| Citronove koliesko | 
 |
(26.12.2013 13:20:58)
Tak to si parádne ušetrila, obdarovala si za tie isté peniaze deti v Afrike aj muža. Ešte by si to mohla recyklovať a dať pod stromček aj svokrovcom, možno by ich potešilo, že v mene ich syna si Ty poslala peniaze do Afriky.
|
| Roya | 
|
(26.12.2013 13:22:11)
Mirko, 
|
|
| Kudla2 | 
|
(26.12.2013 13:25:06)
Mirko
|
|
| Berda-Berda | 
|
(26.12.2013 13:56:44)
ja jsem z tech, ktere by to potesilo. Pred lety jsme se s manzelem dohodli, bylo to moje prani a dostala jsem pod stromek adopci chlapecka, mame ho jiz 10 let a radost mi to dela stale  Samozrejme bych k tomu rada dostala i nejaky osobni darek, zas takovy bezmezny altruista nejsem, ale muzu si pres rok koupit v rozumne mire co chci, takze pokud by to byl i jediny darek, byla bych v pohode. Pokud ma nekdo dostatek penez, pres rok si muze koupit co potrebuje a nebo jen tak neco pro radost, tak se trosku divim ze je zklamany. Teda ted uz se nedivim, vetsina z vas rika, ze byste byly zklamane. A to je prave ono, kazdy je jiny, kazdy vnima Vanoce jinak, nekdo si pres rok skoro nic nekupuje a na Vanoce ceka konecne darek, dalsi ma jine finacni moznosti, jiny ma z detsvi zase opacny pohled na vec.
Vypada to, ze jsi spatne odhadla sveho manzela a nutno rict, ze manzel je v tom nevinne, proste to citi jinak. A to byl jediny darek?
Koupila bych mu dodatecne darek pro radost dle jeho gusta a vysvetlila, ze jsi ho opravdu chtela potesit 
Ja kdyz mam s nekym konflikt nebo nedorozumeni, tak se do toho druheho snazim vzit a predstavit si, co ho k takovemu jednani vede, skoro vzdy se da najit nejaky duvod. Dulezite je si to nebrat osobne.
|
| Roya |
|
(26.12.2013 14:00:05)
"ja jsem z tech, ktere by to potesilo. Pred lety jsme se s manzelem dohodli, bylo to moje prani a dostala jsem pod stromek adopci chlapecka, mame ho jiz 10 let a radost mi to dela stale "
Tohle je ale o něčem jiném, než tahle diskuze:
1. dohodli jste se předem, bylo to tvé přání
2. adopce dítěte, od kterého průběžně dostáváš zprávy, je podle mě něco o dost jiného, než koupě kozy neznámému člověku
|
|
| Kudla2 |
|
(26.12.2013 14:00:40)
Berdo, ale ono to neni jen o tom, ze SI to muzu koupit, to bychom ty Vánoce mohli rovnou zrušit, protoze bez toho si to v rodině kupujete za společný prachy a to se taky da během roku.
|
| Roya |
|
(26.12.2013 14:13:18)
Eeko, proč nenechat každému k posouzení, o čem mají být jeho vánoce? Myslím si, že pro spoustu lidí jsou vánoce příležitost se zastavit a zapřemýšlet o hodně intenzivněji než kdy jindy (ideál je samozřejmě, aby to tak bylo stále, ale mluvíme o tom, jak to je), jak potěšit své blízké. Proč by o tomhle vánoce nemohly být?
