| Autumn | 
 |
(13.6.2010 2:27:05)
To co teď napíšu asi vyzní, že jsem blázen, a proto bych to nejspíš nikomu doma neřekla. Stala se mi zvláštní věc. Něco jsem o tom hledala na netu a mohlo by to být něco jako spánková paralýza. Najednou jsem se "probudila" respektive měla jsem otevřené oči, viděla před sebe ale nemohla se absolutně pohnout, žádnou končetinou ani mrknout, nebo pohyb koutkem rtu prostě ničím, jen jsem viděla ten obraz před sebou byla jsem absolotně při vědomí, na sto procent to nebyl spánek tím si jsem jista, připadalo mi spíš jako bych ani nebyla ve svém těle nebo jak to říct, myslela jsem, že jsem po smrti, bála jsem se naprosto příšerně. Snažila jsem se intenzivně myslet na to, že se musím pohnout že prostě MUSÍM a po chvíli to šlo..Mám husí kůži a klepu se ještě teď..když jsem se potom probudila úplně a mohla se hýbat tak jsem se rozbrečela úlevou..teď si jdu na uklidnění udělat kakao a zkusit spát.
Stalo se to někomu z vás? Já mam strach jít spát:-( Asi má svůj podíl i to, že je mozek prostě přepracovaný v poslední době jsem v permanentním nervovém vypětí a chtělo by to trochu zvolnit..
Děkuji všem moc za příspěvky jdu zkusit spát, zítra si vše pročtu..
dobrou noc
|
| Andy | •
|
(13.6.2010 5:01:25)
Čauky mě se to stalo asi před rokem a od tý doby to mám pořád.:(.(samozdřejmě ne každou noc).je to opravdu nepříjemnej pocit...ze začátku jsem kvůli tomu nechtěla chodit ani spát...ted už jsem si na to zvykla..ale i tak jsem vždycky strašně vyděšená.....
|
|
| MrakovaK | 
|
(13.6.2010 6:55:59)
Kamarádka to párkrát měla jako dítě. Ležela, dívala se a nemohla se pohnout. Ještě měla pocit, že jí něco hrozně tlačí na hrudník a tak nemohla pořádně ani dýchat.. No hrůza.
|
|
| Tvoje horší já |
|
(13.6.2010 7:06:32)
Myslím, že se mi to párkrát stalo, když jsem byla malá. Nebo to bylo něco podobného. Určitě je to hodně nepříjemné, chápu.
|
| beruška3 |
|
(13.6.2010 7:20:18)
Není tady někdo, kdo používá kojenecké mléko Nestlé BEBA Premium 1. Prodám 10 krabic po 800gramech za 2500korun. Trvanlivost do srpna 2011. Bohužel jsem nakoupila hodně dopředu a malý nakonec musím dávat protiblinkací mlíčko. Poštovný hradím já, je možné koupit i krabic méně - 1 za 250korun. Tel. 605 834 610
|
|
| aachje skunk a tři holky | 
|
(13.6.2010 7:25:34)
stává se mi něco podobného.někdy se nemůžu chvíli pohnout a někdy dokonce ani se nadechnout.prudce si sednu(jsem na půl při vědomí a vím už co se děje,ale nemám sílu se nadechnout)mlátím rukama kolem sebe a tím vzbudím manžela a ten se mnou zatřese,nebo mě praští do zad a já se nadechnu.srdce mi při tom může vyskočit z hrudi.manželovi jsem to řekla hned na začátku vztahu,bývalý to taky věděl,takže se nediví co dělám a hned jedná.jak do něj začnu mlátit,ví že nedýchám.a stává se mi to,když jsem hodně unavená.už dlouho ne,naposledy před dvěma lety a nejvíc 7 až 5 let zpátky.předtím vůbec.je to strašně bezmocný pocit..k doktorovi jsem s tím nikdy nešla,aby si nemyslel,že jsem hysterka..jinak mám věčně ucpaný nos(alergie)7 let se léčím na vysoký tlak,a mám astma a nemocnou štítnou žlázu...možná to s tím má něco společného..
|
| Adina,kluk 08 | •
|
(13.6.2010 7:38:55)
aachje no koukám,že jsme na tom stejně,taky mám věcně ucpaný nos,alergii,astma a štítnou žlázu...
je to pak situace...
