Kateřina M. | •
|
(12.10.2009 12:23:06) Moc hezké! Obdivuji vás, jak jste stránky vypracovali! jen mi nejde nic vepsat do kolonky přihlašovací jméno - poradíte, co dělám špatně? Díky
|
Hana,1 dcera | •
|
(12.10.2009 15:48:41) Pripojuji se, taky jsem se snazila zaregistrovat, ale do kolonky Prihlasovaci jmeno nejde nic vepsat.
|
Zuza, 3 holky | •
|
(12.10.2009 17:56:20) Také jsme se hned dnes s dcerou přihlásily. Jako přihlašovací jméno slouží mailová adresa... Stránky se mi líbí, bohužel u písniček také zvuk nemáme. Ráčkování by tam fakt být nemuselo. Dvouletá dcera byla stránkami nadšená a nemohla jsem ji od počítače odtrhnout, jen u krávy říkala BOJÍM
|
Tragika |
|
(12.10.2009 19:40:06) Nesdílím vaše nadšení. Dvouleté dítě nemá u počítače co dělat. Děti si myslím vystačí s obrázkovými knihami. Ano, nehýkají, nehýbají se a nekdákají, ale to je jen dobře. Dítě má svou fantazii, kreativitu,zkrátka svůj svět. Neberte svým dětem jejich dětství. Počítače, mobily a televizní obrazovka fakt nejsou to pravé ořechové. Děti leda naučí, že se mohou bavit, aniž by vyvinuli jakoukoliv aktivitu. Výsledkem v pozdějším věku je nudící se a zevlující dítě, které je bez počítače a televize v pytli. Jinak aby nedošlo k mýlce, nejsem žádný odpůrce Večerníčka a jednou za čas krátké pohádky. Tříletého syna bych před počítač neposadila.
|
Zuza | •
|
(12.10.2009 21:02:20) Aby nedošlo k mýlce, má dcera dnes seděla (mně na klíně)u počítače poprvé. Možná proto to nadšení... Knížky máme moc rády a sedíme u nich pořád (také krásně recitujeme a zpíváme), ale o tom článek přece nebyl. Zakazovat dětem v dnešní době počítač mi přijde jako kdysi pálení knih, aby u nich lidé nezaháleli...
|
Eva (4/04 a 4/07) | •
|
(12.10.2009 21:26:32) Hezké,ale bohužel se mi nedaří se zaregistrovat. Kde dělám chybu ? Poradí mi někdo? Děkuji Eva
|
|
|
fisperanda |
|
(12.10.2009 22:16:51) Tragiko ale je jiná doba, nemůžeš dat dítěti na hraní dřevěný špalíček, aby si rozvíjelo fantazii. Nedělala bych z počítačů strašáky za každou cenu, to je takový hon na čarodějnice. Pokud dítě bude sedět u počítače přiměřenou dobu a něco se bude učit, tak proč ne.
|
Tragika |
|
(13.10.2009 9:10:33) Opravdu nemám v úmyslu dělat z počítačů strašáky. Jen jsem vyjádřila svůj názor, že malé dítě před počítač nepatří.
|
Jitka_74 |
|
(15.10.2009 9:45:09) [Pozn.: Níže uvedené se vztahuje cca k 3-letým dětem.]
Milá Tragiko. Coby tvůrce zmiňovaného webu s Vámi - možná překvapině - docela souhlasím. Za předpokladu, že se dokážete vyhnout počítači v domácnosti tak, aby dítě nemělo pocit, že je mu odpíráno něco, s čím ostatní běžně pracují. Zastáváme s manželem názor přebraný z jedné chyté knížky jedné moc chytré paní: není nutné dítěti něco zakazovat, spíš je nutné naučit ho, jak to "dělat správně". Když došlo na pilu věřte, že mi bylo úzko, ale fungovalo to i s pilou.. Pokud u Vás nenastane třecí plocha - např. tatínek nemusí pracovat a dítko není zvědavé, co že to ten táta dělá - pak určitě není nutné zasednout k počítači Televize.. Pokud rodič dítě k televizi neodloží, pokud sedí s dítětem, vysvětluje, diskutuje a probírá s ním děj, pokud sleduje nakolik vnímá a pokud doba sledování u mrňousů nepřesáhne 15 minut, pak ovšem možná beru i televizi. Divné, že? Víte, v podstatě si myslím, že každá činnost, kterou bude dítě aktivně vykonávat pod rozumným vedením, tzn. nejlépe s rodičem, který vede, vysvětluje, doplňuje uvedené informace, ptá se na názor dítěte, zjišťuje jak a co vnímá, to vše pomáhá dítěti vytvářet si - chtěla jsem napsat správný, ale raději napíšu: požadovaný názor na svět. Takový, který mu zprostředkuje rodič.