A ještě je tu aspekt "pěti jazyků lásky" - někdo vnímá obdarovávání jako projev lásky, a naopak když obdarování (= intenzivní přemýšlení o druhém se závěrečným hmotným projevem) nepřijde, cítí se nemilovaný.
|
|
| Kudla2 |
|
(26.12.2013 14:14:19)
Eeko,
a co přesně Tě děsí na tom, že si někdo dá práci, aby toho druhého potěšil způsobem, jaký těší toho obdarovaného, nikoli primárně toho dárce?
|
| Kudla2 |
|
(26.12.2013 14:15:55)
Navíc je otázka, zda je známkou větší sobeckosti nemyslet na neznámé lidi v Africe nebo nemyslet na někoho, kdo žije vedle mě a se mnou.
|
| Roya |
|
(26.12.2013 14:20:06)
"Navíc je otázka, zda je známkou větší sobeckosti nemyslet na neznámé lidi v Africe nebo nemyslet na někoho, kdo žije vedle mě a se mnou."
|
|
| Kočičí víla | 
|
(26.12.2013 14:22:24)
Ono se dá obojí .
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(26.12.2013 18:24:50)
Kudlo, tak ano, tohle je věčné dilema. Ale zároveň se může pro mnohé (netvrdím, že pro tebe) stát dobrou výmluvou - kdy ve výsledku nepomohou nikomu.
Nakoupím banánovku jídla české rodině, která je ve finanční nouzi, protože otec nemůže najít zaměstnání. A zrovna tak můžu koupit kozu v Africe. Někdy mám sama peníze na obojí, někdy jen na jedno z toho, a jindy zase ani jedno a jsem ráda, když někdo nezištně pomůže nám.
|
| Kudla2 |
|
(26.12.2013 19:26:03)
Ráchel,
ale Ty vycházíš z toho, jako by pomáhat by byla nějaká POVINNOST, za jejíž nesplnění by bylo potřeba se nějak omlouvat?
Já to tak vůbec neberu. Pomoct je dobrá vůle, někdo to dělá pravidelně, někdo jen když cítí potřebu, někdo to nedělá vůbec, ale ani ten přece nemá povinnost se cítit kvůli tomu špatně.
Já to vnímám tak, že ne/dobročinnost je zcela soukromou záležitostí dotyčného, kterou je spíš nevkusné se chlubit (myslím, že i v Bibli je něco v tom smyslu, že kdo se tím chlubí, tak už vlastně dostane odměnu na Zemi, kdežto tomu, o kom se to neví, bude odplaceno v nebi) a supernevkusné je zazlívat jiným lidem, že se neangažují tolik jako my.
|
|
|
|
| Martina, 3 synové | 
|
(26.12.2013 14:25:53)
To asi záleží na míře toho: říct blízkému člověku, že ho mám ráda, a obdarovat ho je pěkné, stejně jako slyšet milé slovo a přijmout dar - což nijak nevylučuje obdarování charitativní. 
|
|
| Kudla2 |
|
(26.12.2013 14:26:17)
"Desi me, ze city vuci druhemu cloveku se manifestuji konzumem."
Tak pokud by se manifestovaly POUZE materiálně, tak beru, ale dárky přece nepředstavují jen cenu toho daru (to by si člověk mohl klidně koupit sám), ale i to, že na Tebe někdo myslí, chce Tě potěšit....
A myslím, že s tou "potřebou dokazovat city materiálně" to je taky trochu vedle, to bychom mohli zrušit dárky k narozeninám a vůbec jakékoliv dárky, protože to je ponižující, nedůstojné a není to vůbec třeba?
Materiálno k našemu životu taky patří. Ne JENOM, to by bylo opravdu smutné, ale TAKY. Kdo tvrdí, že jemu na materiálnu nezáleží ani trošku a že jediné důležité je duchovno, tak ten je zase trošku podezřelý mně.
|
| Alraune | 
|
(26.12.2013 14:36:59)
I za cenu, že tvá spontánnost ty, kdo byli, respektive nebyli obdarováni, zraní? Tohle razí můj partner, za dlouhá léta soužití už jsme si zvykla a kocovinu z toho, že nedal dárky a sám je dostal, má nakonec on. Každopádně je to dost sociálně složitá situace :)
|
| Alraune |
|
(26.12.2013 15:01:48)
To se snad neomezuje nikdo, ne?
|
| Martina, 3 synové |
|
(26.12.2013 15:14:53)
Jsou jedinci, kteří pozornost nedostanou nikdy - ve všední dny se na to nevzpomene a o svátky je to trapárna.
|
|
| Monty | 
|
(26.12.2013 16:49:57)
Ona je taky otázka, co si pod tou pozorností představuješ.
