| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Depresivní partner

 Celkem 24 názorů.
 Inkognita 


Téma: Depresivní partner 

(12.3.2013 9:35:07)
Mám partnera s depresemi (a i jiným závažným onemocněním, které nechci specifikovat). Žijeme s tím už cca 2 roky, 1 rok od zahájení léčby. Poté, co dostal antidepresiva jsme celkem dobře fungovali jako pár i rodina, i když změny oproti minulosti tam byly, to je jasné... Nebo tedy já jsem měla pocit, že to zvládáme oba. Momentálně má partner antidepresiva asi 2 měsíce změněné, protože se mu znova objevily úzkostné stavy, v tomto ohledu se teď cítí líp, ale zas šla do háje sexuální funkčnost. I to nějak řešíme, mluvíme o tom a teď jde partner k psychiatrovi, kde to s ním chce taky probrat.

Jenže, co je teď problém... minulý týden jsme měli vážnou rozmluvu, kdy manžel říkal, že se necítí dobře, ale deprese to prý není. Že má pocit, že mu něco chybí, že něco hledá - zároveň ale neví co, že potřebuje víc svobody, že chce, aby život plynul nenásilně jako předtím, než se přihlásily deprese i ta jeho další nemoc. Když jsem se ho ptala, jak dlouho to trvá, tak nedokázal říct, jen že je to postupný proces. Po této rozmluvě se manželovi částečně ulevilo (i když tyto pocity ho pronásledují stále), ale mě naopak velmi přitížilo. Mám najednou strach, cítím se v ohrožení jak já, tak mám obavu i o naši rodinu jako celek. V podstatě nevím, jak se teď mám chovat, chce se mi brečet, jsem nervózní, mám pocit, jak tygr v kleci. Máme teď slavit 10.leté výročí sňatku, chceme někam jet sami na víkend, ale já mám strach, že si to snad ani neužiju. A co teď s tím, babo raď ~x~
 Inkognita 


Re: Depresivní partner 

(12.3.2013 9:46:12)
Čertíku, já se snažím. Někdy mi to samozřejmě nejde, ale v poslední době jsme o tom hodně mluvili a chválím jeho snahy zhubnout, cvičit. Sport mu pomáhá, ale on má vyloženě rád ty letní, takže přes zimu začal jen posilovat. Fotbalu se musel vzdát kvůli zdravotním potížím, takže místo toho jezdí na kole.
K psychiatrovi jde dneska rovnou z práce a já jsem doma s dětma, čili dnes to nepůjde. Ale mluvili jsme o tom včera a říkala jsem mu, ať se vypovídá ze všeho. Já bych to možná viděla i na to, že se se svou nemocí ještě úplně nevyrovnal (i když on si myslí, že ano) - je možné, že bude mít jen malé následky, ale může být i plně invalidní. Nebudu specifikovat o co jde, protože doktoři si taky úplně neví rady.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Depresivní partner 

(12.3.2013 17:53:16)
Chodí také na psychoterapii?
 Persepolis 


Re: Depresivní partner 

(12.3.2013 9:44:12)
Inkognito, to bude třeba nějaká fáze jeho psychických problémů.
Je dobře, že se mu ulevilo a ty si to nevztahuj na sebe~x~
 Pam-pela 


Re: Depresivní partner 

(12.3.2013 9:44:38)
Určité věci jistě souvisí s nemocí samotnou, některé určité s léky... možné teď jde špatně rozeznat, co je od čeho.
Jinak určitá nespokojenost a hledání je podle mě normální v určité životní fázi..prostě mnoho lidí najednou potřebuje přesah z toho úplně fyzického žití někam jinam...jde o to, na jakou stranu se vydá.
Já osobně bych aktivně zasáhla do nemoci...jakkoliv, nemám ráda být na něčem závislá, utlumená, bez akce...prostě taky bych nebyla se stavem spokojená a hledala bych východisko.
Třeba to myslí tak....
~;((
 Inkognita 


Re: Depresivní partner 

(12.3.2013 9:51:34)
Pam-pelo, co myslíš tím - aktivně zasáhnout do nemoci? Četla jsem, že někteří lidé s AD mívají ten problém, že věci neprožívají tak, jak byli dříve zvyklí. Partner ale léky vysadit nemůže.
 Pam-pela 