Takže berte to takhle: počítače jsou běžnou součástí našeho života. Pokud je člověk používá účelně - a někdo to tu psal: k práci, k zjišťování potřebných informací, k učení, pak bych je určitě nezavrhovala. Mohou fungovat i jako motivační nástroj. Jen je dozajista potřebné určit pravidla, za jakých se může používat, jak dlouho a k čemu. Pokud chceš pracovat, nemám problém dítě, měj uklizené hračky, splněné povinnosti (nakrmeného psa, uklizené nádobí.. ), pak si můžeš před večeří na 10 minut sednout a chvíli se učit se mnou a s počítačem. Uplyne čas, končíme. Časem se počítačům děti nevyhnou. A ani není potřeba. Věřím, že při "postaveném základu" - jasných pravidlech - nebude třeba řešit počítač u teenagera. Jistě, že bude Jen ty problémy možná budou odlišné. A hlavně: počítač nebude lákadlo, žádná odpíraná neznámá.. Jen nástroj, se kterým člověk pracuje, případně rozvíjí užitečné dovednosti..
Knížky musí zůstat na prvním místě. Vždy a za všech okolností. Ale i knížky by mělo dítě prohlížet S RODIČEM Tenhle web je JEN DOPLŇKOVÁ aktivita.
Věřím, že s rozumným přístupem je zbytečné z některých věcí - v tomto případě z počítačů - dělat bubáky. Velké nebezpečí ovšem spočívá v odkládání dětí k televizi či počítači, ve ztrátě zájmu o to, čím se zabývají, ve snaze urvat si pro sebe chvilku volna (byt na veci jako uklid, vareni..).
Znám to důvěrně. Mívám chvilky, kdy mám všeho plné zuby a další donesená knížka (oblíbená, přečtená 1.000x) ve mně vyvolává hysterii Pak ráda změním prostředí a na chvíli jdeme testovat např. počítání k počítači. Mimochodem: náš 2,5 letý sice nesnášel, když jsme ho nutili počítat jablka na stole, ale jakmile jsme testovali počítání na webu, spolupracoval, chechtal se a pýchou praskal ve švech, když mu počítač tleskal a kráva pro něj za odměnu tancovala.. no a teď počítá už i ta jablka.. (a to ne že by jsme mu nebyli ochotní tleskat a tancovat my dva..)
To stačí, už toho bylo dost. Mějte se pěkně, přeju zdravé, chytré a šťastné děti. Dělejte s nimi cokoliv, když budete vnímat to, co dělají a budete to dělat s láskou, věřím, že to nemůže být na škodu. Jitka
|
|
|
Lavina | •
|
(13.10.2009 10:22:50) Nejsem sice žádný zarytý odpůrce techniky, i když synka zatím také k počítači nevedu... nicméně poznámka Fisperandy, že nemůžeš dát dítěti na hraní dřevěný špalíček mě vysloveně rozesmála Přes všechny dokonalé moderní hračky, kterými příbuzenstvo zásobuje mého syna, se obyčejné dřevěné destičky (zbytky z výroby obložení) staly velmi oblíbeným zdrojem zábavy a možná bys Fisperando koukala, co všechno se s nimi dá vymyslet a dělat!!!
|
|
Lavina | •
|
(13.10.2009 10:22:53) Nejsem sice žádný zarytý odpůrce techniky, i když synka zatím také k počítači nevedu... nicméně poznámka Fisperandy, že nemůžeš dát dítěti na hraní dřevěný špalíček mě vysloveně rozesmála Přes všechny dokonalé moderní hračky, kterými příbuzenstvo zásobuje mého syna, se obyčejné dřevěné destičky (zbytky z výroby obložení) staly velmi oblíbeným zdrojem zábavy a možná bys Fisperando koukala, co všechno se s nimi dá vymyslet a dělat!!!
