| Paprika pálivá | •
 |
(21.9.2014 12:38:54)
Podporovat ji můžete, ale podle toho, co píšeš, se mi to nezdá na psychickou nemoc, ale na prachobyčejnou flákárnu. Dívka se nechá vyživovat a bude si stěžovat, jak je na tom bídně. Dobře, nechceš xx hodin cvičit na piáno (nebo jiný hudební nástroj), protože pak to budeš muset dělat celý život? Flákáš školu a nechceš do ní chodit? Prima, tak do ná nechoď. Ale tím bohužel podpora rodičů končí. Pokud chceš žít, budeš muset zařezávat u pásu ve šroubárně nebo za kasou v supermarketu. A dělej, co umíš. Tečka, konec filmu. A za pár let nám přijď povědět, jak se ti svobodně žije, bez toho pitomého rodičovského memorování.
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(21.9.2014 12:52:48)
tak na tý psychiatrii ji dvakrát nehospitalizovali jen tak pro nic za nic 
|
| Paprika pálivá | •
|
(21.9.2014 13:05:49)
To netvrdím. Ale má za sebou 2 ročníky gymplu a 2-3 ročníky konzervatoře. Je jí 23 let. Maturita se dělá v 19 letech, má teda 3 roky promeškané (nebo byla nemocná). Je nějaká naděje, že dodělá tu školu? Tu může dělat max. do 26 let, pak už ji ani stát neuzná jako studentku. Pokud je nemocná, mělo by se to řešit ID, ale to asi nebude jednoduché. Pokud ale nebude studovat a nedostane ID, tak holt k tomu pásu nebo ke kase bude muset. Nebo jí budou rodiče živit až do smrti?
|
| A. | •
|
(21.9.2014 13:08:46)
ano klidně se může stát, že když bude psychicky nemocná, tak ji rodiče budou živit a pečovat o ni až do smrti
mně na tom nesedí jedna věc, kdyby bylo moje dítě nemocné, tak se snažím mu zajistit tu nejlepší péči kdekoliv na světě, kde by mu mohli pomoct a ne abych napsala, že ani přesně nevím co mu je
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(21.9.2014 13:12:04)
ty jsi chytrá jak rádio, viď? ono už její jaksi přes osmnáct...
|
| A. | •
|
(21.9.2014 13:15:17)
Ráchel, to bylo na mě? Nechápu souvislost nebo proč to píšeš? Pro mě dítě nepřestane být mým dítětem, když je mu 18.
|
| Pam-pela | 
|
(21.9.2014 13:19:58)
A., to ne, jen jaksi ztratíš možnost zajistit jí pomoc, pokud ona nechce, nebo chce něco jiného
|
| A. | •
|
(21.9.2014 13:29:06)
to chápu, už jen proto, že takové dvě děti mám, ale když mají nějaký zdravotní problém, tak se samozřejmě radíme, jak jim nejlépe pomoct, pokud je to nemoc, která dost závažně zasahuje do jejich života a dokonce na základě toho můžou být invalidní, tak si neumím představit, že bych neznala jejich diagnozu
|
| Pam-pela |
|
(21.9.2014 13:33:23)
A., já mám právě taky...a když se moje rada kříží s jejich představou a vnímáním, už vím, že nezmůžu prostě NIC.
Jen jim nějakou tu radu dát, vysvětlit, ukázat můj návrh řešení...oni vědí, že mám o ně starost a že je mám ráda...a naložit si s tím musí už sami. Když chtějí, pomůžeme jim 100%.
Ale kdyby nechtěli, nezmůžeme nic.
samozřejmě kdybychom věděli, že jsou vážně psychicky nemocní a ztratili schopnost orientace, zasáhneme jinak...ale v běžných případech má člověk svázané ruce.
|
|
|
|
| Phoebe1 | 
|
(21.9.2014 13:30:31)
Děkuji všem za názory. Ano, asi bych se chovala jinak, kdyby šlo o mé vlastní dítě. Nejspíš bych taky ale měla přístup k informacím a pak bych se mohla rozhodnout, jak s nimi naložím. Co se týče nemoci, myslím, že to má možná z velké části dědičnou příčinu. Její otec má také potíže. Bohužel se dost věcí projevilo až po letech. Kdybych věděla, jak na tom skutečně je, asi bych uměla zaujmout citlivější postoj. A také by tady nebyla ta nejistota. Takhle nevím. Tím nechci říct, že bych jí to, že je nemocná, nevěřila. Věřím.