Pro někoho jsou to dárky, pro jinýho třeba to, že si ten druhý pamatuje, co máš nebo nemáš rád/a a chová se podle toho. Asi ideální je, když je to nějak v rovnováze, ale na druhou stranu, kdybych jednou nebo dvakrát do roka dostala mega dary a během roku by se ke mně ten druhý choval, jako že neexistuju, asi bych nadšená nebyla.
|
|
|
| Alraune |
|
(26.12.2013 15:54:17)
To nevím, ale pokud někdo někomu nevěnuje pozornost nikdy, tak to společenský diktát nezmění. Lze obdarovat a přitom na dotyčného prdět, což je ostatně i případ těch dobročinných certifikátů, pokud je druhá strana nechce :) Dárek, který si užije hlavně darující.
|
|
|
|
|
|
| Martina, 3 synové |
|
(26.12.2013 14:51:05)
Tohle razí můj partner a odmítá slavit narozeniny a jakékoli jiné svátky: tak jsem se k němu jednoho krásného naprosto všedního dne přihrnula s dortem a dárky - bylo to naprosto spontánní a nevynucené. Zůstal úplně paf a dá se říct, že celý večer jen lapal po dechu.
Vlastně vůbec nečekal, že bychom někdy něco slavili. 
|
| Alraune |
|
(26.12.2013 14:59:25)
U Karla je to imho pozůstatek nějakého traumatu z dětství, prostě "když zavřu oči, tak to neexistuje". Já už to beru, jak to je, dítě s tím má ovšem problém, ne, že nedává dárky jí (dárků má spoustu), ale že Karel nedává dárky mě. Dcera to považuje za morální selhání, za lenost a nedbalost. A fakt tedy je, že mě nezahrnuje dárky ani spontánně :D
|
|
|
| fisperanda | 
|
(26.12.2013 16:31:52)
Eeko, cítím to úplně stejně. A jsem docela překvapená reakcema, ve svým okolí popravdě neznám nikoho, kdo by bazíroval na dárkách, většinou je to právě "já k vánocům nic nedostávám" nebo "já k narozeninám nic nedostávám" a následuje upřímný mávnutí rukou.
Tady tohle rodinkářský řešení "kdybych neměla pod stromečkem dárek tak budu plakat" mnou docela otřáslo. Neustálý řešení hodnoty darů, jejich vhodnost, forma, balení. No, eště že už je to za náma.
|
| Kudla2 |
|
(26.12.2013 20:43:40)
Fišperando, tohle "A jsem docela překvapená reakcema, ve svým okolí popravdě neznám nikoho, kdo by bazíroval na dárkách, většinou je to právě "já k vánocům nic nedostávám" nebo "já k narozeninám nic nedostávám" a následuje upřímný mávnutí rukou. " si zase vůbec neumím představit já, zvláště pak, že by to mávnutí rukou bylo opravdu upřímný.
To fakt chceš říct, že ve svém okolí máš samé lidi, na které jejich okolí těžce kašle a jim je to úplně jedno?
Nezlob se, ale tomuj fakt nevěřím.
"Tady tohle rodinkářský řešení "kdybych neměla pod stromečkem dárek tak budu plakat" mnou docela otřáslo. Neustálý řešení hodnoty darů, jejich vhodnost, forma, balení. No, eště že už je to za náma."
