Psychologie dospělých
Nevíte-li si rady sami se sebou, neklapou vám vztahy, zkrátka se vám nedaří a chcete s tím něco dělat,napište. Poradí vám Mgr. Tania Krulová, klinická psycholožka a psychoterapeutka, t.č. na mateřské dovolené.
Zodpovězené dotazy
[<<Předchozích 20 dotazů]
|
?
25757
|
Sebevražda
Mame neustale hadky s partnerem.Posledni hadku jsem neunesla a snazila jsem s kocit s okna.
Je toho moc na vysvestlovani.
Nevim na koho se obratit?????
|
|
?
25709
|
Vztek
Dobry den, potrebovala bych poradit, jak zvladat navaly vzteku a zlosti. Je mi 27 let, ziju s pritelem asi 2 roky. Uz od detstvi trpim navaly vzteku, rozcili me kde jaka malickost, a bohuzel dokazu te chvili i cloveka uhodit, hodit po nem nejakou vec, nebo nadavam. To vse ale behem par minut prejde a me to pak velmi mrzi .... ale v te dane chvili se nedokazu ovladat. Nevim kam bych se mela obratit, zda se to da lecit, prosim o jakoukoli radu. Dekuji
Vaše zkušenosti: |
|
?
25707
|
Hubnoucí manžel
Dobrý den, ráda bych se poradila s následujícím problémem.
Jsem 3 roky vdaná, máme 2 letou holčičku a za pár dní budeme mít druhé miminko. První rok po svatbě jsme bydleli s matkou mého muže a jeho bratrem v rodinném domku, nyní již máme celkem dostavěno a bydlíme již od 8 měsíců naší dcerky ve svém.
Problém je následující: manžel za dobu, co jsme ve "svém" (cca 2,5 roku) zhubl asi 8 kg. Já jsem v tom žádnou složitost nehledala, protože jsem zvyklá vařit jinak než jeho matka (hlavně za dobu bydlení s ní jsem u nich vařit nesměla), nemám ráda tučné věci, manžel naštěstí jí zeleninu, která se ale u nich v rodině na talíři ani jinde nevyskytuje. Prostě jsem přesvědčená, že je to jen přirozený důsledek toho, že jídlo neplave v sádle, není v něm 1/2kg špeku a občas je i lehká večeře ve formě zeleninového jídla, salátů a pod. Nikdy si nestěžoval, že by mu nechutnalo, naopak, jí s chutí a všechno, pokud má nějaké přání, tak mu jej uvařím. Jeho bratr k nám také chodí občas jíst, protože mu chutná.
Poslední dobou je se ale manžel neustále pozoruje, že zhubl a že je určitě nemocný atd., atd.
Jak mu mám vysvětlit, že zdravé jídlo prostě odbouralo tuk, co měl na břiše a že pokud netrpí hlady, tak se nic neděje? Přes den se stravuje v restauracích a hospodách, protože pracuje jako stavbyvedoucí a jinou možnost nemá.
Poradíte, jak na to? Mám jej poslat k lékaři, aby to slyšel i od lékaře, že to není tragédie?
(při výšce 185cm má 78kg). Myslím, že je to hezký štíhlý chlap.
Děkuji.
|
|
?
25687
|
Maminka
Dobrý den,ráda bych se poradila o stavu své maminky.Je jí 64 let,po nástupu do důchodu začala trpět depresí/jednu chvíli jen ležela,nejedla,byla apatická/,bere samozřejmě léky.Před rokem zemřel tatínek na rakovinu,bylo to hrozné,přestála to s vypětím sil,bydlí sama,ale chodí denně k nám,hlídá nám děti,když pracuji.V létě byl její stav lepší,nyní je jí hůř.Nejhorší jsou rána,pláče i na ulici,má pocit,že své denní povinnosti nezvládne,večer je to lepší.Má ošklivé sny,nekvalitně spí.Zvýšila dávky Lexaurinu,ale nepomáhá to,chce ale svůj stav řešit,prý toto není život.Moc jí chci pomoci,prosím,poraďte mi,co mohu udělat.Děkuji.Lada
|
|
?
