| Přihlásit se | Nová registrace

tisk-hlavicka

Jak se z milenců stanou dobří manželé a rodiče

Jak se z milenců stanou dobří manželé a rodiče

Názory k článku Taky jste TO dostaly?

Jako strom Podle času

Celkem 152 názorů.

Taky nemám v poslední době důvěru

(13.7.2007 9:11:24)
I když mé problémy nejsou gynekologické, tak jsem ztratila důvěru k většině očních lékařů v Ostravě. Ve chvíli kdy mi byl zjištěn zánět očních nervů oboustranně, tak v té chvíli má ošetřující očařka udělala tolik bot, že to svět neviděl.Protože ten den měla operáční den,tak mě poslala ke kolegyni a ta mi měla vysvětlit jaké kroky mám podniknout a co to pro mě znamená. Jenomže dr. Krejčí se tak zmohla na vypsání žádanky na neurologii a co pak dál už neřešila a ještě mě z akutním problémem!!!!!!!! objednala na neurologii za 7!! týdnů. I když jsem říkala jestli to není poněkud divné, ale na to jsem odpověď nedostala. tak jsem musela jednat sama. V nutila jsem se na neurologii v nemocnici, hned na druhý den. Jernomže neurologický nález tam nebyl a CT bylo neg. tak mě neuroložka objednala na další vyšetření, která měla být MR za měsíc a EMG v podstatě za dva.
Z nálezem z neurologie jsem se měla vrátit na oční, jenomže k dr. se objednává a jediná komunikace , kterou jsem s ní mohla mít byla mailem. Kdy mi odpověděla, že všechno je super , jenomže ona má teďněkolik týdnů dovolenou a můžu! obrátit na dr. Bendu, jenomže mi zapomněla dát jakýkoliv kontakt. Tak jsem se nakonec s dr. bendou tel. domluvila. Jenomže návštěva u něho nepřinesla nic a ještě spíše více jsem byla zmatená, porotože on na tom očním nervu nic moc neviděl a tak mi ekl, že mám přijít na vyšetření a perimetr až budu mít po všech vyšetřeních na neurologii .Což v té době bylo asi 8-9 týdnů. Jestli bych přestala vidět asi by to jejho problém, nebyl.
tak jsem absolutně zmatená šla další den ke své původní očařce,která zaujala asi jediná normální postoj k mým problémům.Prostě i když nález na očním nervu není nijakdramatický, tak asi jako jediná odhadla, že se bude jednat o neuroinfekci( borelioza, chlamydie) A jako první se mě zeptala estli jsem neměla kliště( měla jsem jich loni asi 20 a letos asi 3). A taky jako jediná mi řekla, že při zhorčšení nebo jiných problémech mám hned přijít.

Babsi+2

Lékařské rychlovky

(13.7.2007 14:52:45)
Taky mám jednu takovou "rychlovku".
Šla jsem na "cukr". Vyšetření se má dělat v těhotenství (tuším) do 28. týdne. Nevěděla jsem, že se něco takového dělá, bylo to úplně nové, jinak bych se připoměla.
28.týden jsem byla objednána
29. týden vyšetření provedeno
30. týden mě odvezli do porodnice, dr. mi do žádosti napsala výsledky cukru a požadovala další testy. Dělají se v nemocnici a když už jsem tam, tak mi je mohli udělat naráz, že?
NEMOHLI!
Na každé vizitě jsem se ptala, proč? - dělá to jiné oddělení, museli by mě převést; proč nemám dia-dietu? - nemáte to v papírech; vysvětlovala jsem jim, jak by pro mě bylo složité zajistit péči o starší děti, pokud bych musela do nemocnice znovu - nepomohlo

32. týden pustili mě, objednala jsem se na internu
34.týden jdu na internu, znovu mě objednají na cukr-testy
35. týden testy provedeny
36. týden - znova interna; rodím tak o týden až dva dřív, takže dr. jen mávla rukou a nechala mě doma. Správně bych už měla jet ležet do nemocnice.

lékařka

•

Pohled z té druhé strany.

(14.7.2007 21:03:12)
Ahoj.
Jako lékařka pracuji necelé čtyři roky. Za tu dobu jsem stihla přijít o téměř všechny svoje ideály. Byla jsem přesvědčena, že se budu věnovat pacientům, budu je pozorně poslouchat a vše jim vysvětlovat. Na medicíně nás to tak učili. Neustále to zdůrazňovali. Měli jsme i hodiny s nácviky komunikace s pacientem, ...
Ale! Ono v tomhle našem českém systému není kdy. Vedení nemocnic se stará čistě o ekonomickou stránku fungování a o právní krytí. Ne o to, aby bylo všechno z právního hlediska v pořádku, to velmi často není (např. i na oddělení JIP v mnohých nemocnicích slouží neatestovaní lékaři, což je protiprávní), ale o to, aby to bylo právně obhajitelné. Proto je jedním z nařízení nemocnice to, že u každého mého rozhovoru s pacientem musí být sestra, prostě proto, aby mohla svědčit v můj (nemocniční) prospěch.
Každý pacien při přijmu do naší nemocnice musí vyplnit 5 dotazníků. Já pak další 4 a sestry taky něco vypňují. Proč? Nařízení vedení nemocnice.
Já mám na starost 16 pacientů na lůžkovém oddělení interny a nové příjmy a propouštěcí zprávy. Pacienty vidím při vizitě, kterou spíše proběhnu, než projdu a potom sedím celý den u počítače a píšu a píšu a píšu. Musím. Tak to v českém zdravotnictví funguje.
Byla jsem na stažích v USA. Tam lékař chodí po pacientech a věnuje se jim. Dole ve sklepě nemocnice sedí zapisovatelky a přepisují to, co lékař během předešlých pár hodin namluvil do diktafonu.
Byla jsem na stáži v Německu. Tam je v nemocnicích víc lékařů, než pacientů. Také mají čas se jim věnovat.
Moje práce je spíše práce sekretářky, než lékařky, ale já to dokážu změnit jen tím, že za 2 roky po atestaci, odejdu do zahraničí.

Matyldaa
	Re: Pohled z té druhé strany. (15.7.2007 10:02:44) Na tvůj příspěvek nejsou žádné odezvy, skoro jako by lidi nechtěli vědět jak se věci opravdu mají. Jinak přeju zdar, v cizině je poptávka po doktorech velká, medicínu už dneska skoro nikdo nechce dělat, bohužel. Odpovědět

Iva

•

Re: Pohled z té druhé strany.

(15.7.2007 14:51:12)
Ahoj, no to je opravdu smutná realita...A ještě smutnější je, že ti, kteří to vidí a kterým to opravdu vadí, bohužel(a úplně to chápu) nejsou schopni s tím nic udělat. Nezbývá než se s tímto systémem smířit, nebo odcestovat. A tak zůstávají jen ti smíření...Ale myslím, že tady hraje taky roli lidský faktor, nejen nařízení nemocnice, ale ochota lidem alespoň částečně vyjít vstříc a dokázat se vcítit do potřeb a problémů pacienta.

Anna, dvě dospělé dcery

•

Re: Pohled z té druhé strany.

(16.7.2007 7:00:55)
Nejsem lékařka, i když jsem chtěla být, bohužel jsem měla nějak málo vytrvalosti, píle atd. Ale to sem nepatří. Chtěla jsem jen podotknout, jak mě udivuje suverenita až arogance pacintů (pacientek), které ví zcela přesně, jak by se měl k nim jejich lékař chovat, mnohdy dokonce i jak by je měl léčit! Uvědomme si, jaký tlak dnes na lékaře působí. A to ze všech stran. Počínaje pacienty, kteří vědí všechno nejlíp, přes zdravotní pojišťovny a jejich liknavé úhrady výkonů, což je pro soukromé praxe otázkou přežití, až po případné zaměstnavatele, představované třeba vedením nemocnic. To, že je u nás lékař více úředníkem je známá věc a hodně smutná. Taky jsem slyšela ( od staršího a vysoce odborně specializovaného lékaře), že si teď v nemocnici připadá jako dělník u soustruhu - má totiž práci stejně přísně znormovanou ( počet výkonů x úhrada od ZP= tržba nemocnice).Vedení nemocnice je úplně jedno, že vyšetřuje lidi, navíc nemocné, podrážděné atd., a ani nemá čas si s nimi o jejich problémech pohovořit.Naše zdravotnictví je opravdu velký problém,škoda, že lékaři utíkají do ciziny, ale skoro se jim nedivím.A k tomu všemu ještě "chytří" pacienti, postupující stylem: já chci, já chci, já chci......Buďme prosím i my pacienti k lékařům ohleduplní a mějme pro ně aspoň část porozumění, které mnozí tak razantně vyžadujeme od nich!

