arantxa |
|
(20.1.2015 9:44:10) Pokud někomu něco půjčíte, vadí vám, když to půjčí i někomu jinému bez vašeho svolení. Půjčila jsem své švagrové oblečení a výbavičku po svém synovi s tím, že až budeme čekat druhé, věci nám vrátí. Švagrová nakonec měla dvě holčičky a protože potřebovala holčičky podle ní musí chodit jen v růžové,půjčila mé oblečení třem kamarádkám výměnou za holčičí oblečení. Teď když čekáme druhé dítě se nám vrátilo minimum oblečení a ty nejlepší kousky chybí. Když jsem je po švagrové chtěla, tvrdila, že jsme ji je nedali a že o nich nic neví. Celá rodina se na mě dívá jako na blázna, že s tím pořád otravuji.
|
Vínečko |
|
(20.1.2015 9:50:43) Vadilo by mi to. Nicméně předcházím tomu tak, že nepůjčuji nikdy to, oč nechci přijít. Když něco půjčím, počítám s variantou, že se mi to už vrátit nemusí.
|
|
Kalamity YANKA |
|
(20.1.2015 9:50:59) Mám opačnej problém. Nedávno mě oslovila známá, se kterou jsme se roky neviděly(bývalá sousedka) a najednou, že chce jakési DVD, které mi kdysi údajně půjčila. Já jsem si na milion procent jistá, že jsem si ho od ní nikdy nepůjčila, doma ho nemám, pro jistotu jsem se přecejenom podívala mezi cédéčka. Nevím, obviňuje mě, že jsem jí ho ukradla. Nevím, co má za komplex a proč si ho po pěti letech, když už tady nebydlí léči na mě, ale je to nepříjemný Jsme vlastně tvrzení proti tvrzení. Já jí přece nepůjdu koupit nějaký DVD jen proto, aby dala pokoj, když jsem si jistá, že si vymýšlí?
|
Inaaa |
|
(20.1.2015 21:46:26) Některá DVD se dají koupit za 10 Kč a výběr je velikej, v Praze na nádražích třeba, kdyby to bylo tohle DVD, bylo by asi dobré mít od ex sousedky pokoj.
|
|
|
Markéta.. |
|
(20.1.2015 9:52:30) Vadilo by mi to a mám za sebou podobnou zkušenost. Část věci se nevrátila a dost těch, které se vrátily, byly úplně zničené. Asi vyvarene s monterkama, jinak si jejich stav ne dovedu vysvětlit. Beru to jako zkušenost a už nic, o co nechci přijít, nepujcuji.
|
radka | •
|
(20.1.2015 10:08:27) u oblečení pro děti s tím tak nějak počítám - že se onosí, opere a tak o co nechci přijít, to nepůjčuji
|
|
|
Bellinka |
|
(20.1.2015 9:53:49) To by mi teda hodne vadilo! Pro dobrotu na zebrotu... Svagrove bych uz nikdy nic nepujcila...
|
|
Monty |
|
(20.1.2015 9:54:16) Tak zrovna u věcí na mimino by mi to nevadilo, s tím se tak nějak počítá; nejlepší kousky bych nedala z ruky a "půjčila" jen to, co můžu postrádat. Vadí mi to třeba u knih. Ty už půjčuji jen fakt výjimečně.
|
|
N. | •
|
(20.1.2015 9:54:19) Ano, vadi mi to, ale taky se s tim setkavam casto. I kdyz vetsinou se dotycny aspon zepta, jestli muze a me je blbe rict, ze ne. Ale uz se mi stalo ,ze se i nezeptal a to jsem nesla pomerne nelibe a rekla, ze priste bych rada informovana byla(to slo o drazsi vec, mmch. se jeste nevratila). Od te doby pujcuji jen to, co mi nevadi, ze se mozna nevrati.
|
|
Citronove koliesko |
|
(20.1.2015 9:55:46) Vecičky na deti nepožičiavam. Dávam ich do používania švagrine s tým, že ich bude potrebovať aj moja sestra takže čo "spotrebuje" to mi nedá, čo zachová to mi potom vráti, prípadne pridá niečo čo dokúpila ona. Nekontrolujem to, dôverujem jej, napriek tomu som si nechala nejaké pekné kúsky z každej veľkosti aj pre sestru. Švagrina má švagrinu ktorá je sama s deťmi a vždy sa opýta či nejaký kúsok ktorý nie je jej deťom dobrý môže posunúť ďalej - hlavne vetrovky a topánky ktoré sú ako nové.
|
|
Len |
|
(20.1.2015 9:57:15) Nepujcuju. Bud rovnou dam a nebo nic.
|
Monty |
|
(20.1.2015 9:59:23) Len, tak. Věci na mimino se nepůjčujou, ty se dávaj; může se půjčit třeba zimní fusak, ale u běžných věcí jsem se s půjčováním nesetkala. A i když se třeba řekne "půjčím", je tím myšlené "nech si to".
|
adelaide k. |
|
(20.1.2015 10:02:58) Monty, proč ne, ale je potřeba se jednoznačně domluvit. Např když jsem byla čerstvě těhotná se čtvrtětem, půjčila jsem skoro komplet výbavičku právě slehnuvší (je to správně?) kamarádce, protože jsem věděla, že než se náš mrňous narodí, budu to mít zpět.
|
Monty |
|
(20.1.2015 10:06:02) adelaide, jasně, proč ne, ale obecně mám zkrátka zkušenost, že miminkovský věci kolujou v přírodě jako voda a když někdo něco potřebuje a dostane, zase to pošle dál. A nejen miminkovský, obecně dětský - když někomu něco dám, tak se taky kolikrát dozvím, že to pak putuje po dalších lidech, nevidím na tom nic špatného. Pokud zakladatelka opravdu chtěla věci VRÁTIT, tak si asi měl se švagrovou udělat nějaký seznam toho, co se půjčuje.
|
Bouřka |
|
(20.1.2015 18:00:28) No já taky jen půjčovala. Měly je dvě kamarádky, u té druhé si to ted budu vyzvedávat na svoje druhé. Půjčovala jsem to s tím, že jsem počítala, že něco se už nevrátí, některé kousky už byly po několika dětech a nemusely přežít, jiné se mohly někde zatoulat, pokud se vrátí alespon část, budu spokojená. Ona kamarádka dost možná zase přidá něco ze svého. Kousky, na kterých mi záleželo, jsem nepůjčovala. Po druhém dítěti bych to už darovala neb třetí už asi nebude, poputuje to sestře, at si s tím dělá, co chce.
|
|
|
Ostia |
|
(21.1.2015 18:04:17) Ja jsem se taky domluvila a veci byly komplet pryc. Navzdy. Myslela jsem, ze kdyz se domluvim, tak to vyjde.
|
|
|
magrata1 |
|
(20.1.2015 10:04:33) U nás to teda putovalo po rodině. To, co bylo už špatné, se vyřadilo, ale vždycky tam zas něco nového přibylo. U nás přibylo hned 2x, protože jsme měly se ségrou krátce po sobě holky. A nevrátilo se nic.
|
|
Kudla2 |
|
(20.1.2015 10:08:09) " Věci na mimino se nepůjčujou, ty se dávaj; může se půjčit třeba zimní fusak, ale u běžných věcí jsem se s půjčováním nesetkala. A i když se třeba řekne "půjčím", je tím myšlené "nech si to""
Co je to s prominutím za nesmysl?
Přeci existuje spousta možných scénářů - když mně odrůstá mimino a kamarádce se právě narodilo, tak jí PŮJČÍM komplet výbavičku, a ona se ZEPTÁ - což teda považuju za základní slušnost a nezeptat se bych pokládala za nevychovanost - "jak s tím mám naložit potom, chceš to vrátit nebo to mám poslat dál"? no a já jí to řeknu podle situace. Když plánuju v nejbližší době další mimino, nebo vím, že někdo z rodiny čeká, tak přece nejsem blázen, abych jí to dala, ona to rozdala a já to pak celý musela kupovat znovu.
Zatím teda se KAŽDEJ zeptal nebo jsem mu to řekla, nezeptat se by mně přišlo divný.
Samozřejmě že se nevrátí vždycky úplně všecko, některý kousky se podaří zničit, jiný zas přibudou, ale to, že dát to by bylo automatický, s tím jsem se teda ještě nesetkala.
Zakladatelky situace by mě taky naštvala, z principu. Možná je to ale jen špatnou komunikací.
|
Monty |
|
(20.1.2015 10:10:58) "Když plánuju v nejbližší době další mimino, nebo vím, že někdo z rodiny čeká, tak přece nejsem blázen, abych jí to dala, ona to rozdala a já to pak celý musela kupovat znovu..."
Ne, Kudlo, to je právě ten koloběh, že to nemusíš kupovat, ale dostaneš zase odjinud.
|
Kudla2 |
|
(20.1.2015 10:18:46) "Ne, Kudlo, to je právě ten koloběh, že to nemusíš kupovat, ale dostaneš zase odjinud."
Hm, to jako že mi to spadne z nebe nebo jak?
Přeci zrovna nikdo kolem nemusí mít mimino v takovým věku, aby se po něm dalo dědit, plus můžou mít jiní lidi jinej systém (někdo třeba to oblečení prodává do bazaru, což já jsem nikdy nedělala), plus já si nakoupím věci, který mně vyhovujou (třeba rozpínací dupačky) a můžu dostat zavazovací, který se mi nelíběj a nevyužiju je.
Jsme lidi, máme pusu, tak se přeci můžem domluvit. Praktikovala jsem to a praktikuju s kamarádkama u obou svých dětí (dřív jsem dostávala i dávala, teď už to jen dávám pryč, když z toho vyroste i mladší, bez toho mezistupně), takže si myslím, že v tom mám vcelku dlouholetou praxi , a to, co říkáš, by mi přišlo dost nelogický a nepraktický.
|
Monty |
|
(20.1.2015 10:23:55) Kudlo, mimina se roděj furt. Takže jaký padání z nebe. Když někomu něco dávám na dítě, tak to prostě nechci zpátky - půjčování chápu u dražších věcí na krátkou dobu (lyžařskou výbavu na lyžák, např.), ale nezažila jsem, že by si někdo půjčoval hadry. A jak jsem už psala, když někdo fakt chce jen půjčit, má si to nějak ošetřit, a ne se po x letech divit, že to nedostane zpátky.
|
Kudla2 |
|
(20.1.2015 10:39:41)
"mimina se roděj furt. Takže jaký padání z nebe. "
to je teda dost chabej argument - že se roděj je ti plat prtný, když se zrovna neroděj někomu v tvým okolí, nebo snad půjdeš žebrat na ulici, aby ti někdo dal oblečení po svým dítěti?
Já jsem naopak zažila víc půjčování než dávání hadrů, chápu, že to má každý trochu jinak, ale nechápu, jak je možný vidět jen ten svůj způsob a vůbec nebrat v potaz, že jiný lidi to můžou mít JINAK a že na některý věci je s výhodou se napřed zeptat a ne něco očekávat a pak se divit.
|
Monty |
|
(20.1.2015 10:42:09) Kudlo, vždyť já ale píšu od začátku, že pokud to chtěla JINAK, tak si to měla JINAK zařídit. Třeba udělat ten seznam nebo si o věci říct. I Žžena ti píše, že půjčené věci se vrací, když z nich dítě vyroste, ale když mi někdo něco "půjčí" a nechce to třeba tři, čtyři roky?
|
Kudla2 |
|
(20.1.2015 10:44:17) Mám hubu, zeptám se "budeš to ještě chtít, nebo to můžu rozdat"?
Žádnej problém, ne?
|
Citronove koliesko |
|
(20.1.2015 16:25:32) Kudlo ja keby som mala sledovat komu som ake dupacky dala a potom ich vyzadovat tak to nech si ich radsej necha. Velke veci typu lehatko, ohradka, cestovna postielka, hojdacka...rovno poviem ze chcem naspat a ocakavam opotrebenie ale handry? Svagrina ma tri deti mladsie ako moje, ak sa nieco zachova ok budem rada, ak nie nevadi, na teplaky alebo tricko po troch detoch sa naozaj netrasiem...co sa tyka oblecenia fakt nie je, aspon v mojom okoli, zvykom vsetky veci vracat. Hlavne nie po x-rokoch a x-detoch. Preto som aj nedala vsetko a nieco odlozila. A po tych x-rokoch verim ze svagrina ani netusi ktoru vec ma odo mna ktoru kupila a ktoru dostala od niekoho ineho a nepamatam si to ani ja. Ak veci budem potrebovat ukaze mi krabice s oblecenim ktore uz nepotrebuje a ja resp. sestra si vyberieme co budeme chciet.
|
Kudla2 |
|
(20.1.2015 17:44:19) Koliesko,
a já snad někde psala, že bych chtěla vrátit VŠECHNO a PŘESNĚ to, co, jsem půjčila?
