| Sweety | 
 |
(21.12.2010 15:02:59)
Zdravím všechny a ráda bych požádala o radu ty, kteří zažili něco podobného. Trpím již nějakou dobou panickou poruchou- nepomohla mi nějak výrazně ani KB terapie, psychiatr a ani zkušenost s esoterikou. V poslední době se navíc přidaly odporné obsese, že bych mohla ublížit sobě a nebo svým dětem, případně dítěti, které čekám. Bojím se zůstat sama, vzít do ruky nůž apod. Včera jsem byla za psychiatrem, ale ten mi řekl, že v těhu je to normální a zase to přejde, nakonec ještě dodal- hlavně ať něco neudělám- já probrečela celý zbytek dne. Dokázal by mi někdo poradit, jak se s tím vypořádat?
|
| Tvoje horší já |
|
(21.12.2010 15:04:14)
Tak normální mi to teda nepřipadá. Jediná rada - najdi si jiného psychiatra, který bude ochoten ti nějak pomoci. Držím palce.
|
|
| ..maya.. | 
|
(21.12.2010 15:06:07)
co to byl za psychiatr
|
|
| Marťa11 |
|
(21.12.2010 15:06:34)
najdi si jiného psychiatra!!!
potřebuješ pomoc, odbornou!!! 
www.dpc.cz
neodkládej to, takhle se hrozně trápíš...
|
|
| Pole levandulové | 
|
(21.12.2010 15:08:34)
Jezis, to byl blb, normalni to rozhodne neni. Najdi si jineho doktora, ktery ti opravdu pomuze, i za cenu hospitalizace. Drzim palce, at to zvladnes
|
|
| fisperanda | 
|
(21.12.2010 15:20:06)
Chápu. Měla jsem to samý, když se narodila dcerka. Doktorka mi řekla, že to bývá, že se tak vyrovnáváš s odpovědností kterou máš za někoho jinýho. A že strach, že něco nakonec uděláš, je na tom celým to nejhorší, protože víc se bojíš strachu samotnýho, ten následek většinou není. Prý nejsem psychouš, když se bojím, že bych mohla dítěti vědomně ublížit, protože kdybych byla opravdu psychicky narušená, nebála bych se toho, ale pravděpodobně by se to rovnou stalo. Měla sem takový myšlenky, jako když sem nesla malou, třeba co by se stalo, kdybych ji najednou pustila, nebo co by se jako stalo, kdybych nevybrala panty a drnkla jí hlavičkou o rám. Nebyla to obava, bylo to jakože...co kdyby mě to napadlo, co kdybych to někdy udělala schválně. Pak když mě to napadlo, brečela sem a bylo mi blbě, cítila sem se vyšinutá a zároveň sem věděla, že bych jí nikdy neublížila. Doktorka mi strašně pomohla, že sem to mohla říct, a že mi řekla, že je to běžný, ale nikdo se s tím pochopitelně nechlubí. Po tomhle, a s tím, jak dcerka rostla, to vymizelo.
|
| Jana, 2/07+10/08+5/11 | 
|
(21.12.2010 15:27:55)
Tohle jsem měla, když se narodil starší. Takové prdlé nápady jako hodit ho z okna, dát ho do trouby, do pytle, s tím, ale že jsem taky nic z toho udělat nechtěla, spíš to otravovalo. Hodně mi pomohlo probrat to s mojí terapeutkou, to že mně neodsoudila. Potom za mně snad sloužili i nějakou mši (jsem věřící, i když ne katolík, ona je katolička) a potom to teda úplně přešlo.
Ale na jiného psychiatra bych to taky viděla.
|
| Sweety |
|
(21.12.2010 15:36:34)
Dekuji za Vase odpovedi. Jsem rada, ze nejsme sama s touto zkusenosti. Ja uz nevim komu se sverit. Psychaitra uz mam druheho a tak nevim ke komu se jiz obratit.
|
| Líza | 
|
(21.12.2010 16:15:52)
Odkud jsi?
|
| Sweety |
|
(21.12.2010 17:18:34)
Lizo, jsem z Brna
|
| mamina79 |
|
(21.12.2010 20:00:01)
Já jsem taky z Brna s podobnou zkušeností. Kdyby sis chtěla pokecat, napiš mi mail.
|
|
| Líza |
|
(22.12.2010 14:26:46)
Z Brna, škoda. v Praze bych ti poradila hned; btw kdyby ti to za to stálo, tak na Psychiatrickém centru praha mají ambulanci pro těhotné. Najdeš na netu.
|
|
|
|
| fisperanda |
|
(21.12.2010 16:39:27)
Sweety, souhlasím, že sehnat dobrýho psychiatra je fakt těžký. Mně pomohla přímo moje gynekoložka. Psychiatr mi nepomohl. Ale nevzdávej se. Moc držím pěsti.
|
|
|
|
| sona77 | •
|
(9.6.2015 11:15:46)
Ahoj, také jsem tím asi 14 dní ted po porodu syna začla trpět. Byla jsem vyšetřená a dostala antidepresiva na ocd..zajímalo by mne. Když u ocd lidi nutí vykonávat umývání dveří a jiných věcí jak je popisováno aby se jim ulevilo..kdo zaručí,že dítěti se doopravdy neublíží. hrozně mne to trápí...a chci zase žít normální život s milovaným chlapečkem.
|
|
|
| vendyna (Janinka + Alenka) | 
|
(21.12.2010 15:28:24)
hlavně ať něco neuděláš???