|
|
Lavina | •
|
(13.10.2009 10:23:46) Nejsem sice žádný zarytý odpůrce techniky, i když synka zatím také k počítači nevedu... nicméně poznámka Fisperandy, že nemůžeš dát dítěti na hraní dřevěný špalíček mě vysloveně rozesmála Přes všechny dokonalé moderní hračky, kterými příbuzenstvo zásobuje mého syna, se obyčejné dřevěné destičky (zbytky z výroby obložení) staly velmi oblíbeným zdrojem zábavy a možná bys Fisperando koukala, co všechno se s nimi dá vymyslet a dělat!!!
|
|
Lavina | •
|
(13.10.2009 10:23:46) Nejsem sice žádný zarytý odpůrce techniky, i když synka zatím také k počítači nevedu... nicméně poznámka Fisperandy, že nemůžeš dát dítěti na hraní dřevěný špalíček mě vysloveně rozesmála Přes všechny dokonalé moderní hračky, kterými příbuzenstvo zásobuje mého syna, se obyčejné dřevěné destičky (zbytky z výroby obložení) staly velmi oblíbeným zdrojem zábavy a možná bys Fisperando koukala, co všechno se s nimi dá vymyslet a dělat!!!
|
|
Myšutka* |
|
(13.10.2009 18:02:09) Hmm, tak obě moje děti si se špalíky hrají a hrály. Na PC nehrají a nehrály. Dceři je už skoro devět let a PC hru hrála asi dvakrát v životě u kamarádky. Učí se na PC angličtinu, procvičuje matematiku a češtinu a vzhledem k tomu, že hry na PC nehrajeme ani my dospěláci, tak ho považuje za "výrobní nástroj".
Ale občas jdeme k PC a hledáme třeba fotky zvířat, které neumím popsat, nebo nějaké informace, které děti zajímají a já jim nedokážu odpovědět. Zpravidla k tomu ještě hledáme v encyklopediích a co najdeme, to dáváme dohromady.
|
Jitka_74 |
|
(15.10.2009 10:34:07) Opět: souhlasím Nevyloučit moderní techniku ze života dítěte, jen ji používat účelně. Myslím, že už je celkem standard, že si 2-leté dítě samo pouští CD, mají vztah k technice kolem nás přirozený. V mnohém už teď předčí své prarodiče (krom zkušeností) Ačkoliv.. čím víc nad tím přemýšlím, tím víc pochybuji. Vy i Tragika máte starší děti, takže tohle bude možná poznámka pro Vás: Měla jsem to štěstí a pokrokového tatínka, co prvni počítač přivezl kolem roku 1984, mně bylo asi 8. Tehdy me spis NUTIL sedet pred pocitacem (brasku ne, ten byl a vzdycky zustal pristupnejsi novym vecem..). Delali jsme vsechno mozne, velmi primitivni na dnesni pomery, programovali, hrali primitivni hry (hada co se honi za ocaskem, princeznu co rozdava pusinky..). Nejvetsi uspech mel program na mluveni, anglicky. Snazili jsem se ho naucit cesky. Bylo to skvele a ted mi dochazi, ze jsem mnohem snadneji pochopili i anglickou vyslovnost, kdyz jsme se snazili donutit vyslovit ho anglictinu cesky. Nanynka sla do zeli. Divne, nektere blbosti cloveku opravdu ulpi v pameti. Jenze proc to pisu. Snazila jsem se vnutit do nazoru, ze pocitac neni dulezity a je potreba brat ho na vedomi, nevylucovat ho ze zivota ale neprehanet to s nim. Delat s nim uzitecne veci. Jenze zpetne zjistuju, ze i ty hlouposti, co jsme s nim delali, mely smysl a hodne nas naucily. A hlavne v nasem pristupu k pocitacum nikdy nebyl strach a obava, co muzeme pokazit, spis jen vedomi, ze nam v mnohem muze pomoct, ze je to zabava. Meli jsme oba ohromnou výhodu před vrstevníky, i před staršími generacemi, které v době, kdy pak nastoupil počítač masově, začínaly pracovat s počítačem se strachem a mnohdy si pak už nikdy nedokázaly osvojit ani základní pravidla pro používání počítače. (Nefunguje mi počítač - no, víš, občas ho musíš i zapnout.. to není fikce) Braska sice cast puberty "prostrilel", nicmene vyrostl z toho a ziskany postreh a rychlost mu zustali.. Patrili jsme k prvnim, co se seznamili s internetem, netmeeting, icq a jine komunikacni nastroje jsme pouzivali uz pred 15 lety. Oba jsme dosahli ve svem povolani pomerne velmi zajimave pozice a pocitac je nedilnou soucasti nasich zivotu. Nejsou z nas gambleri, ani socialne izolovani jedinci. Ale taky jsme mozna jenom meli stesti. :-D A kazdopadne skvele rodice. No nic. Takova mala uvaha a sonda do zivota.