Lenka,14měs.dcera

•

Pohled z té druhé strany.-reakce na přís.od Anny

(16.7.2007 10:26:33)
Anno, ale tlak je přece na všechny profese! My všichni,kteří máme náročné zákazníky přece víme jak se musíme snažit, aby zákazník byl spokojený,aby byl ochoten mi dat vydělat peníze. To,že dnes ženy běžně před porodem chodí s manželi na prohlídku porodnice, kde se na vše vyptají a domluví si podmínky, tak to já osobně beru za velké vítězství, za narovnání obchodních vztahů. Lékař pro mě není někdo kdo mi "pomáhá", ale někdo, kdo chce za svou práci dostat zaplaceno, tak jako já v jiné profesi. Pokud mi v porodnici dají najevo,že jim nevyhovují moje požadavky, tak já těch 25 tis. za porod /tuto částku podle vyjádření porodní asistentky zaplatí pojišťovna za normální porod/ dám vydělat jiné porodnici. V okruhu 30 km jich mám dost. Píšete,že vedení nemocnice je úplně jedno, co chtějí pacienti, nemocní, podráždění atd., ale to jim jedno být nemůže, už kvůli těm penězům, které jsou u nich na prvním místě. Mé zdraví nebo život nenarozeného dítěte je přece hodnotnější než třeba špatně koupené boty. Je přirozené za to bojovat.
PS: Vždy si dobře rozmyslím,než si stěžuji na řadového zaměstnance v nemocnici,na úřadě, v obchodě. Vždy myslím na to jaké to bude mít pro toho člověka následky,tito lidé jsou mi blízcí jako kolegové. Já vím jaké to je mít nepříjemné zákazníky.

gabina

•

Re: Pohled z té druhé strany.-reakce na přís.od Anny

(16.7.2007 13:19:18)
Tvá reakce se mi moc líbila, doktoři nás berou taky jako zboží, protože z nás vidí JEN ty peníze, chovám se ke všem slušně, nevím proč bych se měla chovat slušněji k doktori než k úřednici na poště např. Doktoři zachraňují životy, ale je to jejich povolání zvolili si ho sami, na druhou stranu je fakt že blbý obvoďák, který předepisuje paraleny na teplotu-ale není zase obvoďák jako
obvoďák- tak bere větší peníze než chirurg, porodník atd. atd. Ael s tím mi nic nenaděláme pokud se nezmění naše vláda a nezačnou řešit důležité věci tak je to marné.

Re: Pohled z té druhé strany.-reakce na přís.od Anny

(16.7.2007 13:36:24)
Lenko, souhlasím.
Jen pro přesnost - nechala jsem si poslat výpis pojištěnce a za porod tam bylo sakumprásk včetně 4 denního pobytu jen 10000 Kč (před dvěma lety). Byl to porod bez léků, bez lékařských zásahů - ale stejně nevěřím, že by lékařské zásahy zvedly cenu porodu tolik?

Marta

•

Re: Pohled z té druhé strany.-reakce na přís.od Anny

(16.7.2007 14:22:24)
Ahoj. Zkuste jít třeba se psem na veterinu. Většinou vás vítají s úsměvem (i po pracovní době), snaží se, většinou nedělají tolik chyb.... A pak jděte k doktorovi. Řešení by bylo jednoduché, platit úkony hotově a potom si je nechat proplácet u pojišťovny (kdyby to samozřejmě šlo). Myslím že by se jinak museli "lékaři" snažit, když by jim 5. pacient utekl z ordinace kvůli arogantnímu chování.
Jó a gynekologové, to je kapitola sama pro sebe. Měla jsem suprového, bohužel zemřel, tak jsem se musela poohlédnout po jiném. Řeknu vám, když 1. vyšetření cca 5 minut + 45 minut přednáška o tom že mu mám platit dárcovský příspěvek 400 na rok (tzn. 1 prohlídku + si to samozřejmě naúčtuje pojišťovně) bylo mi opravdu nevolno od žaludku. Nevím jestli tuto praktiku má pouze p. Dr. Pecha z Českých Budějovic.....
Tak všem hodně zdaru.

ivaa

•

rodim doma ale.....

(16.7.2007 20:09:08)
mam pocit,že když porodim doma a následně přijdu s mimčem na ošetření někam do porodnice,tak si tu sumu od pojišt""ovny za porod vezmou taky.nejhorší je,že my nikdy nevíme co oni si kam napíšou.jsem přesvědčená že nás nestoudně okrádaj.ráda bych trvala na tom,každý úkon podepsat,vidět černé na bílém všechno,jak je to možný,že všechny jejich aplikace jakýchkoliv léků jsou mimo nás.já jim absolutně nevěřim!!!!!!!!!!!!

další hysterka se hlásí

(17.7.2007 16:27:27)
musím přiznat,že je mě špatně (zrychlený tep, žaludek v krku) už jen při čtení tohoto článku a podobnými pocity trpím u každého lékaře (např. i u dětské doktorky, když jdu s dětmi na pravidelnou prohlídku - na psychiatrii mne neposílejte, stejně tam nepudu), a to mne takto děsivé zážitky nepotkaly. Naštěstí pokud chodím k někomu déle tak tyto pocity ustupují a na gynekologa jsem měla vyloženě štěstí. Takže jsem všechny prohlídky v těhotenství podctivě odchodila docela v pohodě. K ostatním dr. chodím (pokud vůbec), je s vekým sebezapřením. Vyjimkou je zubařka - tu mám prímovou. (bát se zubaře je normální, bát se gyndy nenormální? -asi jsem cvok nadruhou :)
Takže autorku příspěvku obdivuju, že je odhodlaná takto s doktory a v podstatě taky sama se sebou bojovat.
Možná nezvolila správný postup, jak si vybrat gynekologa, doporučení pacientek by bylo jistě lepší.
Zaráží mě, jak moc lidí si ji dovolilo odsoudit, jen pro to, že není schopná něco zkousnout.
Takže Slm držím palce, ať svůj problém brzo vyřeší.
Malá poznámka na závěr: bohužel financování zdravotnictví v Čchách je špatně nastavené, takže se doktorům nevyplatí být na někoho milí, více (spokojených) pacientů pro ně neznamená větší výdělek, takže se vyplatí občas někoho odradit. Snad se někdy dočkáme reformy. Takový dokror v nemocnici to vůbec nemá lehké -viz. příspěvek mladdé doktorky v této diskuzi -papíry a papíry.

Radka-2 deti

•

No to je síla

(13.7.2007 9:12:33)
To se mi snad jen zdá!Tak to, ze se musí vyplnovat nejaké priblblé dotazníky, to normální je, ale ze se rozhodnete proste k lékari nejít, to normální není? Vzdyt k praktickému lékari na preventivní prohlídky taky málokdo jde a nechodí mu hned upomínky. Aspon já tedy nechodím, jen kdyz jsem nemocná. Jsem taky u pojistovny MV a zatím mám jen neutrální zkusenosti. Kolikrát bych chtela cerpat z výhod, ale pripadá mi to tak slozité, ze jsem se na to radsi vzdycky vykaslala. Jen skombinovat cerpání rodinného balícku je síla. Holt zdravotnictví je jeden velký byznys a pripadá mi, ze se na kvalitu málokdy hledí.

Kocík, syn 5 a dcera 16 měs.

Re: No to je síla

(13.7.2007 19:54:47)
Já jsem taky pojištěndem ZPMV a nepřipadá mi, že bych se žádostí o některou z variant rozšířené péče měla nějaký problém. Pokud máš přístup na internet - což asi máš - stačí vytisknout formulář, vyplnit o co vlastně chceš žádat a spolu s kopiemi kartiček pojištěnců a paragony jej pošleš na adresu, kterou ti jistě rádi sdělí na pobočce pod kterou patříš. Dokonce mne velice překvapilo, že když jsme čerpali jarní balíček (helma pro syna na kolo a vitaminy pro mne a manžela), tak penízky jsme měli na účtě už asi za dva týdny.

Bubu77

K dr. Dvořákovi jsem taky patřila.