|
|
|
|
| Adina,kluk 08 | •
|
(13.6.2010 7:36:11)
no mě se tohle naštestí nestalo...no to je strašidelná představa.nic méně si myslím,že to může být z toho nervového vypětí.
já jsem měla jednu dobu šílený stres v práci a stalo se mi nekolikrát,že jsem se probudila a otevřela oči a viděla jsem okolo sebe velké množství hvězdiček,točily se kolem mě..no nebyla jsem schopna ničeho,jakoby byl člověk v tranzu nebo co..velmi nepříjemné..
takže radím hlavně klid,je to nervová záležitost.
|
| aachje skunk a tři holky |
|
(13.6.2010 7:44:19)
a nebo nám ti co nás řídí dobíjí baterky stejně si myslím,že s náma manipulujou nějaký mimozemštani 
|
| Adina,kluk 08 | •
|
(13.6.2010 7:47:06)
no já si tedy myslím,že tu nejsme náhodou a že je vše řízeno "vyšší"mocí..a že existuje život po životě...no snad ted nejsem za blázna..
|
|
|
|
| Stendapa | 
|
(13.6.2010 8:18:37)
aNO, MĚ SE TO STALO, KDYŽ JSEM BYLA S MLADŠÍM SYNEM V NEMOCNICI A SPALA JSEM TAM.bYL TO hrozný pocit, kdy jsem nevěděla co se děje.Hnout jsem se nemohla, ani slovo jsem enmohla říct a po chvilce (mě to přišlo jako hodina) to najednou šlo.Už jsem pak neusla a ležela při lampičce.Od té doby se mi to nikdy nestalo a doufám, že ani nestane.
|
|
| Raduza | 
|
(13.6.2010 8:44:25)
Kamarádce se to stalo po velmi stresující situaci. Byla moc vystresovaná a unavená. Ráno se probudila po x hodinách spánku a nemohla se pohnout. Pak už nikdy. Možná působí stres a uvolnění.
|
|
| Lili | •
|
(13.6.2010 9:09:53)
Mne se to obcas stava, ale fakt jen vyjimecne. Nijak to neresim, je to neprijemne, ale neobtezuje to, jde jen o ten okamzik.
|
|
| Cimbur | 
|
(13.6.2010 9:13:29)
Stává se to, sama jsem to nezažila. Při poruše probouzení se probudí vědomí a hybnost je utlumená. Musí to být nepříjemné.
|
|
| kili | •
|
(13.6.2010 9:16:29)
moc o tom nevím, jen vzpomínám co jsem někdy četl, možná šlo o ataku katatonie -> kataplexie, případně katatonický stupor, stojí to za vyšetření a možná i léčbu, pokud někdo takovými stavy trpí, neměl by užívat určité léky, případně náhle ukončovat užívání určitých léků
|
| Limai | 
|
(13.6.2010 10:36:21)
nevím jestli jsem to pochopila správně,ale k té katatonii,kataplexii apod.může dojít kdykoli během dne i při plném vědomí,kdežto toto co zde popisujeme má souvislost pouze se spánkem.Aspoň mě se to stávalo pouze ve spánku.
|
| Limai |
|
(13.6.2010 10:53:03)
mě duchovno taky hodně zajímá,o určitých oblastech tohoto "oboru" něco vím,praktikovala jsem kdysi magii,takže nějaké znalosti mám,ale jsou věci které vysvětlit neumím.O něčem čemu většina lidí nevěří vím že to zaručeně funguje,něčemu věřím,něčemu sama nevěřím,o některých věcech nevím co si mám myslet.Faktem je,že jsem se docela intenzivně duchovnem zabývala do doby než se mi narodila dcera,pak už ne,a faktem je také to,že tak nějak zrovna od té doby jsem tenhle stav paralýzy neměla.Předtím se mi to stávalo hodně často,bydleli jsme ještě ve starém domě,a tam jsem tyhle hrůzy prožívala.Pocit něčí přítomnosti,neschopnost se pohnout,někdy jsem cítila zřetelně že ze mne někdo stahuje peřinu,že někdo stojí těsně u postele a já sec htěla podívat kdo,otočit se,nešlo to.Přímo nad sebou jsem měla obrovskou lampičku,udělanou jako obraz,a pamatuji si že jsem vždycky chtěla rozsvítit a nešlo to,nemohla jsem se hnout,pak to odeznělo během pár vteřin.Ale stávalo se mi to již v době,kdy jsem se o duchovno ještě nezajímala.Když mi bylo dvacet,přestěhovali jsme se do nově postaveného domu,a zde se mi to stalo ještě několikrát,ale to už jen velice zřídka.Jinak patřím mezi lidi,kteří dokáží vycítit místa kde je negativní energie.A kdysi jsem jednu noc nocovala v domě kde ta negativní energie byla velmi silná a krve by se ve mě nedořezal,když v úplně prázdném baráku někdo zaklepal na dveře pokoje.Neříkám že to byl duch,ale vysvětlit si to neumím.Fuj,ještě nyní když to píšu tak z toho mám husí kůži,když si na to vzpomenu.Jo jo,jsou věci mezi nebem a zemí ....třeba je nežádoucí,abychom rozuměli všemu
|
|
| kili | •
|
(13.6.2010 11:47:36)
kdykoli, je tuším i možná souvislost s narkolepsií, ale jak jsem psal, vím o tom jen okrajově. Jiná věc ač podobná jsou fáze probouzení ze spánku, kdy chvíli různě dlouhou může ještě "kůra spát" a funguje jen podkoří, jsme pak schopni jen automatismů.
