| Delete | 
 |
(27.9.2012 22:27:30)
Milado,
no jo, na ty zapomínám  . Ale i u nich občas dochází k tomu, že v těch osmnácti jim ty dva roky do maturity prostě přijdou moc a zdrhnou  .
|
| Martina, 3 synové | 
|
(27.9.2012 22:32:04)
Pokud má odklad podzimní dítě, tak mu v 18 mohou zbývat do maturity ty roky skoro tři - a to neuvažuji situaci, kdy v prvním ročníku střední školy zjistí, že to není ono a přestupuje na jinou, znovu do prvního ročníku... Pak nadějě na úspěšné zvládnutí studia dost klesá, už je na střední prostě moc staré. 
|
| Delete |
|
(27.9.2012 22:45:52)
No právě . Ono je staré v těch 16 na tu základku, takže ty ambice studovat klesají už tam. V devítce si pak přejí hlavně ze školy vypadnout a často je jim úplně jedno kam....takže pak ty školy mění a dochází k tomu, co píšeš .
|
|
| Delete |
|
(28.9.2012 19:51:36)
Milado,
bohužel je to tak, že si tole rodiče často neuvědomují a prot já o tom tak často píšu.
Je ale skutečně rozdíl mezi jarním odkladem i podzimním, ne náhodu je to zohledněné i v případě předčasnéh nástupu do školy, pro podzimní děti platí jiná pravidla než pro ty jarní. Je rozdíl jestli je ti čerstvých šestnáct, když školu opouštíš anebo 16,5, skoro 17....ty děti to cítí, že mají k dospělosti zase o krok blíž....
Jinak tvůj přístup beru jako velmi dobré řešení....jen bohužel ne každé dítě s OSD na ten gympl má .
|
| Delete |
|
(29.9.2012 0:21:17)
Milado,
no právě, že je to o tom, že už neneseme odpovědnost ani za své děti, ani za svá rozhodnutí. Pro mnohé to právě odkladem končí.
Problém se zhoršil zavedením devítky, protože ten rok mezi patnáctým a šestnáctým je podobně zlomový jako ten mezi šestým a sedmým.
Prostě v určitých třídách se najednou ty nůžky mezi nejmladšími a nejstaršímo rozevírají víc. V první třídě je strašně znát ten rozdíl dvou let (skoro), ve třetí až šesté skoro vůbec, v sedmičce se zvýrazňují rozdíly mezi holkama a klukama (tam mají odkladoví kluci jednoznačnou výhodu v těch sociálních a vztahových záležitostech), osmička byla právě ideální, že se to srovnalo a všichni víceméně hledali cestu, kam dál....v šestnácti už má ale člověk dost jasno a místo, aby si ten život už budoval, tak kouká, jak si s ním ti mladší moc nevědí rady.
Učila jsem několik šestnáctiletých a u všech to bylo totéž....přitom většina byla celkem klidná, jako žádní průšviháři, ale bylo z nich cítit takové rozčarování, spíš rezignace na stav, než nějaká aktivita....ta základní škola už jim nic nedávala....
Nějak nevím, co by s tím mohla dělat třeba ta škola, kromě těch volitelných předmětů, kde se fakt už můžou lehce profilovat. Ale udělat jiný školní řád pro ty do patnácti a pro ty nad patnáct? Z toho,že se s nimi nadále jedná jako s malými, právě pramení to znechucení, rozčarování. Střední škola na ně přeci jen klade jiné nároky i v té samostatnosti, schopnosti předat informaci, dostavit se na sraz tam a tam, vyřídit to nebo ono....
Ten rozdíl v jednání zase třeba spousta šesťáků (primánů) pociťue negativně při příchod na gympl. Chvíli jim trvá, než si uvědomí, že za ručičku už je nikdo moc vodit nebude a ten skok mezi prvním stupněm a gymplem bez toho přechodového druhého stupně je dost znatelný....
Proto, že si s tímhle problémem nevím rady, tak je pro mě právě přijatelnější myšlenka, aby děti nastupovaly do školy v určitém věku bez rozdílu a měly pět let na srovnání se.....takže žádné známky, žádné nervy z toho, že po první třídě nepíšou psace a nečtou plynule...každý svým tempem a to na co má....ale to si zase neumí představit spousta jiných....
