Yuki 00,03,07 |
|
(22.9.2014 13:46:25) ty to nějak moc prožíváš, nestresuj sebe ani dítko a užívejte si úplně jiných věcí, než je odplenkování
jeden z mých tří kluků v 5 letech prohlásil "jak je možný, že ty víš, že já potřebuju čůrat a já to nevím?" no, nevěděl. No a co? tak jsem ho posílala já. Občas přišel počůraný i ze školy, bohužel, musel mít kalhoty do gumy, na rozepínání nebyl čas. a do dneška má problém, že to pozná až na opravdu poslední chvilku. Ale s věkem se to zlepšuje a než se mi odstěhuje z domu, tak to buď bude poznávat spolehlivě, nebo si pořídí pračku. Co na dělám
ti dva další to zvládli snadněji, jeden v asi roce a půl, druhý asi ve třech, ale ten jeden je extrém. Přesto ho máme rádi
|
Epepe |
|
(22.9.2014 13:49:39) Jo, prožívám to dost. Protože mně to nebaví. Nebaví mně prát, nebaví mně neustále se hrabat v ehm, a nebaví mně ta bezmoc, když vidím evidentně inteligentní, schopné dítko, které to má pravděpodobně na háku. Myslím, že moje motivace je celkem pochopitelná. Ale nějak nedokážu pochopit tu jeho.
|
Epepe |
|
(22.9.2014 13:52:31) Mimochodem, moje děti mně trénují v trpělivosti - všechno se naučí a začnou dělat bezkonkurenčně v nejzazší možnou dobu (kromě mluvení, teda). Jakmile je někde interval od - do, tak dítka si zvolí poslední den posledního měsíce toho intervalu, a teprve pak to spustí. A stejně mně té trpělivosti nenaučí, i kdyby se rozkrájely.
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(22.9.2014 13:55:21) ten můj je hodně inteligentní, to nesouvisí - a nebo možná jo :)
každopádně že tě nebaví je jemu úplně ukradený, takže se uklidni a dočasně se na to vykašli. Jestli je děcko inteligentní, tak v tomto věku se s ním dá na spoustě věcí domluvit. Takže mu řekni "milý zlatý Papíču, mě se zdá, že nemáš rád nočník, dobře, tak dáme zaee plinky. A až budeš chtít, tak je dávat přestaneme a ty budeš chodit pěkně čůrat a kakat na nočník nebo na záchod" a milý Pepíček ti na to řekne "nééééééééééééééé, já nechci plinkýýýýýýýýýýýýýýýýý, buééééééééééé" pak můžeš říct "dobře, když to zvládneš, tak budeš bez nich. A když to nezvládneš, tak tady jsou plinky" a taky můžeš říct "když budeš říkat včas na záchod, tak můžeme jet na výlet, třeba vláčkem, ale počůraný tam být nemůžeš"
tak nějak na to zkus jít, ale když to nepůjde, tak to dočasně nechej být
|
Yuki 00,03,07 |
|
(22.9.2014 13:58:14) syn mé známé nebyl schopný zvládat čůrání a kakání ještě ve 3,5 letech, ona se bála, že nezvládne školku, on nočník ignoroval, pořád byl mokrý, ona už nevěděla, jestli chválit, když byl náhodou suchý a nebo jestli se zlobit, když byl mokrý
a on pak udělal skok a byl bez plínky skoro ve 4 letech - no a co?
|
Epepe |
|
(22.9.2014 14:06:52) Yuki, částečně máš pravdu, to, co radíš, jsem samozřejmě zkoušela, ale i tak díky za podporu všem.
A teď zcela obecně: je to podle mně otázka postoje společnosti. Kdybychom se tu bavili o kousání pevné stravy, záchvatech vzteku s válením na zemi nebo nočním vstávání, tak by většina (tebe v to nepočítaje), tak tolerantní nebyla. Přitom má podle mně dítě potenciál naučit se tyto věci mnohem dříve, než ve třeba třech letech. Jenomže v některých případech se vyžadují (kousání) v jiných ne (pleny). V jiných společnostech, např. u přírodních národů, je (narozdíl od názoru toho trolla níže) odplenkování otázkou prvního roku.
|
jentak | •
|
(22.9.2014 14:12:29) Tak já Tě upozorňuji, že i co se týká nočního vstávání, byla jsem velmi trpělivá. Jak jinak to chceš dítě odnaučit - jedině tím, že se bude cítit dobře a jistě a přestane se v noci budit - třeba, důvodů je více. To samé kousání pevné stravy - kde je psáno, kdy je čas kousat? Není, řídíš se citem. To samý je to u používání plen. Není mi jasný, jaké přírodní národy máš na mysli - možná nějaké africké kmeny. Jenže tam je teplo a dítě chodí stále dole bez - tudíž přikápne a vykoná, nemyslím, že by bylo směřováno cíleně kamsi do kouta. Takže ono to je odlišné - pokud chceš mít kalendář, když dítě začne dělat to či ono nebo přestane dělat to či ono, nic Ti nebrání, pochopitelně, jen se musíš strefit do schopností a potřeb Tvého dítěte, protože jinak se budeš cítit frustrovaná.
|
|
Yuki 00,03,07 |
|
(22.9.2014 14:13:05) víš, mě naučilo toleranci moje nejmladší dítě, který se válelo po zemi, řvalo a vztekalo se a já jsem jen doufdala, že to časem přejde a pořád jsme si říkala, že v 6 už to dělat nebude
je mu 7 a občas to udělá, ale musím říct, že je mi to jedno, venku to nepředvádí, doma ať si to užije :)
a pak ten, který není nejmladší, přesto v 5 letech nechápal to čůrání
čím víc si toho s dětma zažiješ, tím tolerantnějí budeš a začneš se víc věnovat tomu, co dobrýho s nima zažíváš, než tomu, co jim nejde a co by podle tabulek mělo dělat.