Je přeci logický, že se to onosí, na něco se zapomene, ale nevrátit NIC nebo vrátit pět kousků, když jsem dostala padesát? Divný, ne?
|
|
|
|
|
|
|
|
adelaide k. |
|
(20.1.2015 11:56:30) Monty, anebo ne. Na třetí dítko se nám sešla komplet výbavička, na čtvrtě jsme kupovali většinu znovu, protože po třetím jsem dala všechno pryč a těsně před tím než jsem potřebovala, přesměrovaly moje "zdroje" miminčí věci jinam. A najednou nebylo po kom "dědit". Ono hodně záleží na konstelaci v okolí.
Na nejstarší jsme z okolí nikdy nedostali ani tričko, protože jsme měli děti mezi prvníma a jedinou holku
|
|
|
Žžena |
|
(20.1.2015 10:15:32) Kudlo, já myslím, že velkou roli hraje taky čas. Zakladatelka půjčila ty věci evidentně před dost dlouho dobou (když se švagrové stihly narodit dvě děti), navíc viděla, že švagrová je nepoužívá (holčičky v růžovým). Tak pokud bych je tedy chtěla zpět, asi bych si řekla mnohem dřív, nepočítala bych s tím, že mi je někdo bude nepoužitý pět let skladovat u sebe ve skříni, až a jestli vůbec někdy budu mít další dítě.
|
Kudla2 |
|
(20.1.2015 10:20:16) Žženo,
já vidím jako dost zásadní, že se ta švagrová měla ZEPTAT, než dala cokoli z toho z ruky, ať už jako půjčku nebo jako dar.
|
Žžena |
|
(20.1.2015 10:23:12) Kudlo, hele já nevím, jak ta komunikace nebo předávání mezi nima ve skutečnosti vypadala. Je vysoce pravděpodobné, že se asi nedohodly Zakladatelka neřekla dost jasně, že na věcech lpí, ty věci jí nechala roky, ačkoli věděla, že je švagrová vůbec nevyužije, a švagrová se asi řídila zvykem. Nebo je klidně možné, že dostala švagrová věci od zakladatelky přes někoho (donesl jí to manžel/rodiče) a neměla to s ní tudíž spojené, měla věci z více zdrojů atd. Já nevím. Ale tento zvyk koloběhu oblečení je natolik běžná věc, že mne to třeba nepřekvapuje, a cennosti do něj prostě nepustím
|
|
|
|
|
Kafe |
|
(20.1.2015 11:02:45) Věci jsem dávala. Půjčila jsem jen jednu větší věc a zmizela v nenávratnu. Teď by se mi docela hodila.
|
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 12:52:47) " Věci na mimino se nepůjčujou, ty se dávaj; může se půjčit třeba zimní fusak, ale u běžných věcí jsem se s půjčováním nesetkala. A i když se třeba řekne "půjčím", je tím myšlené "nech si to". "
- to je jak z toho vtipu o diplomatovi a dámě, pak nemá být mezi lidmi tolik nepříjemností a nedorozumnění, když říkáme něco jiného než si myslíme. Když o něčem řeknu "půjčím" mám tím na mysli "půjčím" tj. budu to chtít vrátit. Třeba pro potřeby druhorozeněte.
|
Kudla2 |
|
(20.1.2015 12:59:58) jakýho vtipu?
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 13:03:56) Když diplomat říká ANO, myslí MOŽNÁ. Když říká MOŽNÁ, myslí NE. Když říká NE, není to žádný diplomat. Když dáma říká NE, myslí MOŽNÁ, když říká MOŽNÁ, myslí ANO, když říká ANO, není to žádná dáma.
Tento vtip je reliktem dob minulých.
|
|
|
|
|
|
adelaide k. |
|
(20.1.2015 9:58:53) Tak předně ne půjčují pro mě důležité věci nedůvěryhodným lidem (švagrová). Na druhou stranu prepůjčování mi primárně nevadí, sama jsem teď půjčovala půjčené věci, ale jednak jsem si jistá že se v pořádku vrátí a i kdyby ne, jsem připravená to nahradit.
|
Kudla2 |
|
(20.1.2015 10:09:55) hlavně si ale myslím, že zásadní je se DOMLUVIT s tím půjčovatelem, jak to vlastně myslí, a pak to respektovat.
Koneckonců mi ušetří docela velký prachy tím, že to nemusím kupovat.
|
|
|
magrata1 |
|
(20.1.2015 10:02:27) Měla jsem to ještě lepší. Nevrátilo se mi z půjčeného nic, za to asi 15 banánovek hnusných hadrů, které bych se styděla dát i do charity. Byly to oblečky z našeho dětství, divné střihy, materiály... Kdyby to bylo aspoň bavlněné, ale 90% umělina. A ještě ze mě dotyčná v rodině udělala krávu a bordelářku, která to někam zašantročila a teď ji obviňuje. Naštěstí po světě běhají i normální lidi, takže jsem výbavičku dostala jinde. Pochopila bych, kdyby řekla, že jim ani nenapadlo, že ještě po 9 letech budeme mít dítě, tak to prodala a rozdala. Ale ještě ze mě udělala vola.
|
|
Žžena |
|
(20.1.2015 10:04:35) U oblečení na mimina to nefunguje stylem "co půjčím, to dostanu zpět", spíš tam funguje takový tok věcí (něco do oběhu vložím a něco... vesměs jiného... z něj zas dostanu, až budu mít další mimino). S tím je potřeba počítat. Podle mne u dětského oblečení naprosto nelze počítat s tím, že půjčím/dostanu totožnou "sbírku", protože každá mamina toho má víc, z různých zdrojů, něco využije, něco ne (děti mají různé proporce), a pak už stejně nemá kapacitu hlídat co přesně bylo čí a všechno doma skladovat. Takže velké důležité drahé věci, nebo věci, na kterých mi hodně záleží a chci je zpět, půjčím jen spolehlivému blízkému člověku. U oblečení je mi to fuk. To prostě dávám do oběhu, nečekám, že se mi vrátí to samé.
|
Monty |
|
(20.1.2015 10:06:40) Žženo, tak nějak.
|
|
arantxa |
|
(20.1.2015 10:09:43) Jenže já půjčila klučičí nebo neutrální oblečení a vrátilo se mi skoro samé růžové, takže budu muset zase kupovat nové. O půjčení dalších věcí jako lehátko do vany, vanička, houpačka apod., které se taky nevrátily, ani nemluvím.
|
|
|
Lenka Pražanda |
|
(20.1.2015 10:11:04) Po tolika letech bych se tím netrápila. Stejně s tím nic neuděláte a musíte koupit nové. Mě se stalo to, že jsem si u mámy schovala autosedačku vajíčko. Tehdy ty trojkomplety ještě nebyly běžné a autosedačka s adaptéry byla strašně drahá. Měsíc před porodem jsem si jí přijela vyzvednout a máma mi řekla, že jí darovala! sousedce pro vnouče. Hrozně mě to naštvalo. Nejen to, že se mě nezeptala, neřekla mi to, ale hlavně to, že jsem na poslední chvíli musela shánět jinou. V té době jsem neměla přístup na internet a shánět znamenalo objíždět obchody.
|
Kudla2 |
|
(20.1.2015 10:19:30) Lenko,
tak to by mě taky naštvalo.
|
|
Stáňa * |
|
(20.1.2015 11:42:27) Ono může dojít k nedorozumění i přímo v rodině. Ségře jsem slíbila kočárek po synovi a když jsem pár dní před porodem řekla manželovi, aby ho sundal z půdy, že ho vyčistím, tak mi řekl, že ho mezitím prodal (za směšnou cenu) Měla jsem mezitím dva potraty, na další dítě to už nevypadalo (naštěstí po x dalších letech to dopadlo), takže prý už s žádným dítětem nepočítal a na půdě překážel. Byl nádherný, francouzský
|
radka | •
|
(20.1.2015 12:28:36) a to se na takových věcech s manželem nedomlouváte?
|
|
Lenka Pražanda |
|
(20.1.2015 12:42:04) To je něco jiného. Já jsem tu sedačku odvezla k mámě na začátku těhotenství s tím, že jsem jí vyčistila a doma jí nemám kam uložit, aby se zase neušpinila. Máma má velikou skříň úplně prázdnou. Já tu sousedku navíc nikdy neviděla, takže jsem nechtěně obdarovala cizí lidi věcí, kterou sama nutně potřebuji.
|
|
|
Kreaty |
|
(20.1.2015 14:44:01) tohle mi udělala tchýně s kočárkem, dali jsme si ho k ní do sklepa, a když jsem si ho chtěli na pro další dítě vyzvednout, tak říkala, že ho dala sousedce, že si myslela, že už další dítě mít nebudeme
|
Kreaty |
|
(20.1.2015 14:47:14) jinak my máme asi 12 tery dupačky z NDR a měly je synovci v roce 1985 a 87, já pro všechny své děti a teď je budou mít ti synovci pro své děti, je to úžasná pevná bavlna a pro úplně malinká miminka nenahraditelná, dítě je nosí tak 14 dní a pak z nich vyroste
|
jentak | •
|
(20.1.2015 14:49:58) Tak u nich byl úžasný ten materiál, ale podle mých zkušeností byly nohavice dlouhé a tělo krátké - takže když to bylo s plenama přes tělo akorát, tak nohavice plandaly.
|
Kreaty |
|
(20.1.2015 20:05:35) to bývalo, že tělo bylo krátké, když se do toho cpaly dvě látkové pleny, s pamperskama to vyšlo akorát
|
|
|
Žžena |
|
(20.1.2015 14:50:32) Tak moje tchyně měla a dodnes má po manželovi schováno vše. Včetně pytle plesnivých oslintaných plyšáků na půdě. Něco samozřejmě bylo super, třeba čtvercový plíny (kdyby ale měla tchyňka snachu, co jede v pamperskách, stejně by se nevyužily), něco bylo na vyhození již v době manželova dětství (mraky pokladů typu zteřelé punčocháče na batole s nohavicemu o délce metr a šířce 3 centimetry a velkým nevypratelným hnědým flekem na zadku)
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(20.1.2015 10:13:13) " Když jsem je po švagrové chtěla, tvrdila, že jsme ji je nedali a že o nich nic neví."
Tak tohle bych teda pokládala za HODNĚ velkej podraz (s tím, že bych trošku vzala opravu na to, že jednotlivé kusy si opravdu pamatovat nemusí, takže kdybych na ní reklamovala konkrétní žlutozelený dupačky a ona by si na ně nepamatovala, tak bych si řekla, že fakt si to možná nepamatuje, ale kdyby mi tvrdila, že jsem jí nedala NIC klučičího, tak to bych se naštvala).
|
|
úča | •
|
(20.1.2015 10:20:33) Mně by tohle taky vadilo, podle mě to je dost nesolidní jednání, když jste byly domluvené, že jde o půjčení. Na druhou stranu nemá smysl se tím užírat. Mně 90% výbavičky po starších dětech ukradla jedna sousedka ze sušárny, vím kdo. Byly tam pěkné věci jaké dneska už nejdou koupit. Ale trápit se kvůli tomu je stejně k ničemu. Koupila jsem holt novou výbavičku po burzách a sekáčích, taky pěknou a když jsem ji měla po kupě, tak se objevila nečekaně známá paní a přinesla mi bednu nádherných věcí ze Států, minimálně nošených, které chtěla její dcera dát do charity. Byly holčičí, měla jsem holčičku vymóděnou jak prvotřídní pipina z Nextíku :-D. Tak se netrap, ať nemáš brečivé mimino, nikdy nevíš, co se přihodí .
|
vlad. |
|
(20.1.2015 10:35:57) Uco, a co s tim baba delala? Prece to nemohla oblect detem.
|
Kudla2 |
|
(20.1.2015 10:40:57) To mě taky napadlo - ukrást sousedce v sušárně věci a pak do toho ve stejným baráku oblíkat svý děti, to by tedy musel být DOST kachní žaludek (možná v kombinaci s úplně vylízanou palicí)
|
úča | •
|
(20.1.2015 10:47:51) Ona to dala vnoučatům, která u nás v té době nebydlela. Ale to máš celkem jedno, i kdyby si to oblékla sama, nemůžeš jí nic. Když zavoláš policajtům, že ti někdo čajzl prádlo, vychechtá se ti celá služebna.
|
|
|
úča | •
|
(20.1.2015 10:44:56) Ale jo, dala to svému synátorovi a ten to nasadil svému miminu. Jinak bych si nemohla být jistá, ale poznám svůj fusak, na který jsem coby prvomatka vyšila monogram, žejo. Ten kretén to ani neodpáral. A nejlepší bžunda je, že ta samá kradácká babizna potom pokaždé, když jsem věšela dětské věci venku, tak se chodila ptát, jestli nemáme něco na darování, co už děti nepotřebují. Jednou jsem ji přímo přistihla, jak sundává ze šňůry venku naše prostěradla. Ječela jsem na ni z okna, že už to fakt přehání, a ona prej že se dělá na déšť, že mi to prádlo chtěla schovat že by mi ho pak dala!
