| Hromča, Vojta 03 + // | 
 |
(15.12.2008 8:54:49)
Prosím pěkně maminky, které mají prvňáky, či děti na WŠ o jejich názor. Máme v Příbrami tuto školu a přemýšlíme o zápisu. Ale odrazují nás jen ti, kteří na ni nechodí (jejich děti)... Neznám osobně nikoho, kdo tam má dítě. Ráda bych znala vaše zkušenosti a konkrétní názory. Nemusí to být přesně ta v Příbrami. Nejedná se mi o myšlenky, proč dítě ne/ano. Spíše o názory těch, kteří opravdu vědí o čem mluví a "mají TO doma"... Děkuji moc
|
| Ocicko |
|
(15.12.2008 9:11:16)
popravde ja bych tam dite dala - jen kdyby nebyla povinnost rodicu se vehementne zapojovat!!!
Mala chodi do normalni skolky - taky se zapojujem ale ne tak jako tady v te wandsdorfske!!!
|
| Ocicko |
|
(15.12.2008 9:15:42)
pardon cetla jsem skolka - ne skola 
|
|
| Jiří | •
|
(26.3.2015 9:59:41)
Zdravím všechny. Osobní zkušenost s Waldorfem nemám, ale v rodině máme děti, co navštěvují tuto školu. Osobně proti tomu nic nemám, ale své dítě mám v normální škole, byť ta W., je přímo naproti. Pořád tvrdím, že žiji ve světě, kde je nutno abych se mu přizpůsobil já a ne on mě. Svému chlapci věnuji nesčetně času a jelikož jsem technicky zaměřen, nemám problém cokoliv mu vysvětlit a formou hry připravit tak, ať v tom má jasno. Musím říct, že výsledky má přímo skvělé. Je pravdou, že jsem mírně "udýchaný", ale stojí to za to. Nemusím v něm hledat žádnou "individualitu" nebo jak to občas na pískovišti slýchávám, protože tím věnováním se a spoustou společných aktivit se z něj individualista stává aniž bych chtěl. Mým cílem je mít úplně normálního usměvavého a šťastného kluka.
hezký den
|
|
|
| MoniJa | 
|
(15.12.2008 9:40:46)
Naše děti na Waldorfskou školu chodí a jsou spokojené. Nejstarší děti chodily na klasickou ZŠ a pak nastoupily na gymnazium WŠ. Nejstarší už je na VŠ. Rozdíl vidím hlavně v přístupu k dětem, na WŠ jsou děti rovnocenní partneři, oceňují se klady a vlohy dítěte, je tam příjemná atmosféra a nikdy se mi nestalo, že by se bálo nebo nechtělo nekteré z dětí jít do školy. Mladší chodí na zákl. st. WŠ.
Učivo se nebifluje jako na ZŠ, ale učí prožitkem. Nejsou nuceni se šrotit tolik "zbytečných informací", které se vzápětí zapomenou nebo najdou v každé encyklopedii. Rodič to musí ustát např. oproti příbuzným,např. v 1. třídě děti ještě nečtou, neučí se klasickou metodou ale spíše globální. Nejdříve se učí velká tiskací písmena, pak malá tiskací a nakonec se učí klas. psát. Děti nemají známky a rodiče chodí na schůzky v rozmezí 1-2 měsíčně, je možné si domluvit invid. schůzku s učitelem kdykoliv. Vysvědčení je radost číst, je tam napsané v čem dítě udělalo za rok pokrok ve srovnání samo se sebou, ne ve srovnání se spolužákem, také to kde má přidat. V kolektivu je dávána přednost kamarádství, slabším se pomáhá a děti spolu spolupracují na různých věcech.
Váhala bych s nástupem do WŠ u dítěte technicky založeného. Naopak děti úzkostné, s různými dys-poruchami, tvořivé tady přímo rozkvetou. Záleží jaké máte priority, u nás (máme děti v PP) je důležitá spokojenost, klid, to že chodí do školy velmi rádi a také to, že se rádi učí 
|
| HelenaPa | 
|
(15.12.2008 10:19:14)
I na normálních ZŠ se někde učí genetickou metodou čtení (a psaní), tj. tak jak vy jste to nazvala "globální" metodou. ALe tam tedy už v 1. třídě. A touhle metodou se tedy děti učí čtení a psaní snáze a rychleji.
|
|
| HelenaPa |
|
(15.12.2008 10:25:56)
jo a ještě - individuální schůzky s rodiči jsou už taky na ZŠ běžné (mají-li rodiče zájem), kamarádství, spolupráce se taky podporují, zvlášť při práci na společných projektech.