Podle mě prostě není nějaké pro všechny přijatelné řešení....
Ke zpřísnění dávání odkladů už došlo, podle mě je to dobře, že kromě dětské to musí posoudit i někdo jiný, v tom období, kdy tohle nebylo nutné bylo opravdu procento těch, kteří dali odklad jen z pohodlnosti nebo prostě "jen tak", o dost vyšší.
Rozhodně si nemyslím, že by se někdo měl kvůl tomu, že dal dítěti odklad, ať už z jakéhokoliv důvodu, stydět....spíš si říkám, že spousta lidí to nedomyslí, co to s sebou přináší do budoucna a že to opravdu není záležitost jen první třídy. Většině těch dětí to v té první třídě opravdu usnadnilo start, ale kolika z nich to znesnadnilo ten přechod do dospělosti, to se nikde nepíše, to zatím nikdo moc nezkoumá....
Tys to měla v hlavě srovnané, pracovala jsi s tím a výsledek je takový, jaký je...nikoho jiného s dítětem s OSD ale s tímto přístupem neznám .
Jen k RVP....RVP si nevytváří škola, ten je daný, z něho vychází jednotlivé ŠVP. Bohužel žádný z dokumentů neřeší nerozvnoměrnost vývoje v určitých obdobích, jde jen o podklady k tomu, co by mělo dítě po absolvování jednotlivých stupňů vzdělávání zvládat v různých oblastech. V některých záležitostech se respektuje, že není nutné mít to nebo ono zvládnuto hned, lze to vyučvat během jednoho roku nebo třeba během dvou, třech let, něco se prolíná celou devítiletou docházkou....rozhodující je, že na konci základky to mají za sebou všichni....to je celé....co s dětmi, které jsou psychicky už jinde, ale ještě namají splněno ve věcech znalostních a dovednostních, se nikde nepíše....s tím se musí poprat každý sám....
|
| Delete |
|
(29.9.2012 16:08:36)
Milado,
takhle je to fajn . Mám ráda přehled...
1) Nemysela jsem fyzické rozdíly, vůbec....Naopak, měla jsem na mysli změny, které probíhají v mozku mezi šestým a sedmým rokem. Odkladové děti už je mívají za sebou, takže bez ohledu na to, že jim třeba tak akorát dozrála oblast, kvůli které dostaly odklad, jejich způsob myšlení a jednání v určitých chvílích je na výrazně vyšší úrovni. Popisují to snad všichni rodiče odkladových dětí. Děti jsou klidnější, méně roztěkané, samostatnější....vše je v pořádku, takové má sedmileté dítě oproti šestiletému být. Problém je v tom, že když je ve třídě většina šestiletých, vše se jim přizpůsobuje, tempo výuky, častější změny činností....jde o to, že dítě školně zralé má na tyhle věci ještě nárok, proto se s nimi musí počítat a musí se s nimi pracovat. Jestliže ale ve třídě nabudou převahu děti starší, třída se celkově zklidní, tempo práce může být vyšší....a ta roztěkanost šestiletých je najednou víc vidět, jen se s ní skoro nepracuje....pro šestileté v tu chvíli vzniká větší zátěž, větší únava....a navíc se postupně posouvá hranice požadavků....najednou se začíná vyžadovat, aby dítě už bylo "zklidněné", aby vydrželo u činnosti ne 10 minut, ale 20 minut....a tím jde zase do školy méně šestiletých a více těch starších....
2) Někdy je v tom nekázeň, ale já spíš vnímám rezignaci, takový klid, hned tak něco je nerozhodí (to je fajn), ale také je nic nezaujme....je těžké z nich dostat nějakou činnost, vzbudit zájem....vlastně si nepamatuju, že by s nimi byly někdy nějaké problémy co se kázně týče....spíš nuda, šeď...přičemž jde často o děti půvoně dost aktivní, které ještě rok, dva před tím věděly, co chtějí (třeba vypadnout ze školy )....často mají pocit osamění, protože svým spolžákům mentálně utečou.....
3) Rodiče mohou připravovat, jak chtějí, ta změna nastane a dítě ji pocítí. Jde spíš o to, jak rychle je schopné se s ní srovnat....
