| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
 |
(18.6.2014 6:48:14)
Asi budu příliš tvrdá, ale jedničkář by mít čtyřku neměl. Do školy bych rozhodně nešla. Dcerce vysvětli, že i dvojka na vysvědčení je pěkná známka, a svět se kvůli tomu nepřestane točit. Chápu, že to zamrzí, ale představ si situaci, že by dcerka jako první známku v pololetí chytila 4, a pak měla samé jednotky - byla by za dvojku ráda (a je to stejný průměr), a coby pedagog bych si mnohem víc vážila žáka, který na začátku uklouzne a pak půl roku dře, než toho, kdo se před cílem začně flákat a chytne čtyřku.
Jo , psala si, že toho měla moc - no, i kdyby se na učení ani nepodívala, coby jedničkář prostě něco z hodiny v hlavě udržet musí a bylo by to za dva nejhůř za tři .
|
| Christi, 2 dcery | 
|
(18.6.2014 6:52:52)
Cairo, jenže ona prostě půl roku fakt dřela a pak se na to nevykašlala, jen to tak vyšlo, myslím, že je to shoda náhod.
Vysvětlovala jsem jí to celý včerejšek, ale má svoji hlavu.
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(18.6.2014 6:56:11)
Nevykašlala a dostala za čtyři. No moc mi to nesedí.
Třeba nechápe látku, proto dostala za čtyři... přece nedostala čtyřku jen proto, že se učitelce najednou nelíbí... prostě neuměla
a jedničkář by umět měl vždycky. Dvojkař si může dovolit ujet, a dcerka evidentně ujela (a důvod je fuk)
Ty jí musíš jen vysvětlit, že to není tragedie a konec světa.
|
| Christi, 2 dcery |
|
(18.6.2014 7:04:03)
Však jsem psala, že to neuměla. Že tu látku brali v týdnu, kdy tam nebyla a min. týden už to nedohnala.
Já se jí nijak nezastávám, jen vysvětluju situaci, pro mě to rozhodně konec světa není, ale pro ni ano.
A asi je teda strašně podúrovňová
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(18.6.2014 7:07:06)
Hele, nech to celé koňovi - dvojka opravdu není tragédie.
A kdyby byla podúrovňová má tu čtyřku na vysvědčení, takže as blbá fakt nebude.
Z pohledu kantora, měla týden doma + další týden na doplnění látky.
|
| Christi, 2 dcery |
|
(18.6.2014 7:10:01)
Ten týden, kdy byla doma, se opravdu učit nemohla, byla hodně nemocná, chtěla jsem, aby jen ležela. Látku si doplňovala ten další týden, ale měla k tomu ty zkoušky. No to je jedno.
|
|
|
| Senedra | 
|
(18.6.2014 7:10:05)
Tipuju, že učitelka vyhlásila závěrečné zkoušení, dcera měla pocit, že její známka je jasná, tak se na zemák kapku vykašlala. Konec roku je vždycky náročný, písemky, zkoušení...
Dcera má aspoň životní zkušenost. Orodovat bych asi nešla.
|
| Christi, 2 dcery |
|
(18.6.2014 7:11:41)
Zkoušení nebylo vyhlášeno, dcera se na nic schválně nevykašlala, nestihla to, neuměla to. Paní učitelka zkouší každou hodinu vždy dvě děti na začátku hodiny.
|
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(18.6.2014 7:18:40)
Myslím si totéž.
Při průměru co měla si myslela, že není důvod být při poslední hodině zkoušená.
|
|
|
| Hanka | •
|
(18.6.2014 7:10:46)
Christi, moje dcera taky měla absolventský koncert za 1. cyklus na klavír a konfirmaci včetně zkoušky (sice to byla velmi mírumilovná zkouška, ale před více lidmi a trému předem měla dost) těsně vedle sebe.
Šla bych na to přes to, že máš radost, že se jí vyvedl klavír, že víš, proč se to stalo, že to nevidíš jako její chybu, i kvůli té nemoci, že se někdy prostě úplně všechno "nevychytá" a bude líp. Prostě měla smůlu.
(Mí rodiče mi takhle jednou ukázali svá vysvědčení, abych se cítila lépe  )
|
| Christi, 2 dcery |
|
(18.6.2014 7:13:34)
Hani, dcera zná moje vysvědčení velmi dobře. Já ji opravdu absolutně vůbec nepodporuju v tom, aby byla šprtka, v životě jsem jí neřekla, aby se šla učit. Naopak mám pocit, že je na můj vkus "trochu málo do světa" nebo jak to napsat
|
| Hanka | •
|
(18.6.2014 7:18:32)
Christi,
já to chápu. Prostě chláchol, ale do školy bych nešla, známka jí sice připadá určitě škoda (ten kus smůly, co se jí tam sesypal, chápu), ale je spravedlivá.
