
Prezident?
To je dneska dost kontroverzní pozice :-D.
Nic ve zlém.
Ale jinak to fakt jen chytrostí není. Já mám taky moc chytrého manžela, ten byl chytřejší než vyučující snad i na posgraduálu a má na výjimečnou inteligenci i glejt z USA, ne jen ten ten onen od Mensy, a dneska je normální socka. Ozařuje lidem nádory a rozpráví s umírajícíma babičkama i nebabičkama.
Aby se stal člověk něčeho podstatnějšího prezidentem, musí kromě chytrý být ještě pilný, ctižádostivý, sociálně zdatný a mít trochu štěstí.
|
|
|
| úča | •
|
(25.1.2015 23:21:58)
A pak je ještě jedna věc: Někdo se prostě dobře učí. Často je to ten, kdo je současně i inteligentní, ale krýt se to nemusí.
Dal by se na to udělat parádní výzkum mezi lékaři.
|
| úča | •
|
(25.1.2015 23:28:04)
Čímž chci říct, že "dobře se učí" není ekvivalent navrčená holčička. Navrčená holčička je holčička ne moc inteligentní (může však být i velmi inteligentní), ale zdatná sociálně a s počínající odvozenou osobností. Je jich takových pořád dost, víc než by bylo jen z podstaty od přírody, ale není to vina učitelů, ti se na tom jen vezou (když neumí být profíci). To je tzv. genderový problém.
|
|
| Rodinová |
|
(26.1.2015 10:54:30)
Myslim, ze kazdy, kdo se dobre uci (nemyslim basnicku nazpamet), je inteligentni. Ale muzou mu chybet socialni dovednosti, socialni inteligence, spousta dalsich vlastnosti, co nesouvisi jen s inteligenci ve smyslu ucit se, mit zajem o informace, prehled, analyticke schopnosti ... a vysledek je, ze se neumi bud prosadit v dalsim zivote nebo se prosadi, ale chova se jako mimon, cimz v ocich lidi okolo nejake inteligence naprosto zanikne.
Jsem to napsala zmatene
|
| úča | •
|
(26.1.2015 10:59:32)
Ne, napsala jsi to pochopitelně, ale já - věděcky nepodloženo - vím z praxe o spoustě lidí, kteří se dobře učí a moc chytří nejsou. Nejsou ani vyloženě hloupí, ale tipla bych si, že kdyby je někdo změřil bude se to plížit hodně blízko stovky.
|
| Rodinová |
|
(26.1.2015 11:01:43)
Fakt? Ja se nepohybuju v tehle oblasti, neumim si predstavit, ze se nekdo dobre uci a je na stovce. Pak je asi otazka, co to je "se dobre uci" ...
|
| jentak | •
|
(26.1.2015 11:05:31)
Tak já znám i případy, když dotyčná /jsou to dívky, kluci jsou asi jiného ražení/ měla i vč. gymplu vyznamenání a patřila mezi premiantky a nebyla schopná udělat přijímačky na VŠ - chtěla jít na lékařsou - že prý neměla témata. Tenkrát se děsně vztekala, že ji nevzali /a vlastně neudělala/, ale jejího spolužáka, který je prý blbý, ano. Já bych řekla, že dotyčný nebyl blbý, ale tak nějak věnoval škole jen ten čas, který považoval za nutný a jedničky ho moc netankovaly.
Ale ona se na gymplu učila opravdu od rána do večera - nedělala vůbec nic jiného, jen chodila do školy a pak se učila.
|
|
| Monty |
|
(26.1.2015 11:07:28)
Rodinova,
stovka je průměr, na to jsou koncipované i osnovy.
Takže stačí být nadprůměrně snaživý, pečlivý, a ty jedničky máš, i když nejsi Einstein.
|
| Rodinová |
|
(26.1.2015 11:16:23)
Asi jo, kdyz rikas, ja jsem fakt desnej ignorant
Nejak mi stovka prisla na "dobre se ucit" malo ... Ale jak jsem psala, ono jde taky o chapani pojmu "dobre se ucit".
|
| úča | •
|
(26.1.2015 11:26:51)
Dobře se učí ve smyslu osvojuje se znalosti a podrží si je, v základní míře i dá do souvislostí.
Opravu hodně typicky se s tím setkáš právě u lékařů.
|
|
|
|
| úča | •
|
(26.1.2015 11:16:16)
Moje soukromá nevědecká definice: má na to talent, jde mu to, dobrá paměť, trpělivost, otevřenost tomuhle druhu práce.