Setkávám se často u rodičů s představou, že spousta věcí, které se jim líbí na alternativním vzdělávání, na běžné ZŠ nejde, ale není tomu tak. Zkuste se zajít do obyčejné základky podívat, jak se od dob vaší první třídy změnila - ve třídě koberec, lavice nikoliv v řadách, ale v kroužku nebo ve skupinkách, běžné bývají týdenní "sezení" s povídáním (tzv. komunitní kruh), děti si pomáhají navzájem, hodně si hrají, dělají se pauzy podle potřeby nejen podle zvonku, někde mají místo známek slovní hodnocení, .......
|
|
|
| HelenaPa |
|
(15.12.2008 10:16:29)
Podle toho, co jsem slyšela, jsou děti na Waldorfské škole spokojené. U nás na střední máme jednu slečnu, která absolvovala Waldorfskou školu s excelentními výsledky, mezi 29 dalšími žáky z normální ZŠ je u nás nejhorší, v prváku jí teď hrozí několik pětek. Ona to nefláká, ale je nešťastná, protože to prostě nezvládá.
|
| Hromča, Vojta 03 + // |
|
(15.12.2008 10:44:53)
Děkuji za názory. Slyšela jsem, že děti pak nezvládají "normální" základku. Ale nevidím důvod, proč je přeřazovat, když se jednou rodič rozhodne pro WŠ. Vojta se mi zdá citlivý a stále takový "mimo kolektiv", má rád své prostředí a myslím, že by byl spokojený v tomto typu školy. Rád vyrábí a tvoří a rozhodně je mi jedno, ve které třídě bude číst
|
| *Mab* | 
|
(15.12.2008 12:16:34)
Nase starsi ditko chodilo do Wald.MS, spokojenost nejvetsi, s mladsim o jine MS ani neuvazujeme, proste tohle je nejlepsi reseni pro nas. Do Wald. ZS bych ho ale nedala, je studijni typ, uceni ve WZS by mi intelektove nestacilo. Kdybych ale videla, ze je sikovny manualne, ale ne moc na uceni, asi bych do ni sla. Mam dve kamaradky, ktere sve "studijni" deti z WZS vzaly pryc, ty deti samotne hodne omezovalo a vadilo jim, ze ve 3. tride poradne neumi cist, navic ta nadherna svoboda, ktera je jiste dobra myslenka, je tam bohuzel trochu do absurdna, chybi jakykoliv rad. Ze se rodina musi zapojovat - to neni nevyhoda ale vyhoda, rodice prece dite do skoly neodlozi a necekaji, co skola vyplivne, meli by se vyrazne spolupodilet. Takze pro citlivejsi, manulane sikovne dite bez vetsich studijnich ambici, s rodici, kteri se chteji spolupodilet - je to urcite znacka ideal. Rozvijeni socialna je ve wald. skolstvi obecne neprokonatelne dobre!
|
| *Mab* |
|
(15.12.2008 12:19:14)
Jeste napisu, ze synek chodi do jineho alternativniho typu ZS, nechodi do bezne, do takoveho experimentu s vlastnim ditetem jako je bezna ZS bychom asi nesli...
|
|
| DitaB | 
|
(8.12.2009 18:35:52)
Já myslím, že ohledně té svobody a řádu je to trochu jinak. Tzn. že jako u všeho záleží především na učiteli, protože dle mého soudu je právě ŘÁD a určitá kázeň nedílnou součástí waldorfské pedagogiky. Pochopitelně otázkou je, nakolik je pak skutečně naplňována, nakolik se shoduje s představou o řádu a/nebo svobodě učitele na jedné straně a rodičů na druhé.
