| Lizzie | 
 |
(29.12.2008 19:28:02)
Asi jsem fakt mladší generace, protože ,,přítel,přítelkyně" se kolem mně používá zcela běžně a já toto slovo pro označení ,,lásky" používám též.
Kluk/holka se používá tak kolem šestnácti. A oslovení starý/stará radši nekomentovat:)
|
| Tvoje horší já |
|
(29.12.2008 20:03:17)
No jo. Když jsem se kolegy (je mu kolem pětačtyřiceti, možná i víc) zeptala na jeho novou přítelkyni, řekl mi, že žádnou nemá, že má MILOU. Tak potom člověk neví. Já měla vždycky KLUKA, ale vdávala jsem se v třiadvaceti, ještě to kluk byl, slovo PŘÍTEL mi vždycky znělo jaksi falešně a neupřímně. ZNÁMOST, to je ale asi ještě horší. Babička by asi řekla spíš CHLAPEC. ŽENICH radši nee, to by se mohl leknout, že se po něm něco chce. A SNOUBENEC, to mi zní ještě víc falešně a měšťácky jako PŘÍTEL. A slovo PARTNER? Je v něm snad všechno odosobnění posmoderní doby...
|
| Lizzie |
|
(29.12.2008 20:08:51)
Souhlasím. PARTNER zní pitomě a ZNÁMOST lepší nekomentovat. Přítel je něžné a zároveň výstižné, pokud to použiji, nikdo nad tím nepřemýšlí - a pokud vím, tak ho užívají i lidi starší než já, kolem třicítky a výš!
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(29.12.2008 21:34:58)
nojo, jenže já jasem vdaná a mám přátele mužského pohlaví. jak jim mám říkat, když s nimi jaksi nic nemám? jenom kamarádi to nejsou... mám potřebu to odlišit. štve mě proto, že se stalo slovo přítel-přítelkyně slovem se sexuálním podtextem.
|
| Lizzie |
|
(29.12.2008 21:59:38)
Ráchel, vidíš a má generace (i když nevím, jak jsi stará) to bere naprosto v pohodě. A když někoho představíš jako svého přítele vezme to jako partnera...pokud o někom mluvím jako o pravém příteli, rozliší to též. Asi už jsme na tuhle shodu zvyklí, nevím.
|
|
| Grainne | 
|
(29.12.2008 22:22:28)
Ráchel, slovo má podtext, který mu sami připisujeme, mám přítele, v krizi "otravného spolubydlícího" a mám kamarády. Ostatní jsou prostě známí.
Když někdo nepochopí, vysvětlím. Pokud někdo nechápe ani poté, neztrácím čas. Že by mě to štvalo, se opravdu říct nedá.
|
|
|
|
| Pole levandulové | 
|
(29.12.2008 20:12:51)
Budilko, co je falesneho na snoubenci? Vzdyt to znamena prave to, ze z obycejneho pritule ci pritele povysil do dalsiho levelu. Vyjadril se, pozadal o ruku, tj je jasne, ze s tebou chce stravit dalsi zivot a neboji se zavazku. A pokud s tim souhlasis, stane se manzelem 
Mne zase desne falesne zni souslovi "muj muz" u nesezdanych, prijde mi to jako lhani si do kapsy - dotycna by velmi rada byla manzelka, ale neni, na druhou stranu nechce uplne lhat, takze se schovava za "muze".
|
| ALianan | 
|
(29.12.2008 20:20:42)
Mám svého muže. Nechci být manželka, přítel povyšil do dálšího levelu, vyjádřil se, ale svatbu neplánujemm, proto neni snoubenec.
Navíc snoubenec mým uším zní falešně ( vždy si představím sňatkového podvoníka), snobsky, slizky. Ale to je pouze můj pocit.
|
| & |
|
(29.12.2008 20:38:46)
Velinko,
Ja znam lidi, ktery jsou opravdu zasnoubeny, tzn. meli oslavu a vymenili si zasnubni prstynky..
Ja to nechapu, ale kdyz to chteli  Ty si rikaji snoubenec a snoubenka.
|
| ALianan |
|
(29.12.2008 20:50:11)
Pokud si tak chtějí říkat, já jen ,že mi to zní všelijak.