|
MarkétaP + 4 dcerky |
|
(15.10.2009 12:02:20) Hitko, myslím, že jsou za tím hlavně ti rodiče :) Můj muž měl taky počítač někdy od poloviny 80. let (tchán je "kybernetik"), taky leccos "prohrál", ale taky se naučil špičkově programovat a analyticky myslet, a taky získat skvělou práci. A zároveň je velmi empatický, sociálně zdatný a prorodinný.
|
Jitka_74 |
|
(15.10.2009 16:21:41) gratuluju. Ackoliv .. muj muz si pocitac slozil az sam ze svych prvnich vydelku a taky je bajecnej Zajimalo by me, jak je to u Vas doma s pocitacem. Smi se s nim deti kamaradit? pěkný den
|
MarkétaP + 4 dcerky |
|
(15.10.2009 23:29:54) Mno, mám trochu černé svědomí, protože já se u něj válím furt a dětem ho zakazuju Jinak o něj má zájem jen nejstarší, pětiletá, a to hlavně o různé oblíkací hry a vybarvování, dovedla by u toho sedět dlouho a jednu dobu žebrala fakt pořád, tak jsme to omezili na cca půlhodinu denně max. (ale už tak dva měsíce u něj neseděla, stěhovali jsme se a je celé dny pryč, a když už jsme domam raději si kreslí). Kromě těch her ji bavilo i kreslení v Gimpu. Asi se to ještě promění, až nastoupí do školy. Tříletá ani roční zatím valný zájem nejeví.
|
Jitka_74 |
|
(16.10.2009 9:29:57) vida.. klika.. nám se mrňous vrhnul pod ruku jakmile kdokoliv zmizel k počítači.. a to byl původně jen v pracovně.. )) Přeju příjemné bydlení.
|
|
|
|
|
Myšutka* |
|
(16.10.2009 14:32:55) Jitko, my jsme doma měli počítač velmi brzy, v době, kdy mí spolužáci neměli ani tucha, jak takový počítač vypadá. Já jako miminko spávala v kočárku u sálového počítače... Můj táta byl totiž jedním z těch, kdo sem dovezli jeden z prvních počítačů v republice. Já sama jsem dělala střední školu se zaměřením na výpočetní techniku a v těch dávných dobách jsem ještě pracovala s děrnou páskou. Mého muže PC živí, mne taktéž. Takže o důležitosti zanalostí a schopností práce s PC v dnešní době nepochybuji.
Jenom jsem toho názoru, že dítě se má s PC naučit pracovat, nikoliv si z něj učinit zdroj zábavy. Není to tak dávno, kdy dcerka přišla ze školy s tím, že bude ve škole pozadu, protože děcka si denně hrají na PC hry a ona ne, takže v informatice určitě propadne... Syn má teprve čtyři roky, ví, že na PC se dají hrát hry, to už mu kámoši prozradily. Umí správně pohybovat myší, umí zacházet se svojí angličtinou atp. Omalovánky používá papírové, hry hraje se ségrou nebo se mnou.