Mně osobně dost imponuje, pokud si učitel nehraje na "boha", ale dokáže být přirozenou autoritou, umí navázat s dětmi (a též jejich rodiči!!!) vztah a prostřednictvím tohoto - často velice přátelského až rodinného - vztahu je vede, vychovává a učí. Waldorfští učitelé se o toto minimálně snaží, naopak na běžných základkách i po 20 letech svobody a pokusů o změny ve školství je to stále raritní...
|
|
|
| HelenaPa |
|
(15.12.2008 12:47:40)
Ale já nepsala o přeřazení na jinou ZŠ, já teď učím na SŠ a ta už není waldorfská a slečna se bohužel nechytá.
|
| Tragika | 
|
(15.12.2008 18:22:41)
Na většině ZŠ se toho od dob mého mládí moc nezměnilo. O waldorfu uvažuju už dlouho pro svého mladšího syna, který ale ještě nenastoupil ani do školky. Na tom starším se klasická základka podepsala a i já na ni mám ty nejhorší vzpomínky, byť jsem ve škole patřila mezi premianty.
Díky své práci přijdu do styku s dětmi z běžných základek a musím říci, že jejich vědomosti jsou tristní, byť jsou to většinou jedničkáři. Absolutně neznají věci v souvislostech a zpaměti se drtí to, čemu v podstatě nerozumí, Všeobecný kulturní přehled napříč historickými epochami jim zhola nic neříká. Na dětech na druhém stupni je už hodně vidět, komu se rodiče doma věnují, kdo čte a kdo jen tupě zírá na TV a sedí u počítače.
Neznám ve svém okolí bohužel žádnou matku, která by na úkor svého volného času dávala dítě na waldorf. Jak už zde bylo zmíněno, od rodičů se tam předpokládá angažovanost stran výuky i volného času dětí a to je dnes mnoha lidem proti srsti. Rodiče, kterým by byl podobný přístup blízký, zase nemají možnost vozit děti do WŠ, neboť ta nejbližší je 25 km vzdálená od naší obce.
Už zhruba dva roky intenzivně shromažďuji informace o waldorfském školství, neboť si myslím, že takovému rozhodnutí musí předcházet dokonalé pochopení celého tohoto systému vzdělávání.
Hodně přemýšlím i o negativech, neb jako všude, každá mince má dvě strany.
1. Jsme naprostí ateisté a náboženské prvky. které se ve výuce objevují, mi moc blízké nejsou. Doma opravdu neslavíme Svatáho Martina, Masopust apod. Ani na výskyt skřítků nevěříme, což je třeba ve waldorfské MŠ hodně zastoupeno.
2. Hodně jsem se setkala s názorem, že je WŠ vhodná jako mezistupeň pro žáky na učilištích, kteří se jednou budou živit rukama. To, pokud by byla pravda, mi také není sympatické.
3. Když na běžné základce chytnete špatnou učitelku, není to zas až takový problém, jako na WŠ, kde jeden učitel vyučuje všechny předměty po dobu devíti let. Idea může býti skvělá, ale jsme jen lidé a kdo mi zaručí, že zrovna ten jediný vyučující, není průměrným, či podprůměrným, ve srovnání s jinými?
4. O úspěšnosti waldorfských žáků při zkouškách na běžné SŠ toho také moc nevím a už vůbec nic netuším o tom, jak si na těchto školách vedou.
Bohužel se na této diskuzi moc lidí ochotných předat své zkušenosti nevyskytuje, takže můj příspěvek berte jako takové zamyšlení se nad waldorfskou tematikou.
|
| Dádulka | 
|
(17.12.2008 13:15:01)
Jsem maminka druháčka ve WZŠ a holčičky v WMŠ,nejsem přímo věřící v boha ale ani ne vyložený ateista,prostě vím,že je něco mezi nebem a zemí.A než jsem se seznámila s w. pedagogikou,neměla jsem o slavnostech,které se tam slaví ani ponětí,ale teď jsem ráda,protože nejen děti,ale i mě a snad i manžela hodně obohacují.
Co se týká učitelů,ano může se stát všude,že se učitel(ka) nepovede, ale s tím kdo bude učit vaše děti se už seznamujete před zápisem na tuto školu a hlavně na jakoukoliv alternativu se nepoženou lidé,kteří k ní nemají vztah.