|
radka | •
|
(20.1.2015 12:33:50) a žes na toho syna nenaběhla? jak se znám, asi bych mu to mimino z toho fusaku vyndala
|
Girili |
|
(20.1.2015 23:30:04) Asi tak. To je fakt nehorazne. Jinak ta rodina pusobi normalne?
|
|
|
|
|
|
Adelinkaa 1 dítě. |
|
(20.1.2015 10:29:37) Vadilo, protože ty jsi ji vysloveně řekla ať ti to vrátí..
|
Žžena |
|
(20.1.2015 10:32:24) Při předávání možná řekla něco o vrácení, ale reálně jí to nechala natrvalo. Když se bavíme o vracení, tak PŮJČENÉ věci na mimino se mi vrátily, jakmile z nich příslušné mimino vyrostlo, tj. v jeho půl roce jsem už měla zpět doma třeba pytel novorozeneckých věcí, on ničí byt není nafukovací. Z toho důvodu mi přijde naivní očekávat, že pro mne bude někdo skladovat celkou výbavu na dítě celé roky jen tak. Pokud jde o zakladatelku, tak podle mne byla vhodná doba na žádost o navrácení hned po prvním miminu švagrové, nota bene když viděla, že to švagrová nepoužívá.
|
|
|
jentak | •
|
(20.1.2015 10:51:41) No nevím - už nikdy bych jí nic nepůjčila. Pokud si něco půjčím, nepůjčiji to dál a kdybych to chtěla půjčit dál, musím se zeptat majitele. Takhle to mám já a očekávám, že ten, komu to půjčím, to bude mít stejně.
|
Žžena |
|
(20.1.2015 11:08:24) Jentak, každý člověk OČEKÁVÁ, že ten druhý to má stejně. To je asi kámen úrazu. Protože lidi to stejně nemají Takže já radši neočekávám a jasně komunikuji.
|
jentak | •
|
(20.1.2015 11:10:49) Tak já si mohu dovolit očekávat, neboť půjčuji jedině lidem, o kterých vím, že to mají stejně. Přijde mi blbý říct - hele, kdybys to chtěla půjčit někomu dalšímu, tak s tím nesouhlasím a kdybys něco zničila, musíš mi to říct. Myslím, že by mělo stačit sdělení - chci to pak zpátky. Já myslím, že pokud člověka znáš, chování odhadneš. I když nepopírám, že se občas stane, že se člověk splete.
|
Žžena |
|
(20.1.2015 11:12:13) Tak zakladatelce se to "spletení se v člověku" zrovna přihodilo. O tom to celý je. Je to smutný, stane se.
|
jentak | •
|
(20.1.2015 11:47:02) Tak jasně - zas na druhou stranu nejde o žádnou tragédii a zmařený tisíce - zkušenost je nad všechny peníze
|
|
|
|
|
|
Eilatt |
|
(20.1.2015 10:55:05) Vadilo by mi to. Nám půjčuje věci švagrová už od miminka a oblečení měla označené nevypratelnou fixou. Kdyby nebylo, půlku věcí bych jí nevrátila, protože bych už zapomněla, co je o dní a co zas naše nebo od někoho jiného. Něco mi zapůjčila i sestřenice a ségra, radši jsem si napsala seznam, co vše to bylo.
Asi bych jim už nepůjčila nic, protože je švagrová nesolidní, pokud nedodá třeba vaničku a další věci a vrátím vám růžové věci od někoho cizího atd a pošle to dál, přestože jste se předpokládám domluvily, že je to půjčka a vy to chcete po čase zpět pro další dítě.
Ale je teda třeba to dost zdůraznit, že to chcete opravdu vrátit a počítat i s tím, že se něco zničí nebo třeba i ztratí....
|
|
Alraune |
|
(20.1.2015 11:48:49) U oblečení bych nečekala, že mi ho někdo ještě bude vracet. Kdyby to bylo kolo, nebo lyže, tak jo, ale u dětských oblečků opravdu ne.
|
adelaide k. |
|
(20.1.2015 12:02:44) Alraune sorry, ale s jedináčkem je ta situace trochu jiná nemyslíš? Já jsem taky ráda když se zbavíme něčeho po dětech. Teď čekám jak na smilování až bude švagrová čekat druhé, abych k ní nastěhovala ty tri bedny věcí po nejmladším a bylo to konečně z domu To samý Monty.
|
Alraune |
|
(20.1.2015 12:04:28) Tak s desetiletým jedináčkem určitě... na druhé straně, v pětatřiceti jsem taky nevěděla jistě, jestli to bude jedináček. :)
|
|
jentak | •
|
(20.1.2015 12:05:49) A co když to nebude chtít?
|
|
Monty |
|
(20.1.2015 12:06:11) adelaide, jenže v mým okolí to takhle funguje bez ohledu na počet dětí. To, že mám já jedináčka neznamená, že ho mají všichni.
|
|
|
|
Limai |
|
(20.1.2015 12:10:04) Ono je dost podstatný,jak jsi se domluvila ty se švagrovou.Bylo z tvé strany jasně řečeno,že věci jí půjčuješ a až dítěti nebudou,chceš je zpět?Nebo jsi jí je půjčila tak,že ona to pochopila jako že věci jí dáváš?Totiž- není zvykem půjčování dětského oblečení,alespoň tedy já nikdy nepoznala nikoho,kdo by oblečení na děti půjčoval,věci na děti vždycky různě kolují,je možné,že tvoje švagrová to přesně tak pochopila.
|
jentak | •
|
(20.1.2015 12:20:29) Jo - já taky měla půjčené oblečení, které jsem vrátila jakmile z toho dítě vyrostlo. Ale když jsem poslala věcičky po svých dětech pryč, tak jsem řekla, že už je nepotřebuji a že budu ráda, když je dotyčná využije. A myslela jsem to tak, že si je má nechat. A ona mě pak kontaktovala a ptala se, jak mi má věci vrátit a že to či ono je zničené, tak co s tím. Jen jsem řekla, že je nechci vrátit, že je má užít dle svého. A ona mi poslala čokoládu s tím, že děkuje a že věci posílá dál.
|
Limai |
|
(20.1.2015 12:34:10) Jo,o ničem jiném to není než o správné komunikaci.Prostě co člověk jasně neřekne,jako kdyby nebylo.Ale pak se nemůže divit,že to někdo pochopí po svém.Když něco půjčuji a chci to zpátky,tak nebudu čekat,jestli to druhé straně dojde tak jak má,jestli správně pochopí a zachová se tak,jak očekávám já.Prostě řeknu na plnou hubu " hele,Ančo,bla bla bla......" a nebudu čekat,zda Anču osvítí tak jak by mělo.
|
Peppa |
|
(20.1.2015 12:52:55) Limai, tak to je snad princip půjčky, ne? Maruna: Ančo chceš půjčit věci po našich dětech? Anča: Ano prosím. Chceš říct, že by Maruna měla dodat, že bude chtít věci zpátky?
|
Limai |
|
(20.1.2015 16:03:24) Tak tady u zakladatelky vůbec není jasné,co kdo komu řekl a neřekl,jestli zakladatelka řekla švagrové,že věci půjčuje či jak se spolu domluvili.Takže když něco chci jen půjčit,ne darovat,je nutné říci "půjčuji a za takových a onakých podmínek."
|
Peppa |
|
(20.1.2015 16:19:04) Předpokládám že si nevymýšlí, když píše, že švagrové věci půjčila s tím, že až budou čekat druhé, že si je zase vezme. To snad vylučuje variantu, že by s půjčenými věcmi mohla švagrová naložit dle svého, ne?
|
jentak | •
|
(20.1.2015 16:22:57) Já neříkám, že si vymýšlí, já říkám, že mohla cosi říct poněkud jinak než to myslí a sestra prostě slyšela cosi jiného - tyto záležitosti se běžně dějí.
|
|
Limai |
|
(20.1.2015 16:46:32) Jaksi nechápeš.Nikdo nezpochybňuje,že věci švagrové nepůjčila.Ale jde o to,jestli švagrové jasně řekla,že věci jí půjčuje a že je bude chtít vrátit a kdy.To zakladatelka totiž nepíše,jakým způsobem spolu komunikovali.Píše..... " Půjčila jsem své švagrové oblečení a výbavičku po svém synovi s tím, že až budeme čekat druhé, věci nám vrátí." Z věty vůbec nevyplývá,že švagrové něco takového bylo nahlas řečeno.Mohlo to být tak,že zakladatelka půjčila s vědomím,že švagrové si o věci řekne za čas,až bude zase těhotná,aby jí je vrátila,mohla si to řešit jenom sama v sobě.Něco jiného je říci "hele ,Ančo,půjčuju ti třicet kousků,chci všechny vrátit zpátky,až je nebudeš potřebovat,a nikomu jinýmu je nedávej".A nebo říci"hele,Ančo,tak já ti třicet kusů půjčím," a pak si v duchu myslet ...."však až budu zase těhotná,vezmu si je od Anči zpátky.
|
|
|
|
|
|
|
Senedra |
|
(20.1.2015 15:41:54) No, já hlavně půjčovala jedné kamarádce a nebyl problém říct, že asi 10 kousků bych ráda dostala nazpátek ve slušném stavu, se zbytkem ať naloží jak chce. O části věcí jsem rovnou řekla, že ani nepočítám s tím, že se nám vrátí.
Prostě otevřít pusu a jasně sdělit, co od druhého očekávám.
|
|
|
Oliverka |
|
(20.1.2015 12:16:06) Na mladsich ditko mi kamaradka pujcila par veci a protoze jsem vedela, ze chce jeste jednou tehotnet, tak jsem ji vse vratila hned jak z toho moje dcerka vyrostla. Mela jsem seznam pujcenych veci, takze snad jsem vratila vse. Na druhou stranu, veskere miminkovske veci (az na to co si chci nechat na pamatku) jsem poslala dal, jine kamaradce, at si s tim dela co chce (muze pouzit pro sebe, nekomu dat, nebo prodat).
Zakladatelku chapu, ze je nastvana. Skoda, ze se po obleceni nezacala schanet driv, hned jak bylo zrejme, ze to svagrova nevyuziva.
|
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 12:37:07) Přesně to se mi stalo. Půjčila jsem sestře výbavičku na mimi s tím, že až z toho vyroste, ať to dá na uložení k našim rodičům (my jsme měli malý byt, vše momentálně nepotřebné jsem ukládala k našim) - sestra bydlí v jiném městě než já. Víc jsem se o to nestarala. Když jsem po 4 letech čekala druhé, začala jsem se 2 měsíce před termínem u našich shánět po výbavičce. Ti tvrdili, že u nich nic není. Tak jsem kontaktovala sestru (která se mezitím přestěhovala). Ta byla v první chvíli hrozně překvapená, že tu výbavičku opravdu chci. Pak mi řekla, že ji k našim nedávala, že ji promíchala s věcmi po svém dítěti. A že ty věci po jejím dítěti půjčila kamarádce a ať počkám až jí je kamarádka vrátí, že mi půjčí i to svoje. Pořád zdůrazňovala, že mou výbavičku nepůjčila, jen svou. Řekla jsem jí, že o její oblečení nestojím, že mi stačí to moje, ať mi to vrátí hned, protože chci mít výbavičku včas připravenou. Následoval asi měsíc dohadování, kdy mi sestra nechtěla to mé vydat, urazila se, udělala zle u našich a posléze mi ho tedy vrátila. Bylo myslím všechno, asi 2 kousky byli zničené (potrhané, nezašité) a seprané. Rozhodně to na sobě mělo víc než 2 děti. Když posléze čekala druhé ona, zatelefonovala mi, že to oblečení, které jí budu půjčovat a budu ho chtít vrátit, ať ho nějak výrazně označím, protože toho bude mít půjčeno více a to moje by měla problém najít . Samozřejmě jsem jí nepůjčila nic.
A to má prosím sestra (resp. její rodina) výrazně vyšší příjmy než já. Dodnes jsem to nepochopila. Věděla přece že čekám dítě, tak proč to od té své kamarádky nestáhla dřív? Muselo jí být jasné, že vzhledem k tomu, že nejsme milionáři, nebudu na druhé kupovat komplet novou výbavičku, ale budu chtít tu starou.
|
Alraune |
|
(20.1.2015 13:00:23) Musím říct, že tohle nechápu. Po čtyřech letech hledat nějaký věci po miminkách... já si nepamatuju ani kam jsem dala vlastní zimní věci :D
Lidé v tomhle opravdu můžou být hodně nekompatibilní a jsem ráda, že po mě nikdo nic zpátky nechtěl.
|
Monty |
|
(20.1.2015 13:05:23) "Lidé v tomhle opravdu můžou být hodně nekompatibilní a jsem ráda, že po mě nikdo nic zpátky nechtěl."