(13.7.2007 9:48:13)
Dobrý den, nedá mi to. Článek jsem si přečetla a popravdě mám z něj rozpačité dojmy. Před pár lety jsem taky byla pacientkou dr. Dvořáka a musím říct, že byl vždycky moc příjemný a vždy mě ošetřoval bez sestry, jak jsem si přála v onom dotazníku.
Jelikož je dr. Dvořák díky své funkci hodně často mimo ČR, tak jsem v těhotenství přešla k dr. Jančovi- taky moc milému a vlídnému dr. a taktéž jsem byla ošetřována bez přítomnosti sestry. Dr. Dvořáková prý manželkou dr. Dvořáka není. Údajně se jedná jen o shodu jmen. Sama jsem s ní totiž jednou měla "incident", kdy mi odmítla v pokročilém těhotenství na zánět močového měchýře předepsat ATB a já pak skončila v noci na Obilňáku se zablokovaným močovým měchýřem a šílenými několikahodinovými bolestmi. Dr. na pohotovosti na Obilňáku mi řekl, že jsem měla být odeslána na vyšetření moči. Tam jsem ale odeslána nebyla.
Já mám s mými gynekology moc dobré zkušenosti (měla jsem zatím z důvodů stěhování 3). Než k nějakému jdu, poptám se v okolí kamrádek, koho mi kdo doporučí. Přiznám se, že v tomhle bych se nespolehla na doporučení nějakýho odborníka, protože ten o přístupu onoho doktora k pacientům mnohdy ví houby.
Držím Ti palece, ať máš brzy štěstí a narazíš na dr. s příjemným přístupem k pacientovi.

Re: K dr. Dvořákovi jsem taky patřila.

(13.7.2007 10:50:41)
Taky chodím do stejného zařízení k dr. Jančovi, problém jsem s ním zatím neměla, vyšetřuje mě vždycky bez sestry. Jediné, co mi vadilo a co jsem nechápala, že na poslední měsíc těhotenství mě předal k dr. Kutějové a ta mi připadla dost nepříjemná( naštěstí jsem to k ní stihla jen jednou, pak jsem předčasně porodila). U dr. Dvořákové jsem byla jen jednou, když měl dr. Janča dovolenou, chovala se příjemně, ale sestru měla v ordinaci pořád.
Myslím, že je potřeba vyhovujícího lékaře stále hledat a věřím, že se to jednou podaří. Ještě si myslím, že dopis na pojiš´tovnu nic nevyřeší, lepší by bylo si stěžovat přímo na Gyn.-por. společnosti nebo na České lékařské společnosti.

Katka, dítko půl roku

•

Re: Re: K dr. Dvořákovi jsem taky patřila.

(14.7.2007 14:24:33)
Jo, Dvořák, Unzeitig a paní doktorka Kutějová - nikdy více. Chodila jsem ke Kutějové, dokud jsem nic potřebovala, byla ok. Pak jsem otěhotněla, byla jsem v pohodě, ale kolem 10 týdne jsem nezvládala fyzicky a hlavně psychicky v práci, manžel měl náročnou operaci a mě bylo fyzicky dost zle. Když jsem se jí svěřila, u čehož jsem se rozbrečela - prostě někdy mě to dostane - tak se mě zeptala: a co po mě chcete, tak já se zeptala: asi neschopenku? Tak mi ji neochotně vystavila a když jsem po dvou týdnech byla na kontrole a chtěla neschopnost ukončit, protože jsem se cítila opravdu dobře (prostě jsem si odpočinula a tělo se urovnalo), dívala se na mě jako na divnou, že chci opět do práce. Do průkazky mi jako důvod neschopnosti uvedla psychické stesky. No budiž. Další problém nastal, když jsem byla v pátem měsíci a protože mám práci, kdy celý den sedím u PC, tvrdlo mi břicho a nebývalo mi dobře - nevydržela jsem celý den sedět, dělala jsem přestávky, tím pádem míň práce, tím pádem se to některým kolegům nezamlouvalo. Při další poradně jsem se paní doktorce svěřila, opět se divila, co po ní chci, když fyziologický nález mám ok. Tak mi vystavila neschopenku, ale protože trvalé bydliště jsem měla ještě mimo Brno, musela jsem se s ní dohodnout, kde budu hlášená. Protože ale manžel byl dva týdny mimo ČR, chtěla jsem na víkend k našim, tak jsem si myslela, že se nějak dohodneme. Ne, jde pouze jedno místo. Tak jsem požádala alespoň o vycházky. Milá paní dr. mi řekla, že při příští revizi = za 14 dnů. Tak jsem se zeptala, jak si mám jít třeba nakoupit. Otázala se, jestli jako nikoho nemám. Mám, manžela v zahraničí a rodiče 50 km od Brna. Tak jak to mám udělat. Tak mi řekla, že si mám nakoupit dnes. Na 14 dní! v 5. měsíci!! Nakonec mi tedy milostivě vycházky napsala. Tímto ale u mě skončila. Přehlásila jsem se během dvou dnů k jiné doktorce. Protože jsem byla v prac. neschopnosti, tato nová lékařka po mě chtěla tu část neschopenky, kterou měla původní dr. Tak jsem na Orlí sjela, sestra mi ji dala, odevzdala jsem ji nové dr. a měla jsem za vyřízené. Pak mi ale od dr. Kutějové volali, že to nejde, že pokud se odhlašuji od jedné dr., musím PN zrušit a pak nastoupit u nové znovu! že se musím i s tou neschopenkou vrátit, že mi ji dala sestra, která nevěděla, že to nesmí. A když jsem tam byla, proč jsem se nedomluvila osobně s dr. Kutějovou! Tak jsem volala nové dr., tak mi řekla, že to je blbost, ať se tí nezalamuju. Tak ok. Za 5 dní tel. od dr. Unzeitiga (proč od něj, nikdy mě neošetřoval), že mi chce pouze oznámit, že pokud nechodím do zaměstnání, tak mám v práci absenci, protože z pracovněprávního hlediska je má PN neplatná. Já nervy na dranc, mimi kopalo, manžel v cizině, co teď. Tak jsem volala na sociál, tam ji to vylíčila - naštěstí narazila na pracovnice, které byly naprosto ochotné a vstřícné, čímž jim děkuji a částečně i omlouvám za předsudky, které jsem vůči všem úředníkům na sociálu měla - a paní mi řekla, že jednak ta moje PN tam ještě vůbec nebyla a že to, že by mi neměla PN platit, je blbost = záměrná dezinformace (proč ale?!) a že pokud jsem se přehlásila, nová dr. mě přijala, není problém. Volala jsem i nové dr., jestli mi ta neschopenka platí, ta tvrdila že ano a říkala mi, že jí dr. Unzeitig volala a že ji upozorňoval, že jsem problémová pacientka a nedodržuji léčebný řád! Na základě čeho dospěl k tomuto obvinění, nevím. Dle mého názoru dr. Kutějové vadilo, že jsem si řekla o vycházky, předpokládala, že prostě nechci chodit do práce a válet si šunky doma a tudíž že to tedy ne. A když jsem měla tu drzost a odhlásila se od ní, tak si mě podala. Přišla na mě kontrola ze sociálu a pan kontrolor, velmi milý, se skoro divil, že jsem doma - asi jim tam o mě něco hezkého poreferovali. Pak někdy v sedmém měsíci manžel opět jel pryč na 14 dní a protože jsem před tím byla dvakrát v Bohunicích kvůli tvrdnutí břicha, naštěstí si mě tam nenechali, ale měla jsem absolutní klid na lůžku, požádala jsem novou dr. o změnu pobytu při PN na tyto dva týdny. Nebyl problém, ale musela jsem osobně! (s rizikem předčasného porodu nařízen klid na lůžku!!) na sociál na Veveří, tam jsem musela žádost předat revizní lékařce, která - sic mě nikdy nevyštřovala, nic o mě nemohla vědět - se na mě podívala od stolu, podívala se na papír - řekla, aha vy jste ta problémová maminka - a milostivě svolila, abych měla na 14 dní pobyt jinde. Tak jsem odešla, neřekla ani půl slova, ale pocit naprosté hořkosti, bezmoci a nenávisti ve mě zůstal. Malý se narodil v pořádku, je to úžasně pohodové mimi, ale po té, co jsem si prožila tyto pocity, se až divím. Paní ze sociálu mi už v tom pátém měsíc říkala, že můžu na dr. Unzeiiga podat stížnost, pže mi lhal, co se týká platnosti PN. Neudělala jsem to, kdybych ale nebyla těhotná, do konfrontace bych šla. Teď pouze kudy chodím, tudy trousím a všem říkám - na Orlí nikdy více. Nezpochybňuji jejich odborné kvalifikace, ale lidský přístup NULA!!!