Add finance - žili jsme si dobře, bohužel situace se změnila a dost právě také kvůli psych. potížím manžela. Nezvládal pracovní nápor, odmítal jít k doktorovi, propadl úplné apatii. Vyhodili ho na hodinu. Bylo to strašné období, nešel ani na ÚP, 8 měsíců jsem to táhla sama, zadlužila jsem se. Denně kvůli tomu byly strašné hádky, nedokázala jsem s ním hnout. pokusila o sebevraždu. Už jsem neměla sílu. Situace je zkrátka jiná, než byla tehdy, když jsme si děti pořizovali. To, myslím si, se může stát každému. Zkrátka se s tím musím nějak vyrovnat. Navíc jedno dítě je postižené, a to je taky nápor na psychiku.
|
| Marika Letní | 
|
(21.9.2014 13:34:59)
Jo nemáte to jednoduché nikdo z vás. Ale ta dcera není příčinou, jen další kamínek. Přeji ať je lépe. 
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(21.9.2014 13:46:33)
Phoebe, máš fakt hodně naloženo. Přeju hodně sil 
|
|
| Líza | 
|
(21.9.2014 17:37:59)
Phoebe, tvůj manžel se nechal kvůli psychickým problémům vyhodit z práce, nešel ani na pračka, táhla jdi to dlouho ty.
Pises, že nemoc asi zdědila po něm.
Ona kvůli psychickým problémům změnila školu a obtížně zvládá svoje povinnosti, není schopna si přivydělat.
Manželovi jsi to taky vyčítala?
On má tebe, táhla jsi ho.
Ona má matku a otce.
Ve 23 letech, když nikdy nepracovala, je šance na důchod mizivá. Ta nemoc by musela být velmi těžká už před 18.rokem věku a i tak je vždy problém získat invaliditu z mládí.
Pokud jí uznají invalidní nyní, nedostane žádný důchod.
|
|
| Líza |
|
(21.9.2014 17:38:16)
Phoebe, tvůj manžel se nechal kvůli psychickým problémům vyhodit z práce, nešel ani na pracak, táhla jdi to dlouho ty.
Pises, že nemoc asi zdědila po něm.
Ona kvůli psychickým problémům změnila školu a obtížně zvládá svoje povinnosti, není schopna si přivydělat.
Manželovi jsi to taky vyčítala?
On má tebe, táhla jsi ho.
Ona má matku a otce.
Ve 23 letech, když nikdy nepracovala, je šance na důchod mizivá. Ta nemoc by musela být velmi těžká už před 18.rokem věku a i tak je vždy problém získat invaliditu z mládí.
Pokud jí uznají invalidní nyní, nedostane žádný důchod.
|
|
|
| nordica |
|
(21.9.2014 13:36:13)
A. Tak dítě nepřestane pro matku nikdy být jejím dítětem, ale bylo by mi blbé napsat to, co Ty výše: dětem je 24 let, studují a chodí si k rodičům jen pro peníze. Atd. - dál to ani citovat nebudu. Nepřijde Ti to divné? Pak tady píšeš takovéhle názory pro zakladatelku. Phoebe, je nutné nějakým způsobem dívčinu přimět k dialogu (manžel, její matka, starší sestra) aby se zjisitlo, jak dál. Jestli chce školy nechat, tak at´si najde aspoń nějakou částečnou práci nebo brigádu a pracuje na zlepšení svých psychických problémů. V tom ji podpořte. Jinak ji ale budete mít na krku navždy, bez ohledu na situaci Vaší rodiny.
