| Žžena |
 |
(25.6.2014 14:29:17)
Mně to přijde trochu ulítlý v tom, že to popírá logiku konzumace regionálních potravin. Med je fuj (ačkoli je zde přírodní, místní a domácí), zato soja a umeboši švestičky a spol. jsou super (akorát že pro středoevropana historicky naprosto mimo mísu).
Pokud se člověk stravující se makrobioticky cítí dobře, tak mu fandím.
Ale jinak si myslím, že nejlepší dieta tak nějak přirozeně naskočí při prostém používání mozku a aplikaci takových těch trapných pravidel jako "nepřežírat se", "jíst čerstvé lokální potraviny" (ono se tím i ušetří), "omezit nadspotřebu cukru" (místo vymejšlení, kterej druh cukru je víc hnědej nebo bio), "neřešit psychické problémy jídlem" apod.
|
| withep | 
|
(25.6.2014 15:10:01)
Ano, ten paradox mě taky upoutal, ale zatím jsem o tom s nikým nediskutovala. Určitě by to uměli hezky odůvodnit, jako že lokální potraviny jsou nejlepší, jen z nich vyloučíme těch pár špatných. Těžko říct, jestli jsou lilkovité lokální potraviny, když sem byly zavlečeny před 500 lety... No a z těch nelokálních si pár těch fakt dobrých převezmeme - fermentovanou sóju, mořské řasy,... Asi nehraje roli jen lokálnost, ale také zeměpisná šířka. Citrusy prostě ne 
Podle mě se to nesmí brát jako dogma (pokud nejde o léčebnou stravu konkrétního problému a člověka - tam je asi dobré být důsledný). Oni i sami říkají, třeba co se týče zásady nejíst na noc: lepší řízek v šest než dokonalý MB pokrm v půl desáté.
|
| 12.11diskuterka15 |
|
(25.6.2014 15:15:18)
Já bych chtěla někdy ta jejich jídla ochutnat, píší tam vždy, jak moc si pochutnaly. Svým dětem už vysvětlují, co je škodlivé a že mléko je pro telátka a ne pro lidi. A kdo pije mléko, je vlastně malé telátko... Jsou tak radikální, že dětem nekoupí ani zmrzlinu, palačinky nic. A píší, jak teď doma všichni dobře vypadají a cítí se dobře. Kdo ví, jak ta jídla chutnají.
|
| . . |
|
(25.6.2014 15:23:22)
Tak ta jídla ochutnej, co ti brání? Existují restaurace, kde MB nabízejí. Je to jako s každým jídlem - někomu to chutná, jinému ne, záleží samozřejmě na konkrétním jídle (MB obecně nechutná celá stejně, že...) a na tom, kdo to jak uvaří, připraví, ochutí...
|
|
|
| 12.11diskuterka15 |
|
(25.6.2014 15:19:28)
Oni tvrdí, že jejich strava je pestrá a naše běžná tolik ne. Já třeba mléko nepiji vůbec, takže to by mi nevadilo. I bez jogurtů bych se obešla, snad i bez sýru a másla, ale to už v krajním případě. Jenže nemohla bych si udělat normálně palačinky, ani buchtu - nesměla bych použít mouku, vejce, ani mléko.
Přijde mi hlavně náročné vymýšlet náhražky těch potravin - jako místo normální mouky pohankovou, rýžovou, kukuřičnou nebo kokosovou, místo masa tempeh, seitan, místo mléka vyrábět mandlové mléko apod.
|
| Žžena |
|
(25.6.2014 15:54:17)
Jenže ono tam nejde o vymýšlení náhražek pro všechny možné potraviny. Jako že uděláš palačinky, ale místo pšeničné mouky dáš pohankovou a místo kravského mlíka kokosové. Náhražkování vesměs nikam nevede, akorát k prznění některých jídel. Jde o to, že se člověk naučí jíst JINAK. Zbourá stereotypy typu "normální je přece jíst rohlíky a palačinky, a z čeho je teď mám sakra dělat?". Makrobiotika není o tom, co nahradit čím v palačinkách (nebo doplň v jakém pokrmu), ale má celkou škálu úplně jiných jídel. Obiloviny se třeba nejí ve formě rohlíků, ale např. v kaších. A tak podobně.