Alraune, to já taky. A jsem ráda, že když pošlu syna ke kamarádce a on si tam třeba pokecá tričko nebo namočí ponožky, dá mu jiný od svých dětí a nikdy neurguje vrácení. Myslela bych si, že ochořela nějakou zlou nemocí.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 13:12:45) "dá mu jiný od svých dětí a nikdy neurguje vrácení" - ???? připadám si jako mimoň, že vracím a požaduji vrátit půjčené věci
"Myslela bych si, že ochořela nějakou zlou nemocí. " - ????
|
Monty |
|
(20.1.2015 13:14:54) Lexi, ber to tak, že pro někoho nejsou hadry věc, na které by lpěl. A když náhodou na nějakém hadru fakt lpí, tak ho prostě nepůjčuje vůbec nikdy a nikomu. Kdyby mi někdo nevrátil věc, která má nějakou hodnotu, tak budu taky naštvaná, samozřejmě. Ať už finanční nebo citovou. Jenže to této kategorie hadry prostě nepatří.
|
babiki |
|
(20.1.2015 13:20:43) Presne tak, hadat se segrou mesic kvuli 4 letym hadrum je pro me nepochopitelne. Veci davam, nepujcuju, po 4 letech bych je ani nerozeznala.
|
Žžena |
|
(20.1.2015 13:40:43) To je fakt, oblečení po synovi bych už dávno (i dřív jak po čtyřech letech) nepoznala. Všechno má aktuálně už na druhé mimino kamarádka, pamatuju si jen velké věci typu autosedačka, manduca, šátek. Z oblečků bych si nevzpomněla na popis žádného kusu, ačkoli jsou toho dobré tři pytle
|
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 14:13:57) "hadat se segrou mesic kvuli 4 letym hadrum je pro me nepochopitelne" - pro mě je zase nepochopitelné nevrátit půjčenou věc
" Veci davam, nepujcuju," - ale já jsem předem řekla, že je budu chtít vrátit
"po 4 letech bych je ani nerozeznala." - já naprosto bez problémů, dokonce bych ti dokázala říct, kde přesně jsem je koupila a kolik přibližně stáli
|
Žžena |
|
(20.1.2015 14:23:10) Pro mne je nepochopitelné, že někdo počítá s tím, že mu věci bude roky někdo jinej jen tak z plezíru skladovat
Jinak zkuste se na to podívat z pohledu člověka, co má oblečení na mimino z více zdrojů, pokud to není podepsaný, není reálný, aby si přesně pamatoval, co a od koho. Já už dnes taky nemám přehled, odkud kterej obleček na syna byl. No a představte si, že vám doma leží pár pytlů věcí, u kterých dávno NEVÍTE CO OD KOHO JE (při nějakých čtyřech-pěti změnách velikosti od narození do prvního roku, tj. x sadách různých oblečků, to normální člověk prostě nepobere), každopádně se o ně nikdo 5 let nepřihlásil
Jak dlouho očekáváte, že Vaše oblečení, o které nejevíte zájem ani když už příslušná mimina dávno odrostla, budou jiní lidé skladovat? Rok? Tři roky? Pět let? Deset let?
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 15:06:57) "Pro mne je nepochopitelné, že někdo počítá s tím, že mu věci bude roky někdo jinej jen tak z plezíru skladovat Jak dlouho očekáváte, že Vaše oblečení, o které nejevíte zájem ani když už příslušná mimina dávno odrostla, budou jiní lidé skladovat? Rok? Tři roky? Pět let? Deset let?"
Čti pořádně příspěvky, na které reaguješ! Nechtěla jsem nikdy po nikom, aby mi věci skladoval. Když už je nepotřebuje, má je vrátit! To jsem řekla i sestře - až z toho vyrostete, dej to k našim (s jejich svolením). Nenapadlo mě kontrolovat, jestli je tam cca po roce opravdu vrátila.
"Jinak zkuste se na to podívat z pohledu člověka, co má oblečení na mimino z více zdrojů, pokud to není podepsaný, není reálný, aby si přesně pamatoval, co a od koho. Já už dnes taky nemám přehled, odkud kterej obleček na syna byl."
pokud si za těchto okolností chce něco půjčit od někoho, kdo PŘEDEM řekne, že je bude chtít vrátit, je na něm jak tento problém vyřeší
|
Žžena |
|
(20.1.2015 15:13:52) Lexi, já nevím, na kom je, jak to třídění oblečků vyřešit. Jako očekávat od novomatky, že mezi kojením a praním poblitých dupaček bude trávit večery tříděním komínků prádla podle toho, od koho ho má a jak s ním má dále nakládat, mi přijde naivní. Za sebe bych viděla v tomto případě starost na straně původního majitele. Tj. když na těch věcech lpím, sepsat co půjčuju, podepsat fixem na textil, připomenout vrácení konkrétních kusů než dojde k "promlčení". Jasně, že Ty to tak nevidíš. Ale Tvůj pohled na věc jaksi vedl k tomu, žes nic nazpět nedostala
|
Kudla2 |
|
(20.1.2015 15:42:50) "Za sebe bych viděla v tomto případě starost na straně původního majitele. Tj. když na těch věcech lpím, sepsat co půjčuju, podepsat fixem na textil, připomenout vrácení konkrétních kusů než dojde k "promlčení"."
Sorry, ale to mi přijde dost nehorázný.
Když mi někdo půjčí balík oblečení a chce ho zpátky (logický požadavek) tak jakej je to proboha problém rozložit to na pohovku, napsat k tomu "oblečení od Marušky, vrátit) a celý to vyblejsknout foťákem?
Určitě míň práce než to celý shánět a platit, ne?
Furt to beru tak, že ten, kdo půjčuje, prokazuje službu tomu, kdo SI to půjčuje. Abych se s tím ještě podepisovala a měla s tím práci? Pokud ten, komu to půjčuju, nedokáže respektovat moje (myslím nijak přehnaný) podmínky, tak holt nedostane nic a ať si to jde koupit sám, fakt nejsem matka Tereza a nejsem zvědavá na to, aby mě někdo za moji dobrou vůli ještě poučoval a citýroval.
A kupodivu fakt nekupuju u Diora a nežehlím každej kousek, a dokonce bych ani nezešílela z toho, že se mi nevrátí všechno, ale považuju za základní slušnost respektovat přání toho, kdo mi to půjčil, a hlava mi nebere, že to lze vzít i tak, že jsem moc náročná a nestojím za to, aby se mnou kvůli tomu kamarádil (i když to by bylo v takovém případě asi oboustranné)
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 15:46:04)
|
|
Žžena |
|
(20.1.2015 15:48:36) Kudlo, pak asi nezbývá, než být si jistý člověkem, kterému půjčuju. To já za nikoho nevyřeším
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 15:50:09) Nikdo po tobě nechce, aby jsi to řešila. My zde pouze s Kudlou sdělujeme svůj názor na tuto problematiku
|
Alraune |
|
(20.1.2015 15:52:19) Každopádně myslím, že diskuse splnila účel a zakladatelka už lépe chápe údiv rodiny. :)
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 15:56:05) respektuji to, že má někdo jiný názor na tento problém, ale nelíbí se mi a nechápu ho
|
Alraune |
|
(20.1.2015 15:57:10) Tak už to v životě chodí :) Já zas nechápu, že chce někdo po čtyřech letech zpátky miminí triko :D
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 16:01:02) "Já zas nechápu, že chce někdo po čtyřech letech zpátky miminí triko"
pročti si diskuzi trochu dozadu, aby jsi byla v obraze ohledně situací, ke kterým se vyjadřuješ
|
Alraune |
|
(20.1.2015 16:07:15) Počkej, ty nejsi zakladatelka, ne?
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 18:01:28) ne, nejsem , však píšu "pročti si diskuzi trochu dozadu" , ne pročti si diskuzi od začátku já už tady totiž diskutuji docela dlouho (na této diskuzi) a mám zde hodně příspěvků, které by ti ozřejmili podstatu mého konkrétního případu - tj. že nešlo o jedno miminí triko
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jentak | •
|
(20.1.2015 15:48:47) To máš sice pravdu, nicméně je otázka, jak přesně to pisatelka své sestře řekla. A za mne - když bych něco chtěla vrátit, tak bych nečekala roky, ale připomněla bych se brzy - hele, počítáš s tím, že ty věci chci vrátit, jo? Já jen, aby bylo jasno.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 15:54:24) "To máš sice pravdu, nicméně je otázka, jak přesně to pisatelka své sestře řekla" - přesně bylo řečeno - až z toho vyroste, dej to k našim, skladu ju tyhle věci u nich - měla jsem za to, že průměrně inteligentní člověk (což ona je) z tohoto sdělení pochopí, že ty oblečky budu chtít zpátky
"bych nečekala roky, ale připomněla bych se brzy" - moje chyba, nenapadlo mě, že to nebude respektovat
"hele, počítáš s tím, že ty věci chci vrátit, jo? Já jen, aby bylo jasno." - to není v našem případě jednoduché, bydlíme daleko od sebe a vídáme se velmi sporadicky
|
jentak | •
|
(20.1.2015 15:56:14) Skladuju u nich věci - no ona si asi myslela, že ti ušetří práci s tříděním a že nemá smysl to skladovat, protože jsi typ, který si ty věci koupí nové, až to přijde. To není výsměch, to je jen připomínka.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 15:59:25) "no ona si asi myslela, že ti ušetří práci s tříděním " - mě? snad sobě
"že nemá smysl to skladovat, protože jsi typ, který si ty věci koupí nové, až to přijde." - proboha jak jsi na tohle přišla? Nejsme (a nikdy jsme nebyli) nějak vysoko příjmová rodina a to že jsem na prvorozeně nakoupila dražší výbavičku ještě neznamená,že bych klidně za obdobné peníze nakoupila další
|
jentak | •
|
(20.1.2015 16:02:09) Já si to nemyslím, třeba si to ale myslí Tvá sestra. Znám lidi, kteří nejsou nijak prachatí a pro dítě pořídí neuvěřitelně drahé věci a jen nové. A to třídění? - no právě tobě že ušetří práci, že si prostě budeš chtít koupit pak nové věci. Ano, měla je vrátit, ale vzpomenout si na oblečky po letech? To je divný,ne.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 16:07:26) " Znám lidi, kteří nejsou nijak prachatí a pro dítě pořídí neuvěřitelně drahé věci a jen nové." - ale je trochu scestné o tom rozhodnout za ně
"A to třídění? - no právě tobě že ušetří práci, že si prostě budeš chtít koupit pak nové věci. " - jasně jsem zde opakovaně napsala, že jsem ji předem řekla, že chci ty oblečky vrátit a ty z toho vyvodíš, že si budu chtít koupit vše nové
"ale vzpomenout si na oblečky po letech? To je divný,ne" - vzpomněla jsem si na ně, když jsem je potřebovala, co je na tom divného?
|
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(20.1.2015 15:49:00) Kudlo, já vím, že se tím nejspíš živíš, ale fakt to nemají všichni lidi v hlavně nalajnovaný podle "má dáti - dal".
|
|
Alraune |
|
(20.1.2015 15:49:26) No a tohle jsou v kostce důvody, proč chci mít vlastní lyže :) Půjčovat si něco je prostě pruda. U lyží musíš koukat na každý šutr, u oblečení řešit, jestli na tom nebudou fleky... to za ty peníze nestojí.
|
jentak | •
|
(20.1.2015 15:52:56) Když si půjčíš lyže v půjčovně, nemusíš si dělat vrásky z kamenů - od cizího bych si je nepůjčila - jeden nikdy neví a je jasný,že platí zákon schválnosti. A pak taky platí - čeho se chceš zbavit, to půjč.
|
Alraune |
|
(20.1.2015 15:55:08) I v půjčovně ti to můžou omlátit o hlavu, i když to by asi musela být skluznice servaná. Tak mě to napadlo, v sobotu jedu a cpou mi, ať si lyže půjčím, je to součást prezentace.
|
jentak | •
|
(20.1.2015 15:57:23) Já mám pojistku, informovala jsem se, že kdyby něco, tak by to šlo z toho - takže když tu skluznici servu, ať si to vyřídí s pojišťovnou.
|
|
|
|
|
Hanka | •
|
(20.1.2015 16:07:19) Popis toho, co ty považuješ za snadné a samozřejmé, je pro mě malá noční můra. Ostatně, před tím, než měla mladší dcera rok, mi odešel harddisk, takže bych stejně žádné fotky "maruščino, vrátit" nenašla.
