| Modřinka | 
 |
(12.12.2014 17:14:08)
Kamarádky- záleží jak definované. Pokud si představuješ osobu, které všechno řekneš a vždy se na ni můžeš spolehnout, tak takové nemám a ani na ně nevěřím. Od toho mám manžela a trochu sestru. Pokud je to osoba se kterou vyrazím na kafe, vzájemně si pohlídáme děti, občas vyrazíme na oběd a občas si postesknu, že mě ten můj dneska naštval, tak těch mám tak do tří. Nikdy jim neříkám nic, co by mi nějak strášně vadilo, kdyby rozkecali po světě. Ostatní jsou známí.
|
| Monty | 
|
(12.12.2014 17:17:42)
"Pokud je to osoba se kterou vyrazím na kafe, vzájemně si pohlídáme děti, občas vyrazíme na oběd a občas si postesknu, že mě ten můj dneska naštval..."
No, tak takové osoby zas já pokládám za zcela zbytné.
Stejně mne fascinuje, a už dlouho, jak odlišně je na Rodině vnímáno kamarádství/přátelství od toho, jak to znám ze svého okolí.
Tady mi to přijde, že buď je kamarád něco jako vrba a rameno na vyplakání, vždy připravenej a ochotnej se sebeobětovat, nebo vlastně jen něco jako známej, se kterým si u kafe zanadávám na poměry.
Naštěstí to fakt znám jen odtud. 
|
| Modřinka |
|
(12.12.2014 19:24:04)
Souhlas. Také je pokládám za zcela zbytné.
|
|
| Žžena |
|
(12.12.2014 20:23:41)
Monty,
každý máme přátele podle svého založení. Mnozí lidé by se zase nespokojili s přátelstvím "tvého typu".
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
|
(13.12.2014 7:22:04)
MOnty, pobavila si mne.
Pokud by měl být kamarád ten, se kterým si nejlépe zanadávám na poměry, byl by to nerudný chlápek z naší uliční sámošky, který si tam chodí "zanadávat na poměry a vypít svého lahváče".
Naopak - s nejlepšími přáteli se nemusím vůbec vidět pravidelně, některé nevidím klidně pár měsíců... a rozhodně když už se sejdeme nenadáváme na poměry. Náš společný čas je příliš vzácný. Spíš jsou to setkání typu - co jsi prožil, kde jsi byl a jaké to tam bylo?
A jsou to lidé, kterým ráda pomohu, pokud to je v mých možnostech a silách a oni totéž udělají pro mne. Nemusí se mnou vždy zcela souhlasit, ale nikdy mne nebudou vychovávat. Dokáží mne pochválit, povzbudit a když je to nutné, vatáhnout ze sr... na dně. To jsou přátele.
Kamarád od pivka, co se mnou svorně nadává na poměry je pořád JENOM kamarád od pivka.
|
| Monty |
|
(13.12.2014 13:57:52)
Cairo,
mám to asi podobně jako ty.
Primárně nevidím účel přátelství v tom, aby se v něm ventilovaly frustrace a negace - samozřejmě i to patří k životu, takže když má kamarád/kamarádka problém a potřebuje se vykecat nebo znát můj názor, je to OK, ale člověk, který by nedělal nic jinýho než si pořád stěžoval a fňukal nemůže být můj kamarád. Stačí, že mám takovou mámu.
Některé přátele vidím 1x, 2x do roka, a nic to nemění na tom, že jsou to velmi dobří a blízcí přátelé. Trávit s někým čas pravidelně a bavit se o banalitách je forma kamarádství/přátelství, kterou moc nechápu, na sdílení "denní rutiny" je rodina, ne kamarád. I když v případech, že má někdo doma hovado, které se neumí a nechce chovat jako partner to určitý smysl mít bude.
|
| Kudla2 | 
|
(15.12.2014 7:52:36)
"Primárně nevidím účel přátelství v tom, aby se v něm ventilovaly frustrace a negace - samozřejmě i to patří k životu, takže když má kamarád/kamarádka problém a potřebuje se vykecat nebo znát můj názor, je to OK, ale člověk, který by nedělal nic jinýho než si pořád stěžoval a fňukal nemůže být můj kamarád."
Přesně tak to vnímám taky.
Že PRIMÁRNÍ je, aby nám spolu bylo DOBŘE, a aby ten společně strávenej čas byl PŘÍJEMNEJ.
Do čehož samozřejmě spadá i to, že pokud by kamarád neměl být v pohodě, tak ho vyslechnu/pomůžu mu, a to někdy i docela výrazně, ale kdyby měla takového "vyslýchacího" a "pomáhacího" času být většina (samozřejmě krom mimořádných situací, jako je vážná nemoc, úraz atd.), tak by mi to dost vadilo, protože by to pro mě přestal být příjemně trávený čas, ale změnilo by se to v cosi jako otravnou povinnost.
Nechtěla bych to zaměňovat s tím, jak tady někde píše jedna přispěvatelka, že se s kamarády sejde jen na to příjemné a pak zas šupky šupky od sebe, aby náhodou po ní něco nechtěli, to bych nazvala známými a ne přáteli, ale tak nějak mám za to, že dospělý zdravý člověk si má svoje běžné každodenní problémy primárně řešit sám, a ten, kdo s tím NEUSTÁLE (ne občas, občas to potřebujeme asi každý) potřebuje radit nebo pomáhat, ten by se asi brzo změnil v protivného otravu.
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)