Prostě manžel je manžel - to jasně vystihuje stav věci. Můj muž, není podvod. Je to chlap, který je se mnou v dobrém i zlém, kterého miluji, vychovávám sním dítě....., ale sezdaní být nemusíme. Můj muž má pro mě citové zabarvení, které partner postrádá, no poravdě manžel taky.
|
|
| Lizzie |
|
(29.12.2008 21:54:37)
A já slýchám o lidech, co se několikrát za život zasnoubí, třeba po půl roce vztahu, pak se rozejdou a ende:) Taky možnost.
|
| MartinaNov (dva rošťáci | 
|
(30.12.2008 10:07:10)
stejně tak má x přítelkyň/přítulkyň a pořád je mění....
Já zasnoubená byla, chtěl to můj (když teda do 20...) kluk, který se tak stal snoubencem... A pak jsme došli i ke svatbě.
Zásnuby jsme si užili, oba jsme nosili zásnubní prstýnky a moc se nám to líbilo. Věděli jsme od začátku, že se jednou chceme vzít a stalo se tak.
Předpokládám, že kdo chce s někým žít jen tak, nezávazně, tak se do zásnub nehrne, je to opravdu dost oficiální. Na druhou stranu, když zasnoubení krachce, tak je to spíše smutné, asi byl fakt někde problém.
Pro mě je zasnoubení opravdu další level, jak píšete, je to vyjádření, že ti dva to berou vážně a chtějí, aby je vážně bralo i okolí. Dnes, v moderní době plné moderního: my se brát nebudeme, na co svatba, to zní možná archaicky, ale nám se to tak líbí a je to pro nás i vyznání určitého závazku, který chceme pro toho druhého z lásky splnit...
|
|
|
|
|
| & |
|
(29.12.2008 20:34:22)
Skramusko,
ja jsem se nikdy vdavat nechtela. Ne ze bych nechtela rodinu {partnera/muze} a deti, ale nechtela jsem na nej mit papir, nerada chodim svatby.
Muj muz je pro mne muj muz ne ode dne svatby, ale od te doby co spolu bydlime a mame dite. Na konec jsme se vzali, protoze nam v te dobe nepovolili registrovane partnerstvi a je to jednodusi kvuli papirum. Na urade jsme v civilnim podepsali papir. Rodicum jsem to zapomela rict.
Jmenuji se porad stejne, nemam ani prstynek ani jsem nemela kytku a meho muze oslovuji stale muj muz.
|
| Pole levandulové |
|
(29.12.2008 20:42:12)
HaM - chapu, ze se nektera nechce vdavat, taky jsem dlouho nechtela a byla jsem spokojena, az jsem pak potkala sveho manzela a zmenila jsem po case nazor, tak jsem se vdala. Ale proste do zasnub to byl pritel, pak snoubenec a nakonec se zmenil na manzela At si kazda rika tomu, se kterym zije jak uzna za vhodne, jen proste znam asi moc tech ,co by se tak rady vdaly, ale jaksi chybi vhodny adept, takze se utesuji alespon tim oslovenim "muj muz". Jsem ze stare skoly a osobne bych treba nezkousla mit planovane dite s jen "pritelem", stydela bych se za to. Asi je to trochu divny nazor na nekoho, kdo jinak tredice moc nebere, ale proste to tak citim
|
|
| Pole levandulové |
|
(29.12.2008 20:47:01)
HaM, pro mne svatba taky nebyl zivotni sen, ale mela jsem vzdy jasno v tom, ze pokud budu mit dite, budu ho mit s manzelem a ne pritelem. Takze jsem si nejdriv dosyta uzila svobody, pak se nechala pozadat o ruku - opravdu zasnoubeni s krasnym briliantovym pristynkem delanym na miru jen pro mne a pak teprve byla svatba a muj snoubenec se zmenil na manzela Jsem ze stare skoly a nejspis je to trosku divne, kdyz jinak zadne tradice moc neberu, ale mozna je to tim, ze znam az moc tech, co by se rady vdaly, ale pritel se k tomu jaksi nema, tak se aspon utesuji tim osovenim "muj muz".
|
| Pole levandulové |
|
(29.12.2008 20:47:43)
Hmmm, tak mi nejdriv jeden prispevek zmizel a kdyz jsem sesmolila dalsi, tak se mi vlozily oba, tak to se omlouvam...
|
| & |
|
(29.12.2008 21:01:24)
Skramusko,
jeste jsem o tom premyslela, mozna to mam ze segry. Segra zasnuby s prstenem, oslavou a poslani karticek vsem, ze jsou za snoubeni, pak svatba na Staromestske radnici, oslava pro skoro sto lidi, segra sity saty na miru. Za necely ctyri roky ji opustil, kdyz byla v 11tt s druhym ditem.. a nezastaviloho nic. Kdyz si vzpomenu, jak vyvadel, aby ji mohl mit..