Teda ale já se zase znám a tak by mě nenapadlo si oblečení na mimino půjčit. Měla jsem bedničku směsky za 500 přes internet a darované.
|
|
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 15:45:11) "já nevím, na kom je, jak to třídění oblečků vyřešit. Jako očekávat od novomatky, že mezi kojením a praním poblitých dupaček bude trávit večery tříděním komínků prádla podle toho, od koho ho má a jak s ním má dále nakládat, mi přijde naivní."
- pro mě osobně není problém si i po letech pamatovat, kde jsem jaký kus oblečení (popř. jiné věci) koupila, popř. od koho dostala
"Za sebe bych viděla v tomto případě starost na straně původního majitele. Tj. když na těch věcech lpím, sepsat co půjčuju, podepsat fixem na textil" - novomatka si to mohla označit ještě před porodem (i když s fixem na textil bych ji hnala), popř. říct, že v tom případě to tedy půjčit nechce
"připomenout vrácení konkrétních kusů než dojde k "promlčení"" - při předání jsem jí sdělila, že až z toho vyrostou, ať to dá k uložení našim, nenapadlo mě, že to tak neudělá, tudíž jsem to nekontrolovala. Moje chyba byla jsem mladá, blbá a naivní - teď už jsem jenom blbá
|
Žžena |
|
(20.1.2015 15:47:03) "pro mě osobně není problém si i po letech pamatovat, kde jsem jaký kus oblečení (popř. jiné věci) koupila, popř. od koho dostala"
Tak mi dovol, Lexi, abych Ti sdělila, že tímto jsi poměrně výjimečná
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 15:48:27) To jsem ráda, že jsem alespoň něčím vyjímečná. Doposavaď mě nenapadlo, že to jiní lidé mají jinak
|
Žžena |
|
(20.1.2015 15:49:15) Ano, mnoho lidí to má jinak. Pravděpodobně i Tvoje sestra.
|
|
Oliverka |
|
(20.1.2015 22:35:33) Lexi, mam stejne vyjimecnou pamet. Proste si pamatuju, ne vyzaduje to zadne usili. Takze te uplne chapu.
|
|
|
|
Limai |
|
(20.1.2015 16:11:27) - pro mě osobně není problém si i po letech pamatovat, kde jsem jaký kus oblečení (popř. jiné věci) koupila, popř. od koho dostala.....
A kolik těch věcí máš nebo jsi měla na mimino,že si to pamatuješ?Když mi na dítě někdo půjčí tři košilky a troje dupačky,taky si to budu pamatovat když mi těch věcí půjčí pytel a pytle budu mít od několika různých lidí,tak fakt nevím čí co je a chtěla bych vidět,jak by sis to pamatovala.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 16:18:08) "A kolik těch věcí máš nebo jsi měla na mimino,že si to pamatuješ?Když mi na dítě někdo půjčí tři košilky a troje dupačky,taky si to budu pamatovat když mi těch věcí půjčí pytel a pytle budu mít od několika různých lidí,tak fakt nevím čí co je a chtěla bych vidět,jak by sis to pamatovala."
Byli toho 2 velké tašky. Ale i když se dnes postavím před svou skříň, manželovu, dětí, u každého kousku ti dokážu říct, kde byl koupený
|
Limai |
|
(20.1.2015 17:00:34) Dvě velký tašky by si pamatoval skoro každý.Já jsem na dítě nakupovala už deset let předem.Prostě něco se mi líbilo,tak jsem to koupila.Když se dcera narodila,nestačila mi na to celá velká regálová skříń.Ale jak jsem byla ráda,že mám dceru do čeho převlékat,když se osmkrát nebo desetkrát za den zblila od hlavy k patě,když se přechlastala mlékem a já věděla,že nemusím co hodinu běhat prát a sušit dupačky,protože ve skříni jsou patnáctery další.A i teď mají moje děti kvanta hadrů a jak jsem za ně ráda.Neumím si předtavit,že by měli mít pět triček a dvoje kalhoty.
|
jentak | •
|
(20.1.2015 17:02:11) 10 let předem? Ježiši - a proč? A jaké oblečení? Jak jsi mohla vědět, jaké se narodí a jak velké? A co se ti bude po x letech líbit?
|
Limai |
|
(20.1.2015 17:27:34) Já jsem kupovala věci jenom na holku.Vždycky jsem toužila po tom mít dvě holčičky a vůbec jsem si nepřipouštěla,že bych mohla mít kluka.Tak nějak jsem prostě kalkulovala s tím,že se mi narodí holka.(No,vyšlo to ) Dítě jsem chtěla snad už od patnácti,vždycky jsem byla ten typ co je z malých dětí vedle a chodila si půjčovat děti po sousedech a kamarádkách.Stejně tak jsem se rozplývala nad dětskýma hadříkama.Takže když jsem někde v obchoďáku viděla něco co mi padlo do oka,tak jsem koupila,v různých velikostech,ale nejmenší velikost kterou jsem kupovala byla 52.Ty velikosti jsem měla zhruba do jednoho roku,ale těch větších kusů jsem neměla moc,nejvíc velikostí jsem měla tak do čtyř měsíců,pak už jsem musela zase kupovat větší.Tenkrát se mi povedlo koupit spoustu opravdu překrásných zavazovacích košilek a to si dokonce i pamatuju,že zrovna ty jsem kupovala v Tescu na Národní,to se ještě zdaleka Tesco nejmenovalo,bylo to jen pár let po revoluci.Od té doby jsem tak pěkné košilky už nikde neviděla.Ale je pravda,že když jsem ve dvaceti ty hadříky začala nakupovat,netušila jsem,že novorozenec a kojenec roste téméř před očima,takže z velké většiny toho,co jsem doma měla,dcera vyrostla během tří čtyř měsíců.Kdyby mi nebylo mít dopřáno dítě,tak bych tu výbavu předem koupenou rozprodala.
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(20.1.2015 17:42:16) Tak je logický, že JÁ si pamatuju, kde jsem kterej kus koupila, ale kdybych to dostala, tak bych si to nepamatovala, a ani to není důležitý.
Ani by mě nenapadlo, jak tu zmiňovala MOnty, někomu číst levity, že mně nějaký kousek zapatlal nebo dokonce zničil.
Jednotlivý kusy bych fakt neřešila, je jasný, že se časem něco roztrhá a zničí, šlo by mi čistě o to, že jsem půjčila oblečení na nějakou věkovou kategorii, tak až do tý kategorie dospěje moje dítě, že mu nebudu muset pořizovat všecko nový nebo čekat, jestli mi někdo jinej něco dá.
Mírný rozdíl může být i v tom, že Monty druhý dítě neplánovala, tak co doma s malýma hadrama, kdežto já ho chtěla poměrně brzo, takže jsem věděla, že ty věci budu co nevidět potřebovat a s tím jsem je taky půjčovala - nevidím smysl, aby mi to jen tak leželo doma a ten druhý to musel za drahý peníze (i když třeba jen v sekáči, ale prachy nerostou na stromech) kupovat.
Stejně tak mně půjčila kamarádka na novorozeně, byla jsem moc vděčná, že nemusím kupovat věci, ze kterých mimino stejně za chvilku vyroste, věděla jsem, že kamarádka plánuje druhý, a i mi to výslovně řekla, že to bude chtít vrátit. Přišlo mi to jediný logický, co se dalo udělat - fakt by mě nenapadlo to posílat někomu jinýmu. A jasně že jsme neřešily nějaký nevypratelný flíček, případně kdyby se něco úplně rozpadlo, ale nevrátit?
|
Monty |
|
(20.1.2015 17:52:47) Kudlo, tak to nepůjčuj vůbec. S počtem dětí to nijak nesouvisí, mám kamarádky, co mají a plánovaly předem dvě, tři děti a i tak dávaly věci do oběhu. To je čistě věc přístupu. A ten má holt každý jiný.
|
Monty |
|
(20.1.2015 17:56:20) Mmch., to, oč nechtěly přijít, si pochopitelně nechaly. Ostatně i já mám pár věcí v krabici na půdě. Zbytek šel do světa.
|
|
Kudla2 |
|
(20.1.2015 17:57:19) proč vůbec?
nebudu to půjčovat jen lidem s postojem, jaký máš ty (nemyslím jako urážku, pouze z důvodů nekompatibilinosti), s mými kamarádkami nebyl problém se o těchto věcech dohodnout, vlastně jsme se ani moc nedohadovaly, protože jsme to vnímaly velmi podobně.
|
Monty |
|
(20.1.2015 18:02:11) Kudlo, lidi s mým postojem si ale hadry na dítě nepůjčujou a ani je nikomu nepůjčujou.
|
|
|
|
|
|
Monty |
|
(20.1.2015 16:19:57) Limai, což o to, já si to taky pamatuju, ale naštěstí to nepotřebuju používat.
|
Limai |
|
(20.1.2015 16:50:38) Monty taky mi k ničemu nejsou informace,co jsem kde koupila a kolik to stálo,ale máme všichni tolik hadrů,že někdy ani nevím co komu patří.
|
jentak | •
|
(20.1.2015 16:52:16) Já mám problém s tříděním prádla dětí - které fusky jsou čí - např. Kruci, jak to mám vědět, když si to nepoznají ani oni. Ale pak se stane, že mají vyžehlit a své si uklidit a já pak hledám svá sportovní trička a rifle - syn si prý myslel, že to je jeho. To nechápu - svý si poznám,.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jentak | •
|
(20.1.2015 14:44:08) Jo - jenže dupačky na mimčo, co stály pětikilo, po použití budou stát tak pade - když si s tím dáš práci, tak stovku. Chápu citový vztah k takovým věcem, ale nechápu, že někdo bere miminkovský či dětský věci jako investici - to je sakra blbý investování.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 15:08:56) neberu miminkovské věci jako investici, ale nevím, proč bych si měla pořizovat komplet novou výbavičku jenom proto, že jsem tu první půjčila
|
jentak | •
|
(20.1.2015 15:10:36) Co je to výbavička? - co do toho zahrnuješ - abychom v tom měli jasno.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 15:47:19) v tomto konkrétním případě úplně všechno oblečení
|
Limai |
|
(20.1.2015 16:21:58) Jenomže pro každýho je pojem VŠECHNO OBLEČENÍ jiný.Pro někoho "všechno oblečení" znamená troje dupačky,pět bodýček,dva svetříky a dva kabátky s jednou čepicí.Pro jiného desítky dupaček,košilek,triček,bodýček,kalhot,a všeho možného.Takže ona není výbavička jako výbavička.
|
jentak | •
|
(20.1.2015 16:27:43) Ale jo, lidi jsou různí a každý je háklivý na něco jiného - takže to, o co nechci přijít, prostě nepůjčím.Nejsem povinna půjčovat své věci a když mi na nich záleží, tak je nepůjčím a hotovo. Jak říkám - chápala bych handrkování nad zavinovačkou po babičce, ale dupačky, které jsou dítěti měsíc - to tedy ne.
|
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 18:07:10) "Jenomže pro každýho je pojem VŠECHNO OBLEČENÍ jiný.Pro někoho "všechno oblečení" znamená troje dupačky,pět bodýček,dva svetříky a dva kabátky s jednou čepicí.Pro jiného desítky dupaček,košilek,triček,bodýček,kalhot,a všeho možného.Takže ona není výbavička jako výbavička."
- tak v mém případě to byla spíš ta druhá možnost
|
Limai |
|
(20.1.2015 18:13:19) Takže když každý tvoje dítě bude mít např.80 triček,tak budeš u každýho trika znát původ?To jsi teda dobrá,já si to nepamatuju.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 18:32:04) Já ano
|
|
|
|
|
|
|
|
|
babiki |
|
(20.1.2015 16:30:31) Segry mam jen dve, hadry jsou vsude
|
|
|
|
...j.a.s... |
|
(20.1.2015 13:52:54) Monty, ty pořád jedeš tu svou písničku o malicherném lpění na věcích Moc tomu nerozumím. Ty hadry na novorozeňata a batalota jsou taky dost drahé, takže si nedovedu představit, že by mi jen tak někdo cpal svoji výbavu a nechtěl ji buď vyměnit nebo prodat nebo jen zapůjčit. Několikrát jsi psala, že je to koloběh, odkud se ti vždy dostane něčeho. Ha, ha, chtěla bych vědět, kde se do něj zapojuje. Že by mi někdo cizí jen tak něco dal, to fakt pochybuju. Stejně jako kamarádky, co odrodily už před lety. Možná svůj postoj přehodnotíš, až budeš solit na druhorozené.
|
Monty |
|
(20.1.2015 13:55:51) jas, předpokládám, že na jakékoli dítě se sejde stejná hromada hadrů jako na to první. Jsou toho plné bazary a sekáče, navíc v mém okolí tak nějak přirozeně funguje, že kdo sám dává, tak taky dostane. Nehledě na to, že právě ty miminkovské věci jsou velice levné ve srovnání s věcmi na větší dítě... to jsou desetikorunové položky. Pravda, pokud nelpíš na tom, že musí být všechno nové a značkové, což není můj případ.
|
...j.a.s... |
|
(20.1.2015 13:58:15) Tak asi jo. No pak je asi lepší to buď prodat nebo darovat a nechtít to zpátky. To víš, sbírám tipy
|
|
|
Žžena |
|
(20.1.2015 13:58:14) No možná mají různí lidé různý standard ohledně oblíkání novorozeněte. Bodyčka se samozřejmě dají pořídit á 500 nebo á 50 korun. Člověk, co nakupuje v té první cenové kategorii, bere pak oblečení možná skutečně jako "investici", člověk v druhé kategorii spíš jako "spotřební materiál".
|
Monty |
|
(20.1.2015 14:05:01) Člověk, co nakupuje v té první cenové kategorii, bere pak oblečení možná skutečně jako "investici", člověk v druhé kategorii spíš jako "spotřební materiál".