Já mám třeba jedno děcko chytré jak vopice, ale učí se obtížně. Ne proto, že je flink, ale proto, že ho to stojí neporovnatelně víc sil, než také inteligentního, ale učebně disponovaného sourozence. Jedničky mají oba, IQ oba vysoké, jeden s prstem v nose, druhý udřený.
|
| Rodinová |
|
(26.1.2015 11:40:35)
Mam to uplne stejne s detmi, nicmene ta stovka se mi fakt zda malo... na samy jednicky.
Ten s prstem v nose je na medicine a jak ho tak sleduju tretim rokem, tak se mi nezda, ze by stacilo jen "umet se ucit", prijde mi, ze bez snahy o pochopeni a o sirsi souvislosti to nejde. Jo, neco je telefonni seznam, ale zdaleka ne vsechno.
Ale jak rikam, ja o tom mnoho nevim
|
| úča | •
|
(26.1.2015 12:01:11)
Stovka není málo a ne každý doktor je "stovka", dost je jich chytrých.
Samozřejmě, že to bez hlubšího vhledu nejde, resp. nejde to tak, aby to dávalo nějaký podstatnější smysl. Ačkoliv to lidem připadá dneska spíš asi dost exotické, je to stejné jako u učitelů, jako v jakékoliv jiné škole. Formálně dosahuje výsledků neporovnatelně vyšší číslo lidí, než skutečně, protože to "skutečně" málokdo rozpozná. Prosím, já nekomentuju vlohy či studijní výsledky tvého syna, mluvím obecně.
|
|
| úča | •
|
(26.1.2015 12:02:28)
Ještě: ono to totiž nestojí na dualitě telefonní seznam kontra hluboký vhled.
Je to kontinuum.
|
| Rodinová |
|
(26.1.2015 13:03:44)
To byla samozrejme nadsazka... o to jde, prijde mi, ze bez hlubsiho vhledu je sance pouzit nauceny telefonni seznam mala, respektive omezena, v pripade doktoru a ucitelu v neprospech jejich "klientu". A staci na hlubsi vhled stovka? Nevim, tvrdite tu, ze jo - tak tam bude asi ten rozdil blbej doktror vs. dobrej doktor (treba) = telefonni seznam a nejaky vhled vs. telefonni seznam a hluboky vhled.
|
| úča | •
|
(26.1.2015 13:07:49)
Ne, podle mě stovka stačí na správný postup z forenzního hlediska. Podle mě by stovka s dobrou vůlí měla být schopná v zásadě neškodit.
|
| Rodinová |
|
(26.1.2015 13:11:45)
|
|
|
| úča | •
|
(26.1.2015 13:36:57)
Poněkud OT, ale snad vás pobaví, rozhovor se čtyřletým, kterému předcházel dotaz, co je daktyloskopie.
"Víš, kde pracuje pterodaktyl?"
"Kde?"
"Na pterodaktyloskopii."
Toto dítě pokládám za přirozeně entelykentní. :-D
|
| Monty |
|
(26.1.2015 14:22:39)
Pterodaktyloskopie je dost dobrá.
Mmch., Šuplíku, syn už to špatně uvedené jméno na vysvědčení nahlásil sám, volala mi to jeho třídní.
Vedení dítěte k samostatnosti holt šetří rodičovský čas.
|
| Monty |
|
(26.1.2015 16:28:11)
Šuplíku,
když jim pošlu rodnej list, tak asi jo.
Podstatný je, že se o to "postaral" sám, aniž bych s ním o tom předtím vůbec mluvila... že na to vůbec upozornil.
|
|
|
|
|
| Rodinová |
|
(26.1.2015 13:47:33)
... to bude vysoko nad stovku, mozna i nad sto dvacet, takovyho vezmou i na prava ...
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(26.1.2015 12:02:34)
Rodinova,
na základce? Úplně v pohodě, stačí mít průměrné IQ a k tomu třeba nadprůměrnou paměť, když už není snaha a pečlivost v přípravě.
|
| úča | •
|
(26.1.2015 12:12:02)
Moje matka pracující v oboru už v předrevolučních dobách mluvívala o jakési práci, která měřila IQ absolventů vysokých škol a ojediněle se objevovaly i hodnoty pod osmdesát.