|
jentak | •
|
(22.9.2014 14:15:47) Jo - přesně. Mne "vycvičila" dcera - dostávala afektivní záchvaty. Říkala jsem si, že jestli tohle obě přežijeme ve zdraví, tak přežijeme všechno. A nějaký prdnutí do kalhot mě rozhodně nemohla rozhodit u ní ani dalšího dítěte, není to totiž důležitý, protože nejde o život a v podstatě vůbec o nic /tedy v těchto letech/.
|
|
Epepe |
|
(22.9.2014 14:46:10) Ale prosím tě. Prostě někdo je trpělivej a někdo ne. Jako se někdo naučí na nočník dřív a někdo později.
|
Yuki 00,03,07 |
|
(22.9.2014 16:10:28) já taky nemám trpělivosti nazbyt, ale jsou věci, kde to neřeším a není to netrpělivost nebo trpělivost, jen se mi to nechce řešit pořád, když to nejde, tak to počká, stresovat sebeani děcko nebudu
je to všechno otázka pudu - buď to pude, nebo to nepude :)
tak vydrž
|
|
Pruhovaná |
|
(23.9.2014 1:17:12) No tak vidíš, ty se trpělivosti nenaučíš, nemáš na to, proč by se tvé dítě mělo ausgerechnet kvůli tobě učit na ročník, když na to ještě nemá?
|
|
Pruhovaná |
|
(23.9.2014 1:18:28) No tak vidíš, ty se trpělivosti nenaučíš, nemáš na to, proč by se tvé dítě mělo ausgerechnet kvůli tobě učit na ročník, když na to ještě nemá?
|
|
|
|
Marika Letní |
|
(22.9.2014 15:11:06) Jaké máš na mysli přírodní národy? Já viděla dokument o prvním roce dětí v různých částech světa a např. v Africe žádné plenky neměli a mimino kadilo, jak to na něj přišlo a maminka to jen otřela klacíkem To se přece nendá srovnávat. Naše sociokulturní podmínky jsou jiné.
|
|
vertigo |
|
(22.9.2014 18:24:13) " Kdybychom se tu bavili o kousání pevné stravy, záchvatech vzteku s válením na zemi nebo nočním vstávání, tak by většina tak tolerantní nebyla. Přitom má podle mně dítě potenciál naučit se tyto věci mnohem dříve, než ve třeba třech letech"
Jak naučit dítě, aby se v noci nebudilo? Mám dvouletého syna, za noc se budí někdy i 3x, musím k němu vstávat, ale fakt netuším, jak bych ho měla naučit, že v noci se nemá budit?
|
|
Lexi. |
|
(22.9.2014 22:50:17) "Jak naučit dítě, aby se v noci nebudilo? Mám dvouletého syna, za noc se budí někdy i 3x, musím k němu vstávat, ale fakt netuším, jak bych ho měla naučit, že v noci se nemá budit?"
- moje prvorozeně spalo od 2 do 5 měsíců celou noc. Pak se začalo v noci budit a vyžadovalo kojení. Frekvence nočních kojení se stále zvyšovala, budilo se mnohokrát za noc, přestěhovala jsem ho i do své postele, ale to nepomohlo, byla naprosto zoufale unavená a nevyspalá. Tak jsem udělala to, že jsem v noci spala na gauči v obýváku a mimino (1,25 roku staré) jsem nechala v ložnici s tatínkem. První noc se vzbudilo, chvíli řvalo, když zjistilo že tam nejsem, spalo až do rána. Druhou noc to samé. Třetí už prospalo celou - stejně jako všechny následující noci. Pátou noc jsem se nastěhovala zpátky do ložnice. Neříkám že by to fungovalo na všechny děti, ale na to mé to zabralo. Noční buzení a kojení pro něj byl jenom zlozvyk.
|
|
|
|
|
jentak | •
|
(22.9.2014 14:01:59) Jinak jeden z mých synů "to" dělal do kalhot a já přitom věděla, že přesně ví, že potřebuje - nemohla jsem pochopit, jak to, že si na ten nočník nedřepne. A pak jsem čistě náhodou zjistila, že on se bojí "to" dělat do nočníku. Když jsem nočník odstranila a řekla, že tedy bude chodit na WC, ale pochopitelně mi to musí říci, tak najednou bylo po problému. Taky mi to nepřišlo logický, aby "to" hodil do kalhot, nočník je přece lepší. Jenže na nočník nechtěl a pak už bylo nutný to nějak udělat a tak to bylo v kalhotech.
|
|
|
jentak | •
|
(22.9.2014 13:57:53) Zas aby bylo jasno - jsou mi naprosto jasné důvody Tvé snahy. A v podstatě je chápu, taky mi to nezpůsobovalo extra potěšení /to praní, čištění apod./. Jenže on se to učí a schopnost naučit se na nočník není v souladu s inteligencí - někomu to "ehm" v kalhotech vadí a to moc a někomu tak moc zas ne /mluvím o malých dětech/. Ale mně osobně se příčí na děti už v tomto věku kvůli tomu tlačit - jak říkám - motivovala jsem. Taky to ale neznamená, že jsem to ono v kalhotech přešla jen tak - taky jsem si k tomu svoje řekla - ale jen tak, aby děti věděly, že tohle teda OK není, ale zas neměly později trauma z toho, co bude, když náhodou se to zas nepovede.
|
|
|