Žženo, taky začínám mít pocit, že se bavíme každá o jiných věcech. Já měla na syna nových a drahých pár věcí, které mi až na jednu výjimku (obleček na křest) někdo daroval; ostatní byly všechno hadry po někom nebo z bazaru. A řekla bych, že to tak má většina lidí, co znám. Kamarádce jsem třeba přivezla na prvního syna takový "luxusní" miminkovský set z Ameriky a nosilo ho pak x dalších dětí, ale to jsou fakt jednotlivé kusy, obecně vzato neznám asi nikoho, kdo by utrácel tisíce za něco, co vydrží pár týdnů a může rychle vzít za své (poděláním, počuráním, poblitím atp.)
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 14:17:39) "ěco, co vydrží pár týdnů a může rychle vzít za své (poděláním, počuráním, poblitím atp.)" - vy jste počurané atp. věci vyhazovali? Já jsem je tedy vždy vyprala a použila znovu, přesto byli po 1. dítěti jako nové.
|
Alraune |
|
(20.1.2015 14:35:17) No, věci mého dítěte nevypadali jako nové už po prvním vyprání :)
|
Alraune |
|
(20.1.2015 14:35:28) Fuj hrubka :D
|
|
Monty |
|
(20.1.2015 14:37:35) Alraune, ale v tom asi právě bude zakopaný pes - holky, co se s těma hadýrkama poctivě a úzkostně perou, aby byly furt jako nový k nim budou mít (a zjevně i mají) jiný vztah než ti, co to prdnou do pračky s ostatním prádlem a je jim šumafuk, jak to bude po vyprání vypadat.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 15:15:41) Já jsem dokonce do 1 roku dětí jejich oblečení prala ručně v mýdle (poradila mi to lékařka jako prevenci atopického ekzému, kterým já trpím), později jsem namydlila a dávala (samostatně) do pračky
|
jentak | •
|
(20.1.2015 15:16:34) Ručně? Ani za nic.
|
Monty |
|
(20.1.2015 15:18:20) Ručně... to by mne mohli milovat, abych ve 21. století něco prala ručně. A po šestinedělí jsem už ani nežehlila.
|
Veverka. |
|
(20.1.2015 20:36:15) Taky tak! Jsem se uplne vorosila!!!
|
|
|
|
Žžena |
|
(20.1.2015 15:17:55) Ruční šoulení jednotlivých kousků v mýdle, to už je hobby
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 16:02:49) asi nemáte atop ekzem byla jsem to ochotna udělat jako prevenci, protože vím, jaké to je , když vám kůže praská do krve vedle celoživotního promazávání je jeden rok praní v ruce nic
|
Katka +3 | •
|
(20.1.2015 19:38:11) Já třeba mám atopický ekzém a všem třem dětem jsem dlouho prala v mýdle, ale v pračce! Jinak bych jaksi atopu ušetřila robata, ale sama bych byla "slitá" ekzémem až k loktům.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 19:44:00) prala jsem samozřejmě v gumových rukavicích, jinak by mi slezla kůže
|
|
|
|
|
Alraune |
|
(20.1.2015 15:21:31) Nojo, to jsi už ale v levelu sběratel :)
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 16:08:40) asi nemáte atop ekzem byla jsem to ochotna udělat jako prevenci, protože vím, jaké to je , když vám kůže praská do krve vedle celoživotního promazávání je jeden rok praní v ruce nic
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.1.2015 15:21:50) Tak to bych nedělala, ani kdyby každý kousek stál několik tisíc. Já jsem co bylo bavlněný prala na vyvářku, abych to mohla prát s plenama.
|
jentak | •
|
(20.1.2015 15:22:51) Kousek za několik tisíc bych nepořídila
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.1.2015 15:23:41) To já taky ne, ale kdyby se u mě něco takovýho zjevilo, stejně to nacpu do pračky.
|
|
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 16:11:51) "Tak to bych nedělala, ani kdyby každý kousek stál několik tisíc" - já jsem to nedělala proto, abych šetřila oblečení, ale proto, že mi to poradila lékařka jako prevenci atop ekzému, který prý mohou vyvolat zbytky pracích prášků v prádle, které tam mohou zůstat i po sebepečlivějším máchání. A do 1 roku prý pokožka dítěte se sebe vše nasává jako houba. Tak mi to bylo řečeno, nemám v úmyslu o tom více diskutovat
|
Alraune |
|
(20.1.2015 16:13:40) No a kdybys to prala v pračce, ale s mýdlem? Nic, jen mě to tak napadlo. Prostě jsi zřejmě extrémně pečlivá a metodická žena.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 16:19:29) Později jsem to tak dělala. Ale ze začátku mě od toho můj otec zrazoval tvrzením, že mýdlo do pračky nemůže, protože moc napění a nejde pak vypustit voda
|
|
|
|
|
jentak | •
|
(20.1.2015 15:24:27) Já třeba chápu památeční zavinovačku, šatečky na křtiny nebo tak něco, ale komplet hadříky - to ne. Ale chápu, že Tě to sejří, když sis s tím dala takovou práci, nicméně - pak bych to nepůjčila.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.1.2015 15:27:42) Já měla od kamarádky půjčený bavlněný košilky s límečkem a zavinovačky, to jsem vzorně vyžehlila a vrátila. Ostatní hadříky jsem taky dostávala a rozdávala.
|
|
|
Hadice a hadi |
|
(20.1.2015 15:26:36) Ja asi budu krkavcí matka, ručně bych neprala ani ve snu, dražší "hadr" na dite bych taky neporidila. Nejdražší byly boty, pak dlouho nic, pak zimni bunda ze sekace max za sto.
|
|
|
Alraune |
|
(20.1.2015 15:19:48) To umí moje švagrová... dám k nim niki zapraný trička a ona mi je vrátí jako z obchodu :D U nás to nikdo neuměl, proto máme včetně niki všichni všechno černý a šedý :)Maximálně tak modrý.
|
|
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 15:12:05) "No, věci mého dítěte nevypadali jako nové už po prvním vyprání :)"
No, já jsem výbavičku kupovala výhradně v kamenných obchodech a ne u Vietnamců... byli to dražší věci a po prvním dítěti byli opravdu jako nové. Měla jsem jich hodně i na kusy, takže jsem neprala pořád dvě trička a dvoje dupačky dokola
|
Monty |
|
(20.1.2015 15:13:48) Lexi, já u Vietnamců nekoupila nikdy nic, všechno jsem pořizovala v "kamenném" bazaru. Průměrná cena za kus - 25 Kč. A byly to moc pěkný věci. Dost z nich určitě ještě nějaké dítě využívá.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 18:09:06) Hm, tak to já jsem to kupovala dražší
|
Limai |
|
(20.1.2015 18:20:00) Já jsem taky dřív neváhala koupit třeba pětiletý dceři kalhoty za 1200 nebo boty za 1500.Jenomže potom mi to přišlo líto,za hadry dávat tolik peněz.Je to zbytečné.Ale samozřejmě ať si každý nakupuje,za kolik uzná on sám za vhodné,je to každého věc.
|
|
|
|
jentak | •
|
(20.1.2015 15:14:39) No jo - chápu, žes za to dala více peněz - ale na druhou stranu - použila jsi to ty, pak sestra - očekáváš, že se ti to vrátí v takovém stavu, v jakém jsi to předala dál? To asi ne. Navíc, pokud sestra k tomu nemá takový vztah jako Ty. Jinak já osobně nechápu nákupy v řádu tisíců na prvních 12 měsíců dítěte.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 17:22:57) "použila jsi to ty, pak sestra - očekáváš, že se ti to vrátí v takovém stavu, v jakém jsi to předala dál?" - čekala jsem že v tom bude sestry dítě, ne děti jejích kamarádek a že bude problém abych to v případě potřeby dostala zpátky
"Jinak já osobně nechápu nákupy v řádu tisíců na prvních 12 měsíců dítěte" - chápu, že ty to nechápeš, ale platila jsem si to ze svého, tak je to s prominutím moje věc a moje volba
|
|
|
Alraune |
|
(20.1.2015 15:15:14) V životě by mě nanapadlo koupit věci na mimino u vietnamců :) Jen mi prostě vždycky něco na něco pustí.
|
Monty |
|
(20.1.2015 15:17:25) Alraune, jak co - taková ta bavlněná bodýčka nebo trička, to nevydrželo, resp. neuchovalo si původní vzhled, ať už jde o počet fleků nebo žmolků, ale dupačky, svrchní kabátky, svetříky... (syn je lednovej), to jsem posílala do světa ve stavu, v jakým to bylo pořízené.
|
jentak | •
|
(20.1.2015 15:19:57) Tak za skorokomoušů nic nebylo a u dalších dětí bylo, ale zas jsem byla poučená, že kvanta netřeba. Dostala jsem hafo věcí, i nových, které synovi po narození byly ihned malé a to šlo prostě pryč. Dokud se to nosí, ať to udělá radost jiným.
|
|
|
jentak | •
|
(20.1.2015 15:18:05) Já nějak nevím, jestli jsem u Vietnamců něco na děti do roka kupovala - těžko říct. Ale pamatuju si dobře, že se dělaly nějaký testy dětských sandálků /takové ty na první krůčky/ - a nejlepší byly od vietnamců za stovku
|
Alraune |
|
(20.1.2015 15:20:28) Já na větší trika určitě, ale na úplně malý mimino ne, ani tam snad nic takovýho neměli.
|
Monty |
|
(20.1.2015 15:23:26) Alraune, asi jsem divná, ale mně přišel Vietnamec drahej. V porovnání cena vs. kvalita. Když bylo třeba něco narychlo - pláštěnka, tepláky na výlet apod., tak jsem to koupila u Vietnamce, protože byl po ruce, jinak jsem obcházela bazary a sekáče. Do určitýho věku to jde, ty nejmenší věci děti nestihnou zničit, a ještě tak do pěti let se dá, na školní dítě už je to bída a tahala jsem to hlavně ze zahraničí.
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(20.1.2015 15:24:49) U Vietnamců jsem kupovala trička, ponožky a tepláky na tábor, po táboře se to zahodilo.
|
|
jentak | •
|
(20.1.2015 15:26:20) Monty - je to jako v sekáčích - musíš umět vybírat a nakupovat. Ale třeba teď v dnešní době toho u nich nakupuju málo a najdu osvědčené věci - spodní prádlo a fusky.
|
Monty |
|
(20.1.2015 15:27:47) jentak, tak já tam kupuju třeba bačkory do školy, protože za ně fakt nechci dát pět set. Vietnamec má pantofle za kilo, někdy i za míň.
|
Žžena |
|
(20.1.2015 15:29:11) Tak zrovna pantofle a bačkory jsem dražší jak dvě kila neviděla snad ještě v žádným kamenným krámě Za pětikilo u Diora, ne?
|
Monty |
|
(20.1.2015 15:30:11) Žženo, tak pětikilo je třeba nadsazený, ale bačkory za tři stovky mají skoro všude - u Bati, u Deichmanna, v Humanicu...
|
|
jentak | •
|
(20.1.2015 15:30:18) Jo - viděla, značkový Pumy
|
Žžena |
|
(20.1.2015 15:36:05) Papuče Puma - to je známka punku
|
jentak | •
|
(20.1.2015 15:38:27) To nebyly bačkory, ale pantofle Synovi jako jediný byly a líbily se, ale při pohledu na cenu sdělil, že počká, jak se to na škole bude vyvíjet a pak uvidí. A vidělo se - nosí se boty na tělocvik a nebo podobný boty.
|
|
|
|
|
jentak | •
|
(20.1.2015 15:29:30) Jo - nosí takové ty pantofle typu crocs. To jim vyhovuje. Ale musí se taky vybrat, protože některé jsou příšerné.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 13:57:48) "ber to tak, že pro někoho nejsou hadry věc, na které by lpěl. A když náhodou na nějakém hadru fakt lpí, tak ho prostě nepůjčuje vůbec nikdy a nikomu. Kdyby mi někdo nevrátil věc, která má nějakou hodnotu, tak budu taky naštvaná, samozřejmě. Ať už finanční nebo citovou. Jenže to této kategorie hadry prostě nepatří. "
-nevím, jak to má většina populace, ale mě přijde samozřejmé půjčenou věc vrátit. Pokud dítěti kamarádky půjčím tričko, předpokládám, že až přijde příště, tričko přinese zpátky. Pokud ne , hlavu jí neutrhnu ani jí nebudu upomínat, ale pokud by se to opakovalo, už bych jim žádné nepůjčila. Možná jsem divná, beru to na vědomí Ne že bych oblečení považovala za cosi drahocenného ale žiji v přesvědčení, že dobré účty dělají dobré přátele a co jsem nezaplatila nebo co mu nebylo darováno to vrátím.