25563
|
Problém se sebevědomím
Už od dětství mám problémy s nulovým sebevědomím.Poté co jsem odešla z domova a začala žít sama se to nakonec přece jen upravilo, začala jsem si víc věřit atd. Poslední roky jsem už neměla pocit, že by tu byl ještě nějaký problém. Teď se mi to ale všechno začíná vracet a díky tomu se mi začíná hroutit i jinak ideální vztah na kterém mi hrozně moc záleží. Můj přítel je co se týče výběru partnerky extrémně náročný. Zatím chodil jen se samými modelkami nebo s prudce inteligentními telentovanými krasavicemi Nemá ani žádné "obyčejné" přátele. Mezi jeho kamarády jsou pouze a zásadně malíři, spisovatelé, úspěšné fotografky atd. Prostě lidi něčím vyjímeční. Já jsem naprosto obyčejná a normální holka, nejsem ničním vyjímečná a ničím zvláštním nevynikám. Od začátku našeho vztahu jsem ve skrytu duše měla pochybnosti, že já mu přece nemůžu stačit. Nicméně nemyslela jsem na to, nesnažila jsem se to řešit. Už od začátku našeho vztahu na mě často měl poněkud shazující poznámky. Upozorňuje mě na nedostatky v oblékání, v úklidu domácnosti, nelíbí se mu, že piju moc kávy, že nemám VŠ, moje práce se mu zdá málo lukrativní atd. atd. Podává to ale takovým způsobem, že si nejsem jistá, je-li to myšleno vážno nebo zda si dělá legraci. Vždy jsem tedy reagovala jako by to měl být vtip nebo jsem to přecházela bez komentáře. Fungovalo to. Nebyl žádný problém. Jenže pak došlo k jednomu jeho nechutně žárlivému výstupu. Vadilo mu, že jsem šla se svým dlouholetým kamarádem posedět do hospody. Mimo jiné mi řekl, že nechápe, proč se vůbec zahazuju s tak obyčejným a průměrným člověkem. Že on by rozhodně společnost "takových" lidí nikdy nevyhledával. Samozřejmě jsem si to vztáhla na sebe, že já jsem pro něj "takový" člověk. Tuhle krizi jsme překonali, ale ve mě se něco změnilo. Od té doby přehnaně reaguju na každou jeho netaktní poznámku. Stačí když mě upozorní, že mám zmačkané tričko nebo že nechápe proč se chci dívat na tak stupidní film. Nedokážu se ovládnout, okamžitě udělám skoro až hysterickou scénu. Nevím co se stalo, proč už nejsem schopná ty jeho poznámky přejít a neřešit je, vždycky je z toho výstup na několik hodin...Včera už mi řekl, že s takovou hysterkou dál žít nechce a že mám psychickou poruchu ať jdu na psychiatrii. Myslíte si, že se opravdu jedná o takový problém, který by musel řešit odborník?? Mnohokrát děkuji za odpověď.
Vaše zkušenosti: |
|
?
25353
|
Zlost
Dobrý den,
můj problém trvá vlastně od té doby, co jsem doma s malou. Je to moje zlatíčko, miluji ji jako nic jiného na světě, je moc hodná, moje šmudlinka. Ale jsem pořád napružená, sama jsem dost odměřená, takže dceřina výchova není zrovna demokratická, spíš mírně vojenská. Sama jsem takovou výchovou prošla a myslím, že byla v pořádku. Do Klárčina narození jsem byla dost "závislá" na své práci, pracovala jsem poslední tři roky jako obchodník v počítačové firmě, což pro mne znamenalo dost stresu, byla jsem jediná obchodnice mezi samými chlapy, takže jsem musela stále dokazovat, že jsem stejně dobrá jako oni. Dobře spát - bez snů o práci, které mě i budily - jsem začala až po roce doma s Klárkou. Přesto mám pocit, že mě závislost na práci neopustila, i když jsem po jednom nepříjemném rozhovoru se šéfem konečně přehodnotila svůj žebříček hodnot, Klára, rodina a pak teprve práce. Přesto všechno se chci do tohoto zaměstnání vrátit, i dříve než mi vyprší tři roky základní mateřské, je totiž docela dobře placená na místní poměry a finance nám zrovna nepřebývají. Možná i to je důvod mé nespokojenosti, já nevím. Jinak mám výborného manžela, doma toho dost zastane, má malou moc rád. Už jsem však byla kvůli němu, respektive jeho chování, u rodinné psycholožky, ta mi však řekla, že bez něj toho moc nevyřešíme. On totiž, když není zrovna v pohodě, umí být dost nepříjemný, a neumí říct, co mu vlastně vadí. Prostě přestane komunikovat, neumí říct, co je špatně. Dopadá to tak, že máme tichou domácnost, a ani nevím, kdo vlastně situaci zachraňuje. Já to řeším tím, že trávím dost času mimo domov se svou dcerou. Vrátím se, a je vlažněji. Zkoušela jsem komunikaci navodit dopisy, já se vymluvím, řeknu, co mě trápí a co mi vadí, ale chybí mi od něj zpětná vazba. Většinou po dopisech je chvilku všechno v klidu, po čase jsme však ve stejných kolejích. Mám dvě skvělé babičky, u kterých můžu být kdy chci. Jsem u nich dost často, zvlášť u své matky. Ta ale často odnáší mé výlevy zlosti, umím se zlobit a naštvat i na maličkost. Další člověk, který odnáší mou netrpělivost a zlost, je samozřejmě má malá.