|
|
|
|
| Maraska |
|
(13.6.2010 9:19:23)
Jednou za čas se mi to stává. Cítím, že jsem probuzená, chci vstát a nemůžu pohnout ničím. Mozek mi pracuje, v duchu si říkám, že musím pohnout končetinama, vstát z postele a nejde to. Pak zase usnu a pak se probudím úplně. Je to nepříjemný pocit.
|
|
| Gora | 
|
(13.6.2010 9:39:48)
Taky se mi čas od času vstává. Poprvé jsem byla neuvěřitelně vyděšená, podruhé už tak ne. Ale to, že v ten okamžik nemůžu promluvit ani se pohnout, mi v tu chvíli vždy připadá děsivé.
|
|
| Limai |
|
(13.6.2010 9:50:20)
stávalo se mi to kdysi před lety,nyní už dlouho ne,čím to je nevím,ale já jsem vždy když se mi to stalo ještě k tomu cítila něčí přítomnost,jako kdyby někdo stál nebo ležel vedle mě,byla jsem při vědomí a nemohla se pohnout.Vysvětlení nemám,proč k tomu dochází.Nyní se mi to nestalo již spoustu let.Ale mám jeden zvláštní zážitek,kdysi dávno jsem o něm už taky psala.Když mi bylo 25,měla jsem za spolubydlící 19.letou holčinu,který umřel před časem otec.Hodně ji zajímalo duchovno.Jednou v noci jsme spali,a já najednou cítila,jako kdyby mi někdo lezl do těla,nebo z těla,už nevím.Byla jsem úplně ochromená,nemohla se pohnout,chtěla jsem křičet a nešlo to,a pak najednou to šlo a já slyšela sama sebe jak křičím Ani,Ani(spolubydlící byla Anička),ve vteřině jsem se mohla posadit a pak jsem se bála usnout.A ráno,aniž bych spolubydlící cokoli o tom zážitku říkala,mi řekla,že ji v noci byl navštívit otec
|
| Limai |
|
(13.6.2010 9:54:23)
Omluva za přebytečné slovo "říkala" v poslední větě.
|
|
| Gora |
|
(13.6.2010 10:04:31)
Limai, to je strašidelné.
Ale jednou jsme ten pocit měla u tohodle taky, že někdo stojí vedle mně, a dokonce jsem cítila, že se mě dotknul. Dodnes nevím, jestli si to můj mozek při té hrůze, že se nemůžu hnout vymyslel, nebo ne.
|
| Limai |
|
(13.6.2010 10:29:57)
já myslím,že mozek možná dokáže věci,o kterých lidstvo ještě vůbec netuší.Taky mám zážitek,že mě uprostřed noci probudil hluk v pokoji,probudila jsem se (tehdy jsem se hýbat mohla)a u postele jsem viděla zcela zřetelně stát tři postavy,dvě z nich jsem dokonce poznala,než jsem ztihla zaregistrovat tvář té třetí,obraz zmizel.Nutno dodat,že to byl obraz lidí kteří stále žijí,takže žádní duchové zemřelých.Tehdy jsem strach vůbec nepociťovala,spíše jsem nechápala proč se mi ten obraz zjevil.
|
| Limai |
|
(13.6.2010 10:32:44)
Oprava..."stihla".Jsem poslední dva dny úplně vygumovaná,samá chyba,mám nemocnýho syna a nedělám nic jiného než uspávám a chovám,asi mi to fakt už vlezlo na mozek
|
| Gora |
|
(13.6.2010 10:35:51)
Kvůli mně se opravovat nemusíš - taky píšu rychle, bo dítka kolem pobíhají, a snažím se u psaní s němi bavit.