Ale pokud to nekomu vyhovuje proc ne. Ja jsem se bala, ze bychom tim slibovani pred davem lidi, nas vztah poskodili, ale vim ze jsou to jenom moje osobni pocity...
|
| Pole levandulové |
|
(29.12.2008 21:13:51)
HaM, to chapu, ja tyhle monstrakce taky nemam rada. Mela jsem na mysli proste zasnuby s necim viditelnym /prstynek/, ale soukrome. Svatba taktez - meli jsme ji ve ctyrech, ale byla krasna, se vsim vsudy - na zamku, v bilych satech, ale bez ocumujicich davu, jen se svedky, ve chvili, kdy jsem si proste byla vnitrne jista, ze tu ztratu svobody muzu risknout. To, ze mi svatba nedava zadnou jistotu trvaleho ci pojisteneho vztahu pochopitelne vim, jde mi jen o me pocity.
|
| & |
|
(29.12.2008 21:47:14)
Skramusko,
..risknout ztratu svobody... spravny termin
tenhle pocit jsem mela, kdyz jsem se rozhodla s nim mit dite, protoze to je dozivoti. Mela bych psat my jsem se rozhodli, ale nedriv jsem si to musela ujasnit/vybojovat sama v sobe, ze teda jo..
Jinak jsem tu svatbu meli dost podobnou, jako vy.
Taky ve ctyrech, vlastne v peti jeste jsem sebou meli syna. Jeli jsme na kole, abysme usetrili na parkovani ..Holandani  ...silene prselo, pak jsem sli do oblibeny kavarny na "high tea".
Ale vim, ze treba sestrenice si mysli, ze me to od mne poza, za jsem taky chtela mit "klasickou" svatbu.
|
| Pole levandulové |
|
(29.12.2008 22:08:24)
HaM - ono je to fakt o tech pocitech asi nejvic a mas pravdu, ze pro nekoho bych mohla byt ta, co touzila po velke svatbe a nakonec mela jen malou, i kdyz u nas to bylo hlavne o tom, ze nesnasim, kdyz mi nekdo chce dirigovat, co mam delat a to se presne stalo, kdyz jsme rodicum od manzela oznamili, ze jsme zasnoubeni. Hned zacli planovat co a jak, kdo tam musi byt a podobne, jen zapomneli na jeden dost dulezity detail - ze oni by diktovali a my platili. Takze jsme se v tichosti vzali o neco driv a pak vsechny obeslali oznamenim ex post s vlozenou svatebni fotkou V klidu jsme si uzili svatebni cestu, par mesicu manzelstvi a pak se rozhodli pocit dite a svete div se, ono to vyslo. Kdyz to pisu, tak to vypada jak z tech Basniku, jak tam meli ty grafy - prvni dovolena v Jugoslavii, prvni dite atd, ale to byla vicemene nahoda, ne nase zasluha, ze jsme neco vymysleli a ono se to tak i stalo. Ale jsem za to rada, ze jsem si zkusila i jen manzelstvi bez deti a pak teprv to dalsi.
|
| & |
|
(29.12.2008 22:39:33)
Skramusko,
Me treba stvalo, u segriny svatby, kterou platili nasi, ze tam tatka pozval lidi, ktery segra vubec neznala, "protoze to platil"...
Treba s jmenem jsem si zkousela podpisy a neslo mi to vubec lehce se podepsat, s primenim MM. Musim moc premyslet, jak ty pismenka ma za sebou. Tak jsem si nechala svoje jmeno a svuj podpis.
Proti planovani nic.. Ja mam taky rada, kdyz vim co delam.
|
| Pole levandulové |
|
(29.12.2008 22:53:29)
Noo, ja si naivne myslela, jak si pekne polepsim novym prijmenim - ze bude min komolitelne a vic srozumitelne, je pro mne takove logicke. A vida - i kdyz ani jedno neni ceske, tak to puvodni lidi chapali daleko snaz, nez to manzelovo. Takze pokud je to na uredni dokument, tak hlaskuju a vysvetluju, pokud je to nedulezite, necham to lidi, at si to komoli podle sveho Puvodne jsem si chtela nechat puvodni i pridat manzelovo, ale to uz bych se nevesla ani na kreditku nebo slozenku, tak jsem zvolila jen to nove.