Pojala bych to jako příležitost "učit se vyrovnat s neúspěchem". Teď ty nervy a nátlak graduje, protože je "poslední šance" na orodování, když vydržíš den dva, tak už prostě žádná šance nebude a dcera se s tím srovná, i když jí to bude líto. Stane se, žádná tragédie, ona to ví a není špatné to trošku i zažít.
|
| Lída+2 | 
|
(18.6.2014 8:01:53)
Jitys, jasně, to má syn letos to samé.....blbě se naučil ty pivovary a díky nim bude mít taky 2....
systém školství není naučit,aby si to navždycky zapamatovali,ale nacpat do nich 1000 000informací a pak je z toho nachytat...
|
| 2.10xb-116 |
|
(18.6.2014 8:21:04)
jj, skolstvi je kvuli znamkovani a biflovani nazpamet mraky informaci kritizovano horem dolem.
me se stalo na gymplu to, ze v jednom pololeti jsem mela 1 a pak v jednom dni jsem schytala dve 4 - pisemka + zkouseni. Vysledek - ctyrka. V druhem pololeti jsem mela tri jednicky a ucitelka mi nechtela dat jednicku na vysvedceni, ze to je moc velky skok . Tehdy jsem si stezovala tridnimu, stala za mnou cela trida a on to nejak ukecal.
me je tve dcery lito. Ale jak tu nekdo psal, vzala bych to z lidskeho hlediska, ze to je dobre jako zivotni zkusenost. Muze si z toho odnest to, ze i kdyz se snazi, dopadne to spatne, muze si odnest to, ze nemuze usnout na vavrinech, muze si odnest to, ze nahodna/smula/nemoc muze zvrtnout usili za pul roku.... Kdyz pujdes orodovat, muze si odnest to, ze maminka vse vyresi, nebo ze mamka za ni stoji nebo to, ze je vzdy sance, coz ale neni uplne pravda.
asi zavisi na tobe, co vyzdbvihnes.
|
| Alena | •
|
(18.6.2014 8:30:58)
To zalezi na vykladu. Ja bych tam sla.Ne kvuli tomu, aby dite prezkousela (i kdyz by to mohl byt vedlejsi vysledek), ale proto, aby mi situaci a duvody sveho jednani vysvetlila (samozrejme v dobrem).Ucitele jsou na konci roku hotovi, ziji v bubline a muze jim chybet nadhled, treba bychom se k necemu dobrali. Ja zas povazuju za nebezpecne pro zivot ziskat pocit, ze s nespravedlnosti se neda nic delat a mas se s tim smirit.Tady zrejme ucitel nejedna s ditetem jako s rovnocenym (to by se dohodli), tak musi pomoci rodic.
|
|
|
|
| neznámá |
|
(18.6.2014 8:24:28)
Já jí jako spravedlivou vidím. Jedničkář by vedle jedniček neměl být o biflování, měl by mít všeobecný přehled a zrovna v zeměpisu by měl dost věcí vymyslet i bez učení. Čtyřku u jedničkáře pochopila u písemného zkoušení, ale u ústního ne.
|
|
| Vítr z hor | 
|
(18.6.2014 8:35:19)
K cemu prosim te slouzi skola? K proverovani toho, co by dite "melo vedet samo od sebe" nebo k tomu, aby dite neco naucila?
Pokud plati prvni moznost, mas pravdu.
Podle me ma skola nejdriv ucit, a az pak pripadne proverovat. To, ze se dcera zakladatelky nedoucila doma zameskanou latku, je jasne. Ale ocekavat, ze dite ma umet samo od sebe, i kdyz se latku vubec neucilo a nesetkalo se s ni - a shazovat ho, to je teda fakt sila.
|
|
|
| Kamisi | 
|
(18.6.2014 13:23:50)
Možná je to v tomto systému spravedlivé, problém je, že je špatný ten systém, teda aspoň jsem o tom přesvědčená.
Po letošních zážitcích z hodnocení na nové synově škole mě už nepřekvapí asi nic. Jen se moje skepse a naštvání graduje, protože takovéhle ústřelky děti strašně demotivují.
Pokud chce učitel dítě zkoušet, nevidím důvod, proč by mu to předem nemohl říct. Když se zkouší na vejšce, každý ví z čeho. V práci má taky člověk čas připravit, když má splnit nějaký úkol. Nevidím jediný důvod k nehlášenému zkoušení a písemkám a k jiným demotivačním počinům učitelů.
|
|
| jentak | •
|
(18.6.2014 13:45:59)
Kamisi - vidím to stejně. Přepadovky vnímám jako past na žáky, nachytat ho na švestkách. A to je úplně blbě. Přeci učitel nemá nachytat zrovna nepřipraveného studenta, ale má vyhodnotit, co je schopen se naučit a jak a jestli to, co říká, chápe a jak to umí aplikovat. Tedy - žák musí vědět, že bude zkoušen či bude test a z čeho to bude - a to dostatečně dopředu. V tomhle je český školství totálně ujetý. Dokazuje, že žák si nezaslouží nic jen kopance do zadele.
|
| . . |
|
(18.6.2014 14:35:10)
a dále: "Přeci učitel nemá nachytat zrovna nepřipraveného studenta" správně, učitel má motivovat žáka k tomu, aby pozorně sledoval výuku a co zapomněl si doma zopakoval hned na další hodinu. Tedy průběžnou přípravu. Já zas naprosto nechápu, k čemu je dobré, aby se dítě v 7. třídě naučilo na jeden den na hlášenou písemku najednou kvanta dat. Je nabíledni, že toho pak většinu zapomene, i když z písemky má 1. Je lepší, když průběžně zná vše dobře, než jednou za čas něco výborně. "Nachytat na švestkách" není nic jiného, než odhalení, že student je (úplně) mimo, pokud zrovna neočekává zkoušení
|
| jentak | •
|
(18.6.2014 14:54:53)
Průběžně ovšem neznamená být připraven na každou hodinu, kdyby si učitel náhodou vzpomněl.