Tím nezatracuji rodiče, co nechají děti hrát hry, jenom tím chci říct, že dítě se může naučit zacházet s počítačem a pracovat s ním i bez hraní her. Každý rok se setkávám se studenty, co jsou "machři přes počítače" a pak z nich postupně vyleze, že umí pustit hru a brouzdat na netu.
|
Jitka_74 |
|
(16.10.2009 21:10:25) Vida, podobná historie nemáme stejného tatínka? jen ty děrné štítky pamatuju jen z mámina šuplíku na hraní Mám ve výchově podobný přístup, proto Hravé učení Hlavně dělat užitečné věci, naučit se, že počítač je k učení, k práci.. jen jsem se pak zamyslela, že můj bráška dělal i ty blbosti a je to naprosto zdravý a funkční jedinec. Jenže já taky budu mrně omezovat a střílečky s mrtvolama doma prostě vidět nechci.. (jenže mám pocit, že mi to brzy nějak logicky vysvětlí..) Přiznám se, že z Vaší reakce jsem měla radost, protože bylo jasné, že počítač nevylučujete ze života, ale používáte ho účelně. No nic, pěkný víkend, snad přestane pršet. Jitka
|
|
|
|
|
|
Ecim |
|
(13.10.2009 10:39:07) Tragiko, musím se přiznat, že jsem se po přečtení Tvého příspěvku trochu chytila za nos. Obrázky na počítači syna naštěstí brzy omrzely. Televizi a počítač bereme čistě jako krajní možnost a na pohádky pokud možno koukáme jen chvilku a pak jejich zhlédnutí bereme jako inspiraci k mnohem kreativnějším hrám nebo vymýšlení vlastních pohádek a příběhů. Jinak se nejdřív snažím syna zabavit legem, knížkami a jinými hračkami a většinou to zabírá. Syn je na tom s fantazií velmi dobře. Sama mám mnohem raději knihy než techniku, na televizi se koukám jen velmi málo (ale život bez televize si nedovedu představit) a hry na počítači nehraju vůbec.
|
|
|
|
|
Jitka_74 |
|
(12.10.2009 22:14:09) Dobry den, omlouvam se za tu nejasnou registraci a prihlasovani.. Prihlasovaci jmeno je Vas email uvedeny v registraci, heslo si volite sami. Pracujeme na srozumitelnejsim reseni.. Diky vsem za prizen. Jitka
|
|
Petra | •
|
(13.10.2009 10:00:55) pekne, ale chcete prilis mnoho udaju pri registraci, hlavne datumy narozeni, v souvislosti se jmenem a adresou, to se da dobre prodat reklamnim agenturam. Na co to chcete. Kvuli tomu tam budeme chodit jen na tu omezenou dobu
|
alžbjeta |
|
(13.10.2009 21:26:57) tohle me trosku zarazilo taky. chybí mi informace, jak budete s uvedenými daty nakládat. jinak jsou stranky pekne.
|
Jitka_74 |
|
(15.10.2009 9:58:18) Dobrý den, děkuji za připomínku, přidávám komentář: původně jsme omylem nechali povinné i údaje k dětem (datum svátku a narozenin), ale už je to opravené údaje jsou nepovinné. Jsme ve zkušebním provozu, ještě lůadíme chyby a každá připomínka nám pomůže.
Jinak: Chápu neochotu všech maminek zadávat údaje dětí do nějaké databáze, své klidně, ale o těch svých, ať si rozhoduje potomstvo samo Nicméně ráda bych ozřejmila záměr s údaji dětí. Rádi bychom: 1. interně zjistili, jak staré děti na web chodí - abychom mohli obsah webu upravovat jeho uživatelům na míru 2. a především: rozesílali dárky k svátkům a narozeninám: šablony na malování na sklo, omalovánky, gratulace.. prostě chtěli jsme dítěti posílat osobní zprávy samozřejmě, pokud by se podařilo najít sponzora, co by dal dětem dárky zdarma (puzzle, samolepky, hračky, hry.. cokoliv), pak bychom je rádi dětem posílali i poštou.
Výše uvedené - to, jak budeme s údaji nakládat - je uvedeno v podmínkách registrace na info stránkách Hravé učení.
Přeji všem pěkný den, Jitka
|
|
|
|
|