A co se tyka stylu svatby, brala bych to tak, ze kdo plati, tak si diktuje, takze pokud bych souhlasila, aby mi to nekdo zaplatil, holt bych pocitala i s tetickama z pateho kolene, ktere uvidim prvne az na te veselce. Ale vykutaleny pristup me tchyne jsem nebyla ochotna akceptovat ani v nejmensim. A pidisvatba byla moc fajn - my ctyri nacpani v malem fordu Ka, zenich dort ve velke krabici na kline, ja pred sebou obruc ze sukne jak volant, takze mi koukaly krajky od podvazku, kytku mi musela drzet svedkyne a zavoj jsem neustale zachytavala o strop auta Uzili jsme si to naramne a hlavne V KLIDU
|
|
|
|
|
| MartinaNov (dva rošťáci |
|
(30.12.2008 10:10:12)
rozumím ti, měla jsem to taky tak.
Zásnuby byly čistě soukromé, samozřejmě jsme je dodatečně oznámili. V některých případech to bylo i proto, aby nás začali brát vážně, v pubertě jsme spolu chvilku chodili a pak se rozešli, což dávalo evidentní právo některým kritizovat nás a prorokovat, že to nemáme přehánět a stejně se rozejdeme...
Zajímavé, z odstupu 12ti let, že oni dotyční nemají žádný pořádný vztah, jsou rozvedeni apod... jen my si žijeme ve spokojeném svazku - nyní manželském...
|
|
| Kač. ♀ + ♂ | 
|
(30.12.2008 22:53:01)
Skaramuška, moje řeč!!!!
Já tyhle momstr akce taky nenávidím a hlavně jsem měla pocit že by nám do tý naší svatby kecali. A já chtěla aby to ylo jen naše a něco ze srdce a demonstrace.... A tak jsem si to užili v pěti (měli jsme drůžičku naši roční holčičku). A vší parádou na zahradě kostela.. prostě krása. A mám manžela
No a před svabou jsem měla problém svého nemanžela titulovat. PŘÍTEL mi přišlo blbý (přítel je něco jako lepší kamarád, jsem stará škola) popravdě "CHLÁPEK CO U NĚJ BYDLÍM" taky není výstižné. A "SPOLUBYDLÍCÍ" jak nás nazývala pošťačka jsem používala ze srandy. Sem tam to byl "skoromanžel".
A ač jsme ročník 74 tak si někdy po ránu připadám jak stará rašple (osobně mám raději starou větev) a jsem ráda že mi manžel neříká "roštěnko" ....což m napadá že by mohla být zítra k obědu
Maceško díky za všechny tvoje příspěvky.
Kač.
|
|
|
|
|
| Grainne |
|
(29.12.2008 20:50:38)
Se tedy utěšuji a kvílím v koutku, aby si mě ten bídák vzal. Tedy tohle mě opravdu pobaví, proč nám to kvílení tiše nepřejete?
|
|
|
|
| Tvoje horší já |
|
(29.12.2008 21:14:15)
No, zásnuby teď skoro nikdo nedělá. Tak mi to přijde divné. Nebo aspoň neznám nikoho, kdo by zásnuby pořádal.
|
| Teraza Horáková |
|
(29.12.2008 22:19:47)
přítulkyně? pro mne kamarádka, velmi blízká, objímající, třeba i sexuální, ale MAMI, BACHA, JEŠTĚ SE ŽENIT NECHCI...
třeba časem a třeba s ní....
omluva, nečetla jsem všechny příspěvky, ale nechápu, proč někomu jakákoliv odvozenina od slova tuleň - tulení, přitulení, evokuje JEN POUŽITÍ NA SEX.
|
| Kudla2 | 
|
(29.12.2008 23:44:07)
takže bychom tu měli zatím ve smyslu "intimního přítele "
SNOUBENCE
PŘÍTELE
DRUHA
NASTÁVAJÍCÍHO
MUŽE
MANŽELA
KAMARÁDA
PARTNERA
MILENCE
MILÉHO
MILÁČKA
Asi to budeme chápat každý trošku jinak a určitě ještě existuje spousta výrazů, na které jsem zapomněla. Já osobně to chápu takhle (upozorňuji, že čistě subjektivně, nikomu to nevnucuji):
KAMARÁD - člověk, se kterým sice chodím, ale až ne tak navážno, případně to nechci přiznat (samozřejmě vedle významu, že je to "jen" kamarád, se kterým nic nemám. Být mužem a říct to o mně partnerka, tak se asi urazím.