Kdysi jsem četla o takových různých ,,nadpřirozených věcech" knihu. Psali tam, tak jak píšeš, že mozek si dokáže vyprodukovat různé věci.
|
|
|
|
|
|
| Kozajda+Máťa 1/08+Ondra 1/10 | 
|
(13.6.2010 10:19:23)
stalo se mi to jednou.. nevim jak dlouho to trvalo.. Ale nemohla jsem se pohnout a nemohla jsem mluvit.. Chtěla jsem křičet na manžela a nic.. jen bezvládný tělo.. Hroznej pocit.. člověk vidí co se kolem děje, myšlenky "jedou".. Nepopsatelnej pocit..
Když sem manželovi řikala, co se mi stalo, tak řekl, žese mi to určitě jen zdálo.. Od tý doby, naštěstí, nic..
|
|
| Jana Nová |
|
(13.6.2010 11:33:25)
Autumn, stalo se mi to dvakrát v životě, takže přesně chápu, cos prožila. Já jsem v těchto stavech ještě viděla nějaké temné bytosti, takže jsem pokaždé byla vyděšená k smrti. A taky jsem se, stejně jako ty, bála znovu usnout. Kdyby se ti stalo několikrát po sobě, myslím, že by stálo za to, zajít k lékaři.
|
|
| Autumn |
|
(13.6.2010 11:54:04)
Dobré poledne
Děkuji všem za příspěvky, tak koukám že to vůbec není nic zvláštního, když tolik z vás má s tímhle zkušenost. Jen mě utěšuje, že jsem necítila ničí přítomnost to už bych snad nešla spát vůbec.. Já si to opravdu dávám do souvislosti s tím jak jsem se teď přepínala poslednídobou, ono spánek čtyři hodiny denně a mozek pořád jel na plný obrátek není úplně to pravé. Doufám že už to nezažiju brr, takhle mě nevykolejí ani pavouk o kterém jsem četla v další diskusi tady
|
| Petra | •
|
(13.6.2010 12:14:03)
Teda, koukám jako blázen. Mně se to poprvé stalo před 11 lety, když jsem byla těhotná. Přesně jak píšete, byla jsem vyděšená k smrti. Vnímala jsem kolem sebe úplně všechno, ale nemohla nijak reagovat, hnus... Potom jsem to zažila ještě párkrát... Absolutně to nesnáším...
|
|
|
| maaf |
|
(13.6.2010 12:30:13)
Tak mě se jako dítěti stávalo něco podobného. Byla jsem už při vědomí a nemohla jsem otevřít oči. Vždycky se mi to stalo při nějakém náhlém probuzení, kdy jsem vnímala, jak mi končí sen a já už chci otevřít oči a nejde to. Bylo to hodně nepříjemné, dodnes si tu úzkost dokážu vybavit. Na tělo jako takové si nevzpomínám, ale na ty oči úplně přesně.
|
|
| fisperanda | 
|
(13.6.2010 12:47:26)
Stalo se mi to dvakrát, asi před třema rokama. Hrozná věc. Nejhorší je v tom stavu ta panika. Chtěla sem někoho zavolat, ale nemohla sem. Hrozný. Snad to přejde.
|
|
| Palac + 1 | 
|
(13.6.2010 13:32:51)
Ja to obcas mivam, hlavne po odpolednim hlubokym spanku. Uz me to tak nedesi, protoze vim, ze se proste nakonec silou vule pohnu, takze nekdy ten stav uz jakoby i pozoruju...
|
| Evelyn1968,2děti | 
|
(13.6.2010 16:17:50)
Kdysi se mi to stávalo, neschopnost se pohnout, promluvit, a k tomu pocit, že v místnosti někdo je .... většinou jsem zase usnula a ráno to bylo dobrý.
