| Maryl | 
 |
(26.7.2012 20:48:42)
Mám 4-letého syna,pracuji na recepci na plný úvazek,teď v létě máme strašně moc práce,do toho mám problémy se spánekm,je období,kdy je to lepší a období,kdy je to katastrofa,jak nespím,jsem pak ještě úzkostnější a je to takový začarovaný kruh.AD jsem brala několik let a už je nechci,můj problém je,že moc přemýšlím a vymýšlím samé katastrofické scénáře.Když mám dlouhý týden v práci,tak mám pět 12-h služeb,kdo takhle pracuje,zná,druhý týden je to naopak.Neustále se stresuju,že nic nestíhám,každý den už od rána přemýšlím,co musím vše udělat,kolik času mi to zabere a hrozně mě to stresuje.Připadám si někdy hrozně stará a unavená.Je mi 34 let.Přitom bych mohla být a vlastně měla a vlastně i jsem šťastná,ale vůbec si to neumím užívat.Neporadíte někdo,jak být prostě víc v pohodě,tolik nepřemýšlet o hovadinách.Třeba jsme na dovolené a já už tam přemýšlím,až se vrátíme,co musím doma všechno udělat.Vůbec mě to takhle netěší a zlobím se na sebe.Tolik bych si přála být veselá,synovi se věnuji hodně,jezdíme plavat,jezdíme k sestře na vesnici,kde má hodně vyžití,takže ten nijak netrpí.
|
| alphafile | 
|
(26.7.2012 20:55:02)
 Poradit..Chtělo by to, aby jsi se naučila mít i ráda sama sebe. A uvědomit si, že jsi tu jen jednou. A nenechat si hezké chvíle života protéct pod prsty.
Nic není důležitějšího než ty a tvá rodina. To si opakuj stále dokola. Za chvíli tomu uvěříš.
|
| Maryl |
|
(26.7.2012 20:57:24)
Brigittko,děkuju,napsala jsi to hezky.Pravda je,že se moc ráda nemám,chodím k psycholožce a strašně se budu snažit to změnit.
|
| alphafile |
|
(26.7.2012 21:00:50)
To udělej. Fakt jsi mladá a buď trochu egoista. Trénuj to.
Místo nějakého přemýšlení nad katastrofami, si udělej kávu s hromadou šlehačky a přemýšlej nad vzdušnými zámky.
Já to dělám taky.
|
| Anthea | 
|
(26.7.2012 21:12:59)
Nepíšeš, co děláš jen pro sebe. To je myslím dost podstatný pro zdravou psychiku.
|
|
|
| Anthea |
|
(26.7.2012 21:15:30)
strašně se snažit je právě špatný výraz, nejlíp se člověk učí mít rád sám sebe, když co nejvíc zvolní a věnuje se sám sobě, psycholog ti tohle nepořeší, jestli spoléháš na terapii, na kterou když budeš pilně chodit, tak se zadaří
víš jak začít? teď? bojový úkol pro dnešní večer - co by mi udělalo radost a můžu to udělat hned? /ne vyžehlené prádlo/, co by mi udělalo radost z dlouhodobého hlediska a jak to realizuju, co mi dělalo radost kdysi a neměla jsem na to pak čas a mohla bych se k tomu vrátit?
tak takhle se začíná mít se rád
|
|
|
|
| ronniev | 
|
(26.7.2012 22:44:49)
Pro mě byl po přesně stejném šílícím období obrovský průlom, když jsem si zaplatila tříhodinový kurz korálkování (miluju to) a vážně jsem tam šla a nemyslela na nic než na to, který korálek spojit s kterým a jak.
A když jsem přišla domů, tak se nic nezbláznilo a mně došlo, že to jde. Zní to jako banalita, ale pro mě to bylo jako 
|
|
| takyjedna | •
|
(27.7.2012 7:48:10)
s tím moc nenaděláš (přemýšlením o nesmrtelnosti brouka či vymýšlením scénářů), máš to v povaze, mám to podobně... kdysi jsem absolvovala kurz pozitivního myšlení, na chvilku to pomohlo, ale pak to sklouzlo zpět, někdy se snažím sama sebe usměrnit, nadávám si, že zase přemýšlím o ničem, někdy to i pomůže... držím palce!
|
|
| Dalalmánek |
|
(27.7.2012 7:56:21)
Psychoterapie?
|
| Pájec | 
|
(27.7.2012 10:56:37)
Nemám tolik nakupených problémů jako ty, nechci soudit. Měla jsem pocit, že nic nestíhám, že nic nezvládnu, že mi vše protéká mezi prsty. Ale jednou jsem potkala paní, hodně moudrou a ta mi řekla, že mám být sobecká, každý večer si stoupnout před zrcadlo říct si, že se mám ráda, že se sama sobě líbím a jsem se sebou spokojená. To je fáze č. 1. Fáze číslo dvě je sdělení, že NIC NEMUSÍŠ!!! Můžeš nebo chceš, nikdy né musíš. Úplně vypusť tohle slovo ze slovníku. Je to šíleně těžký, vidím sebe ještě nedávno musim tohle, musim tamto. NEMUSIM!!!Chci, můžu, ráda bych. Musim umýt okna? Nemusím. Chci umít okna? Můžu. Už jen ty věty, jak ti zní? Mě to teda moc pomohlo...Necítím se jak sevřená v kleštích...
|
| Anakonda+2 | 
|
(27.7.2012 19:48:56)
Přesně tohle funguje u mě..a přišla jsem na to nedávno. Jsem perfekcionista..a mám dvě malé děti. Občas mám pocit, že nic nestíhám, jak bych měla..koníčky, děti, manžela, sebe..domáctnost.
Když už toho jednou bylo moc..přišla jsem na to, že nemusím vlastně nic..a hrozně se mi ulevilo
|
|
| Iva | 
|
(22.9.2012 14:44:17)
Ne chtěla bych, musím, ale chci!
|
|
|
|
| jitule+marianka (7/2011) |
|
(27.7.2012 14:54:33)
Mám podobný problém, rady ostatních tady se mi zdají dobré, asi si to vytisknu a nalepím na zrcadlo - nemusím, můžu  atd.
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)