| sally | 
 |
(4.12.2013 17:11:52)
Ne, normální to není. Ani to, že nešla dva dny do školy.
Normální je, že v šestnácti letech mají děti (ano, jsou to děti) zlomená srdce a dělají zkušenosti se zklamáním.
To, že vy jí ukazujete, že je to konec světa, je ŠPATNĚ. Měla by se naučit s tím "koncem světa" vypořádat, a ne ještě poslouchat, že vám nemá už nikoho vodit, že je to pro VÁS těžké....
... pak se divíme, že puberťáci páchají sebevraždy - když jim ani rodiče nedokážou postavit tyhle záležitosti do nějakého realistického světa a hroutí se z toho, že v šestnácti nevyšla první velká láska.
Zkus dceři vysvětlit, že prožila něco nádherného, a že to nádherné skončilo - a že něco jiného nádherného zase začne. Že v životě nedostane všechno na zlatém podnose, že jí lidé budou lámat srdce a zklamávat a že se časem naučí s tím vypořádat. Vem jí na zmrzlinu nebo večeři, dej jí najevo, že je velká ženská, která to zvládne.
A nenakládej jí svoje (mírně ujeté) pocity, že rozchod je totální neštěstí, které ty nezvládneš. Tebe se to snad netýká, ne? Nebo jsi do něj byla zamilovaná taky?
|
| Hanka | •
|
(4.12.2013 17:21:10)
Sally,
byla jsem v šestnácti na intru a ty dva dny nepřítomnosti ve škole považuju za celkem skousnutelné; někdo to prostě prožívá dramaticky a vyrazit do školy s uřvanýma rudýma očima a vystavit se blbým otázkám spolužaček nezvládne, ty dva dny nejsou tolik. I vychovatelka na intru, pokud pamatuju, nechala spolužačky párkrát na internátě s "nevolností".
Spíš vidím problém v reakci rodičů, mají se krotit.
Teda a ty gesta od dotyčného s památkami a historií vztahu - no, myslím, že by mu to mohla poslat zpět v balíčku rozstříhané na malé kousky, mladík se zřejmě vidí jako "čestný muž a šlechtic" 
|
|
| Červená řepa | 
|
(4.12.2013 17:29:38)
že neposlala dceru dva dny do školy, mi tedy přijde naprosto v pořádku. Pokud je dcera psychicky špatná, zvrací, tak je to snad přirozené. Neříkám podporovat jí v sebetrýznění, ale brát vážně, to ano. Dva dny ve škole nejsou něco, co komukoli ublíží.
|
|
| Žžena |
|
(4.12.2013 17:47:40)
sally,
co jí v téhle situaci matka řekne nebo neřekne, je úplně jedno. Je naivní domnívat se, že nějaký "nebreč, seš ještě mladá, to přejde" teď holce otevře oči a pomůže jí podívat se na svůj vztah z jiné perspektivy.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(4.12.2013 17:50:23)
Máma jí může podávat kapesníky, objímat ji a vyprávět, jak první rozchod kdysi bolel ji.
Nic víc nemá v tu chvíli smysl.
|
| ovce |
|
(4.12.2013 18:16:31)
To jsem přesně udělala
|
|
|
| Líza | 
|
(4.12.2013 17:54:31)
Žženo, nicméně když se zhroutí i matka, dá to slečně jasnej signál, že život opravdu končí.
|
| Žžena |
|
(4.12.2013 17:57:00)
Lízo,
já nikde neholduju pro hroucení matek 
Jenom oponuju sally v jejích představách o tom, jak se dospívajícímu člověku dá vysvětlit realita života
|
| Líza |
|
(4.12.2013 18:01:24)
Myslím, že si možná jen nerozumíte.
Jako mladej člověk po prvním rozchodu nikdy nepřijmu tvrzení své matky, že ještě někdy potkám někoho tak úžasného a že to není konec světa.
Podprahově ale budu vnímat, že moje podpůrná osoba se nehroutí a věří v dobrý konec.
A to je strašně důležitý.
Tady se podpůrná osoba hroutí a v dobré konce nevěří, tzn. nemůžu od ní přijímat oporu a pomoc.
|
| Žžena |
|
(4.12.2013 18:02:31)
"Jako mladej člověk po prvním rozchodu nikdy nepřijmu tvrzení své matky, že ještě někdy potkám někoho tak úžasného a že to není konec světa."