Co je to za radu proboha od doktora???
|
|
| malostranska | 
|
(21.12.2010 15:58:03)
Sweety, to me moc mrzi, ale doporucuji ti okamzite najit noveho psychiatra! Zda se mi, ze ten tvuj soucasny je tak trochu kaskader...zvlast, kdyz sama dokazes pojmenovat svoje pocity a myslenky a on to pricita pouze tehotenstvi. Drz se a honem najdi jineho.
|
|
| Líza |
|
(21.12.2010 16:15:32)
Změň psychiatra.
|
|
| Fous&fousek | 
|
(21.12.2010 16:16:33)
Já zdaleka nejsem odborník, sama díkybohu tyhle zkušenosti nemám. Vzpomínám si ale na kolegyni, která měla v době těhotenství problémy doma a brala tuším antidepresiva (nechci kecat). Spíš chci poukázat na to, že tohle by se asi mělo řešit nějakou medikací a jistě něco existuje. Ale předepsat by to asi měl nový psychiatr, souhlasím s ostatními.
|
| Marcela,Jonáš11/05,Ema9/07 | 
|
(21.12.2010 16:56:43)
přesně tohle jsem měla. podívat se na nůž, jehlu paličku na maso..... nešlo bez představy, jak s tím majznu děti. nebo Třeba manžel sparvující něco pod dřezem a mě hned napadlo, že ho třeba bodnu do zad :-( no děsný. Samozřejmě jsem to udělat nechtěla, hrozně jsem si ty myšlenky vyčítala. Pomohla mi antidepresiva a to tak, že úplně 
|
| muska22 | 
|
(21.12.2010 17:54:07)
Já měla úplně to samé co popisuje paní Marcela.Těmito myšlenkama jsem se trápila púl roku.Bylo mi hanba to někomu říct.Až už to nešlo vydržet,strašně mě zžíralo svědomí co mě to proboha napadá.Nakonec jsem šla k doktor.nasadila antidep.a ta mi pomohla.Strašně se mi ulevilo.
|
|
|
|
| Evženka+3 | 
|
(21.12.2010 17:43:03)
Sweety, určitě změň psychiatra a pravděpodobně i léky, pokud nějaké bereš. Přeju hodně sil, ať to zvládneš!!!! Já momentálně takové myšlenky nemám, ale trpím úzkostnými stavy, které snad po Vánocích konečně vyřeším s psych. a psychiatrem....
|
|
| Katla | 
|
(21.12.2010 19:14:32)
nerada řídím..........
taky vím, že bych to neudělala, ale občas mně nanapdne, co když, ve velké rychlosti, udělá tělo něco ,co nechci, jen proto, že se i ta myšlenka vtírá? ...zlomek sekundy, nešž tom urozum stihne zabránit?
Na psychiatra nejsem, v jiných oblastech to nemám, jsem celkem v pohodě, ale chápu tě úplně, jak je to nepříjemné a jak to podlamuje víru člověka v sebe sama ......myslíš, že by to nestačilo řešit s dobrým psychologem?
|
| Sweety |
|
(21.12.2010 19:54:11)
Hroudo, ja myslim ze psycholog by stacil...zkratka nekdo kdo veci rozumi a umi vyslechnout...
|
|
| Teraza Horáková |
|
(21.12.2010 19:57:23)
Hroudo až tak?
Hnus fialovej. Kvůli jedné vtíravé myšlence (za kterou se hluboce stydím sama před sebou... ale fakt mi bylo blbě a stála jsem na balkoně), jsem vyhledala toho psychiatra. Naštěstí - tam se medikace trefila na poprvé.
Sweety tobě moc držím pěsti. Opravdu a když napíšu upřímně, myslím to zcela vážně. Holky mají pravdu, zkus najít jiného lékaře, tohle není ten správný pro tebe.
Opatruj se.
|
|
|
| helena + veverčátka | 
|
(21.12.2010 20:11:18)
Dodnes si pamatuji, jak těžce jsem při první dceři nesla tu zodpovědnost, co za to dítě mám. I tyhle stavy jsem měla. Naštěstí mi pomohl manžel, probrali jsme to spolu, mnohokrát podebatili a on mi byl mým psychiatrem. V tom oboru nepracuje, ale byl ochoten poslouchat a to asi stačilo. Párkrát jsem se mu vyplakala na rameno a do telefonu brečela skoro denně, ale on to zvládl a já taky. Trvalo to asi půl roku. V 2. těhu se to trošku vrátilo i taková ta neschopnost zvládnout větší vypětí. Teď už jsem ok. Ale pamatuji si ty stavy. Dodnes si kamarádka dělá legraci, jak jsem jí jednou brečela do telefonu, že mi malá bulí - a to byla normální mimi, žádný křikloun. kámoška tyhle stavy ani nikdy neměla a nemá - má teď malou holčičku. Má kliku holka.