4) Vycházím z toho, že to sci-fi někde funguje....Stejně tak si uvědomuju, že spousta dětí by bez vnějšího tlaku nefungovala, tak jak funguje....ale spousta dětí také díky tomu tlaku funguje mnohem hůř, než by mohla fungovat....Navíc rozlišuju známkování za zkoušky a známkování furt....já prostě nevidím důvod, proč by všichni měli být ve stejnou chvíli ve všem nastejno....Pokud dítě na konci ročníku splní požadavky toho ročníku, je přeci úplně jedno, jestli bylo schopné začít násobit v prosinci nebo v až květnu....
5) Ke zpřísnění odkladů došlo až k letošnímu roku! Takže předchozích pět let odpovídá tomu, že rodiče dávali odklad i tehdy, kdy to nebylo nutné. Jinak pět odkladových dětí před deseti lety a před pěti je také rozdíl, protože před pěti lety nastupovaly jedny z nejslabších ročníků, ve třídách bylo 15 - 20 dětí a tam už je ta třetina starších (plus zhruba tolik podzimních bez odkladu) fakt znát. Dřív bývalo na třídu odkladů mnohem méně, max. 2 - 3 děti na 25 - 30 dětí. Co přinese toto zpřísnění se ukáže nejdříve za rok až dva, je třeba počítat s určitou setrvačností v myšlení...
6) Před několika lety jsem byla také celkem radikální a proti odkladům. Už ne, i když pořád je beru jako jedno z posledních řešení. Ale pořád mi lezou krkem ti, co dávali odklad "aby prodloužili dětství", a že jsem se se spoustou takových potkala. Těch dětí je mi celkem líto....No ale to je jedno, jsou to jejich děti. Také jsem se naučila vidět rozdíl mezi odkladem u holky a u kluka, i když někdo tvrdí, že na tom nezáleží.
Také by se lidé měli ptát sebe sama, jak na tom v těch petnácti, šestnácti byli.
7) Určitě by se nějaké postupy vypracovat daly, ale to by se nejdřív muselo začít cíleně sledovat a vyhodnocovat. Což by opět znamenalo papírování atd. Z učitelství se tak stává víceméně výkaznictví....
Pomohlo by, kdyby bylo větší procento asistentů ve třídě, vidím to teď, jako asistent mám mnohem více času sledovat, co se ve třídě děje a jak na tom které dítě je po psychické stránce, jak co vnímá a ja na co reaguje...
Pak by musel nastoupit psycholog, aby posoudil, z čeho vychází ta která reakce a změna chování u toh kterého dítěte...a pak, třeba po deseti letech takového soustavného sledování, by se mhlo ukázat, kde se stala chyba nebo co by se dalo udělat, aby se nestala...
Možná by byla zajímavá diplomka na toto téma, alespoň získat názory těch dětí s OSD...jenže tohle už je věc pedagogických fakult a výzkumníků v tomto oboru, s tím už učitelky neuděljí asi vůbec nic....
|
| Jahala. | 
|
(29.9.2012 18:43:52)
Milado,Delete, já jsem taky použila slovní obrat bude mít delší dětství. To ovšem neznamená, že ho Jahalka nepotřebovala. je březnová odklad měla. Potvrdila mi ho tehdy jen lékařka, ale v PPP mé přesvědčení potvrdili a i dodatečně řekli, že by první nezvládla, díky všem dys. nebo prostě nemá na střední školu v druhé polovině 8 a v 9 třídě jsem jasně cítila, že je na základce přesčas a byla. Ovšem nic to nemění na tom, že odklad u ní v té době byl nutný a dala bych ho znovu. Takže obrat o prodlouženém dětství jsem používala taky , blbě no. Ono to co lidi řeknu navenek, ještě nemusí být ten pravý důvod
|
| Delete |
|
(30.9.2012 18:38:28)
Jahalo,
no, tak tady narážíš na to, co vidím jako zdroj těch problémů, na které upozorňuju....zdrojem není odklad, zdrojem je devátá třída jako taková. Zatímco bezodkladovým dětem nijak moc neublíží, odkladovým může způsobit problémy, které zmiňuješ a které se snažím nastínit já. Jde o to, že se s nimi musí počítat, i když příčina je jinde než v odkladu.