|
|
|
| Markéta | •
|
(13.6.2010 17:10:06)
Stává se mi to od dětství, několikrát ročně.Je to hodně nepříjemné, nějak jako bych věděla, že se silou vůle musím pohnout a nadechnout a dá to strašnou práci. Čím to je vůbec nevím, nic jsem nevysledovala.
|
|
| Katla | 
|
(13.6.2010 17:41:30)
čas od času po takovým tom strašně tvrdým a vyčerpaným odpoledním spánku, a často tomu předchází naprosto živej a plastickej a hlavně realistickej sen, ve kterým už jsem vzhůru a normálně funguju po bytě , a pak se vzbudím doopravdy, zjitím, že to, žen sjem byla vzhůru byl jen sen, a jsem přesně v tom stavu, kdy se NEMŮŹU ani pohnout , ani polknout, nic.
Ale já už to znám a svým způsobem si to i užívám .-)
|
|
| Elinka | •
|
(9.7.2010 14:38:47)
Ahoj,
díky internetu už vím, co se se mnou děje. Tento stav, co jsi tu popsala mívám často, většinou když spím odpoledne, po probuzení nemohu ničím pohnout, akorát otevřu oči, ale ty se mi sami zavírají. Nemůžu ani vykřiknout a v hlavě mi brní. Většinou tím, jak se snažím pohnout, to samo odezní. Poprvé se mi to stalo v noci, kdy jsem k tomu měla ještě příšernou halucinaci o tom, že se plazím po pokoji, ale nemůžu pohnout nohama a křičím, když jsem se pak s toho stavu dostala, vykřikla jsem opravdu, ležela jsem v půlce pokoje a opírala jsem se o skříň. Teď už je to naštěstí lepší, vím, že to po chvilce odezní, jen je to nepříjemný pocit. :)
|
|
| Jakub Souček, | •
|
(31.7.2010 15:39:31)
Spánková paralýza je úplně normální jev. A je dokázáno , že průměrně se této události dožije každý člověk 2-5 za život. Většinou se přihodí , když je člověk v nervovém vypětí ( zkouškové období, problémy v práci, nová práce, rodinné problémy atd..). Většinou to probéhá , tak , že člověk nemůže usnout hodně dlouhou dobu a většinou leží na zádech. Ošklivé zkušenosti, vzpomínky atd. mu létají hlavou. Funguje to většinou tak, že mozek dá povel k znehybnění těla. Toto se děje každou noc komukoliv znás a zabaranujeto tomu aby se člověk nepohyboval , když se mu něco zdá. Kdo má poruchu tohoto znehybnění , tak bývá náměsíčný ( a to může někdy být velmi nebezpečné). Ted odskočím k té náměsíčnosti a už jsem viděl, kdy manžel ve spánku uškrtil manželku, nebo mladík bežel po silnici a srazil ho kamion. Teď zpět k té obrně (paralýze). Pokud už mozek zadá tělu aby se znehybnilo a ještě nejsme v úplném spánku , tak nás to může probudit. Reakce jsou většinou panické (beznaděj, strach, hrůza) pokud to člověk nikdy nezažil. Člověk má otevřené oči a na půl bdí. Jenže mozek si myslí , že už tělo spí. Proto , když je někdo v tomto stavu, tak se mu můžou promítat snové obrazy do skutečného prostoru ( obrysy postav, světelné efekty, nebo vysokofrekvenční kovový zvuk ). To znamená , že pokud si člověk uvědomí , co se mu děje a nebojí se toho , je schopen si do prostoru vykreslit cokoliv. Mě se to několikrát stalo. Popvé opravdu děs , ale postupem času sem si z toho naopak udělal příjemnou věc !
To je tak všechno 
|
| Líza | 
|
(31.7.2010 15:40:51)
Jo? Ty jsi ho viděl, jak ji škrtil? Neke... a jaký to bylo?
|
| Jakub Souček | •
|
(31.7.2010 15:44:00)
Já osobně sem to neviděl. Ale přečti si tohle http://www.magazin.cz/lifestyle/4927-namesicny-ve-spanku-uskrtil-manzelku
|
| Líza |
|
(31.7.2010 15:46:28)
Jo, takže tys to viděl v lajfstajlovým magazínu... no tak to potom jasně ;)
|
| Jakub Souček | •
|
(31.7.2010 15:48:34)
Ne v tomto magazínu jsem to opravdu neviděl. Ale něco podobného se stalo už před 15ti lety ve Francii. Jen sem ti chtěl ukázat příklad !!!