|
| . . |
|
(18.6.2014 15:11:04)
jentak, nejde o to, "kdy si učitel náhodou vzpomene", ale mít jako žák stálý průběžný přehled o probírané látce. Snad není přehnaný požadavek, aby žák věděl aspoň částečně, co se bralo v minulých týdnech - jedničkář, protože má buď dobrou paměť nebo se průběžně učí, tak to neví jen částečně (na 3-4), ale aspoň na 2. Nevědět téměř nic (4) si prostě jedničkář nemůže dovolit, jelikož to pak již není jedničkář mně to připadá logický a spravedlivý.
|
| jentak | •
|
(18.6.2014 15:15:05)
Nevědět nic je možný, pokud tam dítě prostě 14 dní nebylo - a bez ohledu na důvod nepřítomnosti. Protože dohánět musí všude, tak se to nedá vše stihnout, to je snad pochopitelný. Stalo by se něco učitelce, když by řekla - chci tě vyzkoušet z toho a toho, půjde to zítra? Ne - já to ještě nestihla, nešlo by to později? Ano - ale nejpozději v pondělí, tak se na to připrav.
|
| . . |
|
(18.6.2014 15:24:20)
jentak, jistěže je to pochopitelný, však také výsledná známka na vysvědčení je "chvalitebně", nikoli jen "dobře" nebo dokonce "nedostatečně". Ale není to prostě "výborně". Není to to nejlepší, co je možné předvést. Týden na doplnění látky po nemoci je z hlediska učitelky dost času. Rozuměj mi dobře: já neříkám, že se děvče nesnažilo, že nemá smůlu, že to je na mávnutí ruky. Jen tvrdím, že výsledná 2 mi připadaá spravedlivá a na postupu učitelky nevidím nic, s čím by bylo možné nějak polemizovat, bojovat.
|
| jentak | •
|
(18.6.2014 15:29:34)
Tak v tom se neshodneme - já zas říkám, že týden je na doplnění veškerého učiva ze všech předmětů málo a z té čtyřky je vidět, že holka to nestihla. A jsem přesvědčená, že učitelka mohla mít lepší přístup a vyvolat ji na zkoušení později - po dohodě.
|
| . . |
|
(18.6.2014 15:35:12)
jentak, kontrolní otázka: pokud by ke zkoušení nedošlo, myslíš, že by se dívka látku zeměpisu z toho týdne, kdy chyběla, doučila později bez "hrozby" domluveného zkoušení? (Připomeňme si, že je 18.6., a v našich krajích se klasifikace uzavírá někdy v těchto dnech, takže nedomluvené zkoušení by již "nehrozilo".)
|
|
|
|
|
| jentak | •
|
(18.6.2014 15:16:52)
A neznat látku v době nepřítomnosti - to je normální a pochopitelný, prostě se nestačila tak rychle všechno doučit.
|
| Tatramelka+3 | 
|
(18.6.2014 15:37:39)
Podivej, na stredni skole se s tim taky nikdo nemaze, nebo teda alespon za nas se nikdo nemazal. Nas fyzikar zkousel vzdy hned 2. zari a to i v prvaku. V dobe telefonu nepovazoval nemoc za nejakou omluvenku pro neznalost latky. Malo kdo jde do skoly druhy den po blouznivych horeckach, zatim co se povalujes si muzes latku doplnit. Kazdy do dosel dal jak do 5. tridy vi, ze hodiny priblizne postupuji a jak, kdyz nechapu vyklad prijdu bud hned po hodine a nebo pred hodinou. Omlouvat se v hodine znamena, ze ses na to vykaslal a chces se jen sychrovat! .
|
|
|
| uhugo | •
|
(18.6.2014 15:46:59)
Snad není přehnaný požadavek, aby žák věděl aspoň částečně, co se bralo v minulých týdnech
Je a není. V podstatě by se s tím dalo souhlasit a jako dítě jsem si to taky myslel.
Pak jsem si ale všiml řady dospělých, kteří mají nějaké formální vzdělání, ale nemají odpovídající znalosti, týkalo se i mnoha mých gymnaziálních učitelů, například naše angličtinářka nejenže nebyla schopná řešit kvadratickou rovnici, ona ani nebyla schopná poznat, že jde o kvadratickou rovnici. Odnesl jsem si z toho dvě hypotézy - buď je náš vzdělávací systém koncipován jako "průtokový", kde se počítá s tím, že se s látkou seznámíš a pak ji zapomeneš - a nebo je pokrytecký .
K diskutovanému případu se to stejně nevztahuje, tady jde o doplňování látky po nemoci.
|
| . . |
|
(18.6.2014 16:01:54)
Tak pro dospělou angličtinářku není kvadratická rovnice učivo posledních týdnů  a naše (většinové) školství bohužel je koncipováno jako průtokově pokrytecké 
Vážně: týdenní nemoc se dle mého za týden dohnat dá, pokud má student jedničkářské ambice. Zde se to spojilo ještě s tím klavírem, ale to školu pochopitelně nemusí zajímat.
Jinak tvůj příměr s prací: pokud mám dovolenou, tak pracuji se zvýšeným úsilím jak před ní, tak po ní, jelikož to za mě nikdo neudělá, takže dovolenou si defacto musím napracovat, i když ne úplně co se týká času, ale co se týká výsledků ano. (nenápadně z toho plyne, že využití pracovní doby nemám obvykle 100%, ale taky neočekávám hodnocení za 1) Na neschopence jsem nebyla ani nepamatuju, dlouhodobější nemoc by museli na pracovišti holt řešit opravdu tak, že by moji práci udělal někdo jiný. To ale ve škole nejde, nikdo jiný se za mě kvadratickou rovnici naučit nemůže , takže buď obětuju veškerý volný čas studiu, nebo se smířím s 2, respektive ji risknu - což je popisovaný případ. Stihnout se to dle mého dá. Pokud se normálně student učí hodinu denně (a v sedmičce možná třeba jen 20 minut), tak po nemoci holt tři (nebo hodinu).
|
| uhugo | •
|
(18.6.2014 16:10:21)
Vážně: týdenní nemoc se dle mého za týden dohnat dá, pokud má student jedničkářské ambice.