Dááša
	Re: Re: Re: K dr. Dvořákovi jsem taky patřila. (15.7.2007 22:28:05) Tak to je opravdu síla. Totálně praštěný. Odpovědět

Eva zatim bez deti

•

Re: Re: Re: Re: K dr. Dvořákovi jsem taky patřila.

(19.7.2007 20:01:33)
Jen vsuvka: Moje kamarádka přešla ke Dvořákovi (jakožto ke kapacitě), když po vysazení HA nemenstruovala dlouhou dobu a její doktorka si s tím nevěděla rady. On jí poradil, ať HA bere dál a nebude mít problém...:-) Taky jí nakukal, že když ji nebude brát, bude mít rakovinu a podobné bludy. Takže já bych se vykašlala na to, kdo je "vyhlášený" a kdo ne. Já mám skvělou doktorku Šárku Kutálkovou. Je pečlivá, profík a zárove%n moc příjemná a vstřícná ženská. A to má ordinaci pořád narvanou, takže by taky mohla být protivná jako různí jiní...

Stěhování v těhotenství

(16.7.2007 8:29:16)
Já teda s dr zatím problémy nemám, ale je fakt, že když jsem v těhotenství na neschopence měnila lékaře kvůli stěhování, tak jsem pokaždé musela ukončit neschopenku u jednoho dr a u druhého jí znovu nastoupit. Už se mi to stalo dvakrát, tak to je asi opravdu běžná praxe. Také mi tvrdili, že by jinak byla neschopenka neplatná (???)
Vždycky jsem si představila, jak bych to asi osobně vyřizovala, kdybych vážně musela být na lůžku, přijde mi to jako úplně neskutečně hloupá byrokracie.. Hlavně jak sladit ty návštěvy u dr - jeden den to ukončit na původním místě, rychle se přestěhovat a hned druhý den nastoupit u jiné dr, pár set km dál, fakt mě to stálo dost nervů.

gabina
•	Re: Stěhování v těhotenství (16.7.2007 13:12:54) Ahoj ale neschopenky nemají na starost lékaři, to je práce OSSZ, doktoři plní jen své povinnosti. Odpovědět

Lara, syn 7měsíců

•

Nektere pacientky by si mely zamest pred vlastnim prahem

(16.7.2007 14:22:53)
Pokud se pacientky chovaji, tak, jak popisuje Katka, tj. ze prichazeji k lekari a vynucuji si neschopenky, ktere jsou z hlediska lekaru neopodstatnene (tvrdnuti bricha je pomerne bezny pruvodni jev tehotenstvi a vetsina zen s tim zvladne praci i rodinu) tak se nedivim, ze se k nim lekari nechovaji nadsene. Vubec nevim, na co si vlastne Katka stezuje, vse co chtela, ji nakonec lekarka poskytla - ale zjevne proti sve vuli. A ze si nemuze nakoupit, protoze nema vychazky? Jeste ze nechce aby ji nakup nosila ona lekarka, v ramci skvelych sluzeb pacientum. Doporucuji, takto narocnym pacientkam individualne placenou lekarskou peci.

Mirka, za 8 týdnů taky matka

•

Re: Nektere pacientky by si mely zamest pred vlastnim prahem

(20.7.2007 19:52:34)
Ahoj, tak si to tu tak občas pročítám a nedá mi to, musím reagovat na příspěvek Lary. Já se naopak dokážu vcítit do pocitů Katky. Jako prodavačka, jsem se vždy chovala slušně a profesionálně. Nikdy jsem si na nikoho neotvírala hubu, protože tvrdím, že za mou špatnou náladu druzí nemohou. A spoustě lidí to, že se na ně usměju a jsem vstřícná vylepší jejich den. Očekávám proto, stejnou profesionalitu od lékařů. Zákazník, kterému se nelíbí v obchodě jednání půjde příště jinam, tak jako pacient. Někteří lékaři se ještě nenaučili, že pacient je také zákazník a může jít jinam. Člověk není stroj bez pocitů a udělá moc, když s vámi doktoři mluví,hlavně, když je člověk vyklepaný,a neví co se bude dít, aniž by vás přehlíželi nebo vám dávali najevo, jak je otravujete. Zvláště u gynekologa, který se vám "štrachá" až někde ve vašem nitru (a tím myslím i duševním). Taky, když tam jdu, tak rudnu, srdce mám v krku a zvyšuje se mi tlak - asi nejsem takový suverén, jako jiní.
Myslím si, že je vše o lidskosti. A když čekám od druhých slušnost, nemyslím si, že druhé nějak extra otravuju a že si mám zamést před vlastním prahem. Lara asi (jako i ta dotyčná doktorka) nebyla nikdy sama, vždy měla pomoc a asi se nikdy ani nenervovala. Mě by zajímalo, jak si má člověk nakoupit na 14 dnů dopředu, když je těhotný, nesmí vycházet z bytu a nesmí nic těžkého tahat. A ještě, nedej Bože, se svou žádostí otravovat vlastní doktorku.

Eva (2 děti)

•

Re: Re: Re: K dr. Dvořákovi jsem taky patřila.

(16.7.2007 16:00:16)
Chodím k dr. Dvořákové a jsem s jejím přístupem nadmíru spokojená. Vždy když jsem něco potřebovala mě vyslechla a snažila se pomoci. U prvního těhotenství jsem byla od 18.týdne na neschopence, protože jsem pořád zvracela a hubla. Díky tomu jsem si zbytek těhotenství užila. Nějaké veliké problémy jsem neměla, tak nemůžu posoudit, ale chodí k ní hodně mých kamarádek a žádná není nespokojená. Lidský přístup na jedničku. Je fakt, že sestra je v ordinaci zhruba v 50 %, ale vždy něco dělá, tak nemá čas zaobírat se někým na lůžku.
K dr. Kutějové jsem chodila ještě před těhotenstvím a kvůli tomu neosobnímu přístupu jsem se přehlásila právě k dr. Dvořákové.
U dr. Janči jsem byla na vyšetření v 11. týdnu (screening projasnění v oblasti krku plodu) a ve 20. týdnu (srdeční vady) a jeho přístup mi přišel taky velmi příjemný. Tam sestra jestli si pamatuji dobře je ve vedlejší místnosti a pan doktor ji vždy zavolal až po vyšetření na úhradu zákroku nebo sepsání nálezu.
Takže já jsem s ordinací na Orlí spokojená a nemám důvod ji měnit. V této době by mělo dojít (nebo už možná došlo) ke stěhování ze starých prostor do zrekonstruované pasáže, tak jsem zvědavá jak tam budou sestry v rámci ordinací řešeny.
Přišlo mi úžasné, že na žádný ultrazvuk nemusím do jiné ordinace (kromě těch screeningů u dr. Janči), že v rámci ordinací je monitor na který hodně gynekologů odesílá těhotné pacientky k jiným doktorům.
Opravdu jsem spokojená a doporučuji i když mě tu asi ukamenujete.

Finis + 2011+2014

Re: Re: K dr. Dvořákovi jsem taky patřila.

(17.7.2007 11:29:32)
Ke dr. Dvořákové chodím, zdá se příjemná, i když je fakt, že tu sestru v té ordinaci opravdu má pořád - i když jsem do dotazníku vyplnila zhruba před dvěma lety, že ji v ordinaci nechci. Ze začátku tam opravdu nebyla, teď tam pravidelně je... no ale mně to tak nějak ani nevadí.

Ke dr. Kutějové jsem šla jednou, když měla dr. Dvořáková dovolenou, potřebovala jsem předepsat HA, a ta teda byla vysloveně nepříjemná:-((( K té už teda fakt nikdy nikdy.

Eva
•	No, nevím, (13.7.2007 9:48:13) ale myslím si, že by jsi měla absolvovat nějakou psychoterapii. Z celého příspěvku mám dojem, že máš nějakou hysterickou poruchu. Chudák, doktor. Odpovědět

katka+katka
•	Re: No, nevím, (13.7.2007 10:01:28) no já taky nevím, navštívit psychologa by sice stálo za úvahu, ale proč psát chudák doktor?souhlasím s tím, že chování doktora může ovlivnit psychiku pacienta a jeho vztak k němu na dost dlouho, ale chyba je pak na straně doktora - takže žádný chudák, ale viník Odpovědět

Grainne

Co s tím?