Někomu může víc ublížit předčasný nástup do školy, jinému zase pozdní opuštění ZŠ. Tohle v těch pěti letech jen těžko odhadneš. I proto stojí za to vzít do úvahy, jak na tom ve věku patnácti, šestnácti let byli rodiče ve vztahu ke škole a k jasnosti svých plánů do budoucna....
|
| Jahala. |
|
(30.9.2012 21:48:06)
Delete, mě to přišlo v těch šesti letech jako supr, že rozhodovat kam dál bude v 15 letech rozhodně lepší než v mých 13, ale pak se ukázalo, že to padlo do rozjeté puberty a to byl problém. jakou měl pubertu ex nevím, ale já ji měla klidnou naši o ní nevěděli už jen díky tomu, že jsem byla na škole 550 Km daleko a jezdila domů jednou za měsíc a to jsme se na sebe těšili a byli na sebe hodný. Takže podle mé skušenosti mi to přišlo jako fajn nápad. Synovec měl taky odklad vzhledem k tomu,že šel na osmiletý gympl, problém zamrznutí na základce se neprojevil.
|
|
|
|
| Delete |
|
(30.9.2012 18:29:04)
Milado,
já se snažím nenapadat, ale upozorňuju na to, co tobě třeba došlo, ale moje zkušenost mi říká, že mnohým ne. Že prostě vidí v horizontu maximálně jednoho stupně, a co může nastat později, je buď nenapadne nebo to odmítají brát v potaz.
A ještě se snažím upozorňovat i na tu zvyšující se laťku pro nástup do školy, to se prostě děje a není to úplně fér vůči dětem které jsou školně zralé už v těch šesti, ale holt jsou ještě pořád víc dětičky než jejich starší spolužáci. Ale tady chápu, že to může být rodičům dítěte, kterému chtějí dát odklad, úplně fuk. Pokud dítě odklad potřebuje, ale ne proto, že je hravé, že je malé nebo že se nechce samo oblékat, což samo o sobě by neměl být problém, problémy to většinou působí až v kombinaci, tak není co řešit. Ale jen velmi málo podzimních dětí potřebuje odklad, právě proto, že má půl roku náskok. Takže stojí za to si to pořádně rozmyslet i s ohledem na ty pozdější roky.
|
| Delete |
|
(30.9.2012 18:58:48)
Milado,
mělo...
Jenže já se setkávám spíš s tím, že "myslete na to, že bude ve třídě se spoustou dětí s odkladem a bla bla bla....".
Jinak já tady většinou odpovídám těm, kteří v úvodním dotazu zmíní kdeco, ale právě to "co bude v devítce" ne....
Mně právě u dvojčat taky nabízeli odklad (v SPC), že jsou hraničně zralé a že mají ten a ten problém (kupodivu se ve škole neprojevil ani u jedné). O tom, že musím vzít v potaz, i co bude za devět let, se nikdo nezmínil...
|
|
| Jahala. |
|
(30.9.2012 21:57:22)
Milado u odborníků jsem strávila i díky dys poruchám spoustu času, nikdy mi nikdo nic o problému vyššího věku nic neřekl a já to naivně tenkrát viděla spíš jako výhodu. O malém gymplu jsem nikdy neuvažovala a poměrně brzo bylo jasné, že na něj dcera mít nebude.
|
|
| Jahala. |
|
(30.9.2012 22:32:33)
Místní PPP, a já to brala jako plus o proti svým 13 kdy jsem se rozhodovala co se mnou po celý zbytek života a že tenkrát se moc na změny nehrálo je jasné, Kdo změnil práci tolikrát co já byl za fluktuanta a podezřelého živla. Nikoho nenapadlo, že to po konci mého studia bude úplně jinak
|
|
|
|
|
|
|
|
), ale třeba z angličtiny si museli objednat časopis a fakt z něj dělají, teď zrovna společně četli článek a pak ho museli zkráceně převyprávět, před tím z toho měli také nějaký kratší úkol....no rozhodně lepší, než neustále doplňování cvičení v pracovním sešitě...
.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)