|
|
| Alraune | 
|
(21.9.2014 13:42:26)
Pracovat na zlepšení svých psychických problémů je asi jako pracovat na zlepšení cukrovky. jak si to předstvuješ? Pokud bere léky, o moc víc dělat nemůže.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(21.9.2014 13:49:11)
Alraune, to je takový oblíbený mýtus, že kdyby se trochu "snažila", nebyla tak děsně "přecitlivělá", byla trochu víc "nad věcí", trochu se "vzchopila" atd. - tak by se z toho dostala. Oni si ti psychicky nemocní za to vlastně tak trochu můžou sami.
|
|
| ronniev | 
|
(21.9.2014 14:50:51)
A bere je? Chodí na terapie? Myslím, že ani to zakladatelka neví jistě.
řekla bych, že by bylo dobře mluvit s jejím psychiatrem a zjistit, jaké jsou perspektivy. Ovšem vzhledem k tomu, že ani zakladatelčin manžel na tom není psychicky dobře, vidím to dost bezvýchodně - on to zjevně řešit nechce a zakladatelka, která k dívce vlastně vůbec v žádném právním vztahu není, to řešit nemůže.
|
| Cimbur | 
|
(21.9.2014 15:12:08)
Co by asi psychiatr mohl sdelit? Cizi osobe.
|
| ronniev |
|
(21.9.2014 20:44:07)
Cizí osobě ne, jejímu otci. Chápu, že by to ta holka musela povolit, ale jinak z toho cestu nevidím.
|
|
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(21.9.2014 13:41:50)
když je jí 18, tak je jen na ní, jestli sdělí rodičům svou diagnózu, jestli bude souhlasit s typem léčby, který jí navrhnou, atd.
tvoje co bys kdybys jsou jen hraběcí rady. hlavně, že máš jasno, že holka nemocná není. sorry, ale rozumíš tomu jako koza petrželi. jsem na takový kecy dost alergická, protože vím moc dobře, jak může psychická nemoc člověka zneschopnit. a ano, neznalé okolí ho snadno odsoudí jako "líného".
|
| Phoebe1 |
|
(21.9.2014 14:00:52)
Já ji v tomto opravdu chápu a vím, jaké to je, trpět depresí. Žádné rady typu - Vzchop se. - nepomohou. Nebudu ji odsuzovat za to, že má období, kdy nezvládá chodit do školy atd. Ale pokud si přiznám problém, který neovlivňuje jen mně, ale i mé okolí, a nezvládám ho sám řešit, je podle mě namístě nabízenou pomoc přijmout. I když samozřejmě, pokud se rozhodne jinak, vím, že neudělám nic.
|
| Alraune |
|
(21.9.2014 14:13:10)
No, ale ona se léčí, ne? Jakou myslíš nabízenou pomoc? Že jí pomůžete vyběhat ID?
|
| Phoebe1 |
|
(21.9.2014 14:17:44)
Třeba i to. Mluvit s námi, nebo jen se svými rodiči, nebo sestrou, o tom, jak se cítí, jak to sama se sebou vidí dál. Abychom se mohli nějak semknout a zařídit se podle toho, zjistit, co by se dalo dělat.
|
| X_X |
|
(21.9.2014 14:21:53)
tak o tom pravděpodobně mluví se svým psychiatrem, takže nejspíš nemá potřebu povídat si o tom ještě s vámi, protože to třeba vidí už jako zbytečné nebo na to ještě není připravená 
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(21.9.2014 14:28:50)
je to tak. někdy je pro člověka velká zátěž o tom mluvit PRÁVĚ s rodiči
|
|
| ronniev |
|
(21.9.2014 14:53:48)
Jenže co pak má ta rodina dělat? Má ve svém středu, když to řeknu hrubě, časovanou bombu a nemá tušení, kdy vybuchne. Chápu, že za to holka patrně nemůže - ale cítí taky někdo s lidmi kolem ní? Ti z snad za něco můžou? A odnášejí to taky.