(13.7.2007 10:11:04)
Já naprosto chápu tvé problémy, jsem sice asi jiná povaha než ty, takže tím postrachem doktorů jsem spíš já. Jsem schopná slézt z porodního stolu a odejít rodit jinam. Takže jsem taky "hysterka". Je fakt, že si nakonec prosadím svou, ale přijde mi naprosto scestné, abych vyrážela na každou prohlídku málem jak voják do války. Naštěstí můj gynekolog má pochopení, takže mě opakovaně ujišťuje, že tedy nemusím, a že to nějak uděláme a trpělivě to dělá tak dlouho, až to nakonec, když vlastně nemusím, jde. Takže ty ženy, které nejsou hysterky můžou v klidu spát, ale co ty ostatní? Dá se s tím něco dělat? Komu psát, koho burcovat? Bohužel já jsem schopná prát se za sebe, nebo blízké, ale rozhodně nejsem schopná "zvednout prapor revoluce a jít do ulic".

Silva
•	Re: Re: No, nevím, (17.7.2007 8:40:02) Já mám z toho článku dojem, že autorka je typ člověka který si bude vždy stěžovat a nikde nebude spokojena, také bych řekla chudák doktor. Odpovědět

Katka
•	Re: No, nevím, (13.7.2007 10:04:05) No taky se mi zda, ze se zatezujes nesmyslnymi vecmi. Copak nemas jinak zadne problemy, nez se bat doktoru? To se ti v zivote nic horsiho nestalo? Asi by byla lecba u psychiatra na miste... Odpovědět

kaMyš
	Re: Re: No, nevím, (16.7.2007 13:41:08) Děvčata nebo dámy, autorka ale přiznává, že má problém - posttraumatickou poruchu. Tak zkuste prosím mírnit slovník a nenavážet se do ní jako do hysterky. Odpovědět

ivaa
•	Re: Re: Re: No, nevím, (16.7.2007 20:17:58) no jistě!máš úplnou pravdu! Odpovědět

Martina
•	Re: Re: Re: No, nevím, (17.7.2007 13:32:31) souhlasím. trocha empatie by neškodila :-) Odpovědět

Monika
•	Re: No, nevím,-hysterka (13.7.2007 11:48:11) Já si taky myslím, že autorka článku má problém. Na tvrdo bych řekla, že je hysterka. Můj gynekolog je super, ale asi by taky koukal na vyšetření v přítomnosti manžela. Pokud má problém s lékaři, tak potom už asi jenom soukromá péče (za prachy), kde snesou modré z nebe. Odpovědět

martin martin
	Re: Re:Manžel u vyšetření (15.7.2007 22:49:39) Co je divného na vyšetření v přítomnosti manžela? U porodu ho chcete a tady vám vadí? Když manželce po porodu gynekolog šil poranění, tak jsem se kolem nich procházel s mimčem v náručí, manželku hladil po vlasech, s panem doktorem lehce konverzoval a všichni byli uplně v pohodě... :-). Odpovědět

ivaa
•	jsou zlé (16.7.2007 20:20:12) přeně tak.já jsem vůbec nevěděla že to je možné,ale v tom případě si manžela na gyndu přizvu taky.co na tom je špatného? Odpovědět

Monika
•	Re: jsou zlé / ty taky (16.7.2007 21:05:25) To jseš ovšem případ, běžná gynekologická prohlídka a manžel bude koukat doktorovi přes rameno, jestli to jako dělá dobře ? Haloooooooooooooooooooo je tu měkdo normální, kdo nepřehání. Odpovědět

Lena

•

Co takhle si pozvat manžela i na zubní, ušní, krční, oční......bebíčko?

(17.7.2007 8:54:16)
Nechceš si ho takhle zvát i k zubaři, k ušnímu, krčnímu, očnímu atd? Trochu přehnaný, jen kvůli banální gynek. prohlídce, nemyslíš? Možná by si tě měl zvát na oplátku až půjde na urologii, ne? Určitě budeš nadšená,až budeš ráno přerušovat své zaměstnání, jen abys doprovodila manžela k doktoru. Jo, rovnou si pozvi i rodiče! Bebíčko!

Monika

•

Re: Re: Re:Manžel u vyšetření

(16.7.2007 21:02:37)
Nemluvím o porodu, tam byl se mnou manžel taky, ale u klasické prohlídky ? Promiň, ale to asi chodí s manželem i na odběr krve. Pokud by se jednalo o nějaký problém, jasně budu ráda, když bude manžel se mnou. Nevidím však důvod, proč by měl se mnou absolvovat prohlídku na křesle nebo ty taky chodíš ? Myslím, že autorka značně přehání. Já být tou doktorkou tak tam tu sestru chci mít taky.

Tes

Re: Re: Re:Manžel u vyšetření

(17.7.2007 10:47:01)
No se mnou manžel taky chodí na gynekologii, ale až ted co jsem těhotná. U mého doktora se špatně parkuje, takže ja vystoupim, on zatím zaparkuje a pak dojde do ordinace, kde na mě počká, taky nevím co je na tom divného :(, nikdy jsem si divně nepřipadala. Na vyšetření ho neberu, ale třeba na ultrazvuky se vysloveně dožaduje, že chce jít (ze strany doktora jsem se nikdy nesetkala s odmítavým postojem) a byl u mě i když mi dělali IUI, sama doktorka ho přizvala.
Fakt nevím co je divného na tom, potkávat muže v gynekologických čekárnách. :-(

Monika

•

Re: Re: Re: Re:Manžel u vyšetření

(17.7.2007 12:27:09)
Tady se ale nikdo nebaví o čekajících mužích v čekárnách. To jsi si špatně přečetla ten článeki, ona chce manžela u vyšetření, a to mi přijde fakt divný. Můj manžel se taky chodil dívat na ultrazvuky, ale na klasickou prohlídku odešel. Opravdu bych si připadala jako blázen nutit ho, aby mě doprovodil k lékaři do ordinace.

Tes

Re: Re: Re: Re: Re:Manžel u vyšetření

(17.7.2007 13:12:21)
Ale v článku se nikde nepíše nic o nucení...!!! Např. muj partner na ultrazvuk chtěl jít, stejně tak na IUI a stejně tak chce jít k porodu. On sám chce! Pokud bych měla problém s vyšetřením tak by šel i tam, na tom není nic špatného. Kde berete jistotu, že muž pisatelky článku nechce svoji ženu doprovodit na vyšetření, když ví jaké má zkušenosti s doktory????
PS: Jo a byl taky u "prvního rozhovoru" s mojí lékařkou v ordinaci.

Lena
•	ty si asi sedíš na vedení (18.7.2007 10:35:46) Tady se nevede diskuze o doprovodu manžela na ultrazvuk u těhotný (což je normální), ale o PŘÍTOMNOSTI MANŽELA U OBYČEJÝ GYNEK. PROHLÍDKY U NETĚHOTNÝ, CHÁPEŠ TO UŽ KONEČNĚ? Jak může mít někdo tak pomalý vedení, to nechápu! Odpovědět

Lenka,2 dospělí kluci
•	Re: ty si asi sedíš na vedení (18.7.2007 10:56:38) já zase nechápu, jak někdo může být tak jedovatý. Ale je to asi klasika, některé ženské se chovají, jako by dostaly do vínku všechnu moudrost světa.... Odpovědět

Lena
•	Re: Re: ty si asi sedíš na vedení (18.7.2007 11:09:44) Já nejsem jedovatá, akorát otevřeně nesouhlásím s některými názory , a od toho tady ta diskuze snad je, ne? Nebo snad máme mít všechny stejný názor na věc a vzájemně si pokrytecky pochlebovat? To by byla trochu nudná diskuze. Odpovědět

Monika

•

Re: Re: ty si asi sedíš na vedení

(18.7.2007 15:49:24)
Proč by měla být jedovatá ? Odpovídala osobě, která je fakt natvrdlá. Já už jsem jí taky několikrát odpovídala v podobném duchu, porod, utz.-OK, ale běžná prohlídka my přijde divná. A ona zase stále to svoje co je na tom divného jít s manželkou na ultrazvuk. Tobě to jako přijde normální? Každá druhá se hlásí o svá práva, nadává na muže, ale když se jí někdo někde šťourá musí jí chlap hladit po tvářičce. Já toho mám taky dost za sebou a za manžela jsem byla ráda fakt asi jenom u toho porodu. A kdyby tam nebyl, protože dřív tohle nebylo, tak se z toho taky neposadím na zadek. Dřív to taky každá zvládla sama.