Hodnoty okolo stovky jsou naprosto OK a použitelné pro VŠ studium, dneska, kdy šla laťka rapidně dolů, už ani nemluvě. Stovka IQ je normální, příčetný, soudný člověk, který klidně může studovat, pokud chce.
|
| Lída+2 | 
|
(26.1.2015 12:48:43)
úča, nás ksysi testovali jako školu celou těsně po revoluci....spolužák měl IQ 76
nevím no, přišlo mi, že to napsal blbě naschvál....
|
|
| Líza | 
|
(26.1.2015 12:50:17)
Nás v rámci psychologie v předrevolučních dobách učili, že 120 je dolní hranice pro VŠ. Tak si vyber, no.
Nicméně dneska laťka klesla, o tom žádná.
|
| úča | •
|
(26.1.2015 13:11:20)
Jj, já taky netvrdím, že to nějak vím, ony i ty testy jsou přece různé, a 120 z jednoho není totéž co 120 z jiného a snad i proto se potom zaváděla ta pásma, ne?
Jinak já bych řekla, že lidi z jednoho ranku se přece jen poplácávají po zádech, čili akademici asi budou mít tendenci věřit, že mají 120 a výš všichni atd..
IQ je stejně přeceňovaná kategorie, podle mě.
|
| Líza |
|
(26.1.2015 14:05:41)
No to není tak docela pravda. U správně indikovaného a správně administrovaného testu, který je správně standardizovaný pro danou populaci, má 120 z jednoho odpovídat 120 z jiného.
|
| úča | •
|
(26.1.2015 17:43:39)
To jsem nevěděla. Matka mi vždycky říkala, že na konkrétní číslo není spolehnutí, protože na konto různosti testů, momentální kondice testovaného, skvrn na Slunci atd. vyházejí čísla různá. Myslela jsem si, že proto udělali ta pásma.
Jaký je teda ve skutečnosti důvod pásem? Norma EU nebo nějaký konkrétní důvod?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(25.1.2015 22:16:43)
Kamisi, já asi chápu, jak to myslíš - dítě má inteligenci a třeba i znalosti, ale odmítá ve škole spolupracovat způsobem, jaký je požadován.
To může být známka nějaké poruchy, stejně jako "pouze" originální nezávislé osobnosti. Oba případy to budou mít v životě těžší, než konvenční průměr, to je logické, ale nejsem si jistá, zda zrovna klasické gymnázium je škola vhodná pro takové jedince.
|
| Ropucha + 2 |
|
(25.1.2015 22:27:18)
Šuplíku, já souhlasím do té míry, že jedničky nevypovídají POUZE o inteligenci a schopnostech ovládnout učivo, ale TAKÉ o schopnosti přizpůsobit se systému. Protože komu ta schopnost chybí, jedničky mít nebude, a to třeba ani v případě, že je inteligentnější a informovanější, než ten jedničkář.
Ale pokud jde o čtyřky, tam už podle mě musí být problém hlubší, protože málokterý učitel asi učí tak nepřijatelným způsobem, že by to chytrý a schopný student vůbec " nedával".
|
| úča | •
|
(25.1.2015 22:46:53)
Ano, přizpůsobit se je především dovednost, i když při určité temperamentové výbavě se nepochybně získává snáze. A tradici v rodině.
My jsme pořád ovlivnění komunismem, lidmi s s ohnutými hřbety a křivými úsměvy, minimálně v mojí generaci to je pořád v živé paměti. V další po nás, mi někdy připadá, jako kdyby se ten význam posunul, ale takovým divným směrem, k usilování o absolutní svobodu, ale se zázemím, které mají poskytnout bližní. Přičemž právo bližních na absolutní svobodu se oddiskutuje nějakým tím "chci pro své dítě/psa/svoje vzdělání/bydlení/zdraví...cojávím" jen to nejlepší.
Čímž nekomentuju konkrétně to, co píše Kamisi, ale nechala jsem se trochu odvát.
|
|
|
|
|
| úča | •
|
(25.1.2015 22:24:14)
Hlavně bych si kladla otázku, nakolik je přizpůsobení se škodlivý jev.
Samozřejmě je rozdíl mezi přizpůsobením se a diktátorskými metodami atdatd... také není zrovna moc chytré používat jen jednu metodu při ověřování konkrétních znalostí atdatd..
Ale někdy může být celkem dobrý úkol, který dítě posune dopředu, i to přizpůsobení se. Udělat to jinak, i když se mi nechce, udělat něco, do čeho se mi nechce, splnit požadavek zadaný někým, o kom jsem přesvědčený, že to je blb.