MMCH já jsem sestře jasně PŘEDEM řekla, že je budu chtít vrátit, i kam je má vrátit. Pokud to nehodlala respektovat, neměla si je ode mě brát.
|
Monty |
|
(20.1.2015 14:01:08) Lexi, no tak holt jsou i lidi, co dají "cizímu" dítěti tričko nebo ponožky a je jim jedno, co se s nimi stane dál. A nejen dítěti, my si běžně s kamarádkami vzájemně dávaly hadry, i s tím, že je máme poslat dál, když samy nevíme, co s tím. Prostě hadry nejsou věc, co by se řešila. Ano, chápu, že to někdo má jinak, je to jeho právo, ale asi jsou tyto názorové skupiny vzájemně nekompatibilní a žádná debata na Rodině ani jinde to nevyřeší.
|
Alraune |
|
(20.1.2015 14:08:23) Hlavně je důležité, aby si ty skupiny navzájem nepůjčovaly oblečení :D
|
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 14:22:23) "no tak holt jsou i lidi, co dají "cizímu" dítěti tričko nebo ponožky a je jim jedno, co se s nimi stane dál" - ok, beru na vědomí existenci takových lidí (skoro se stydím napsat, že pokud je takto něco zapůjčeno mému dítěti, před vrácením to ještě vyperu a vyžehlím)
"my si běžně s kamarádkami vzájemně dávaly hadry" - to mi také, ale vždy je to opravdu DAROVANÉ (už mi to není, nelíbí se mi to, jestli chceš tak si to vem) ne PŮJČENÉ (jestli se ti to líbí, tak si to na ten ples půjč)
|
Monty |
|
(20.1.2015 14:25:59) Lexi, tak ony šaty na ples asi nejsou na stejném levelu jako staré oprané tričko.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 18:29:35) nedovedu si představit, že někdo dá kamarádce staré oprané triko (pokud není kamarádka zrovna bezdomovec) my si s kamarádkami darujeme věci typu, kostýmek, sukně, halenky, ples. šaty - vše pěkné, nositelné do zaměstnání, do společnosti. Dotyčná to vyřazuje proto, že do toho ztloustla, zhubla, prostě už jí to není, věc se jí přestala líbit atd.
|
Monty |
|
(20.1.2015 18:31:46) Lexi, já taky nepsala o kamarádce, ale o dítěti. Když si moje dítě u kamarádky nějak znehodnotí triko, dá mu kamarádka nějaký starý po svých dětech (a naopak), vracet ho nechce a přišlo by mi fakt divný, kdyby chtěla.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 18:41:29) "já taky nepsala o kamarádce, ale o dítěti." -aha, to jsem špatně pochopila. Já jsem samozřejmě také nějaké věci na děti dostala. Ale pouze pokud bylo vysloveně řečeno, že už dotyční věc nechtějí zpátky, tak jsem ji po použití vyhodila, popř. darovala dál. Ale to už bylo na větší děti, takže nebyli v tak hezkém stavu. Dostala jsem i tašku s oblečením s tím, že jednu konkrétní kombinézu mám posléze vrátit, ostatní že mám poslat dál. Tak jsem to tak udělala, v čem je problém?
"vracet ho nechce a přišlo by mi fakt divný, kdyby chtěla" Mě tedy nepřijde nic divného na vracení PŮJČENÝCH věcí. Pokud je triko půjčené s tím, že už ho dotyčná nechce, je to samozřejmě jiné
|
Monty |
|
(20.1.2015 18:48:18) Lexi, vracet půjčené věci je slušné a mělo by to být normální. Rozdíl je pouze v tom, že já (a většina lidí v mém okolí) prostě něco takového jako staré tričko NEBERE za věc, kterou půjčil; když si cizí dítě pokecá triko a já mu podám jiné, tak taky můžu říct "Půjč si tohle", ale myslím tím "Vem si tohle". Je to něco na úrovni kapesníku, žvejkačky... je to kus hadru, na kterém nikdo nijak nelpí. Jinak by ho totiž ani nepůjčil.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 18:51:28) OK, ale vrátím li se ke kořenu poddiskuze - já jsem nepředala jedno staré triko, já jsem předala 2 velké tašky velmi zachovaných oblečků a DOSLOVA JSEM ŘEKLA ŽE JE BUDU CHTÍT ZPÁTKY a také jsem je zpátky chtěla, což je dle velké části zdejších diskutujících divné
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(20.1.2015 14:08:38) "nevím, jak to má většina populace, ale mě přijde samozřejmé půjčenou věc vrátit. Pokud dítěti kamarádky půjčím tričko, předpokládám, že až přijde příště, tričko přinese zpátky. Pokud ne , hlavu jí neutrhnu ani jí nebudu upomínat, ale pokud by se to opakovalo, už bych jim žádné nepůjčila. Možná jsem divná, beru to na vědomí Ne že bych oblečení považovala za cosi drahocenného ale žiji v přesvědčení, že dobré účty dělají dobré přátele a co jsem nezaplatila nebo co mu nebylo darováno to vrátím."
Lexi, já to mám úplně stejně.
Ne že bych tak lpěla na každým tričku, ale považuju za normální, abych to byla JÁ, kdo řekne "to je dobrý, nech si ho" než aby kamarádka řekla "JÁ si to tvý tričko nechám, a jestli ti to vadí, jseš divná".
Asi jako mi taky zásadně nezáleží na pětikoruně a jsem schopná v krámě říct "to je dobrý, to si nechte", ale považuju za nemyslitelný, aby si to nahoru zaokrouhlil sám prodavač a pak ještě vykřikoval, jak jsem malicherná, že lpím na blbý pětikoruně.
|
Monty |
|
(20.1.2015 14:10:56) Kudlo, no tak jestli máš kamarádský vztahy na úrovni vztahu s prodavačem, asi nemá moc smysl pokračovat v rozhovoru.
|
Kudla2 |
|
(20.1.2015 14:17:47) "no tak jestli máš kamarádský vztahy na úrovni vztahu s prodavačem"
No já si myslím, že ke kamarádovi by se člověk měl chovat aspoň tak slušně jako k prodavačovi - nebo ty si snad myslíš, že ke kamarádům máš jen z titulu kamarádství právo chovat se hnusně?
|
Monty |
|
(20.1.2015 14:19:55) Kudlo, nic jsi nepochopila. Ale to je v pořádku, počítala jsem s tím. To, co je nebo není slušné jaksi není vždy univerzální, víš.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 18:48:20) nevím, co je na ""JÁ si to tvý tričko nechám, a jestli ti to vadí, jseš divná"." nepochopitelného
|
Monty |
|
(20.1.2015 18:53:55) Tak ještě jinak - když mi na něčem záleží, nedám to "z ruky", tzn. ani nepůjčím. I kdyby to měl být kus hadru. Když mi na tom nezáleží, je mi úplně jedno, co se s tím stane. Měla jsem kdysi tričko ze sekáče, na kterým byl hodně vtipný obrázek. Na jednom fesťáku za mnou běhal nějaký kluk a nabízel hory doly, abych mu to tričko prodala. Neprodala jsem ho; kdyby mi na něm nezáleželo, klidně mu ho dám. Ale rozhodně bych mu ho nepůjčila s tím, že ho chci zpátky. To je totiž jádro sporu - já i chápu, že někdo dal hodně peněz do výbavičky pro dítě, že k ní má nějaký vztah, ale není mi jasný, proč ji v takovým případě vůbec dává všanc.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 18:58:52) " já i chápu, že někdo dal hodně peněz do výbavičky pro dítě, že k ní má nějaký vztah, ale není mi jasný, proč ji v takovým případě vůbec dává všanc"
- protože ten někdo byl mladý, blbí a naivní a myslel si, že vlastní sestra je slušný člověk, který to okamžitě po té, co to nebude potřebovat vrátí, jak bylo dohodnuto. V rodině to tak bylo zvykem.
|
Monty |
|
(20.1.2015 19:00:24) Lexi, njn, sestra asi patří k tomu druhýmu gangu.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 19:08:04) Asi ano, proto už jí také nic nepůjčuju
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(20.1.2015 19:23:03) "když mi na něčem záleží, nedám to "z ruky", tzn. ani nepůjčím. I kdyby to měl být kus hadru. Když mi na tom nezáleží, je mi úplně jedno, co se s tím stane"
Tak já jsem zvyklá, že lidem, kterým VĚŘÍM, půjčím klidně i věc, na které mi záleží, protože k tomu mají podobný vztah jako já - považují za samozřejmé, že půjčené v pořádku vrátí, když poškodí, nahradí.
Přišlo by mi divné obklopovat se lidmi, kterým se bojím půjčit věc, na které mi záleží, protože by mi ji zničili nebo nevrátili.
|
Monty |
|
(20.1.2015 19:25:21) Kudlo, ale já se přece nebojím to půjčovat, já to prostě půjčovat nechci. To nemá s nějakou důvěrou nebo nedůvěrou vůbec nic společného.
|
Kudla2 |
|
(20.1.2015 19:28:09) jsi říkala, že nepůjčuješ od té doby, co se ti to párkrát nevrátilo, tj. patrně tě k tomu dovedlo, že o ty věci nechceš přijít.
|
Monty |
|
(20.1.2015 19:29:29) Kudlo, no jistě, ale to jsem psala o knihách, ne o dupačkách na mimino. Knihy půjčuju nerada, ale ne proto, že bych NEVĚŘILA tomu, komu ji půjčuju.
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(20.1.2015 19:45:31) "Protože třeba chce pomoci mamince, která nechce/nemůže investovat do kompletní výbavičky a pak to chce vrátit jednoduše proto,že je na tom stejně? "
Přesně takto jsme fungovaly s kamarádkami.
Chápu, že to někdo může mít JINAK, ale co nechápu, je absolutní nerespekt k přání toho druhého a shazování jeho - naprosto logického přístupu.
CHápala bych "nevraceče", že kdyby mu "vraceč" řekl, že to chce vrátit, tak by řekl, že to nechce, protože to není schopen splnit, ale nechápu, že toho "vraceče" znectí, jak je nemožnej a malichernej, že chce něco takovýho.
|
|
|
|
|
|
|
|
Alraune |
|
(20.1.2015 14:11:55) Jasně, ale když čtyři roky věc s pomíjivou hodnotou nechceš zpátky a pak si na ni vzpomeneš, tak je to divný.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 18:47:17) věci byli půjčovány s tím - až z toho vyroste, dej to k našim - a ani mě nenapadlo, že by to tak neudělala, proto mě ani nenapadlo kontrolovat jestli už tam jsou ty věci uložené. To, že tam ty věci nejsou jsem zjistila až cca 2 měsíce před porodem - když jsem si je chtěla přeráchnout a připravit. Nic divného mi na tom nepřijde - prostě jsem nebyla podezřívavá a věřila jsem jí
|
|
|
Alraune |
|
(20.1.2015 14:11:58) Jasně, ale když čtyři roky věc s pomíjivou hodnotou nechceš zpátky a pak si na ni vzpomeneš, tak je to divný.
|
|
|
|
|
Kudla2 |
|
(20.1.2015 13:17:06) zlou nemocí?
to je snad SAMOZŘEJMÝ, že se aspOň POKUSÍM to tričko vrátit?
Umím si představit, že nad tím jedna nebo druhá strana mávne rukou, ale už dopředu počítat s tím, že ten, kdo mi POMOH, je DIVNEJ, když chce svoji věc vrátit zpátky?
Já bych takovýho člověka pokládala trošku za vyžírku.
|
neznámá |
|
(20.1.2015 13:22:05) Jasně, že se pokusím vrátit, ale pokud nelze nebo na to zapomenu, tak mi to až tak žíly netrhá. Počítám, že v tomto případě nikdo nepůjčí značkové tričko, ale nějaké obyč co klidně bude postrádat. Jiný by to bylo třeba u společenského obleku, tam bych vrácení očekávala.