Dovolím si generalizovat, že generalizující tvrzení jsou vesměs mylná . Někdo to stihne, někdo ne. Někdo má jedničky díky talentu, někdo díky nasazení.
Zde se to spojilo ještě s tím klavírem, ale to školu pochopitelně nemusí zajímat.
Školu ne, ale matku ano, je to tedy poměrně silný důvod k tomu, aby šla do školy za dceru bojovat.
I když, že to školu nemusí zajímat... Školu především musí zajímat, co od ní my jako její platící klienti očekáváme. A fakt většina z nás požaduje takovéto hodnocení? Možná ano, nevím, ptám se.
|
| uhugo | •
|
(18.6.2014 16:42:17)
A tobě se to, zdá se, nelíbí . Proč?
|
| uhugo | •
|
(18.6.2014 20:57:16)
No, ehm. Čte se to pěkně, ale není to realistické.
Partnerskému přístupu brání dvě překážky, z toho jedna nevyhnutelná. Úkolem školy není jen dítě učit (tady by partnerství fungovat snad mohlo), ale taky hodnotit. A hodnotitel má nad hodnoceným moc a neumím si představit, jak by měl fungovat partnerský vztah, v němž má jeden moc nad druhým. (Hodnoceným je sice dítě, ale rodiče taky většinou neprožívají známky neutrálně, tudíž se to na ně v drtivé většině případů vztahuje taky). A nejde nakonec jen o to, jde taky o povinnost školní docházky, nad níž škola dohlíží, takže bez souhlasu učitele/ředitele nemůžeš ani nechat dva týdny doma dítě, které se např. stalo obětí šikany nebo se má rozloučit s umírajícím členem rodiny nebo má třeba jedinečnou možnost jet na dovolenou, na niž by rodina v sezóně neměla dost peněz... Takže jaké partnerství?
A i kdybychom zůstali jen u výuky, partnerský přístup by byl potřeba z obou stran a myslím, že poměrně málo učitelů je ho schopných a k němu ochotných. U zmiňované učitelky mám vážné pochybnosti.
Ale já bych tam fakt nechodila, protože podle mě nebylo dítěti nijak ukřivděno
To je věc značně subjektivní a jak vidíš, v diskuzi se často vyskytuje názor tvůj i opačný. Podstatné je to, že to jako křivdu vnímá dítě a rodič by měl být na jeho straně, leda by sám od sebe byl silně přesvědčený, že je to tak v pořádku. A i v tom případě bych uvážil, že dcera hodně brečela (viz info autorky) a taky 7krásčinu zmínku o zkažených prázdninách.
a je to záležitost, které si v daném věku 13 - 14 let už má vyřídit samo.
Proti tomu se musím ostře vymezit. Podívej, já jsem docela chytrý a sebevědomý a nikoho se nebojím (aspoň v této diskuzi), ale nemám dojem, že bych někoho svými argumenty přesvědčil. Co myslíš, že dcera s učitelkou vyjedná? Nic, že. Zvlášť když už to zkoušela. To ale neznamená, že pře je ztracena, jenom musí nastoupit silnější kalibr, tedy rodič. Když povede kdokoli z nás dospělých spor se zaměstnavatelem nebo úřadem, vezme si při první známce komplikací právníka. A tady se čeká od nezkušeného téměř dítěte, že si to vyřeší samo?
|
| Lassiesevrací |
|
(18.6.2014 21:06:33)
"Proti tomu se musím ostře vymezit. Podívej, já jsem docela chytrý a sebevědomý a nikoho se nebojím (aspoň v této diskuzi), ale nemám dojem, že bych někoho svými argumenty přesvědčil. Co myslíš, že dcera s učitelkou vyjedná? Nic, že. Zvlášť když už to zkoušela. To ale neznamená, že pře je ztracena, jenom musí nastoupit silnější kalibr, tedy rodič. Když povede kdokoli z nás dospělých spor se zaměstnavatelem nebo úřadem, vezme si při první známce komplikací právníka. A tady se čeká od nezkušeného téměř dítěte, že si to vyřeší samo?"
Jak dlouho má ten silnější kalibr nastupovat, než si dítě začne řešit věci samo?
Podle mě tímhle přístupem dětem škodíme. Vychováváme je v tom, že jakékoliv nepříjemnosti obejdeme nebo je vyřešíme za ně. Jako by ani žádné komplikace v životě neexistovaly. Ale ony existují a existují i křivdy a nespravedlnosti. Nehledě na to, že pro mnohé rodiče jsou jejich potomci dětičkami ještě ve 30 a nedopadá to dobře na obou stranách.
Sedmačka může učitelce říct, že by si to ráda opravila. Nevidím v tom problém. Spíš si umím představit, že ta učitelka ze své pozice rodiči nevyhoví, protože je to právě ten orodující rodič, co si myslí, že za dítě něco zařídí. Když už to dítě neumělo a známka byla spravedlivá, pak by orodování nebylo na místě. Nejde o křivdu, kterou by měl napravovat dospělý.
|
| uhugo | •
|
(18.6.2014 21:22:59)
Jak dlouho má ten silnější kalibr nastupovat, než si dítě začne řešit věci samo?