Grainne

Re: Re: Re: Re: Re:Manžel u vyšetření

(17.7.2007 13:12:45)
Já naprosto nevidím důvod, proč by žena neměla mít manžela při vyšetření, pokud on s tím souhlasí a je pro ni oporou v těžkých chvílích. Káždý má "těžkou chvíli" nastavenou jinak, nepřijde mi nic divného, že dva lidé mezi kterými je silné pouto, chtějí být prostě spolu v situaci, kterou z jakéhokoliv důvodu považují za obtížnou.

Monika
•	Re: Re: Re: Re: Re: Re:Manžel u vyšetření (17.7.2007 14:44:38) Tak se holky vzpamatujte, porod, ultrazvuk - jasně, ale klasická prohlídka, to jste trošku fňukny ne ? Odpovědět

Ludi

•

souhlasím

(17.7.2007 18:03:47)
Mě teda taky připadá přitažený za vlasy, aby se mnou na běžný prohlídky chodil i manža. A je jedno, jestli se mi dívají do dolní dírky, nebo do horní dírky. Doma mu pak povykládám, jak prohlídka dopadla.
A stejně je zajímavý, že někdo vychází s doktorama v pohodě (jen jednou jsem měnila zubařku, měla zastaralý metody a nehodlala nic měnit) a někdo má problém vždy, všude a s každým. On ten problém v doktorech vždycky asi nebude, milé dámy

Grainne
	Pravda (17.7.2007 19:57:20) No, v doktorech samozřejmě problém nebude, pokud budeme " poslušné ovečky" a přizpůsobíme se jejich zaběhaným zvyklostem. Doba ovšem přece jen pokročila a my chceme jen to, co mají v deklaracích pověšené a zarámované na chodbách, bohužel jen některých nemocnic. nic víc, ale taky nic míň, máme na to totiž právo. Odpovědět

Lena
•	máš absolutní pravdu (18.7.2007 10:22:45) Stoprocentně s tebou souhlasím, nesnáším rozmazlený princezničky, který nutí manžela, aby s nima chodil na obyč. gynek. prohlídky a který si myslí, že jsou středem světa. Odpovědět

Monika

•

Re: máš absolutní pravdu

(18.7.2007 15:58:08)
Já jako nechápu co se tady pořád řeší. Ta paní není normální, nemá ráda doktory. Jasně já si taky hned nepadla s každým do oka, ale buď se to vylepšilo nebo jsem šla jinam. Ale že bych tam tahala manžela, aby mě podpořil ? Ten by se mnou vyběh :-)))).
Spíš než doktora na gynekologii by si měla najít sympatického, milého, pravdomluvného , chápajícího doktora přes hlavu.

Lena

•

gynek. vyšetření je něco strašně bolestivého a obtížného?

(18.7.2007 10:45:30)
Každý čtvrtrok někdy i týden jsem v jednom období absolvovala několikero gynek. prohlídek (neboť jsem měla předrakovinný stav čípku, který se musel odstranit - 2x za sebou ambulantní operace při vědomí - injekce přímo do čípku),občas jsem měla i slzy v očích, ale že bych byla tak rozmazlená a potřebovala u toho mít manžela, když tohle není žádná radostná událost jako ultrazvuk nebo porod, tak to teda NE. Jestli mi chce někdo namluvit, že preventivní gynek. prohlídka je něco obtížného, nesnesitelného u čeho musí manžel ženu držet za ruku, ta jak ta ženská asi bude vyvádět u porodu! Ženský, BUĎTE TROCHU SOUDNÝ!

Petra
•	Spokojenost (13.7.2007 10:03:25) Já jsem byla s gynekology vždycky spokojená. Mám perfektního lékaře a i v porodnici se ke mně všichni chovali hezky. Jedinou "vadou na kráse" je u mého lékaře narvaná čekárna, takže čekání 3-4 hodiny není nic vyjímečného. Ale i tak tam chodím celkem ráda a nemám s tím problém. Upřímně, víc se bojím zubaře:) Odpovědět

SylvieN
	Re: Spokojenost (13.7.2007 14:42:27) Čekáš 3-4 hodiny v čekárně a jsi spokojená?????? Podle mě lékař, který si neváží času svých klientů a není schopen naplánovat návštěvy bez čekání, může být sebelepší odborník, ale lékař je špatný. Odpovědět

Sylvie
	Re: Re: Spokojenost (14.7.2007 21:30:37) Jj, taky si vybírám lékaře, kteří si umí práci zorganizovat a nezvou si všechny pacienty na stejnou hodinu. Čekat někde 3-4 hodiny... no, to by moje děti udělali lékaři z čekárny kůlničku na dříví --------- Odpovědět

fisperanda

Trochu přehnaný

(13.7.2007 10:20:12)
No nevím, to, že doktoři sou arogantní, v nemocnicích to funguje tak, že pacient je jakýsi numero a že se s náma zachází blbě, to je sice hrozná věc, ale člověk to tak nějak musí překousnout. Samozřejmě de o to, jaký mám problém a jaký vyžaduju přístup. Je jasný, že pokud chodím ke gynekoložce třikrát ročně a potřebuju konzultovat individuální věci, tak se pokusím vybrat si takovou, která bude vstřícná a prostě dobrá. Pokud ale mám praktickýho lékaře, ke kterýmu se stavím jednou za tři roky aby mi napsal neschopenku či Brufen, tak nepotřebuju aby byl dobrej nebo milej.
Stejně tak mě překvapilo, když sem ležela v porodnici na šestinedělí, na co všechno si byly maminky schopný stěžovat (kvalita jídla, práce uklízečky, soc. zázemí atd...). Do nemocnice jdu s vědomím, že se neubytovávám v Ritzu a podle toho se taky chovám. Pokud někomu nechutnají nemocniční polívky a omáčky, ó ká, tak ať si donese řízky... no to sem trochu odbočila. Jenom mi připadá, že lidi dělají zbytečně z komárů velbloudy tam kde to není potřeba.
Pokud má autorka článku problém či fóbii z doktorů, myslím si že je to extrém, se kterým by měla něco dělat. Protože už tady jeden článek na toto téma byl, příde mi pokračování stylem "dívejte, co se mi zase stalo" tak trochu zbytečný, protože nevím, co jinýho autorka čekala. Ještě víc nechápu manžela, který byl po návštěvě doktorky zralý na panáka. Připadá mi to opravdu nafouknutá bublina, co by autorka dělala, kdyby nedejbože opravdu měla závažný zdravotní problém?

johana
•	Re: Trochu přehnaný (13.7.2007 10:57:11) souhlasim s Tebou, toho clanku z drivejska jsem si take vsimla. Pokud po tomhle manzel potreboval panaka, nevim, proc ho autorka s sebou brala. Ani se nedivim doktorce, ze u vysetreni chtela sestru, asi bych ji vyzadovala taky... Odpovědět

Mateřídouška1

Re: Re: Trochu přehnaný

(13.7.2007 14:03:49)
Můj manžel by byl taky zralý na panáka, pokud by musel se mnou absolvovat gynekologické vyšetření. S přítomností manžela u porodu to ale vidím zase jinak, to mi přijde normální, takže tu nic nechci zlehčovat. Je pravda, že jsem se taky už několikrát setkala s takovým přístupem lékařů ke své osobě, že mi z toho dlouho bylo na nic, a vím, že když byl někde se mnou manžel, tak se mnou opravdu zacházeli jinak. Já autorku článku chápu a taky si myslím, že by nějakého psychoterapeuta mohla vyhledat, snad by jí to pomohlo.

Grainne

Co s tím?

(13.7.2007 11:05:05)
Fisperando, já ale opravdu nevidím důvod, proč by to člověk měl překousávat? Ptaáš se, co by autorka dělala pokud by vážně onemocněla. Já nemůžu mluvit za ni, ale já bych bohužel bídně zahynula, po pěti dnech v nemocnici jsem byly tak akorát zralá na skok z okna. Když přišla psycholožka, tak první, co mě napadlo, kde že to četla? v Cosmopolitanu, nebo ve skriptech? Prostě na mně naučené formulky neplatí. Takže jsem se sbalila a se všemi riziky odešla.