Já si užila své. Pomohlo to povídání, i s maminkama co "nejsou dokonalé" a lecos si přiznají, ale v těhu jsem chvílema byla asi zralá na AD. Ale to vidím teď zpětně, když už jsem zase "dobrá". Těhu bych být asi už nechtěla, snáším to špatně. I když děti bych chtěla. Můj gynekolog mi řekl, že se mi to jen zdá, že to těhu je horší, jak má člověk to jedno dítě už doma a nemůže tolik odpočívat, ale nevím, nevím..
Pravda je, že těhu spouští tyhle pocity a mechanismy. Zvlášť cítíš-li se přetížená (velmi subjektivní pocit, každý vydrží něco jinak). To měl dr. pravdu, ale že s tím nic nedělá, když máš i úzkosti, to mi hlava nebere. Najdi jiného. Nebo obvoďák, gynekolog..
|
|
| Lenka, Terka 4.06,Anicka 10.07 | 
|
(21.12.2010 20:19:09)
Holky, nejsem psychiatr, ale tipla bych, ze se jedna o obscedantne kompulzivni poruchu.. Nevim tedy, jestli mas nejake obscese, napr. jestli nemas nejake ritualy, ktere musis delat (treba si neco opakovat, nebo neco vicekrat udelat), aby se nestalo neco hrozneho...
Vtirave myslenky muzou byt opravdu asi jen vedlejsim ucinkem tehu a strachu ze zodpovednosti, ale obscedantne kompulzivni porucha je psychicka porucha, kterou je nutno lecit at uz medikamenty a nebo jeste spis terapii. Rozhodne bych si nasla jineho psychiatra, nebo psychologoa.. odbornika, ktery nebude jen mavat rukou, ale pomuze...
Podivej se na web na tu OKP jestli se v tom vidis, nebo ne... Mel ji muj bratr od deviti let, dostal leky, ted je mu 15 a priznaky nema... doufame, ze se to nevrati.. cloveka to velmi omezuje v beznem zivote.. tedy nemusi, vse zalezi na forme a rozsahu...
|
| Tragika | 
|
(21.12.2010 21:23:38)
Psycholog ti nepomůže. Určitě změň psychiatra co nejdříve.
|
|
|
| VIP | •
|
(21.12.2010 21:56:21)
Jak psali mnozí - se zkušeností s panickou poruchou plus teď toto z toho vycházejí jako nejlepší rada nový psychiatr a antidepresiva, co lze brát v těhu. Potom možná klasická psychoterapie (častou příčinou jsou nevyřešené tlaky, strachy, šoky), pokud to neodezní nebo se nezlepší odlivem hormonů. Jinak, pokud se o to zajímáš, asi víš, že pokud se skutečně jedná o obsese, tak člověk ten skutek NEVYKONÁ, jen se trápí, omezuje se kvalita života (prohlubující se izolace a nečinnost), případně se zhroutí. Proto je třeba určitě potvrdit diagnozu, uleví se ti. Jsou i jiné poruchy s podobnými projevy, i když to z popisu nevypadá.
|
|
| Tereza | •
|
(21.12.2010 23:05:47)
Ahoj, vím, jak je to těžké....Sama jsem měla podobné stavy a úzkosti od r.2006. Mně nejvíc pomohla věta mého psychiatra...dokud se budete bát, že byste mohla něco podobného udělat, nezbavíte se toho. Trvalo snad rok, než jsem se propracovala k tomu, že se tím nenechám zválcovat. Musela jsem na sobě začít pracovat, hrozně mě to bolelo,na každé sezení jsem musela přijít s "katastrofickým scénářem" kde jsem se vypisovala ze svých strachů, když jsem měla strach, že mně hrábne, že vyskočím z okna, s manželem jsme jezdili po 13tipatrácích, když jsem měla strach, že ublížím svému dítěti, když spal, s nožem jsem k němu šla do pokojíčku....vím,že to zní hrozně, ale pomohlo to. Každou noc jsem probrečela, rvalo mi to srdce, jsem si jistá že své děti miluji, že bych jim nikdy neublížila, ale chápu, jak jsou tyhle hnusné myšlenky trýznivé. Držím pěsti.
|
|
| Tante Ema | 
|
(21.12.2010 23:34:19)
Jiný psychiatr. Nějaký, co má mozek v hlavě. Jestli jsi z Prahy, zkus MUDr. Kačmářovou. Těžko ti pomůže někdo jiný, než doktor, ale asi bych hedala někoho, kdo už na KBT bevěří.
|
|
| veruš | 
|
(24.1.2011 20:16:52)
Ahoj Sweety,nevím,jestli se ještě chodíš dívat na tyto příspěvky,ale třeba jo.Chtěla jsem ti jen napsat,že já jsem měla úplně to samé co ty.Pokud byjsi měla zájem,písni mi na adresu verca.urba@seznam.cz a písnu ti vše.Tady by toho bylo moc a nechci to psát.Ale jen ti můžu říct,že jsem z toho snad venku a ráda se podělím a snad si myslím,že i trochu poradím.
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)