Zkrátka je nutný odpoutat se od představy, že "budu vařit a jíst všechno co teď, akorát v tom obměním nějaké zakázané suroviny za povolené". Pak se v tom dá najít myslím dost inspirace, a zařadit nějaké nové věci. Já jsem se třeba dost inspirovala v luštěninách. Klasické způsoby úpravy (čočka/fazole na kyselo a spol.) mi nechutnaly, teď luštěniny miluju.
|
|
| withep |
|
(25.6.2014 16:04:48)
To je ale pravda. Konvenční strava není pestra. Když si to rozložíš na prvotní suroviny, je to hlavně bílá pšeničná mouka, bílý rafinovaný cukr, rafinované tuky, mléko (homogenizované, pasterizované), maso, vejce, pár druhů ovoce a zeleniny, bílá rýže. MB: celozrnná mouka pšeničná, špaldová, žitná, ječná, kukuřičná, ovesná, ovesné aj. vločky a krupice, místo cukru ječný slad a různé druhy obilných sirupů, rozinky, tuky nerafinované - panenské oleje, mléka z několika druhů ořechů a obilí, několik druhů luštěnin, několik druhů olejnatých semen, ovoce jen sezónní, ale spousta druhů zeleniny, různé druhy rýže a celá řada dalších obilovin (žito, ječmen, oves, špalda, pohanka, jáhly, quinoa,...
Když chce člověk přejít na MB, tak je nejdřív zděšen, protože musí úplně přestat jíst to, co byl zvyklý. Hlavně tedy polotovary, ve vlastním vaření se to dá nahradit.
|
| . . |
|
(25.6.2014 16:20:32)
No jo, ale dá se to vzít taky jinak: MB jsou "jenom" obiloviny (a mouky, sirupy a mléka z nich), sezónní ovoce (a rozinky), panenské oleje, ořechy, luštěniny, zelenina. Konvenční strava má kromě všeho jmenovaného navíc maso, vejce, mléko (a další věci z nich). jelikož je otázka, nakolik je více druhů obilovin "pestřejší" co do obsahu živin, minerálů, vitamínů a nevím čeho, než konvenční řekněme pšenice a žito (běžný sortiment pečiva v sámošce). Ale to je ode mě jen takové hračičkování s logikou. MB mě neláká právě pro přemíru obilovin a rýže na úkor masa a vajec.
|
| . . |
|
(25.6.2014 16:23:07)
Ovšem pídím se po masu a vejcích (a jogurtech, tvarohu) od "spokojených" zvířat a slepic.
|
|
| Bouřka | 
|
(25.6.2014 16:37:57)
Slupko, různé obiloviny mají samozřejmě různé zastoupení živin. Navíc řada z nich není tak přešlechtěná jako pšenice. Jinak ta pestrost není jen v používaných surovinách, ale taky v různých kombinacích a v různých úpravách. A taky jde o zastoupení jednotlivých složek. Velký přínos různých alternativních výživových směrů, ať už jako celek člověku vyhovují nebo nevyhovují, je v tom, že tě naučí používat kolikrát staré věci novým způsobem. A obvykle objevíš i pár nových věcí. Vymaní tě to se zažité chlebo-rohlíko-bramboro-omáčkové stravy. Já taky vždy jedla květák, ale teď ho umím na mnohem víc způsobů.