|
|
|
|
|
| Margot+1 | 
|
(1.8.2010 12:24:34)
Tak 2x až 5x za život? Tak u sebe bych to odhadla tak na 2x až 5x ročně. A užívat si to opravdu neumím
|
|
|
| Maikl | •
|
(13.9.2010 3:30:57)
Jo, jo. Asi jsem měl podobný zážitek, a to dvakrát za sebou za jednu noc. Děs a hrůza. Nechci to zažít znovu. Bojím se zavřít oči páč mám strach, že se mi to přihodí znovu. Dá se s tím něco dělat??? Zvažuju že půjdu někam k doktoru. Jediný co sem byl schopen, tak vydat hekavý a to velmy slabý zvuk. Naštěstí to asi po pár sekundách přešlo, ale měl sem pocit že umřu. Teď k tomu hledám na netu nějaký bližší informace. Nemáš něco??? Když si představím že mě to zase potká, mám husí kůži a strach usnout. Neví někdo co s tím???
|
| xober |
|
(13.11.2010 20:11:51)
Vůbec o nic nejde, mívám spánkovou paralýzu celkem pravidelně, už mi to zevšednělo, jen nesmíte hledat odpověď u západních vědců. Chvilku jsem hledal na netu a odpovědi jsem našel. Tento jev je popisován u mnoha kultur a různě nazýván. V podstatě se jedná pouze o disociaci vaší mysli na tělo a duši, tzn. že pokud se váš duch vzbudí dříve než vaše tělo pociťujete paralýzu, která je vpodstatě požehnáním, páč kdyby nebyla, tak si ve spánku něco uděláte. Až se Vám to příště stane (existují i metody, jak si tento stav vědomě navodit), tak se prostě pouze uklidněte a uvolněte, bude pociťovat tíži na hrudi a potom jak váš duch poletí vzhůru (v leže na zádech) nebo se bude propadat dolů (v leže na břiše), ale co bysme se báli? V e své PODSTATĚ jsme nezničitelní ))
|
|
|
| sheepeck |
|
(17.1.2011 22:24:23)
Než vás odkazovat na anglický originál, tak si zde dovolím postnout překlad. Týká se sice vědomého uvedení do zmiňovaného stavu (protože ten dále vede k tzv. stavu fáze, což je jiný obecný termín pro lucidní sny, astrální cestování a mimotělesné zážitky), ale třeba vám některé postřehy budou k užitku.
NOUZOVÝ NÁVRAT, PARALÝZA
Statistiky ukazují, že asi při jedné třetině počátečních pokusů o vstup do fáze se cvičící setkává se strachem, který jej přiměje k návratu do těla. Cvičící pravidelně zakouší situace, které vyžadují rychlý návrat do bdělého stavu. To přináši několik problémů.
Samotný návrat je skoro vždy bezproblémový; často stačí pomyšlení nebo upamatování se na tělo a člověk je během několika vteřin vtažen zpět. Určitě lze doporučit, aby měl cvičící zavřené oči a vyvaroval se dotyků s okolím. Bývá pravidlem, že při provádění podobného postupu se pro kompletní návrat stačí ve fyzikálním světě zpříma postavit; nicméně to nebývá snadno dosažitelné ve všech případech.
Někdy cvičící po návratu do těla zažívá stav fyzického ochromení a nepohyblivosti, což bývá zapříčiněno přetrvávající spánkovou paralýzou, nebo-li stavem, kdy jsou pohybové funkce těla vypnuty. Během spánkové paralýzy se nelze pohnout, ani celkově, ani částí těla, třeba prsty, a nelze ani křičet. Někdy nelze ani otevřít oči. Z pohledu vědy se jedná o důsledek náhlého přerušení spánku REM, ve kterém je spánková paralýza přítomná vždy, a která někdy může po určitou chvíli přetrvávat i po probuzení.
Zde je to začíná být docela zajímavé. V bdělé realitě jsou si lidé vědomi toho, že pokud něco chtějí, tak že je vhodné o to usilovat, a to co nejaktivněji. Toto pravidlo, v mnoha oblastech lidské činnosti plně aplikovatelné a dobré, však ve stavu fáze není vždy použitelné, a nejméně ze všeho je použitelné právě v případě spánkové paralýzy. Občas je možné díky značnému úsilí spánkovou paralýzu překonat a pohnout se, ve většině případů však snaha o pohyb imobilitu ještě dále umocní.