S přechodem na SŠ,ano slyšela jsem,že mají tyto děti problémy,ale věřím,že vše zvládneme a kdoví,co bude až moje děti půjdou na střední a myslím,že ani z klasiky není vždy 100% jistota,že se přechod povede.
Spolupráce,jsem za ní ráda,protože mě těší,že se i naše rodina může podílet na tom v jakém prostředí se budou naše děti učit
A na závěr. Waldorfské školy chtějí vychovávat dítě v celé jeho bytosti,to znamená nejen po intelektuální,ale i po duchovní stránce a proto není vhodná(alespoň podle mě) pro lidi materiálně založené.
A pokud cítíte,že je to pro vaše děti to nejlepší,tak nedejte na pomluvy,protože všude se najdou lidé,kteří nebudou spokojeni a budou házet špínu,ale co když je chyba v nich?
|
| DitaB |
|
(8.12.2009 19:10:04)
|
|
|
| DitaB |
|
(8.12.2009 19:08:09)
Tak mi to nedá, když už jsem zabrousila do této diskuse, a navážu na zmíněné úvahy ze svého pohledu
"1. Jsme naprostí ateisté a náboženské prvky. které se ve výuce objevují, mi moc blízké nejsou. Doma opravdu neslavíme Svatáho Martina, Masopust apod. Ani na výskyt skřítků nevěříme, což je třeba ve waldorfské MŠ hodně zastoupeno."
Tam je otázka, zda je člověk ateistou "zarytým", z přesvědčení, nebo spíše ateistou "z nouze" - tzn. jen se ve svém životě nesetkal s vírou, která by jej oslovila a neznechutila.
Ten, komu by řekněme náboženské prvky ve waldorfské škole hýbaly žlučí, nechť své dítě na tento typ školy radši vůbec nedává a "nekazí" školu těm, co to mají rádi.
Naopak pokud aspoň trochu věříme na věci mezi nebem a zemí i na to, že dětská duše je tak trochu v říši pohádek, pak s otevřeným přístupem můžeme přijít na to, že ty slavnosti - trochu křesťanské, trochu pohanské - a koneckonců i ti skřítkové jsou vlastně báječným obohacením našeho života...
Posledním stupněm je pak stav, kdy si to všecko "waldorfské" zamilujeme natolik, že se nad tím už ani nepozastavujeme, naopak nám připadne divné, jak jsme mohli tuto stránku života přehlížet ;-).
"2. Hodně jsem se setkala s názorem, že je WŠ vhodná jako mezistupeň pro žáky na učilištích, kteří se jednou budou živit rukama. To, pokud by byla pravda, mi také není sympatické."
Myslím, že podobné škatulkování waldorfským školám neprospívá (podobně názory, že tento typ škol je vhodný pro slabší, hyperaktivní, méně nadané atd... děti). Asi pramení z toho, že tyto školy se o takovéto děti dokážou lépe "postarat" než školy tradiční (nechci ani zde paušalizovat).
Naopak pokud někde čtu, že někdo přeřadí dítě z waldorfské školy na normální kvůli tomu, že je studijní typ / nadané či jinak vynikající, pak vnímám chybu právě spíš na straně rodičů - buď nevěnovali výběru školy náležitou pozornost a podlehli jen nějakým vnějškovým lákadlům, která nejsou v souladu s jejich skutečnými očekáváními a požadavky na školu, nebo podcenili svoji ambicóznost a nepřiznali si, že jim vlastně soutěživý a konkurenční styl vzdělávání na tradiční škole vyhovuje.
Co já osobně cením na waldorfské pedagogice je snaha naučit děti vnímat společnost jako celek, neodděleně, ve všech vrstvách a bohatosti, tak jako je např. krásná příroda a svět - jinými slovy, že v jedné třídě vedle sebe mohou sedět "superchytrolín", "hyperaktiv", "nenápadná myška", budoucí učeň i profesor s pěti tituly (- označení dětí berte s rezervou, chtěla jsem naznačit tu šíři). A co víc - že se budou respektovat, mít se rádi, znát odlišnosti svého zázemí a já nevím co ještě...
"3. Když na běžné základce chytnete špatnou učitelku, není to zas až takový problém, jako na WŠ, kde jeden učitel vyučuje všechny předměty po dobu devíti let. Idea může býti skvělá, ale jsme jen lidé a kdo mi zaručí, že zrovna ten jediný vyučující, není průměrným, či podprůměrným, ve srovnání s jinými?"