Re: Trochu přehnaný

(13.7.2007 12:23:31)
Fisperando, já si myslím, že problém je v něčem jiném: autorka možná reaguje přehnaně, je extrémně citlivá, neumí překousnout to, co např. já bych překousla v pohodě.
Ale já si myslím, že i takový člověk má právo na vstřícnost lékařů. Nebo ještě jinak: lékař (i když je to taky jen člověk), by měl umět jednat i s osobami, které se nějak vymykají běžnému průměru.
O sobě si myslím, že jsem hodně "splachovací", co se týká přístupu lékařů. Opravdu od nich v tomto směru neočekávám zázraky. Přesto mě ale občas překvapí, jak nevstřícně, neochotně se dokáží chovat, jak z nich člověk každou informaci musí dolovat, atd. Když to vadí mně, nenáročné a psychicky odolné osobě, jak se pak musí cítit člověk trochu labilní, trpící nějakými psychickými problémy, jako autorka?

fisperanda

Re: Re: Trochu přehnaný

(13.7.2007 12:32:26)
Já s tebou souhlasím, ale uniká mi smysl toho článku. V případě, že autorka napsala jeden článek, kde popisuje, jaký má problém, dobře, to sem pochopila. Už ale nechápu tenhle, takový pokračování, jako "předtím mě doktoři nechápali, a představte si, teď mě taky nechápou". Jak píšeš, i pacient značně otrlý je někdy vyvedený z míry, i když je bezproblémový a splachovací. Ale pokud autorka čeká nějakou extra péči s tím, že bude už tak dost neochotný doktory zatěžovat, tak se s prominutím nemůže divit, že se jí toho nedostane.
A jak už tady někdo psal, řešením by bylo v tomto případě asi zaplatit si soukromou péči.

Mardolinka

Re: Re: Re: Trochu přehnaný

(13.7.2007 14:03:49)
Fisperando, co já zažila u doktorů a v nemocnicích, to by tady bylo na román a možná by mi to ani nevěřili. Takže já říkám,že je důležité dělat i z komára velblouda, možná kdybych neměla tak žhavé zážitky, tak by mi možná autorka taky přišla že přehání,ale tak to není a doktoři se fakt chovají jak hovada. Ne všichni,jasně ale já jich takových zažila dost. Nyní když jsem v nemocnici nebo jdu k dr./a to jdu často vzhledem k zdr.probl/ tak mu do toho nejen "kecám" , ale na všechno se ptám, a kontroluju ho, a nedávno jsem na gynekologii v nemocnici dr.upozornila, ať laskavě vše zkontrolují jinak na ně podám žalobu a ono ejhle, úplně obrátili, chovali se velice dobře a nakonec po mém osmidenním ležení tam, se ukázalo, že se spletli!!!! Spletli se v diagnoze a nebýt mého hysterického výstupu byla bych bez vaječníku a vejcovodu a bůhví bez čeho ještě. Primář jen velmi těžko uznával,že sem měla pravdu. Navíc mi přijde fakt hrozné, že si musím o vyšetření a doporučení říkat ba přímo žadonit a vše i postupy mé léčby kontrolovat na internetu,bo naši lékaři se velmi rádi pletou a uvádí lidi v omyl.

fisperanda

Re: Re: Re: Re: Trochu přehnaný

(13.7.2007 17:54:44)
Bublino, asi si nerozumíme v pojmu "dělat z komára velblouda". To neznamená, že se nebudu zajímat o to, co se se mnou děje. Ale nebudu třeba řešit, že doktorka nemá nahřátý nástroje při vyšetření apod.
Stejně tak bych se zamyslela nad tím, jestli budu tahat manžela na gyndu, hlavně kvůli ostatním maminkám v čekárně, kterým to nemusí být příjemný.
Ovšem pisatelka je jiný případ, a už sem to tady psala, že ten článek nechápu, protože nemá smysl, nic tím pisatelka nevyřeší a lidí, kteří se s ní ztotožní protože mají stejný problém je asi málo (myslím tím to trauma). To je asi jako kdyby někdo napsal článek o tom, jak je arachnofobik, má na záchodě velkýho pavouka a neví co s tím. Tak místo aby zašel za sousedem, aby pavouka polapil, řešilo by se to sáhodlouze na netu. Tak asi takový má článek smysl.

zuzkasim
	Manžel na gyndě (13.7.2007 21:10:52) Nevím, jestli jsem divná, ale můj manžel se mnou už párkrát na gyndě (v čekárně) byl. Hlavně proto, že mě tam vezl a hlídal při mém vyšetření syna, ale nenapadlo by mě, že by to ostatním ženám v čekárně mělo být nepříjemné. Stejně tak jsem tam párkrát potkala i jiné muže a nijak mi nevadili. Odpovědět

Ráchel, 3 děti
•	Re: Manžel na gyndě (13.7.2007 21:30:07) já teda taky nechápu, proč by měl muž V ČEKÁRNĚ vadit? ježkovy voči! Takže chlap v čekárně vadí a osoba "navíc" (sestra) v ordinaci ne? to je teda logika... Odpovědět

Sylvie
	Re: Re: Manžel na gyndě (14.7.2007 21:27:56) :o) Taky nevidím důvod, proč by měl muž v čekárně ostatním ženám vadit V české společnosti přeci nebývá zvykem ženy izolovat od mužů, normálně jsou zvyklí se běžně na ulicích, v obchodech, v čekárnách, v divadle... potkávat. Do ordinace za cizími ženami muž přeci neleze. -------------------- Odpovědět

Dr. Rychlý
•	Re: Re: Manžel na gyndě (14.7.2007 22:27:18) sestra není osoba navíc. sestra by tam být měla z mnoha důvodů. Stěžovatelka by si měla zajít nejdřív k psychiatrovi Odpovědět

andy

•

Re: Re: Re: Manžel na gyndě

(26.7.2007 8:44:55)
Nesouhlasím, pokud v tomto zařízení dávají dotazníky,kde se ptají, zda souhlasíme se sestrou u vyšetření, a pak to nerespektují, na psychiatrii by měli zajít tedy potom oni. Nechápu zášť vůči autorce textu, vždyť chce jen aby byla vnímána jako člověk s určitou potřebou, strachem, což je logické a normální.

Matyldaa

Re: Manžel na gyndě

(15.7.2007 10:11:20)
Manžel se mnou u gynekologa také byl a nebyl problém. Taktéž jsem viděla partnery jiných pacientek a nikterak mne to nepobuřovala. Navíc jsme v čekárně maximálně tři, takže tam není nával. Pokud se někdy stane, že má lekař skluz, tak mi to na recepci řeknou, dá se s nima i domluvit, že si mezitím dojdu nakoupit a oni mi zavolají na mobil, že už mám přijít.

Denča+Fili02+TP4/08

Re: Trochu přehnaný

(13.7.2007 13:12:21)
Také si myslím, že autorka je až příliš přecitlivělá. Ale co mě zaráží je to, že si klidně lajzne nechodit tak dlouho na pravidelné prohlídky. Co když se něco přihodí a bude pozdě to řešit? Proč raději nemyslí na své dítě, je tady taky pro něj a pro něj by měla zůstat zdravá a starat se o své zdraví a ne sobecky myslet na to, jak jí prohlídky nedělají dobře, jak jí nevyhovuje doktor a bůh ví co ještě. Jasně, že gynekologické vyšetření není příjemné nikomu, ale snad něco zkousnu už kvůli dětem a tomu zdraví.

Lena
•	Re: Trochu přehnaný (18.7.2007 10:51:13) Přesně, co by ta husa asi dělala, kdyby jí zjistili rakovinu (které se dá předejít právě pravidelnou preventivní prohlídkou), taky by se zdráhala jít za doktorem? To by si pak mohla gratulovat, že dlouholetou nesmyslnou absenci u doktora nechala dojít až tak daleko, že na to doplatila životem. Měla by se vzpamatovat. Odpovědět

paja + dando

•

souhlas

(20.7.2007 14:47:54)
souhlasím s vámi. Navíc mě zaráží ještě jedna věc, kterou autorka napsala v tom prvním článku: "Péče o mé novorozeňátko byla v té době tím nejmenším z mých problémů. Velká životní změna? Náročné období? Ale jděte! Zvládala jsem to levou zadní. Zvládla bych i dvě takové děti, pokud bych nemusela současně řešit následky zranění své psychiky, které odčerpávaly 70-80% mé energie."
Tohle svědčí o tom, že SIm má opravdu vážný psychický problém, který by měla řešit. Mně totiž po porodu přišla péče o dítě jako opravdu náročné období a to jsem taky zažila "frustraci" v podobě dlouhého porodu s nekonečným vyšetřováním.
Každopádně držím SIm palce, aby tyto problémy zvládla...ale je to na psychiatra opravdu.