Vždy, když je potřeba. Až to jednou nebude rodič, bude to právník, nějaké sdružení, odbory...
Vychováváme je v tom, že jakékoliv nepříjemnosti obejdeme nebo je vyřešíme za ně. Jako by ani žádné komplikace v životě neexistovaly. Ale ony existují a existují i křivdy a nespravedlnosti.
Křivdy samozřejmě existují a je potřeba se s nimi naučit vyrovnávat. Ovšem až poté, co se je všemi silami pokusíme odvrátit.
Nejsem proto, aby se dětem příliš umetaly cestičky, ale současně je třeba rozpoznat, kdy dítě na něco nestačí, a v takové situaci nabídnout pomoc.
Spravedlnost známky neřeším, k tomu už jsem se vyjadřoval.
|
| uhugo | •
|
(18.6.2014 21:40:30)
co když je matka přesvědčená, že známka je oprávněná a zasloužená?
Kdybych byl přesvědčený, že je známka oprávněná a současně že lepší známka je neoprávněná (což je mnohem silnější podmínka), tak bych tam asi nešel. Máloco je ale takto černobílé.
Kdybych byl přesvědčený, že je známka oprávněná, ale že jiná známka je taky možná, tak bych tam šel.
ani by mě nenapadlo chodit do školy, přestože vidím, jak je to štve, že nebude vyznamenání.
Mě by to taky nenapadlo, kdybych viděl, že je to jenom štve. Reakce zakladatelčiny dcery ale byla nesrovnatelně silnější, takže je to pro ni nejspíš mnohem důležitější.
|
|
|
|
| jentak | •
|
(19.6.2014 11:19:08)
Šuplíku, ty se právě neumíš vžít do situace pisatelky, a to proto, že Tvé děti jsou jiné a nepožádali Tě a evidentně si to ani neumíš představit.
Pořád jde o jedno - dítě požádalo rodiče o pomoc a já bych vyhověla. Ne seřvala učitelku, ne jí řekla, že holce rozhodně musí dát za jedna, nic z toho.
Ale pohovořila bych s ní o důvodech, o tom, abych pochopila, proč se tak učitel rozhodl a taktéž bych chtěla vědět, zda ví, co tomu vše předcházelo a zkusila bych s učitelem vyjednat, zda by dcera mohla dostat ještě jednu šanci.
Dost možná, že se učitelka rozhodne, že ne a bude si stát na svém, i to se může stát. Ale dcera vidí, že se zkusilo vše a že přes určité věci vlak nejede a srovná se s tím lépe, než když mávnu rukou a řeknu - no bože, tak budeš mít dvojku.
Mladší syn mi taky včera ohlásil, že paní učitelka ho vyzkouší z přírodopisu za celé pololetí, protože to má nerozhodně a co já na to. Jen jsem se zeptala, zda se podíval na své výsledky a co si o tom myslí. Ujistil mě, že se díval a že má učitelka pravdu a že se prý nemusí nechat vyzkoušet, ale pak bude mít dvojku. Ale že on se rozhodl, že se vyzkoušet nechá a zkusí to a uvidí se.
Ale rozhodně by nebyl na větvi z toho, že by učitelka bez dalšího rozhodla, že bude mít dvojku - to by mu přišlo silně nespravedlivé a i když chápe, že absolutní spravedlnost neexistuje, přesto by si v sobě tu hořkost nesl. A to je naprosto zbytečné. A když by rovnou mu řekla, že mu dá dvojku, na přezkoušení neslyšela a on by mě požádal, ať s ní promluvím, neviděla bych v tom problém.
|
| jentak | •
|
(19.6.2014 13:57:04)
No jo - ale já to vidím u dítěte pisatelký podobný.
|
|
|
|
|
|
|
| Líza | 
|
(18.6.2014 21:16:22)
Já tomu nějak nerozumím. Nebylo by pro tu holku užitečnější naučit se, že je normální být nedokonalá? A že když holt při zkoušení sliznu čtyřku, tak z toho při několika známkách za pololetí prostě jednička nebude?
Vůbec nechápu, co se tu řeší.
|
| Monty | 
|
(18.6.2014 21:17:28)
Lízo,
Asi tak.
|
| uhugo | •
|
(18.6.2014 21:29:49)
Lidé z různých důvodů lpí na různých podivnostech. Slyšel jsem třeba o jedné paní, která se soudí o snížení výživného, na němž už se s manželem stejně dohodla, jen kvůli té bumážce od soudu. Abusrdní, že jo?
Nic ve zlém .
|
| Monty |
|
(18.6.2014 21:36:28)
uhugo,
ani ne, protože za neplacení výživného ti hrozí postih nesrovnatelný s dvojkou ze zeměpisu.
|
| uhugo | •
|
(18.6.2014 21:45:24)
To je ovšem věc dvou trvalých příkazů, kdy z jednoho chodí plné výživné a z druhého se vrací rozdíl do sníženého.