Vracím se k tomu, co jsem psala už jinde. Úplně nejdůležitější na učiteli (jakékoli školy!) je, aby byl především osobnost, která dokáže s dětmi (a jejich rodiči) navázat vztah a rozvíjet jej. Kdo úplně nejvíc dětem předává vlastním příkladem a také láskou - k těm dětem i k předávaným vědomostem, dovednostem, schopnostem, kompetencím...
Pokud učiteli na dětech záleží a je otevřený komunikaci a spolupráci s rodiči (ale také zároveň pokud rodiče nejsou sebestředně zahledění jen do kvalit svého dítěte a dokáží spolupracovat s učitelem), pak může učit v podstatě kdokoli. Nevím totiž, co je zde kritériem oné "průměrnosti" či "podprůměrnosti" - kvalifikace? charakterové vady?
Jo, a jsme jen lidé - to je na tom právě to hezké .
"4. O úspěšnosti waldorfských žáků při zkouškách na běžné SŠ toho také moc nevím a už vůbec nic netuším o tom, jak si na těchto školách vedou."
Něco o tom vím v tom smyslu, že se zpravidla všichni dostanou na zvolené školy. Jsou tam i ty učňáky či možná méně ceněné výtvarné obory a řemesla, ale ve velké míře i prestižní gymnázia.
O tom, jak si na těchto školách vedou, už moc přehled nemám. Pravda je, že někteří jsou zaskočeni stylem výuky, zkoušení, vztahů apod., ale toto vnímám spíš jako "obžalobu" tradičních středních škol, nikoli jako zásadní chybu waldorfu jako takového. Opět to hodně souvisí s tím, jakou školu a životní styl vnímají rodiče pro své dítě jako ideál...
|
| Šárka a Filípek | 
|
(29.1.2010 19:58:11)
Tleskám nadšením z příspěvku DityB . Idea této výuky mne naprosto nadchnula už pradávno . A jak DitaB psala , je výhrou, a to na jakékoli škole ,když učitel je osobnost a děti učí s láskou a pakliže se k tomu přidá tato metoda,myslím,že dítě musí být blažené a do této W.školy se i těší. Což je méně časté u školy obyčejné ,protože už tam se děti srovnávají známkami a jestliže je prostě některé dítě špatně učenlivé a domů nosí trojky a čtyřky a jednoduše od přírody víc nedokáže i kdyby chtělo, tak myslím,že už to je pro něj jakási frustrace a podřazování osobnosti ve společnosti ,takže už od malička je jeho dušička tlačena někam dolu. Je mi strašně líto,že u nás není takových školiček více.
|
|
|
|
|
|
| MoniJa |
|
(15.12.2008 10:47:32)
Problémy některých dětí při přestupu z WŠ do "normálních" škol jsou hlavně v tom, že se 9 let učí jinak, jsou zvyklé o všem diskutovat, podívat se na problém z různých úhlů, ale neumí se učit drilem, minus je v těch technických předmětech. Pak někdy nastává karambol. Na druhou stranu na stř. školách velmi často také neprospívají děti ze základek klasických, přesto, že jsou šikovné a chytré. Nejstarší dcera při nástupu na VŠ měla také problémy, ale rychle to dohnala a všechny zkoušky měla za 1. Na klas.základku vzpomíná jako na horor.
Je to stejné jako na jiných školách, všude jsou nějaké nevýhody. Každému dítěti nemusí škola vyhovovat, mám např. autist.syna a pro toho je WŠ přímo nevhodná, potřebuje řád a strukturu a ta na škole opravdu není. Každý rodič by měl znát silné a slabé stránky dítěte a také jeho potřeby a podle toho se rozhodnout. Pokud je to vyloženě malý vědátor už v předškolním věku, tak je lepší takhle zaměřená ZŠ. Naopak pro velmi citlivé děti, které špatně reagují na stres, je výborná právě WŠ.
Globání metoda čtení je něco jiného než genetická, při globální se děti učí číst celá slova najednou, při genetické se slovo rozkládá po jednotl. písmenech.
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)