Re: Depresivní partner 

(12.3.2013 10:10:35)
To je prostě podle povahy člověka, někdo věci "snáší", někdo se na nich aktivně podílí...psala jsem o sobě...já se snažím, když to jde, aktivně zasáhnout, nepřežívat.
Určitě léky samovolně nevysazovat, to ne, to bych neudělal ani sama, našla bych si někoho, kdo by mi pomohl - nějak jinak, a právě i s těmi léky.
Ono to nejde napsat do krátkého příspěvku, aby to bylo správně pochopeno..jen jsem chtěla říct, že chápu partnera, že hledá..a neví vlastně co. Hledá nějaké východisko, a asi i smysl života, svoje dřívější obyčejné žití, prožitky...
S AD je opravdu život jiný než bez nich...a je dobré je využít krátkodobě k zvládnutí nezvladatelného úseku života, ale při dlouhodobějším užívání prostě je to prostě problém.
Nechci se hádat nebo polemizovat, je to můj úhel pohledu na věc....chybí možná i ta obyčejná radost z obyčejných věcí....ono to působí různě.

 Inkognita 


Re: Depresivní partner 

(12.3.2013 10:16:16)
Pam-pelo, díky za vysvětlení. S tím smyslem života, nebo návratem k původnímu žití máš pravdu. Partner říká, že vše šlo prostě samo, teď to tak není. Do práce chodí bez problémů, běžného rodinného života se taky jakžtakž účastní. Co šlo ale úplně mimo je dům a zahrada... prostě nemá chuť cokoli dělat (hlavně tedy nemáme dům úplně hotový). Já ho tedy do ničeho nenutím, ale občas ho o něco poprosím, protože sama některý věci nezvládnu, ani na všechno nemám energii.

S těma práškama je to těžký. On je asi jen tak nevysadí, komplikuje to ta druhá choroba, díky které má nález na mozku a ty léze můžou (ale nemusí) způsobovat i deprese.
 Líza 


Re: Depresivní partner 

(12.3.2013 10:32:22)
Inkognito, píšeš, že partner je vážně nemocný a neví, zda jeho nemoc nepovede k trvalým následkům a invalidizaci. Deprese může zčásti souviset s jeho nemocí biologicky, rozhodně s ní určitě zčásti souvisí i psychologicky, ale někdy je dobré oprostit se na chvíli od pojetí deprese jako nemoci padající bůhvíodkud, a naslouchat tomu člověku, jako by byl zdravý.
Dovedu si představit, že bych na jeho místě truchlila po časech, kdy byl život ještě jednoduchý, kdy byl zdravý, kdy bylo snadné se radovat a cítit naději.
Proč to píšu - zní mi to, jako by tak trochu oplakával ztracenou bezstarostnost. Ale ta se těžko může vrátit, tvůj manžel čelí vážným věcem a nemá tušení, jak dopadnou. Chápu, že po tomhle sdělení i ty sama cítíš úzkost, ale je to tak, přijdou období, kdy je život prostě těžkej.
Antidepresiva můžou člověku pomoct fungovat, nehroutit se, žít dál, i když je to k nežití. Nejsem si ale jista, jestli lze očekávat, že odejmou člověku tíhu jeho vlastního žití, že způsobí, že se bude cítit, jako by byl zdráv, jako by nebyl vážně zdravotně ohrožený, jako by měl budoucnost jasnou a čistou.
Možná prochází vyrovnáním se svou nemocí takovou, jaká skutečně je, s tím vším, co mu může vzít.
Možná tvoje pocity ohrožení a úzkosti znamenají, že svým způsobem podobným procesem musíš projít taky.
 Inkognita 


Re: Depresivní partner 

(12.3.2013 10:49:16)
Lízo, jj s tím, co píšeš souhlasím, že by to tak mohlo být. Chtěl by, aby vše bylo jako dřív, ale ono není. Někdy mám taky pocit (to tedy on nikdy nevyslovil), že si myslí, že kdyby byl sám (beze mě a dětí), bylo by mu líp. Že asi od něj něco očekáváme, má nějakou odpovědnost...