Ano, kdybych neměla pod stromečkem nic (myšleno od svých nejbližších), nebo nedostala nic k narozeninám tak bych to brala tak, že na mě totálně prděj, a bylo by mi to zatraceně líto a asi bych plakala taky. A divná si kvůli tomu nepřipadám. Protože pro mě by to byl signál - nestojíš mi za to, abych kvůli tobě něco vymýšlel/a nebo sáhl/a do peněženky, nestojíš mi za to, abych se pokusil vymyslet něco, co by ti bylo příjemné, protože je mi u pr.le, aby ses cítila příjemně.
|
| Myšutka* |
|
(26.12.2013 21:00:57)
Přidávám se k tobě. Moc by mě mrzelo, kdybych k Vánocům nebo narozeninám nedostala žádný dáreček.
Když jsem na tom byli s manželem opravdu bídně, tak mi k narozeninám vyřezal přívěšek. Nosím ho do dneška...
Během roku si dárky nedáváme,(teda hmotné, drobné pozornosti typu donesení snídaně do postele ano) o to víc se těším, že dostanu něco "navíc". Co není přímo nezbytné, ale potěší mě to.
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(27.12.2013 8:52:50)
Kudlo, já jsem v tom podobná, jsem dárkovej typ. Ale můj muž je přesný opak - kdyby nedostal nic, je rád, že se ušetřily peníze. Takže jemu vymyslet dárek, kdy na svou totální praktičnost, je fakt výzva. Letos se mi to podařilo, tak mám radost :)
|
|
|
|
|
|
| Alraune |
|
(26.12.2013 14:26:41)
Možná by stačilo slézt z obláčku moralit a prostě a jednoduše si přiznat, že mě fakt parfém potěší víc, než koza pro Afričany. :)
Peníze nemám, žádnou finanční charitu, kromě "štístka pro bezdomovce", když mi přijde honorář, nedělám, ale zas jezdím po nemocnicích a dětských domovech, čtu, povídám si s dětmi. Dělám to, co umím, jenže abych mohla rozdávat, tak taky musím vidět, že se někdo zajímá o mě, že je tu někdo, kdo na mě myslí. Dárkový certifikát, ať už je na cokoli, je hodně neosobní dárek a jestli je na kozu, bordel, nebo do drogérie, je celkem jedno.
|
| Kudla2 |
|
(26.12.2013 14:28:24)
Alraune,
naopak si myslím, že certifikát např. do určitého obchodu může být velmi osobní - nechci se seknout, tak toho člověka nechám, aby si sám vybral, co chce.
Mě osobně by to potěšilo víc než kdyby mi ten dotyčný vybral něco, co se mi nelíbí nebo nehodí.
|
| Alraune |
|
(26.12.2013 14:33:09)
Já neodmítám žádný dárky, tedy tak koza by mě nepotěšila, protože u nás by to byl brutální fail a neodhadnutí rodinné situace, ale pokud jde o dárky, tak jsem fixovaná na pitomosti, jako jsou pera, přívěsky na klíče, atd.
Ovšem je pravda, že letos jsem dostala i dobročinný dárek, hrnek Uniceff :) Ale hrnky beru taky :D
|
|
|
|
| Roya |
|
(26.12.2013 14:28:04)
"Royo, znam, ale zrovna u lidi, kteri city potrebuji mit dokazovane materialne bych zapatrala proc. Stejne jako u lidi, kteri maji neustalou potrebu verbalniho utvrzovani o citech. "
Jaký způsob utvrzování o citech považuješ za přijatelný? Nebo odmítáš jakoukoli potřebu pociťovat, že jsem milován?
|
| Martina, 3 synové |
|
(26.12.2013 14:48:08)
http://zpravy.ihned.cz/c1-60457460-uprchlici-jih-italie-sicilie-lampedusa
|
| Martina, 3 synové |
|
(26.12.2013 14:52:06)
Na jih Itálie díky příznivému počasí míří denně ve vratkých člunech i přes 600 ilegálních běženců převážně ze severní Afriky. Italské záchytné tábory už přitom jsou přeplněné.
|
|
|
|
|
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)