| Filip Tesař |
 |
(7.10.2014 14:19:50)
Jeden aforismus praví, že člověk se nesměje proto, že je veselý, ale je veselý proto, že se směje. Je v tom hodně pravdy, i když se to nesmí brát za všech okolností a doslova - ačkoli jedna psychologická škola (založená už 1890 W. Jamesem) interpretuje lidské pocity právě v tomhle duchu.
Výzkum smíchu, tohohle věrnýho průvodce našich životů, je ovšem kupodivu pořád ještě v plenkách. První obsáhlejší sociologickej výzkum proběh až snad počátkem 90. let (nemám ten článek teď u sebe), a přines překvapivý zjištění: lidi se zřejmě nejčastěji nesmějou, když jim připadá něco vtipný - ale ani z rozpaků - nýbrž úplně nejvíc v situacích typu: "Čau Pepo, jak se máš?" Podotýkám, že se jedná o smích, ne úsměv, tedy žádný hraný keep smiling.
Když se to spojí s tím prvním - a smích opravdu aspoň trochu navozuje veselost, podobně jako vzpřímený postoj může mírně vylepšit sebevědomí atd. - může z tý v úvodu popsaný situace vyjít třeba i snaha průběžně se nalaďovat, možná vynahrazovat nějakou chybějící odezvu od partnera v komunikaci? Nebo vynahrazovat nejistotu v komunikaci? Nebo je jim prostě naopak fakt veselo, bez ohledu na to, o čem mluvěj, takže tobě to připadá zvláštní (ale ono je to přitom jenom to "to je supr, Pepo, že tě vidim!")
Navíc bejvaj tyhle projevy nakažlivý, takže smích má tendenci se šířit a spolu s ním i veselost, takže je taky možný, že na počátku byla třeba nejistota a vzhledem k tomu, že se nejdřív zasměje jeden, pak ale i druhej, tím zase posílí tu vazbu u prvního, znova se zasměje první a už nepřestanou.
|
| jentak | •
|
(7.10.2014 14:28:32)
Je to možný. Myslím, že u nás to tehdy byla taková bezstarostnost - a ano, bezstarostnost mládí. Je možné, že smích je nakažlivý a byl - a většina je raději ve veselé společnosti než vážně dumat nad nesmrtelností brouka. Prostě smát se klidně blbosti, nic neřešit, nic si nepřipouštět - a dřív to v tom věku bylo jednoduchý.
Dneska je to podobný, akorát že se nemůžu smát tak často - ale občas si dopřeju ten luxus na nic nemyslet, jen na blbosti a smát se.
Ale vím o sobě, že když mám splín a těžkosti a nechci, aby okolí tím bylo zatěžováno, tak jsem mimořádně vtipná a veselá. Kamarádka ale říká, že to pozná, protože přejdu do drsného černého humoru, který nadlehčím. Jiní to nepoznají, no co, hodinu to zvládnu - ale i tak, po takovém odlehčeném klábosení a smání se je mi líp - asi nějaká samočistící forma.
|
| Filip Tesař |
|
(7.10.2014 14:33:38)
Takže splín můžeš přístě doma komentovat" "Promiň, jsem dneska nějak ze samočistící formy..." 
|
|
|
|
.Ale zrovna tahle slečna nevypadala,i když přiznávám,že já to téměř nikdy nepoznám,kdo si něco vzal a kdo ne.
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Toulání kolem Orlice 2024 (TěchonínÚstí nad Orlicí 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Festival Svátky písní OlomoucOlomouc 
Jedna země, jeden králČeská Lípa 
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Toulání kolem Orlice 2024 (Těchonín
Pohádkový park na Sychrově
Festival Svátky písní Olomouc
Jedna země, jeden král
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)