Asi by měla smysl i nějaká terapie, ne?
 Líza 


Re: Depresivní partner 

(12.3.2013 10:51:32)
To bych docela řekla, že terapie by stála za to. Musí to pro něj být těžký.
Ona je otázka, jestli to je tak, že by to v jeho očích bylo jednodušší pro něj, být sám, nebo jestli nemůže mít pocit, že vám není/nebude dost platnej, že je ti přítěží... člověku se můžou honit hlavou všelijaký věci, tím spíš, když se mu nálada plácá někde dole v tý depresivní hladině.
 Inkognita 


Re: Depresivní partner 

(12.3.2013 11:06:13)
O té terapii s ním zkusím promluvit... Nemáš tip, kde hledat v Brně a konkrétně třebas jaký typ terapie?
Přijde mi, že mu vadí, že když už je mu takhle bídně, že nemůže dělat jen to, co by on sám chtěl. Že to ostatní ho zatěžuje, musí se nějakým způsobem přizpůsobovat chodu rodiny.
 Líza 


Re: Depresivní partner 

(12.3.2013 11:08:23)
V Brně bohužel moc nevím, snad se někdo objeví, kdo má zkušenosti.
 Elíláma 


Re: Depresivní partner 

(12.3.2013 11:22:37)
V Brně je dobrá třeba Skálová, ale mívá plno, každopádně by doporučila někoho kvalitního.
 Inkognita 


Re: Depresivní partner 

(12.3.2013 11:31:24)
Elíí, díky.
 Elíláma 


Re: Depresivní partner 

(12.3.2013 11:43:37)
není zač, držte se
 Ráchel, 3 děti 


Re: Depresivní partner 

(12.3.2013 17:55:04)
Tu psychoterapii by opravdu potřeboval, zkuste něco najít. Jenom polykat prášky v takovém případě, co popisuješ, asi nepomůže.
 Inkognita 


Re: Depresivní partner 

(12.3.2013 19:25:44)
Ráchel, pracuje se na tom :-) Já jsem to už partnerovi říkala, ale on si ke všemu musí dojít postupně sám. I k tomu psychiatrovi mu to chvíli trvalo, nejdřív se nechával léčit obvoďačkou, ale nakonec sám uznal, že to nestačí.
 Ráchel, 3 děti 


Re: Depresivní partner 

(12.3.2013 23:20:21)
divím se, že už mu to dávno neporadil jeho psychiatr
 překvapená 20.9. 


Re: Depresivní partner 

(12.3.2013 11:22:38)
Žiju s depresivním manželem 5 let od zahájení léčby, rok ID, naučila jsem se respektovat, že má deprese, ale už nepřemýšlím, co jsem udělala blbě já. Panice propadám jenom, když mi dlouho nebere telefon.
Co se zdravotnické péče týče, jsem velmi roztrpčená. Nevím sice co řešej při krátkých nefrekventovaných návštěvách u Mudr., ale jsou to hodně stojaté byrokratické vody a celý ten kolotoč včetně částečné invalidity mi připadá trochu alibistický.
Tobě radím si hodně trvat na svém životě a z manželových depresí se nehroutit. My máme luxusní vztah, můj muž si zachovává osobnost i humor a já to to jeho zobání antidepresiv beru jako bonus, že při jeho introvertním naturelu nemusí platit plné odvody.
 Inkognita 


Re: Depresivní partner 

(12.3.2013 11:34:07)
Libiku, doteď jsem se nehroutila, ale momentálně to na mě padlo. Mně osobně asi pomůže návrat do práce - ale musím si ji nejdřív najít. Teď by ale bylo potřeba, aby se i manželovi aspoň kapku ulevilo, jo bude jaro, začíná pro něj optimističtější půlrok z roku.
 Zd a tři 


Re: Depresivní partner 

(12.3.2013 11:59:25)
Po 8-letech s mým depresivním manželem občas taky uvažuju o AD, vidím všechbno hodně černě... Nejhorší je, že po každém výrazném zhoršení se normalizuje měsíce. Jinak souhlasím s tím, co tady psali přede mnou. Možná dodám, že pokud se mi manželův stav nějak nelíbí, potřebuju poradit, kontaktuju rovnou jeho psychiatra.
 Inkognita 


Re: Depresivní partner 

(12.3.2013 12:10:54)
Zd a tři, hodně síly ~;((
 ragauian 


Re: Depresivní partner 

(14.3.2013 4:08:33)
základem těchto depresí je zásadní neláska k sobě samému... příčiny jsou skryty v dětství, člověk nepřijímá sám sebe, mnohdy se nenávidí, aniž tuší proč... prapůvodní příčina je dána tím, že člověk je v podstatě hybridem dvou vědomí... vědomí ega a vědomí ducha... u naprosté většiny lidí v této společnosti tato informace chybí a proto nejsou schopni si příčiny depresí spočívající v narušení spolupráce obou vědomí uvědomit a v sobě zpracovat... pomoc je poměrně jednoduchá / v řádu týdnů / a účinná u toho, kdo je ochoten spolupracovat... neztrácejte naději...

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.