PŘÍTEL - stabilní partner. Pro mě naprosto neutrální slovo, takto jsem mluvila o svém manželovi, než jsme byli snoubenci a pak manželé
DRUH - slovo jak ze soudních spisů. Představím si alkohol, drobnou kriminalitu, domácí násilí. Lidi spíš střední až starší generace. Brát se nehodlají.
SNOUBENEC - člověk, se kterým jsme se skutečně zasnoubili, případně se hodláme v brzké době vzít, už máme určené datum svatby
NASTÁVAJÍCÍ - v podstatě totéž co snoubenec
MANŽEL - člověk, se kterým jsme si oficiálně řekli ANO
MUŽ - totéž co manžel, u nesezdaného soužití bych to nepoužila
MILÝ - hezké v intimním hovoru, na veřejnosti (když hovořím o něm) by mi připadalo divné. Jako že si na něco hraju, pouštím si ostatní do komnaty, která by měla být vyhrazená jen jemu.
MILÁČEK - v podstatě totéž co milý. Když nějaká žena hovoří o svém miláčkovi, mám chuť zalézt dva metry pod zem, připadám si jako kořen, co se připletl někam, kde překáží.
MILENEC - jak tuším píše pan Kukal v tom pěkném článku, pro existenci milence je podmínkou existence manžela. Člověka, který spí se svobodnou ženou, bych milencem určitě nenazvala.
Vidíte to nějak podobně nebo úplně jinak?
|
| Kudla2 |
|
(29.12.2008 23:46:46)
a ještě jsem zapomněla na
PARTNERA - oficiální nápis na pozvánce na recepci, když se hostitel nechce blamovat ;-)) Sama bych to o svém manželovi, když byl ještě přítel, nepoužila, připadalo by mi to jako partner obchodní. Ale v tom oficiálním styku mi to připadá jako nejelegantnější řešení, přece jen nesezdaných párů je docela dost a proč je nebo sebe zbytečně uvádět do rozpaků?
|
| Grainne |
|
(29.12.2008 23:49:44)
Partner, to zní solidně a dostatečně neutrálně pro soucitné osoby.
Parťák pro život, upraveno do oficiální podoby, musím přiznat, že mně se to líbí.
|
|
|
| jitovratek | 
|
(4.1.2009 1:59:51)
milé ženy, manželky, kamarádky, milenky, přítelkyně, kopretinky a podobně :o)
moc se mi váš článek líbí, konečně něco na oddech a né jen kritika a útoky...
když už rozebíráte ta kouzelná oslovení pro partnerské vztahy, ráda přidám něco ze svého...
jakožto jednou rozvedená a již dlouhou dobu žijící s novým partnerem, ráda používám několik výrazů týkajících se nás dvou....
samozřejmě, že když dojde na představování - oznamuji pouze - tohle je Vráťa, nemusím nikomu vysvětlovat náš vztah a podobně...
no a když o něm mluvím s kamarády nebo přáteli, prostě o něm mluvím jako o MOJÍ DRAHÉ POLOVIČCE, nebo PŘÍTULOVI nebo také MANŽEL ČEKATEL (jsme již nějakou dobu také zasnoubeni :o)) a nebo prostě jen o VRÁŤOVI a cože mezi námi opravdu je, do toho myslím nikomu nic není a ani nemám potřebu to nijak komentovat nebo obhajovat, důležité, že my dva víme své :o)
|
|
|
|
| Bouřka | 
|
(30.12.2008 8:59:58)
Já zasnoubená byla (první 3/4 tohoto roku). Myslím, že zásnuby můžou mít různou podobu. Přítel si kleknul (dobrovolně, věděl, že to nevyžaduju, ale on je větší romantik než já  ), zeptal se mě, jestli si ho vezmu (teda o svatbě jsme mluvili už nejmíň půl roku před tím), já řekla ano a bylo. Když jsme pak jeli k mým rodičům, tak koupil kytku pro maminku a požádal ji o moji ruku (otce mám nevlastního). Naši vypadali pobaveně a potěšeně, dali souhlas a vytáhli jsme vínko. Toť vše, žádný prstýnek, žádná hostina, žádný obesílání příbuzných, jen takový malý rituálek, ale bylo to hezký. A z přítele byl od té chvíle snoubenec, skoromanžel nebo nástavající.
