| Žžena |
 |
(6.4.2012 11:31:15)
Xantipo,
všechny tyhle svátky jsou původně pohanské. Jak Velikonoce, tak Vánoce, Hromnice a všechny ostatní. Křesťanství na ně své nástavby naroubovalo až mnohem později, přece nemohlo nechal lid oslavovat pohanské zvyky, ale zároveň nemělo dost síly na to, aby jim to prostě natvrdo zakázalo. Tak ty staré tradičně pohanské svátky prohlásilo vlastně za křesťanské, přidalo k nim své "pohádky".
|
| Xantipa. | 
|
(6.4.2012 11:41:02)
Žženo - to si až tak nemyslím, protože neustále vznikají pře, kdo byl dřív. Že prý to není až tak jednoznačné, že by křesťané "ukradli" svátek pohanský, který by chtěli v rámci propagace křesťanství převzít pro sebe. Ale zas že tam byla ta lidová tradice, tak něco z toho museli nechat.
Třeba jsem nevěděla, že to, jak chlapci běhali s těmi řehtačkami, tak původně honili zrzavého chlapce, který představoval Jidáše.
Vejce - pohanství, pomlázka, taktéž, ale beránek - křesťanství, řehtačky - křesťanství.
Myslím, že tohle se už rozplést nedá a záleží na každém, jak si to pro sebe vyloží. Nic nebude špatně
|
| Žžena |
|
(6.4.2012 11:44:37)
Xantipo,
kdo byl dřív je celkem jasné, vzhledem k tomu, že křesťanství k nám přišlo až v nějakém tom osmém století. Pohanské kulty jsou mnohem starší.
Jednotlivé symboly jsou dost zřejmé, tak jak jsi je popsala, a je jasné, k čemu patří. Samozřejmě že se to propojilo.
|
| Xantipa. |
|
(6.4.2012 11:50:50)
Takže jsem si vyhledala ve zkratce toto:
Velikonoce jsou nejstarší nám známé křesťanské svátky, o jejichž slavení máme bezpečná svědectví už ve 2. století po Kr. Na rozdíl od vánočních svátků jsou to svátky pohyblivé, které se od roku 325 podle rozhodnutí církevního koncilu v Niceji slaví v neděli po prvním jarním úplňku. Nejdříve tedy mohou být 22. března a nejpozději 25. dubna. /konec citace/.
A dále - že křesťanství si prý vzalo jen ten určitý den na svůj vlastní svátek. Jistě, asi nikdo neřekne, z jakého důvodu to bylo, ač myslím je zřejmé, z jakého. Každopádně je z hlediska křesťanství nezpochybnitelný stejně jako jsou nezpochybnitelné svátky jara z hlediska pohanství.
Myslím, že by nebylo rozumné se dohadovat, co bylo dřív, zda ten či onen svátek a co má větší váhu. Váhu to má takovou, jakou my určíme.
Pro mě je bližší to pohanství, a řekla bych, že lidové tradice z těch pohanských svátků vycházejí. Ale myslím, že pousta tradic se nedá nasadit jen k pohanskému pojetí či křesťanskému pojetí, propojilo se to a už se neví.
|
| Žžena |
|
(6.4.2012 11:56:05)
Xantipo,
křesťanství všude přišlo až PO pohanských kultech. Slavnosti přírodních cyklů byly ve všech dnes křesťanských regionech dávno předtím, než tam křesťanství přišlo.
Jistě, že křesťanství je staré. Ale ti lidé, kteří jej přijali, už předtím své kulty měli.
To je čistě k té časovosti.
|
|
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(6.4.2012 11:44:48)
Xantipo, velmu důkladně se to dá rozplést studiem historických pramenů z doby, kdy se v daném místě prosazovalo křesťaství. Zejména ze zpovědních zrcadel a příruček, které komntují špatnopu a původní praxi a jak s ní zacházet. Na našem území je tohle geniálně a čtivě zpracováno v knize Legenda o Ostojovi, fakt doporučuju, jednak se to výborně čte, ač je to vlastně literatura faktu, jednak je to plné informací právě o takových všedních i svátečních rituálech a jak se postupně přetvářely.
|
| Xantipa. |
|
(6.4.2012 11:52:54)
Markéto - vzhledem k tomu, že ani historici to nerozpletli a dohady kolem toho jsou stále, tak si myslím, že neexistuje žádná zázračná kniha, která na tuto otázku dá jednoznačnou odpověď. Ale věřit můžeš, to může každý.
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(6.4.2012 11:57:00)
Xantipo, který konkrétní zvyk byl na daném území ještě před příchodem kresťanství se leckdy dá dohledat celkem spolehlivě. Ale jistě nepůjde dohledat úplně vše. To jsem taky nikde nenapsala, stejně jako jsem nepsala nic o datování toho svátku, celkem veřím, že se původně slavil podle jiného systému, pravděpodbně se k importované křesťanské chronologii připojily zvyky a obřady, které se prováděly shruba v té době.
|
|
|
| Žžena |
|
(6.4.2012 12:12:36)
Jitys,
souhlasím s Markétou v tom, že to záleží na komunitě.
Velikonočních "svátků" typu ožralí koledníci a blbečci se seznamy mlácených holek máš možnost se nezúčastnit.
Konzumu máš možnost se vyhýbat.
Jsou obce a regiony, kde to probíhá prostě jinak, někde to má fakt dobrou atmosféru i náboj. Taky je rozdíl vesnice/město.
Takže myslím, že někde to smysl má.
Dneska už není tak strašný stigma se nějaké podobné taškařice prostě nezúčastnit, myslím, že máme větší svobodu výběru v těchto věcech, než dřív.
|
|
| Ame | 
|
(6.4.2012 12:14:29)
Jitys, je to tak, většina lidí bohužel bere Velikonoce značně povrchně a už je nenapadne přemýšlet o tom trošku do hloubky. Ale to je takhle se vším, i s Vánoci apod.
|
| Xantipa. |
|
(6.4.2012 12:29:50)
Ame - to nevíš, zda většina lidí o tom nepřemýšlí, asi přemýšlí a dali tomu třeba svůj vlastní význam a vytvořili své vlastní zvyky, nic není špatně.
A ano, je pravdou, že celý život je o množení, narození a úmrtí, ale mezi tím je spousta času, který si naplníme tím svým - někdo nákupy v Tescu či jinde, někdo tím či oním a někdo třeba tím, že pojede na výlet. Bílit chlévy a smýčit dnes není nutný, tak se to nahradí něčím jiným
|
|
|
| MarkétaP + 4 dcerky |
|
(6.4.2012 12:14:29)
Zvyky mají takový význam, jaký jim dáme. Pokud dojde k jejich vyprázdnění, časem se přetvoří nebo úplně zmizí, nebo dostanou nový obsah. Ten čas je ale dlouhý, stovky let, protože nic neumí lidé lépe než dělat věci, protože se to tak dělalo vždycky ;)
|
|
|
|
|
Mám tři děti, takže bordel imrvére furt 
tak ho nenutíme a velikonoce nedržíme.
.
.
koledníkům neotvírám, dělám, že nejsem doma
(opet ho vynasim do nebes) ma nastesti na velikonoce UPLNE totzny nazor jako ja
, prijde mu to jako trapnost a ubohost. 
. My neslavíme velikonoce vůbec, ani manželova rodina, ani exmanželova ani rodiny příbuzných, známých 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)