|
| . . |
|
(25.6.2014 23:08:34)
Bouřko, inspirativní vliv různých výživových směrů uznávám. Pečivo, brambory, omáčky apod. nejím už dlouho...jen jsem chtěla nenápadně naznačit, že pokud někdo zásadně nejí žádné maso-vejce-jogurty, tak je jeho strava zcela jistě alespoň z určitého úhlu pohledu méně pestrá, než u všežravce ;-) (pšenici nejím vůbec, v žádné formě)
|
| Bouřka |
|
(25.6.2014 23:39:24)
Já ti nevím, znám hodně v zásadě všežravců, jejichž strava je podstatně méně pestrá než strava průměrného makrobiotika, protože prostě jedou v té zažité konvenční rutině a ani náhodou nevyužívají potenciál, který všežravství nabízí 
|
| Hilly. |
|
(26.6.2014 11:48:40)
No, já znám i lidi, co jí tak složitě, že ve výsledku raději nejí nic, nebo něco nehodnotného, sterotypního. Ono než se uvaří cizrna, tak to taky chvíli trvá
|
|
|
|
|
| withep |
|
(25.6.2014 18:17:56)
To není na úkor  . Maso, vejce a mléko tam záměrně nejsou, protože více škodí než prospívají. A co do složení se dají plně nahradit rostlinnou stravou. Chybí leda co do chuti a konzistence - tedy spíš tomu, kdo chuť a konzistenci preferuje na úkor stravitelnosti a zdraví.
|
| Žžena |
|
(25.6.2014 18:37:50)
Akorát že lidi nikdy nebyli vegani. Takže to apriorní vyhýbání se živočišným zdrojům potravy mi nesedí.
|
| Kreaty | 
|
(25.6.2014 18:51:49)
Žženo někteří lidé jsou vegani-např. Jamaika: Absolutně nejrozšířenějším náboženstvím na Jamajce je křesťanství, ale nejznámější náboženství spojované s Jamajkou je rastafariánství. To se vyznačuje např. vegetariánstvím, odporem k „pohanské“ medicíně a nošením dredů a pletených rasta čepic.
|
| Bouřka |
|
(25.6.2014 19:44:51)
No, jenže rastafariánství je nová záležitost, žádná tradiční záležitost. Faktem je, že v historii o žádné tradiční veganské kultuře nic nevíme. A i tam, kde se jedlo hodně vegetariánsky, v dobách před moderní hygienou měli určitý nezáměrný podíl živočišných složek v potravě. Nemalá část světa ostatně záměrně dlabe hmyz dodnes. Ona i ta makrobiotika nakonec po špatných zkušenostech přidala toho kapra (na začátku tam nebyl). Tohle byla jedna z významných věcí, se kterou jsem se v makrobiotice nedokázala ztotožnit. Popíralo to dlouhodobou historickou zkušenost a na tu já docela dám. V některých ohledech mě třeba i víc oslovovala ajurvéda, která netvrdí nic paušálně, ale víc individuálně přihlíží k typu člověka. Nakonec jsem narazila na stravu dle W.A.Price a našla to, co mi chybělo  . Dnes se pohybuju víceméně někde mezi tímhle směrem, primal stravou a běžnou stravou, protože okolí člověk uplně neuteče 
|
|
| Žžena |
|
(25.6.2014 19:59:33)
Bar-bro,
rastafariánství je staré méně než sto let a geograficky prakticky zanedbatelné hnutí. Živočišné bílkoviny byly součástí stravy člověka po celou jeho existenci. Nebyly to samozřejmě stejky z argentinského roštěnce a svíčková se sedmi, bylo to všechno možné od červů, hmyzu, vajec ukradených divokému ptactvu, uloveného drobného či většího zvířectva, po maso/mléko/vejce později domestikovaných zvířat.
Člověk je fyziologicky stavěn na to, aby živočišné bílkoviny přijímal.
Že je bohatší část světové populace dnes konzumuje naprosto nezřízeně není argument proti živočišným bílkovinám v potravě jako takovým, je to argument proti bezmyšlenkovitému nacpávání bachorů (viz můj první příspěvek).
|
|
|
| withep |
|
(25.6.2014 19:10:17)
Vegani nebyli, ale nejedli maso 3x denně, nýbrž třeba jen v neděli. S tím MB nemá problém. Problém je dát si k snídani rohlík s paštikou, k obědu masový vývar a svíčkovou, na svačinu chlebíček s pařížským salátem a k veřeři párky s chlebem (a podobně každý den). A všechno ze zvířat, která žila krátký stresující žívot na pár metrech čtverečních v obrovské hale spolu se stovkami dalších, dopována vším možným, aniž by někdy spatřila slunce nebo si urvala kus trávy. MB věří (a já taky), že všechna ta utrpení a emoce se do masa, mléka a vajec ukládají. A my si je potom pěkně xkrát denně dávkujeme, den co den.