|
|
|
|
| MartinaNov (dva rošťáci |
|
(30.12.2008 9:59:00)
jo, tak moje 86ti letá babička to vždycky rozštípne, že prý jeho kamarádka (brácha s tou kamarádkou už 3 roky žije )
No jo, kamarád - taky rád...
Taky jsem měla takového kamaráda, byli jsme zasnoubeni a měli jsme před svatbou , ale pro babi to byl pořád kamarád...
|
|
| Xantipa. | 
|
(30.12.2008 12:19:30)
Já teda nevím, kdyby mi dcera někoho představila s tím, že to je její "milý", asi bych se smíchy skácela. Ona prostě řekne - to je XY a neřeším, jak blízko ní vlastně je. A používáme slovo přítulník stylem - ne, že doma najdeme u Tebe nějakýho přítulníka.
Dost směšný je, když moje babička každé ženě, která je třeba jen o trochu mladší než ona, říká - mladá paní /babičce je skoro 90/.
Taky chodím pařit s holkama a klukama, když je jim i víc než mně - dceři to připadá trochu divný, holky a kluci končej v jejím věku. No, ona na to přijde
|
|
| Elzina | 
|
(5.4.2011 9:03:44)
Takže opravdu vhodné slovo v češtině chybí.
|
|
|
| Ajtakrajta | •
|
(1.1.2009 18:42:58)
Lizzie,
ono to asi fakt není jen věkem. Výstižně uvádíš lásku v uvozovkách. A o tom to asi taky je. Když člověk prožívá nějakou tu lásku bez uvozovek, tedy dlouhodobý vztah s jasnými společnými plány, v jedné domácnosti atd., tak mi to označení "přítel" fakt dostačující nepřijde. Možná ještě ve fázi "lásky", kdy spolu ti dva chodí do kina, na čaj či kam a pak se každý zase vrací do své postele v domě rodičů/na koleji... Ale u člověka, se kterým mám v úmyslu strávit život, se kterým mám společný byt, účet, dítě, psa, atd., tak tomu bych fakt PŘÍTEL říct nemohla. A nejsem o moc starší než Ty.
Já jsem to měla tak, že můj muž byl dlouho můj přítel... ve smyslu můj nejlepší přítel, kamarád, důvěrník, bez sexuálního podtextu, nechodili jsme spolu. Tehdy to byl PŘÍTEL. Pak jsme si spolu "konečně" začali, tedy sexuálně, a tak dva týdny na to jsme se k sobě stěhovali prostě s tím, že toto je natrvalo (čili s takovými těmi věcmi jako společná kasa, společná práce na domácnosti, společné probouzení jeden vedle druhého každý den, dokonce s nahlas vysloveným stanoviskem "ano, ty jsi člověk, se kterým plánuju mít i děti"). Označení přítel/přítelkyně jsme pro toho druhého fakt v téhle fázi už nepoužili. Říkali jsme můj muž - moje žena a hotovo.
Jak říkáš, přítel pro označení "lásky" by mi taky přišlo OK, ale pro označení LÁSKY už teda fakt ne.
|
|
|
. Nějakou dívku by to mohlo ranit, kdyby zjístila, že o ní její přítel takto mluví 
, ale jinak se s ní nijak nepočítá - je tedy i možné mít klidně víc přítulkyní naraz. 
Dobrá volovina, ne? 
Pod pojmem "můj muž" můžu označit jakéhokoli muže, kterého považuji "za svého" (stejně jako pod pojmem "můj přítel", "můj spolužák", "můj kolega"...), mezitím co pod pojmem "můj manžel" mohu označit pouze toho muže, se kterým jsme byli sezdáni (ptž takto je to legislativně dáno, že bez sňatku není manžela). 
Ach, já naivka. Ale nelíbí se mi to, stejně jako když jiná kámoška říká o manželovi můj mladej. Obávám se, aby mu nezačala říkat můj starej, až přijde čas, kdy mu zešedne vous a vystoupí pleš a břicho...
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)