|
| Cimbur |
|
(21.9.2014 15:11:06)
Blbe se citi kazda rodina s nemocnym clenem, ktereho je potreba podporovatm
|
|
| Alraune |
|
(21.9.2014 15:14:31)
Ale cítí, co by necítil. Ale prostě je jejich příbuzná nemocná, v případně manžela zakladatelky dcera, tak to holt nejde vytěsnit, ne? Jinak, kdyby byla na vozíku, tak bys taky řekla, že za to "asi" nemůže?
|
| ronniev |
|
(21.9.2014 20:49:25)
Ano, Alraune, "asi". Protože jsem znala člověka, který na svou psych. diagnózu hřešil a považoval za své "právo", aby se o něj všichni starali a brali na něj ohledy. Pak se zjistilo, že nechodí ani k lékaři, jak má. Vzhledem k tomu, že zakladatelka o momentálním stavu nevlastní dcery mnoho neví, říkám "asi". Co je na tom tak divného?
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(21.9.2014 18:44:47)
ronniev, ty teda umíš povzbudit 
tak to je v každé rodině, kde je někdo nemocný.
|
| ronniev |
|
(21.9.2014 20:46:14)
Já to vím. V našem případě nešlo o psychickou, ale fyzickou nemoc, byl to vlastní blízký příbuzný a starali jsme se, jak jsme mohli. Bez ohledu na to se to ale na celé rodině hodně podepsalo a já sama jsem pak byla dva roky na AD, abych to vůbec zvládla. Takže moc dobře vím, že to není problém jen nemocného, ale i té rodiny. I rodina si zaslouží nějaké ohledy. taky si to nevybrali.
|
|
|
|
|
| Alraune |
|
(21.9.2014 14:24:46)
Hele, já mám jen obyčejnou blbou posttraumatickou poruchu, ale kdyby ses mě při atace zeptala, jak to se sebou vidím dál, tak tě asi něčím vzala po hlavě. V tu chvíli nevidím nic, jen černou díru a to si ještě někde vzadu v mozku uvědomuju, že to není realita, ale stejně je ten pocit strašný. Kontaktovat jejího psychiatra není možné? Jsou stavy,když ti ten nemocný prostě nic neposkytne, a tvé problémy ho nezajímají, má svého dost.
|
| Phoebe1 |
|
(21.9.2014 14:29:29)
To ano, to máš pravdu. To jsem si neuvědomila, díky. Je mi líto, že sis musela takovou zkušeností projít. A nemyslím, že by postraumatická porucha byla nějaká banalita. 
Jejího lékaře neznám, přes týden je na intru a lékaře má ve městě, kde má školu. Stejně nevím, jestli by to bylo k něčemu, když je plnoletá. Já jednou zkusila kontaktovat psychiatričku svého manžela a se zlou jsem se potázala. Navíc mu to řekla a já měla z toho doma peklo.
|
| Alraune |
|
(21.9.2014 14:33:36)
Aha, tak já třeba s bratrem u psychiatra byla, řešíme to tak nějak kolektivně. Ovšem když to nemocný vysloveně zablokuje, tak se to samozřejmě nesmí. Jinak si myslím, že pokud psychiatr nespolupracuje s rodinou, je to škoda a dost to komplikuje situaci.
|
| Phoebe1 |
|
(21.9.2014 14:36:59)
Naprosto souhlasím. Protože věřím tomu, že tu dobu, co je u dr. dokáže ze sebe udělat takřka jiného člověka. Já třeba svému dr. věřím, brečím u něj, nadávám si, mluvím s ním otevřeně. Myslím, že mě jako osobnost docela zná.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| ronniev |
|
(21.9.2014 14:47:08)
A., ale pro zakladatelku je to nevlastní dcera, takže jaksi nemá žádnou možnost něco zjistit, pokud jí to ta holka sama neřekne, a krom toho, ono to NENÍ a nikdy nebylo její dítě, takže jím ani nemohlo "přestat v osmnácti být".
A myslím, že ani její otec/zakladatelčin manžel nemá moc možností zjistit stav plnoleté dcery proti její vůli. Už není ani její zákonný zástupce.
|
|
|
|
.
...přeju, ať to zvládnete.
V její náručí
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Den koní na EdenuŽďár nad Sázavou 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Den koní na Edenu
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)