Kvůli neobvyklé charakteristice negativní situace po úmyslném návratu do těla vyvolaném strachem může dojít ke značnému prohloubení fáze z důvodu přirozeného ochranného omezení tělesných funkcí, které povstává z mozkové kůry. Tak může dále dojít k umocnění vzrušení či strachu, čímž mohou být zcela odstraněny jakékoli touhy či zájem o opakování pokusu o vstup do fáze.
Neznalost správných postupů vedla k široce rozšířenému názoru, že takovéto zvláštní situace mohou úplně zabránit návratu z fáze do normálního stavu. Tyto názory tedy předpokládají, že jsou tyto praktiky nebezpečné. Řešením tohoto problému jsou však velmi jednoduché techniky, pomocí kterých je možné zabránit velkému počtu nepříjemných zážitků:
Úplné uvolnění
V části věnované prohloubení a udržení jsme si řekli, že je lepší být ve fázi co nejaktívnější. Takže opačně, pokud je člověk ve fázi neaktivní, kvalita fáze se snižuje a umožňuje snadný výstup zpět. Takže pokud se jedná o výstup z fáze, cvičící jen potřebuje se dostatečně uvolnit a ignorovat případné vjemy, pocity, činnosti nebo myšlenky. Cvičící může rovněž použít nějakou mantru, modlitbu či rým, jelikož tak dosáhne toho, že se jeho pozornost rychleji odtáhne od situace probíhající ve fázi. Samozřejmě, že se člověk musí uvolnit a zbavit případného strachu, který je sám o sobě schopen daný stav fáze udržet. Cvičící se může průběžně pokoušet pohnout třeba prstem, aby se přesvědčil, zda relaxace přinesla požadovaný výsledek.
Koncentrace na prst
Cvičící zažívající spánkovou paralýzu by se měli snažit pohnout prstem na ruce či noze. Zpočátku to možné nebude, ale cvičící by měli v této snaze vytrvat a vytrvale se na daný záměr soustředit. Po chvíli se fyzické prsty přece jen pohnou. Problémem této techniky je, že občas cvičící mohou začít hýbat fantómovým tělem a ne fyzickým, a proto je nezbytné být si vědom rozdílu mezi těmito dvěma pocity, protože ne vždy jsou jasně zřetelné.
Koncentrace na možné pohyby
Fyziologie spánkové paralýzy, fáze a spánku samotného je taková, že určité pohyby učiněné během těchto stavů jsou vždy spojeny se skutečnými fyzickými pohyby. To se týká především pohybů očí, jazyka a dýchacích pohybů. Pokud se cvičící koncentruje na tyto pohyby, je potom s jejich pomocí možné bránit omezení fyzických pohybů vyvolaných spánkovou paralýzou a zpravidla pak dochází k jejímu ukončení a cvičící se opět může začít reálně hýbat.
Přehodnocení situace
K záměrnému výstupu z fáze za normálních okolností nedochází. Většinou je záměrný výstup důsledkem určitých obav či předsudků. Pokud je cvičící neschopen aktivovat tělo použitím jiných technik pro nouzový výstup z fáze, doporučuje se pečlivě znovu zvážit možnosti, které vstup do fáze nabízí. Ve fázi lze provádět mnoho zajímavých a užitečných věcí. Proč propást skvělou možnost z důvodu neopodstatněného strachu?
Upřímně řečeno, techniky pro nouzový výstup z fáze nefungují vždy. Je pravidlem, že po delším období spánkové deprivace nebo na počátku či uprostřed nočního spánku bývá touha po spánku natolik silná, že je obtížné fenoménu spánkové paralýzy odolat. Z tohoto pohledu se doporučuje přehodnocení situace a spánkovou paralýzu spíše využít, než jí trpět. Pomocí nepřímých technik může být spánková paralýzu snadno proměněna ve stav fáze.
Jen tak mimochodem, vzhledem k tomu, že spánkovou paralýzu během svého života zažije až třetina populace, není znalost jak se dostat ze spánkové paralýzy užitečná jen pro cvičící se zájmem o stav fáze.