Ano, to bylo jádrem mého sdělení.
|
| Líza |
|
(4.12.2013 18:05:14)
Jo, to tak vnímám - ale hrozně důležitá je i ta druhá půlka: to, že přesto vnímám, že moje matka zůstává pevná.
|
|
|
| ovce |
|
(4.12.2013 18:19:59)
Jistě že věřím dobrému konci..řekla jsem jí že bude mít další lasky..
|
| Líza |
|
(4.12.2013 21:02:48)
Bože... řekla jsi jí, že bude mít další lásky, a taky jsi jí řekla, že ti nesmí do domu.
|
|
|
|
| Maugha | 
|
(4.12.2013 18:03:30)
Žženo, ale kdo jí má věci vysvětlovat? Od toho tu mámu má, ne?
Musíš mluvit a mluvit, a snad jim z toho něco v hlavě zůstane.
Já bych třeba uvítala, kdyby se mnou máma smutnila po rozchodu, ale oni mi rozmlouvali všechny, tak byli jen rádi.
|
| Líza |
|
(4.12.2013 18:06:33)
Maugho, to je hrozný.
Já teda musím říct, že mí první kluci se našim taky nijak nelíbili (dneska se nedivím), ale když došlo na rozchod a máma viděla, že jsem nešťastná, tak mi pomáhala, jak uměla, a naprosto nedošlo na nějaký projevy typu "my jsme ti to říkali" nebo "stejně za to nestál".
|
|
| Žžena |
|
(4.12.2013 18:07:30)
Maugho,
to nic, já prostě jen tu situaci vnímám tak, že popasovat se s tím musí ten mlaďoch. Musí to zažít a prožít a přežít... a ty řeči jsou v tom prostě nepodstatný. Každá prostě operujeme s nějakou vlastní zkušeností 
Já jsem so toto řešila maximálně s nejbližší kamarádkou, máma nebyla ten, kdo by mi asistoval v otázkách lásky 
|
|
|
|
|
|
| ovce |
|
(4.12.2013 18:11:36)
Ježiš...to jsem jí vše vysvětlila..jenom mě jí bylo líto,je to moje dítě a viděla jsem jak strašně je neštastná..
|
| Alraune | 
|
(4.12.2013 18:16:35)
Ale s tím jste přece mohli počítat, že známost z patnácti let není navždy, ne?
|
| ovce |
|
(4.12.2013 18:23:59)
Jistě ,že počítali říkala jsem jí že ten pravý teprve přijde
|
| Alraune |
|
(4.12.2013 18:32:44)
Hlavně má na "toho pravého" skoro tolik času, co je sama na světě, nemusí mít přece stálého chlapa v osmnácti. Když ho najde ve třiceti, taky se svět nezboří. Vůbec, odvíjet své životní štěstí od vztahu je hrozně ošidné, člověk by měl mít ještě něco jiného, co je pro něj důležité.
|
|
|
|
| Persepolis | 
|
(4.12.2013 18:19:01)
Susno, tak s ní nebreč. Akorát jí dej najevo, že s ní soucítíš a že si tady pro ní, vždycky když bude potřebovat.
|
|
| Andrea Jeníková | •
|
(28.1.2015 9:39:10)
Zajímalo by mě, jak je na tom dcera teď, dva roky poté?
Nevím, jestli si to přečtete, ale musela jsem se zeptat.
Děkuju za odpověď.
A*
|
|
|
| kambala pláááckááá | 
|
(4.12.2013 19:07:47)
Sally, já dostala od svého prvního vážného chlapa, co jsem ho milovala, kopačky po 3 týdnech, když mi bylo 17. a zhroutila jsem se z toho neskutečně. do školy jsem musela, ale jen jsem tam seděla a veřejně brečela, nešlo to ovládat, nezkoušeli mne, nemluvili na mne....
prostě to tak někdo má
bohužel, ten blb se pak vrátil a já si ho o pět let později vzala...no, naštěstí už jsem 10 let rozvedená
|
|
|
, 
V její náručí
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)