Stalo se vám to někdy? Že vás jakýsi prudič donutil udělat cosi, čehož smysl vám došel až posléze? Mně jo. A stalo se mi to i jako matce-učitelce sledující metody kolegů.
Konkrétně to přizpůsobení se, to je hodně hot otázka dnešní pedagogiky, podle mě.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(25.1.2015 15:50:30)
Kamisi,
myslela jsem to tak, že kdyby se nudil s jedničkama a dvojkama, mohl by klidně dělat přijímačky na osmiletý gympl.
|
| úča | •
|
(25.1.2015 16:20:39)
Přijímačky mohl dělat i s trojkami, někteří borci je dělají i se čtyřkami a ne že se vždycky nedostanou. Max. by tratil pár bodů za vysvědčení, to moje děti měly taky a dostaly se, protože daly ty testy a ty daly, protože byly nadrcené. SCIA jsou pakotesty jako drtivá většina ostatních, nic to nijak moc netestuje, musíš se to klasicky postaru našprtat, nadřít, dát cvičeného blbečka a jsi tam.
|
| Monty |
|
(25.1.2015 16:37:41)
účo,
mohl, ale fakt jsem nechtěla. On si potřeboval tu hubu nabít přesně takhle. Kdyby se totiž náhodou dostal, získal by pocit, že mu to flákání bude procházet pořád a to v jeho případě nepokládám za dobrý. Navíc on chodí na celkem slušnou základku, na gympl odcházelo jen pár dětí (tuším tři ze třídy), neutíká se z ní tak hromadně.
|
| úča | •
|
(25.1.2015 16:40:54)
Jako rodičovské rozhodnutí je to mimo diskusi .
|
|
|
|
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(25.1.2015 14:43:51)
Nudil, to je pravda. Jenže také nebyl schopný se soustředit a systematicky pracovat, s čímž jsem měla strach, že by na gymplu příliš narazil. A učitelky nám gympl také nedoporučovaly. Možná by to byl zvládl, těžko říct, každopádně se to nakonec povedlo alespoň z té sedmé a teď si toho fakt váží.
|
|
|
|
| Monty |
|
(25.1.2015 14:31:12)
Aleno,
o to nejde, on syn na knížky nesahá ani teď v šestce.
Vypadá to asi tak, že si nedělá v hodině poznámky, nezapisuje si úkoly, neví, z čeho se bude psát písemka, protože si to taky nezapíše a ani nezapamatuje, v sešitě má na každý stránce pět vtipných obrázků, ale výpisky z hodiny odbývá pár slovy, v hodině myslí na něco úplně jinýho, než co se probírá... dneska, když se ho zeptám, jestli má zas nějaký vtipný obrázky v sešitech, řekne mi, že už to nedělá, že se v hodině soustředí na důležitý věci.
Učit se jsem ho ještě neviděla, ale i tak si dokázal opravit všechny špatný známky z pátý třídy - jen tím, že ve škole myslí na učení a nekreslí si místo toho komiksy.
|
|
| Senedra |
|
(25.1.2015 14:31:51)
chytrého lempla mám teď ve čtvrté třídě. Dcera hodně čte, takže i třeba vyjmenovaná slova se moc nemusela učit, prostě tak nějak věděla, jak co napsat. Ale teď rozebírají podmět a přísudek a narazila.. a je problém jí dotlačit k tomu, aby se třeba zamyslela nad úkolem. Prostě ve větě podtrhne nějaké podstatné jméno a vůbec jí nevadí, že není v prvním pádu. Prostě v sobě nemá to, čemu se říká tah na branku. Nebo když se učili násobilku, princip velice dobře chápala, ale nebavilo jí učit se násobilku zpaměti. Schytala pár horších známek, já jí do učení kapku tlačila a najednou všechno šlo samo.
|
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(25.1.2015 14:25:50)
Já jsem lempla také poslala až ze sedmé. V té době ho ZŠ už tak prudila, že jsme ho nemuseli nijak nutit ani motivovat, chtěl se odtud dostat a zamakal dobrovolně. Lemplovství ho na gymplu neopustilo zcela, ale hodně se zlepšilo. Je rád, že tam je.
|
|
|
. Takže pak skáčeme pro dítě do silnice, protože on zrovna padá sníh a tam je ho víc...co na tom, že se zrovna řítí náklaďák 
Bylo to dobré rozhodnutí, ale to jsme si připustili až za rok nebo dva. Gympl a základka, to je nebe a dudy. 
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)