Já bych u sebe asi neřešil ani jedno, ale když už, tak tu dvojku víc.
|
|
|
|
|
|
| Lassiesevrací |
|
(18.6.2014 21:17:20)
"a co podle tebe vyjedná matka? se mnou třeba nic. pokud je vše podle pravidel, která si nastavíme, nejsou tam žádné proměnné a žádný prostor k manévrování, pak rodič opravdu nevyjedná nic. maximálně tak přezkoušení za celé pololetí, což ovšem považuji za trest vykonaný na dítěti vyjdu úplně stejně vstříc dítěti, jako rodiči. mám podobné jednání nedávno za sebou. dítěti jsem řekla, za jakých okolností budu uvažovat o dozkoušení, dítě je nesplnilo, maminka nevyorodovala nic, akorát jsme obě ztratily zbytečně čas. je pravda, že jde o gympl, ale věkově jen o rok starší dítě. není důvod, aby učitelka ustupovala v jediném případě z jasně daných pravidel, která platí pro všechny - to by jako měla přehodnotit všechny známky?
je ale pravda, že možná nevíme všechny okolnosti a tento případ se od mé nedávné zkušenosti liší"
Přesně tenhle přístup bych očekávala a je to to, o čem píšu.
Pokud je učitelka ochotná vyhovět, pak vyhoví i tomu dítěti. Když ochotná nebude a vyvzdoruje si to rodič, výsledek zkoušení bude stejně závislý na vůli učitelky. A dítě bude mít ještě větší nervy.
|
|
| uhugo | •
|
(18.6.2014 21:27:10)
a co podle tebe vyjedná matka?
Matka s vysokou pravděpodobností dokáže lépe argumentovat. Ale v podstatě pokud učitelka sama nemá dojem, že udělala chybu, nevyjedná nic než tu komisionálku, o níž taky celou dobu mluvím.
Je-li to pro dítě trest nebo příležitost, o tom ať si rozhodne to dítě.
|
| uhugo | •
|
(18.6.2014 21:41:32)
Jo, musí to ovšem udělat zákonný zástupce, dítě samo nemůže.
|
| jentak | •
|
(19.6.2014 9:17:07)
Tak tohle je pochopitelně nesmysl - to, co popisuješ. Dítě musí samo se rozhodnout, jak a co chce podstoupit, nemůžu ho k tomu nutit jen proto, že mě učitelka sejří a asi mi šlápla na kuří oko. To je nepřijatelné.
|
|
|
|
|
|
|
| Hanka | •
|
(18.6.2014 21:24:49)
uguho,
a jsi si jistý, že to dítě vnímá jako křivdu? To, že je nešťastná a obrečí to, ani to, že prosí matku, aby zasáhla, nemusí znamenat, že to chápe jako křivdu, spíš, že se trápí tím, že se jí vše nepovedlo dokonale a chce to nějak napravit. Heleď, moje dítě dnes taky zvrzlo jednu písemku a zhoršilo si známku a nadšené z toho teda není. Ale jako křivdu to nevidí.
|
| uhugo | •
|
(18.6.2014 21:34:39)
No jistý si samozřejmě nejsem. Křivda možná není nutně správné slovo.
|
| Hanka | •
|
(18.6.2014 21:44:35)
uguho,
když pro mne je to velmi podstatné.
Pokud se matka i dítě shodnou, že se křivda vlastně nestala a šlo ze strany učitelky o oprávněné zkoušení a hodnocení, pak IMHO dítě prosbou o přezkoušení udělalo to, co udělat rozumně lze a matka na tom orodováním nic nespraví (z mého hlediska nasazovat silové kalibry na prosazení něčeho, na co nemám nárok, není dobrý způsob).
Pokud je matka přesvědčená, že ke křivdě nedošlo, a dítě si myslí, že jo, tak bych udělala maximum, abych dítěti porozuměla, vysvětlila mu svůj postoj, a když bychom se neshodli zda křivda ano či ne, asi bych zašla do školy bez útočného tónu probrat věc s učitelkou a získat její pohled na věc.
Pokud by dítě bralo situaci jako křivdu a já taky, zároveň by s tím dítě chtělo něco dělat a ze své pozice by na to nemohlo stačit, zasáhla bych (taky nejdřív diplomaticky, ale odhodlaněji).
|
| uhugo | •
|
(18.6.2014 22:18:47)
To je celkem sympatický přístup. Dva komentáře: Silnějším kalibrem nemyslím používání silových metod, nýbrž schopnějšího vyjednavače. A pokud jde o křivdu, je to podobně nejednoznačný pojem jako spravedlnost. Díval bych se na to jednodušeji - pokud dcera potřebuje pomoc, hodně o to stojí a není to proti mým zásadám, pomohl bych. Na rozhovoru s učitelkou o známce není nic špatného.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| . . |
|
(18.6.2014 16:25:16)
Jistě, máš pravdu, že pokud má někdo jedničky "díky nasazení", tak týdenní nemoc dohnat za týden nestihne. Taky mě to hned napadlo, že jsou možná i žáci 7. tříd, kteří se učí několik hodin za normálních okolností, a pak samozřejmě již nemají moc prostor "přidat". Pak bych to brala obdobně jako ve sportu - je-li nemoc, výkon po ní není špičkový.