|
| Žžena |
|
(25.6.2014 19:50:21)
Však já maso taky nemám třikrát denně. Mám ho v podstatě jednou-dvakrát týdně, uzeniny a podobný věci nejím celý život... jako nikdy. Ale veganství bych se VELMI bránila.
|
| withep |
|
(26.6.2014 8:33:48)
Vesměs s tebou souhlasím, i když já bych se mu až tak nebránila. Jen chci dodat, že řada biologických rysů člověka naznačuje, že je primárně býložravcem (tvar čelisti a zubů, délka tlustého střeva, ph v trávicím traktu, špatné noční vidění, celková stavba těla,...). Ano, člověk umí trávit maso, ale chápala bych to spíš jako bonus, kdyby nastal nedostatek v přísunu rostlinné stravy, nebo možná když se prostě poštěstí nějakého toho mamuta ulovit, tak ho sníme, i když je zrovna léto a bobulí máme dost . Vejce, ta asi lidé jedli už dávno. Ale mléko, kdy začali lidé pít mléko jiných živočišných druhů? Asi taky relativně dávno, a možná už jsme se tomu evolučně nějak (ne ale plně) přizpůsobili. Ale přirozené mi to nepřijde, žádný jiný živočišný druh to nedělá, a je myslím faktem, že od určitého věku nemáme patřičné enzymy. Mléko je od přírody pro mláďata, než mohou najet na tuhou stravu, a dospělé víc zatěžuje než jim prospívá (zvlášť to průmyslově vyrobené a upravené).
|
| Hilly. |
|
(26.6.2014 11:45:41)
Withep, tak jasně, že jsme asi primárně bíložravci, jako všechny opice. To je ale už miliony let, co jsme si zvykli požírat maso, mléko,vejce, obilí a vařenou stravu(to tak stovky tisíc, už neandrtálci si prý vařili), takže jsme už zase někde jinde. Holt evoluce.
|
|
| Bouřka |
|
(26.6.2014 12:59:39)
Člověk je primárně všežravec, ne nadarmo je nám vnitřní stavbou nejvíc podobné prase. Akorát původně asi tu živočišnou složkou stravy zajišťoval z velké části hmyz, měkkýši, drobná zvířátka, vejce. Některé teorie dost spekulují i s významným podílem mořských potvor, což právě mohlo vést k rozvoji mozku. Každopádně jako Homo sapiens už jsme na maso jako takové dávno adaptování byli. Mléko i v dospělosti je poněkud inovativní evoluční přispůsobení, které ale není všeobecně rozšířené. Není tedy pro každého. A tradičně se konzumovalo jednak syrové a především fermentované. Podobně je tomu nejspíš i s obilninami, stále na ně nejsme plně adaptování, někdo víc, někdo míň. Třeba východoasijské populace jsou na ně přispůsobeny lépe, mají obecně větší slinivku a slinné žlázy. Krom konzumace masa byla významným přizpůsobením i vařená strava. Výrazně to umožnilo rozšířit záběr toho, čím se živit. I s tepelnou úpravou potravy přišli už předchůdci Homo sapiens.
|
| Hilly. |
|
(26.6.2014 13:45:06)
amen
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| 12.11diskuterka15 |
|
(25.6.2014 15:12:59)
Oni tu regionální příslušnost berou podle podnebí, nebo podle zeměpisné šírky. Brambory jsou špatné, protože pocházejí z Jižní Ameriky, kde je podnebí jiné než u nás, japonské podnebí je asi více podobné našemu. Nějak tak jsem to pochopila.