Je možné z tohoto překotného popisu poznat, kde je chyba? Chybí mi lidé? Potřebuji se odreagovat mimo rodinu? Nejsem zrovna žena do domácnosti, po dvou letech doma mi domácí práce lezou na nervy, když vlastně dokola nedělám nic jiného. Díky financím si ale nemohu moc vyskakovat na mimorodinných akcích.
Potřebuju práci? Mám ale strach, že když půjdu dřív do práce, než musím, budu trpět, že ten čas nevěnuju své dceři. Je to finanční záležitost? Já nevím, co je větší problém.
Máte, prosím nějaké techniky, které bych mohla uplatnit, abych se uklidnila a nepřenášela svou netrpělivost a zlost na ostatní? Nevím, kdy mé napětí roste, ale když se začíná projevovat navenek, mohu se nějak sama uklidnit?
Díky moc, těším se na odpověď
Věra
|
|
?
25350
|
Vztah s rodiči
Vážená paní magistro,
mám velmi komplikovaný vztah se svým otcem. Nedokáže se vyrovnat s tím, že nebydlím u nich v domku. Mám již vlastní rodinu, manžela, tři děti. Bydlíme nedaleko rodičů, v návštěvách není problém, ale nemám k nim nejmenší chuti. Když přijedu sama s dětmi, jenom nadává na mého muže, co všechno špatně udělal (myslím doma - například položil koberec, nalepil dlažbu), je k ničemu a málo vydělá (přitom má manžel řádné zaměstnání a s penězi vyjdem), v jaké chajdě bydlíme (máme starší, ale hezký domek), že neumí nic jiného než mě držet doma s dětmi - podle něj jsou tři děti moc, vůbec nebere ohled na to, že jsme si je s manželem moc přáli.
A to se dostávám k jádru problému. Všechno to pramení z toho, že jsme u nich nechtěli bydlet a chtěli mít vlastní bydlení. Přitom moji starší sestru k tomu nenutili, ale je pravda, že já jsem byla mazánek a on si vysnil, že bydlíme všichni v jednom domě.
Když přijedu na návštěvu i s manželem, odejde pryč. Manžel je moc hodný, asi mu to vadí, ale nikdy nic neřekne. Přestat tam jezdit taky nechci, je mi líto maminky, která je strašně hodná. Nepomáhají ani domluvy otci, ať toho nechá, že je to už moje věc.
Máte nějakou radu?
Děkuji vám.
Marta
Vaše zkušenosti: |
Zodpovězené dotazy
[<<Předchozích 20 dotazů]
V její náručíTato poradna již není aktivní - nelze vkládat nové dotazy.
Poslední odpovědi
- Dospělý syn
- Panická úzkost 2
- Odborná pomoc
- Deprese nebo laktační psychóza?
- Rozvod ano či ne
- Panická úzkost
- Mateřská láska
- Soužití se schizofrenikem
- Alkohol v rodině
- Obavy o syna
Poslední komentované ze všech poraden
(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.
Publikační systém WebToDate.