Školu by samozřejmě mělo zajímat, co od ní klienti očekávají, ale jaksi zatím většinu ZŠ nezajímá - to je realita. Osobně jsem dětem našla pro 1. stupeň takovou základku, kde se na tyhle nervy o jedničky nehrálo, ale mám štěstí, že jsme z Prahy, takže jsem měla tu možnost. A na gymplu jsme již s dětmi tlak na výkon (respektive výsledky) očekávali a částečně i vítali (jako výzvu). Posléze syn změnil filozofii i toto očekávání (známkování neuznává) a řeší to po svém, což naštěstí v rámci "alternativního" gymplu lze (opět možné jen díky dopravní dostupnosti, byť dojíždí přes hodinu, stojí mu to za to) aniž by byl vyhozen.
|
|
| . . |
|
(18.6.2014 16:54:50)
Ha, právě mi v e-mailové schránce přistál příklad, že aspoň některé školy mají proklientský přístup za naše peníze (zde se ovšem jedná o "soukromé" gymnázium, kde se platí i školné přímo instituci, byť nevelké - škola ovšem rozhodně nemusí bojovat o každého studenta ).
"Posezení nad kávou
a otázkami současnosti a budoucnosti gymnázia
Vážení rodiče a plnoletí studenti!
Dovolte, abychom Vás pozvali na neformální setkání na konci školního roku.
Bude se konat ve čtvrtek dne ..., v ... hod v budově školy, v 1. patře, v učebně tercie
Všem zúčastněným bude k dispozici vedení školy, event. někteří další pedagogové.
Řeč bude o tom, co chválíte, co se Vám nelíbí, nebo co byste si chtěli ujasnit ohledně budoucnosti školy. Uvítáme samozřejmě neotřelé uskutečnitelné nápady ohledně výuky nebo fungování školy.
Rovněž proběhne volba dvou členů školské rady – zástupců rodičů a studentů - na příští tři roky.
S pozdravem
XY (ředitelka školy)
|
| Eržika. | 
|
(18.6.2014 16:57:00)
Hezký, náš ředitel klasické školy mě oznámil, že veřejnost nemá možnost znát výsledky šetření SCIO klimatu ve škole, jelikož je to interní záležitost. 
|
| . . |
|
(18.6.2014 17:00:18)
...asi mu nedochází, že tím ty výsledky víceméně odhalil 
|
| Eržika. |
|
(18.6.2014 17:13:46)
No, na rodičáku nakonec byl výstup pro rodiče k dispozici...
Co chtějí žáci: více experimentů, pokusů a praktických cvičení, spoluráci ve skupinkách, ve dvojicích...
|
|
|
|
|
|
| Kamisi |
|
(18.6.2014 16:30:55)
Slupko, jenže poslední týden nebyl jen po nemoci, ale taky před koncem školního roku, kde se píšou písemky a zkouší se i z jiných předmětů. A finišuje se i v mimoškolních aktivitách.
Ona trocha tolerance ze strany učitelů by neuškodila, někdy mám dojem, že si myslí, že mají před sebou stroje a ne lidská mláďata.
Já řeším s dětmi zase opačný extrém - když se učí teda kvůli známkám, tak je do určitý míry jedno, jestli na jedničky nebo na čtyřky. Mám velkou potíž s motivací dětí a když už se teda snaží aspoň kvůli těm známkám, tak narazí na nespravedlivé hodnocení, nepřiměřené nároky učitele apod.
Učit se kvůli známkám mi připadá jako systémová chyba, ale bohužel, dětem nezbývá, než se tomu přizpůsobit. Pak se z toho stává takový paskvil, jaký v naší společnosti vidíme - leckdo nedělá svojí práci pořádně, protože zaplaceno stejně dostane a výsledek práce je až na konci důležitosti.
|
| Tatramelka+3 |
|
(18.6.2014 16:36:47)
Jenze u nas vetsina lidi takovy system chce! ...vetsine je jedno co vedi, hlavne ze maji doboru znamku. Jak k tem dobrym znamkam deti prisly je jedno. Beda ale jak ty znamky dobre nejsou!
|
| Eržika. |
|
(18.6.2014 16:53:05)
No, naštěstí čím dál tím víc lidí NECHCE, a vznikají další a další školy s jiným přístupem a skupony domácího vzdělávání...
|
| Tatramelka+3 |
|
(18.6.2014 17:06:25)
Prave diskuze na Rodine.cz me neustale presvedcuji o opaku, bohuzel. Viz. treba konkretne tato.
Jinak ja osobne, kdybychom byli v Cechach, bych volila asi minimalne prvni roky domaci vzdelavani.
|
|
|
| Kamisi |
|
(18.6.2014 18:03:02)
Známky chtějí ti rodiče, kteří si neumí představit jinou možnost, protože jí neměli možnost zkusit. Stejně tak učitelé jsou zvyklí na hodnotící systém známek a neumí motivovat děti jiným způsobem. Dětem jsou na začátku vzdělávání nějaké známky ukradené, ty jim vnucujeme my dospělí, až si na ně zvyknou - někteří, protože je považují za ohodnocení sama sebe. Pak z toho plyne závislost na jedničkách. Nemám jedničku = nejsem dost dobrá, selhala jsem - což je pravděpodobně problém dcery zakladatelky téhle diskuse.
|
|
| Alraune | 
|
(18.6.2014 19:53:54)
Je mi dost fuk, jaké má dcera známky, ale nebude to fuk, až půjde na střední školu. Není to fuk lidem, kteří dávají své děti na víceletá gymnázia,atd.
|
| Eržika. |
|
(18.6.2014 21:09:01)
Jo, to je bohužel pravda.
Moje bude mít nějakou trojku k přijímačkám na střední - na hodně těžké specualizované škole. 
|
|
|
|
| . . |
|
(18.6.2014 16:40:05)
Kamisi, naprosto s tebou souhlasím ve všem.