Mně přijde divné, že odmítají hodně syrové ovoce. V zimě jedí v podstatě jablka a hrušky, a to ještě rozvařené. I zeleninu jedí hodně vařenou.
|
| Ananta | 
|
(25.6.2014 15:15:03)
Pokud je něco vypěstovatelné u nás bez nějakých umělých zásahů, a to brambory jednoznačně jsou, tak v tom nevidím problém. To spíš ta makrobiotiky preferovaná rýže je nepřirozená.
|
| 12.11diskuterka15 |
|
(25.6.2014 15:15:56)
Ty brambory prý jedlo původní obyvatelstvo jen sušené, vařením se prý uvolní škodliviny.
|
| kosatka2 | 
|
(25.6.2014 15:19:19)
proto se k bramborám dává kmín - nějak to vhodně reaguje
|
| withep |
|
(25.6.2014 15:34:53)
Kmín trochu pomůže, ale k ideálu to má daleko. Brambory jsou původní potravinou obyvatel And, kteří je jedli, protože nic jiného jim tam nerostlo, pak je dlouze sušili na slunci, nechali přemrznout, fermentovali je, zkrátka nějak ten solanin rozložili a teprve pak je považovali za stravitelné. Prý.
Já jsem zatím na brambory nezanevřela, ale snažím se je omezit, vypěstovat si vlastní, jíst je čerstvé nebo kratší dobu skladované (třeba do zimy, v pozdním jaru už ne), rozhodně nejíst zelené nebo naklíčené, nejíst slupku.
|
| kosatka2 |
|
(25.6.2014 15:44:40)
mě vždycky fascinuje, jak na to ti naši předci bez laboratoří přišli. jaké měli instinkty, (gorila prý rozezná 300 rostlin a ví co si dát, má-li průjem apod.)nebo jestli je to nějaká prastará moudrost typu žítkovské bohyně.
|
|
|
|
|
|
| withep |
|
(25.6.2014 15:19:13)
Ovoce omezují, protože jsou to jednoduché cukry. Když už, má se jíst mezi jídly - samotné, není vhodné jíst spolu s obilovinami, protože se tak špatně tráví.
Dneska jsme dojedli už třetí třešňový koláč v řadě
Mně se líbí to zohledňování ročních období. Člověk tak nějak bere jako samozřejmost, že si může koupit všechny druhy ovoce a zeleniny kdykoliv v roce, a že si cokoliv může zmrazit. Nebýt MB, ani se nad tím nezamyslím, jestli je to tak v pořádku.
|
| 12.11diskuterka15 |
|
(25.6.2014 15:20:33)
A zkoušla jsi některé ty recepty? Ta jídla vypadají někdy lákavě. Ale mě se nechce shánět ty suroviny, vždy je tam něco, co doma nemám a co asi mají jen někde ve specializovaných obchodech.
|
| withep |
|
(25.6.2014 16:16:19)
Lidi, co tu očistu dělali taky, se pak shodli v diskusi, že ty recepty vlastně nepotřebují. Pobereš pár zásad a pak už vaříš podle vlastní fantazie. Luštěnina, obilovina, zelenina. Různé způsoby úprav, bezpočet kombinací . Ale jo, občas pro inspiraci jsou fajn. Nekonečně mnoho inspirativních receptů je na webu Paní Dýně, jen nejsou tak podrobně rozepsané (jako že chybí množství a tak).
Chce to mít doma určité základní suroviny, a postupně dokupovat další. Leccos se dá lecčíms nahradit. V receptu máš bulgur, nemáš bulgur, neva, uděláš kuskus, a tak je to skoro se vším.
|
|
|
|
|
| š. | •
|
(25.6.2014 15:52:23)
U medu MB neřeší lokálnost, ale to že na tebe včeličkypřenášejí těkavou energii ;-)
A Ad další potraviny dozvíš se, že istoricky apod. jsou vlastěn původní a ty, co tu rostou ted, jsou sem zanesené a nepůvodní.. etc.
|
| Žžena |
|
(25.6.2014 15:59:34)
Tak konkrétně Průchová ve svých knihách kritizovala med výslovně kvůli tomu, že "zde není původní potravinou".
O tom, které plodiny jsou místní a které dovezené, mám přehled víc než dobrý, a právě proto vidím velké rozpory v tom, co MB propaguje/zakazuje.
|
| š. | •
|
(25.6.2014 16:05:59)
Aha, ony u nás nežily včely? Nebo původně nevyráběly med a naučily se to až od zlých západních včelek-bojovnic-imperialistek? Nebo od kdy tu žily dle pí. Průchové? Četla jsem jen Chudáci děti a nepamatuji si nic o medu a jeho nelokálnosti
|
|
|
|
|
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)