U té výbavičky mi to přijde směšný, taky automaticky říkám půjčím ti, ale počítám, že se nevrátí nebo vrátí něco jiného. Kdyby po mne kamarádka nebo sestra chtěla vrátit svojí výbavičku, tak si pomyslím, že se jí polámalo kolečko.
|
Monty |
|
(20.1.2015 13:25:37) neznámá, přesně tak, prostě "půjčím" něco, co mi nebude chybět, a nebudu vůbec přemýšlet, jestli mi to má dotyčný vrátit - navíc to vypustím z hlavy okamžitě poté, co to na cizí dítě navlíknu.
|
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 18:55:53) "U té výbavičky mi to přijde směšný, taky automaticky říkám půjčím ti, ale počítám, že se nevrátí nebo vrátí něco jiného. " - no, doposavaď jsem měla za to, že slova PŮJČIT a DAROVAT nejsou synonima
"Kdyby po mne kamarádka nebo sestra chtěla vrátit svojí výbavičku, tak si pomyslím, že se jí polámalo kolečko." - mě zase přijde, že se polámalo kolečko tomu, kdo považuje za samozřejmost, že bych na druhé dítě měla pořizovat komplet celou výbavičku jenom proto, že ta první se někomu hodila
|
Monty |
|
(20.1.2015 18:57:53) Lexi, ty asi nechápeš, že ten, kdo tahle uvažuje a takhle to "má" nemusí nic kupovat, protože to zase dostane tím koloběhem. Je to prostě zásadní nepochopení dvou táborů s diametrálně odlišným přístupem k výbavičce.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 19:00:24) Na první dítě jsem musela koupit komplet všechno (kromě pár kousků které jsem dostala po porodu jako dárek), protože jsem široko daleko byla první, kdo měl dítě. Babyboom přišel 2 roky poté
|
|
Liliana | •
|
(20.1.2015 19:40:21) "ty asi nechápeš, že ten, kdo tahle uvažuje a takhle to "má" nemusí nic kupovat, protože to zase dostane tím koloběhem. Je to prostě zásadní nepochopení dvou táborů s diametrálně odlišným přístupem k výbavičce."
Monty a kde se do těch táborů hlásí? Jak se to pozná? Mne teda nikdo nic nedal (vyjma asi jedné vesty a mikiny na 5let od kamarádky s větším dítětem což jsem využila o mnoho let později).
Mé dítě bylo první v rodině, starší byl pak až můj 30letý bratr. Kamáradky buď ještě děti neměly, nebo měly hodně odrostlé. Já všechno sakumprásk musela koupit. Pak jsem půjčovala švagrovým, ovšem s tím že budu potřebovat zpět neb předpokládám ještě další dítě.
U druhorozeného dítěte už tedy nějaké děti v rodině byly, švagrové by mi mohly recipročně darovat, ale ty vlastně používaly většinou to naše, takže mi to naštěstí vrátily abych nemusela vše kupovat znovu. Až teď vidím jaké mám štěstí že mám normální švagrové, které rozumí významům slov PŮJČIT a DAROVAT.
Protože nikdo další se nehlásil s žádnými dary, s žádným koloběhem, fakt nevím kde jsem to měla nárokovat kdybych chtěla patřit do toho oběžného tábora
Nicméně mi přijde poněkud hulvátské automaticky předpokládat že toho kdo obdaroval mne zas automaticky obdaruje někdo jiný, či-li minimálně v rámci té zmiňované reciprocity bych dárkyni alespoň nabídla než se těch věcí zbavím (jejích i svých), zda se nechystá na další dítě a nebude tedy něco potřebovat, či třeba chtít zpátky. Kvůli takovému dotazu stačí zvednout telefon, případně udělat jím pár fotek (takže nářky že nevím a nemohu sledovat kdo co dal jsou mimo).
To by přišlo jako slušnost i pokud by šlo o DAR, ale tady bylo dle zakladatelky jasně řečeno že věci půjčuje, či-li je nehoráznost je poslat do oběhu jinam. Pokud to švagrové nevyhovovalo či s tím v principu nesouhlasí patříce do jiného tábora, tak mohla věci nevzít.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 19:46:34) To jsem ráda že s Kudlou nejsme jediné, kdo to tak má
|
Kudla2 |
|
(20.1.2015 19:48:55) Lexi, já to až doteď považovala za běžnou praxi, kterou netřeba řešit... no, člověk se pořád učí
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 19:54:25) Já taky, ale Monty už mi vysvětlila, že jsem totální mimoň. Chvíli jsem i uvažovala, že sestře zatelefonuji, abych se jí omluvila, že jsem tu výbavičku kdysi chtěla vrátit.
|
|
|
|
neznámá |
|
(20.1.2015 19:51:25) Taky jsem měla první dítě v rodině, taky jsem kupovala celou výbavičku sama a nešetřila jsem na ní. Pak se začaly postupně rodit ostatní děti a já půjčila výbavičku, přišlo a přijde mi automatické, že sestra to půjčí dál a pak zase dál. Ono taky na co sedm let skladovat oblečení, vkus se mění, stejně bych byla nešťastná ze starých hadrů. Zrovna u výbavičky jsem měla pocit, že každý říká "půjčím ti" a nikdo nepočítá s návratem. (podobně jako si od sousedky půjčíš cukr nebo vajíčka)
Po sedmi letech kolování se mi z původní výbavičky nevrátilo snad nic. A je jasné, že něco bylo v nevhodné barvě nebo hadr, který já bych nekoupila. Stejně se větší část výbavy musela koupit nová. Kdybych to chtěla uchovat, tak na to setru několikrát upozorním, protože je mi jasné, že ani ona hadry skladovat nebude.
Ale nic, vlastně je fajn. Zjistila jsem, že jsou kolem výbavičky jsou dva tábory a je potřeba si dát pozor, do kterého kdo patří.
|
Kudla2 |
|
(20.1.2015 19:55:18) Půjčenej cukr a vajíčka se nevracej?
Já si teda nic takovýho nikdy nepůjčovala, ale považovala bych za samozřejmý to vrátit.
|
neznámá |
|
(20.1.2015 19:56:42) Nikdy jsem nevracela nebo ani nám nikdo nevrátil. Já si půjčím vajíčka, sousedka přijde pro pár brambor. Neřešíme ani jedna.
|
|
sovice |
|
(20.1.2015 20:07:21) No, my si takové věci (vajíčko, trochu mouky...) mezi sousedy nepůjčujeme, ale dáváme. Tedy doufám.
A občas (velmi výjimečně) si půjčím od někoho drobný peníz (stalo se mi třeba, že jsem si všimla, že mi už neplatí měsíčník, a neměla jsem u sebe ani korunu), a to potom vždycky prosím věřitele, aby mi to řekl, kdybych zapomněla vrátit - totiž přiznávám, že tyhle drobné dluhy neudržím v hlavě, ať jsem na straně věřitele či dlužníka.
U větších věcí se mi to nestává, ty vracím - doufám - solidně (větší peníze jsem si nikdy od přátel nepůjčila).
|
|
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 19:58:59) "podobně jako si od sousedky půjčíš cukr nebo vajíčka" - já pokud bych si od sousedky půjčila cukr nebo vajíčka, tak bych jí potom donesla nový cukr nebo nová vajíčka - trapas, co? Nějak nevím, proč by mi sousedka měla financovat moji sklerózu
" Kdybych to chtěla uchovat, tak na to setru několikrát upozorním, protože je mi jasné, že ani ona hadry skladovat nebude." - já jsem setru upozornila jednou, opakovat se by mi přišlo trapné a nevhodné - sestra moje ehm hadry skladovat nemusela, dle instrukce je měla dát k uložení našim
|
neznámá |
|
(20.1.2015 20:03:15) Ale tobě se oblečení snad vrátilo, ne? Setra uvažuje stejně jako já a prostě to půjčila dál, nevyšachovala tě. Taky by mne nenapadlo, že by někomu mohla vadit kolování výbavičky.
|
Lexi. |
|
(20.1.2015 20:07:29) "Ale tobě se oblečení snad vrátilo, ne? Setra uvažuje stejně jako já a prostě to půjčila dál, nevyšachovala tě." - oblečení se mi vrátilo po mnoha urgencích a sestra byla velmi překvapená, že vůbec nějaké oblečení chci. Takže mě v podstatě vyšachovat chtěla.
|
|
|
|
|
|
|
breburda71 |
|
(20.1.2015 19:11:46) To teda docela koukám....taky myslím, že jde o dvě odlišné transakce..Holt nejlepší nic nepůjčovat, aspoň člověk není za blbce
|
|
|
|
Monty |
|
(20.1.2015 13:24:16) Kudlo, tvoje děti nechodí do školy, nejezdí v létě na tábory nebo na ŠVP? Fakt nikdy nepřineslo domů cizí hadr? Já najdu něco cizího pokaždé, když odněkud přijede, někdy čepici, někdy tričko... ve škole jsou pravidelně výstavky hadrů, bačkor, čepic, šál apod., které se někde našly a obvykle končí v popelnici, protože se k nim nikdo nehlásí. Jo, když si půjčím něco, o čem vím, že to dotyčný bude potřebovat - třeba pohorky nebo lyžařský kalhoty - tak to samozřejmě vrátím, ale běžný součásti oblečení typu triko, ponožky, čepice... to si ani neumím představit, že bych po někom chtěla VRACET. Připadala bych si jako blbec.
|
Alraune |
|
(20.1.2015 13:32:01) Já to ani nepoznám... a předpokládám, že to nepoznají ani ostatní. Niki přivezla ze švp legíny, ptala jsem se matek všech holek, co s ní byly na pokoji, nikdo se nepřihlásil. Prostě se někdy věci v oběhu objeví, a někdy zas zmizí. Všimla bych si, kdyby se vrátila z hor bez hůlek,lyží, lyžáků nebo bez helmy, to jo. Brejle bych už oželela. Rukavice vůbec neřeším.
|
jentak | •
|
(20.1.2015 13:34:58) Je pravda, že já taky nepoznám všechny věci mých dětí - tedy, když uvidím tričko, tak se zeptám - není to tvoje? Bundu a sport. vybavení, to ano - ale ostatní?
|
|
|
Alraune |
|
(20.1.2015 13:33:14) Tak s tím jsem se nikdy nesetkala. U nás ve škole je takový koš, a tam se dávají všechny nalezené věci.... a můžeš si tam vybrat, co chceš.
|
|
Monty |
|
(20.1.2015 13:35:32) Milado, no, já zas vždycky, když dostanu seznam věcí na ŠVP nebo tábor, najdu tam upozornění "nedávejte dětem drahé a nové věci, dávejte jim jen to, co nebudete postrádat"; u lyžáku počítám, že se nějaké dražší věci vozí, možná že u starších dětí to taky funguje jinak (třeba patnáctiletí už nechtějí nikde lítat v opraných tričkách a spodkách), ale zatím jsem tohle fakt řešit nemusela.
|
|
jentak | •
|
(20.1.2015 13:35:45) To asi nebude běžný zvyk Už to vidím - ztratila se mi tato fuska, nemá ji někdo?
|
Žžena |
|
(20.1.2015 13:43:56) Milado, a máš přehled o tom, kolik těch věcí se skutečně nakonec dostane k původním majitelům? Já mám zkušenost, že toho většina zůstává bezprizorní, a po nějaké době dojde stejně ke "kontejnerové archivaci"
|
Žžena |
|
(20.1.2015 13:53:16) Já nemyslela přehled o tom, co Ty komu vracíš, ale přehled o tom, co zůstává těm vedoucím v "eráru", o kterej se nikdo nepřihlásí
|
|
|
|
|
|
j. | •
|
(20.1.2015 13:59:11) bunda, oteplováky, boty - chápu, ale ofocená ponožka mi připadá absurdní...
|
...j.a.s... |
|
(20.1.2015 14:00:18) třeba to byla šedá ponožka - značková
|
|
|
|
|
Alraune |
|
(20.1.2015 13:41:08) Mimochodem, foto té ztracené věci? Jako že si to před tím vyfotíš? Ženské, začínáte mě děsit.
|
Žžena |
|
(20.1.2015 13:42:14) To taky nějak nechápu. Jako že mám nafocené veškeré oblečení svého dítěte?
|
|
Monty |
|
(20.1.2015 13:42:17) Alraune, myslím, že se to fotí až potom, když se to najde. Fotit předem... brrr.
|
|
jentak | •
|
(20.1.2015 13:43:10) To asi ne - asi myslí foto přebytečných věcí. Že by dítě přijelo z hor bez bundy a kalhot, to pochybuji, tak snad přilbu či brýle - a to bych si všimla, že má dvoje a poslala to pak do školy s tím, že toto naše není a nevím, čí je.
|
|
Alraune |
|
(20.1.2015 13:45:11) Jo tak. :) Ale vyfotit si to před tím, to by mohla být rada do servisního článku, zase :D
|
|
|
|
|