ODOLÁVÁNÍ STRACHU
Strach je emocí, jejíž výskyt je ve fázi poměrně běžný. Cvičící může strach zažít ve kterékoli úrovni, ačkoli k jeho výskytu přeci jen dochází častěji v období počátečním. Důvody strachu a obav mohou být různé: strach z toho, že se nezdaří návrat do těla; strach ze smrti; strach z toho, že se tělu něco stane; setkání ve fázi s něčím strašidelným či děsivým; vnímání bolesti; až příliš ostré a hyper-realistické pocity a podobně. Nejsilnější strach je ovšem svázán s pudem sebezáchovy, který může bez jakýchkoli zřejmých příčin vyvolat pocity absolutní hrůzy a děsu – pocity, které se nedají vysvětlit či ovládat.
Pro začátečníka, který je ohromen strachem z paralýzy je tu jen jedna cesta k jeho překonání. Při každém vstupu do fáze by se měl začátečník pokusit postoupit alespoň o krůček dál, než ve svém minulém pokusu. Bez ohledu na svoji vyděšenost by cvičící měl třeba zvednout ruce a opět je vrátit zpět do původní pozice. Při druhém pokusu pak se může pokusit posadit. A v dalším se třeba pokusit postavit. V dalších pokusech pak může zkoušet chůzi a jiné další aktivity. Tak se pomocí jednoduchých úkonů přesvědčí o neškodnosti stavu fáze a dosáhne tak vyrovnanějšího a odvážnějšího stavu mysli.
|
|
| Jan Ševčík | •
|
(5.4.2011 13:20:23)
Také přispěji se svou troškou do mlýna. Já osobně jsem spánkovou paralýzu zažil v roce 1996. Bylo to při nedělním odpoledním spánku na konci svatého týdnu a já měl před maturitní zkouškou. Čímž se mi potvrzuje, že má tento jev co do činění s psychickým vypětím. Je pravda, že mě to stejně jako většinou lidí, kteří to poprvé zažili pěkně vyděsilo. Ale to o čem chci hlavně psát a co tomuhle stavu předcházelo bylo mnohem zajímavější a paradoxně jsem se přitom necítil nijak nepříjemně. Zažil jsem totiž to, co se nazývá mimotělesným zážitkem, v angličtině pak označováno ve zkratce OOBE.
Usínal jsem a najednou jsem měl pocit, že se vznáším kousek nad svou hlavou. Viděl jsem jak si pěkně ležím na boku a slyšel takové zvláštní pulzující zvuky. Špatně se mi to popisuje. Než jsem si stačil uvědomit co se děje, tak jsem byl plně při vědomí a prožíval spánkovou paralýzu, která mi předešlý zážitek zkazila a dá se říct i v paměti trochu překryla. V pozdějších letech jsem spánkovou paralýzu prodělal ještě cca 2x ale stav mimotělního zážitku, jsem už bohužel nikdy neokusil, což je docela škoda
|
|
| Markéta | •
|
(13.6.2011 22:12:07)
Ahoj...jj znám to, stává se mi to zhruba dva a půl roku nepravidelně...začalo to, když jsem měla tři angíny za sebou...ted vždy jen paralyzovaná čekam, kdy se budu moct hýbat...ale když jsem měla silné halucinace přitom, tak jsem se taky rozbrečela...a je to spánková paralýza :) jen nevím, jak se toho zbavit...
|
|
| Markét | •
|
(27.6.2011 12:53:14)
Dobrý den, je to opravdu spánková paralýza...taky tím trpím a je to způsobeno tím, že mozek funguje, ale tělo ví, že má spát... můžou to provázet i halucinace, že vidíte postavy atd.... tělo vlastně nevnímá, že jste vzhůru.....příčinou může být stres, v dětství nekvalitní spánek...
|
|
|
V její náručí
Rodinné léto plné dobrodružství: Objevte zábavné a hravé aktivity Horského resortu Dolní Morava
Valdštejnské slavnostiJičín 
Divadlo v parkuPraha 4 
Ferda mravenecLitoměřice 
Kurátorské provázení v Botanické zahraděPraha 8 
Pohádkový park na SychrověLiberec 
Valdštejnské slavnosti
Divadlo v parku
Ferda mravenec
Kurátorské provázení v Botanické zahradě
Pohádkový park na Sychrově
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)