Jen k prvnímu odstavci dodávám, že trocha tolerance by sice neuškodila, ale těžko ji lze "nárokovat", tedy jít vyjednávat o přezkoušení na základě něčeho konkrétního "v ruce", jestli mi rozumíš.
Jinak ANO, základní chyba je v systému.
|
|
| Tatramelka+3 |
|
(18.6.2014 16:41:09)
Kamsi, jenze tohle je proste zivot, realita!
...je nespravedlive dostat smrtelnou nemoc.
|
| uhugo | •
|
(18.6.2014 16:47:44)
A tím se oklikou dostáváme k původnímu tématu. Neřešíme totiž primárně spravedlnost horší známky nebo smrtelné nemoci, ale to, jak se k tomu má postavit blízký člověk postiženého. A přístup "Nějak se s tím smiř" nepovažuju za vhodný ani v jednom případě, v tom druhém to jenom víc vyniká.
|
| Tatramelka+3 |
|
(18.6.2014 17:01:11)
Svemu diteti bych v takovem pripade povedela, ze je dulezite jestli latku zna a ne jakou za ni ma znamku a ze i tohle proste muze byt priklad toho jak muze byt hodnoceni jednotlivce neobjektivni. Je to 2. Je to krasna znamka a ackoliv z ni neni nadsena, prinasi ji tahle 2 velmi dulezite poselstvi do zivota.
a) ten kdo chce hodne ziskat, musi mnohdy mnohem vice obetovat
b) az bude nekdy nekoho hodnotit, necht si vzpomene na tento moment
c)jsou horsi veci nez 2 ze zemepisu a pro mne je 1 i s 2 ze zemepisu a vazim si jejiho proaktivniho postoje a verim, ze ji to ve snu o jednickarce v pristim roce zase posune v jejich studijnich ambicich.
|
| Kamisi |
|
(18.6.2014 18:23:12)
Tatramelko jo, já s tebou souhlasím. Asi bych se to taky dceři snažila vysvětlit podobně. Ale pokud by na tom trvala, možná bych za učitelkou zašla - s ní, tak to se všemi schůzkami s učitely dělám, beru děti sebou, aby měly možnost se taky vyjádřit.
Za poslední rok jsem ale školami tak znechucená, že bych na to možná momentálně nenašla energii, protože všechno, o co jsem se dosud snažila, nepřineslo téměř žádný výsledek. Učitelé a ředitelé většinou jednají z pozice moci, vůbec ne partnersky, nemají ochotu k diskusi a pokud ano, tak k přesvědčovací a informativní, jak to bude po jejich. Takhle skeptická jsem ještě nebyla, deset let se snažím najít vhodné školní prostředí a nedaří se mi to a bohužel děti mají ještě několik let před sebou.
Momentálně to nechávám hodně na dětech, mladší chodí do tercie, tedy o ročník výš než zmiňovaná holčina a fakt nechávám na něm, co si ve škole vybojuje, domluví, vyřídí, i s případnými prohrami. Hodně doma diskutujeme. Ale on ode mne nechce, abych něco domlouvala "za něj", dostal už hodně kopanců, má za sebou spoustu zkušeností z různých škol, je ostřílenej. Možná to hůř nesu já, asi jsem čekala, že se za ty roky, co jsem opustila školu, změní ve školách víc věcí.
Ale jo, to je život, Tatramelko, máš pravdu. Ty děti se s tím bohužel musí naučit taky vypořádat. Akorát při těch systémových chybách se učí strašně špatným návykům - s tím se mi smiřuje těžko.
|
|
|
| Lassiesevrací |
|
(18.6.2014 17:03:49)
" A přístup "Nějak se s tím smiř" nepovažuju za vhodný ani v jednom případě, v tom druhém to jenom víc vyniká."
No, já bych do školy orodovat neběžela.
Maximálně situace využít v nácviku asertivity a samostatnosti a říci dítěti, ať si s učitelkou promluví samo, zda přeci jen není naděje to vytáhnout. Minimálně by si dítko mohlo říct, že to zkusilo.
Kdyby dcera uspěla, je větší úspěch, že si to vybojovala, než ta jednička samotná. Tohle totiž ve škole neučej.
|
| jentak | •
|
(19.6.2014 8:56:13)
Lassie - ono jde taky o to, jaká ta učitelka je. Syn třeba nebyl absolutně ochoten a schopen říct učitelce, že nestíhá a nebo že neslyšel, co diktovala, když byl šum ve třídě a ona stála na druhém konci třídy a zády k němu - raději přijal horší známku, protože část diktátů prostě neměl.
No a na jiné škole měli jinou učitelku, přístupnější, že jakmile se aklimatizoval, tak neměl problém si cokoli vyřídit sám - bez mé pomoci. A předtím žádal, abych to chodila vyřizovat já.
Byl sice mladší než dcera pisatelky, ale i tak - umím si stejný model představit i ve vyšších ročnících.
|
|
|
|
|
| Eržika. |
|
(18.6.2014 16:51:49)
Kamisi, naprostý souhlas.
Děti byly na prvním alter stupni, a po zjištění, jak je klasický druhý stupeň pro mě nezkousnutelný, puputuje druhé dítko i na druhý stupeň alter...
|
|
|
|
|
|
). Kluk už rezignoval, s učitelkou dohoda není, požádala jsem ředitele o přeřazení k jiné učitelce, jsou rozděleni k několika různým, takže je dost možností. Takže jen doufám, že příští rok už to bude zase normální. Nemám sílu s tímhle bojovat a synek v praxi vidí, že v životě se dá narazit na "různé" lidi.
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)