Lenka,14měs.dcera

•

doktora - jen na doporučení jeho pacientů

(13.7.2007 10:26:15)
Už bych nešla k lékaři pokud by mi ho nedoporučilo několik jeho pacientů, kteří měli nějaký vážný problém. Měla je gynekoložku a její sestru,se kterými nebyl žádný problém pokud jsem tam chodila jen na preventivní prohlídky, když jsem otěhotněla vše bylo jinak. Jednak jsem se tam nemohla vůbec dostat dokud jsem sestře po telefonu nesdělila,že jsem si už udělala několik těhotenských testů a fakt jsem těhotná, potom se mě ptala zda chci v těhotenství pokračovat.Bylo mi 32 let a bylo to první těhotenství. Na první prohlídce se mě doktorka ptala jestli jsem ráda,že jsem těhotná.Měla jsem jí poslat k psychiatrovi. Další termín prohlídky byl za měsíc.Měla jsem strašné stavy únavy, setra po telefonu mi sdělila,že mě dřív nevezmou než ve stanovený termín i ona byla v těhot.unavená. Pak jsem krvácela, zase po telefonu mi bylo sděleno, že jsem asi potratila ať jdu do porodnice, termín prohlídky mám tehdy a tehdy. Uhádli jste správně mé dítě se vysněné druhé prohlídky nedožilo.Potratila jsem. Milé dámy z OPAVY jestli máte se smrtí mého dítěte cokoliv společného, věřím,že jednoho dne zaplatíte. Věřím v Boží spravedlnost.
PS: U druhého těhotenství jsem si našla skvělého lékaře a jeho personál byl skutečně naprosto profesionální. Byla jsem překvapena jak je vše perfektně organizováno už od vstupu do čekárny. Záleží na každém zda je to pro něho jen profese nebo taky poslání.

Ráchel, 3 děti

•

Re: doktora - jen na doporučení jeho pacientů

(13.7.2007 10:38:15)
Milá Lenko,
je mi moc líto, že jsi přišla o miminko a že s tebou doktorka a sestra nejednaly dobře. Únava s potratem ale skutečně nesouvisela - ta v některých případech v těhotenství prostě nastoupí (a v některých zase ne). Já ji měla u třetího dítěte a to byl děs - spala jsem klidně celé odpoledne a nebyla jsems chopná se starat o ty dvě starší...
Přeju ti hodně radosti s holčičkou!

Markéta

•

Re: Re: doktora - jen na doporučení jeho pacientů

(13.7.2007 18:35:17)
ad unava. mela jsem ji vetsi nez je normalni az ve tretim trimestru souviselo to s tehotenskou cukrovkou, kterou mi nasledne nasli (kdo jste v prvnim nebo druhe nedeste se, tento typ cukrovky nastava az kolem 25 tt a po porodu mizi). stav se zhorsil natolik, ze byl nutny inzulin, unava pak trochu ustoupila, ale byl to stejne des.

Ráchel, 3 děti

•

Re: Re: Re: doktora - jen na doporučení jeho pacientů

(13.7.2007 19:39:38)
u mě únava nesouvisela "s níčím" - až na to těhotenství. Mám kamarádku, která měla takovouhle "spavou nemoc" u všech svých těhotenství. Sice sjem jí věřila, že je unavená, ale trochu jsem ji odsuzovala, že přes děn spí a mladší děti jsou tudíž bez dozoru. Inu... až do té doby, než to potkalo mě... Pak jsem se jí musela omluvit :-)

Lenka,14měs.dcera

•

Jak vypadá skutečná péče u gyn.

(13.7.2007 19:51:34)
Po té,co jsem měla dost smutnou zkušenost jak už jsem psala v příspěvku jsem si našla na doporučení kolegyň gynekologa v jiném městě. Tak tedy: dveře do čekárny jsou na bzučák, sestra tedy ví o každém kdo tam vstoupí. V čekárně jde televize,mám na mysli skutečný program ne reklamy na léky. V čekárně sedí max. 2 jiné pacientky, takže kdyby tam s některou seděl manžel tak by mi to asi nijak nevadilo. Sestra má dveře otevřené takže po příchodu mě hned pozdraví a domluvíme se na dalším postupu. Nesedím tedy před dveřmi s velkou cedulí NEKLEPAT!. O tom, že se chová příjemně a zeptá se mě jestli nechci na toaletu ani nemluvím. V kabinkách, kde se převlékám hraje rádio,což jsem dost uvítala, nemusím poslouchat intimní rozhovory pacientek s lékařem,což se u minulého lékaře stávalo. O tom,že kabinka je vybavena zrcadlem atd. taky nemluvě.Lékař na mě nekřičí,že už jsem na řadě, ale přijde za mnou do kabinky pozdraví mě a podá mi ruku. Při vyšetření a rozhovoru s lékařem není nikdy přítomna sestra.Když lékaři řeknu "chtěla bych se s Vámi poradit o takové blbosti" odpoví "prosím, poslouchám Vás". Má svůj ultrazvuk,což jsem v těhotenském kurzu pochopila,že není samozřejmost. Když sestře zavolám, že mám nějaký problém a potřebuju objednat /ne akutní/,tak se mi omlouvá,že až zítra,že dnes jde pan doktor operovat. A to prosím neplatím ani korunu navíc. Takže,když se chce tak to jde.

Micuška
	Re: to není možné! nevěřím! a kam chodíš?? (17.7.2007 4:17:26) Prosím tě a k jakému doktorovi chodíš? Odpovědět

johana, 28. tt
•	zkusenost (13.7.2007 10:28:10) Z clanku mam podivny pocit. Ja osobne s doktory nastesti problemy nemam a vicemene jsem se vzdy setkala se vstricnosti. Doufam, ze tomu po porodu nebude jinak. Co se tyce autorky, zda se mi ponekud nemistne porovnavat traumaticke zazitky znasilneni a navstevu gynekologicke ordinace. Odpovědět

Aja, Luci 6 měsíců
•	Re: zkusenost (13.7.2007 10:34:24) Já bych řekla, že je to přehnané. Chce to prostě si vybrat správného doktora. Měla by to být služba jako každá jiná. Když člověk nechce, tak tam přece chodit nemusí, dělá to pro svoje zdraví a zdraví svých dětí. Nakupovat taky chodit nemusím, když jsou na mě v obchodě hnusní, ale pak asi umřu hlady. Odpovědět

Ráchel, 3 děti

•

Re: zkusenost

(13.7.2007 10:42:17)
není to přehnané, pokud v souvislosti s návševou lékaře došlo k psychickému traumatu. A že se to stát může, tomu díky vlastním zkušenostem naprosto věřím. Mně se doktorům necitlivýcm chováním podařilo dostat do takového stavu, že kdybych tehdy cestou domů skočila pod vlak, nebylo by se čemu divit.
Autorka myslám chtěl říct, že když někdo prožije trauma ze znásilnění, každý, i ten, dko to neprožil, to chápe a rozumí tomu, ale když nám trauma způsobí lékaři (ano, ti malí "polobozi", kteří nám mají naopak pomáhat a léčit nás), ne každý, zvláště ne ti, kdo to nezažili, s tím má soucit. Tato diskuse je toho dokladem.

johana
•	Rachel, (13.7.2007 13:41:29) nemyslím si, že tu jde o soucit nebo nesoucit. Odpovědět

Ráchel, 3 děti
•	Re: Rachel, (13.7.2007 19:29:11) a o co tedy? nazvěme to tedy empatií... upřímně, já dost možná neumím soucítit (či být empatická) v jiných situacích... prostě každému to v něčem jde a v něčem nikoliv... Odpovědět

edit

•

Re: Re: zkusenost

(13.7.2007 15:46:31)
Souhlasím též. Dneska jsem zrovna absolvovala návštěvu dvou lékařů. Vyzvedávala jsem léky onkologicky nemocné matce. Velmi mne překvapilo arogantní chování lékaře - předem jsem byla objednána. A to sama nejsem nikterak nemocná ani psychicky labilní. V druhé ordinaci pro změnu u praktického lékaře jsem hovořila jen se sestrou. Stačilo mi to. Bylo by na místě, aby se kromě odbornosti pacientům dostávalo také slušného jednání.
Edit.

SnowWhite

Re: zkusenost

(13.7.2007 17:10:06)
Tak já mám zase zkušenost jinou. Už jsem jí tu popisovala, týkala se mojí tehdy šestlileté dcery. Po návratu z dovolené se jí udělala mokvavá vyrážka, popraskaly jí stydké pysky...prostě děs. Zkrátím to přijaly nás (tedy jí) na dětskou gynekologii v Motole, následovala šílená vyštření s šíleným přístupem paní Dr., která byla neurvalá až zlá. Moje dcera se šíleně bála, ječela, prala se s námi, museli jsme jí držet tři a to dvarktát denně po dobu 10 dnů. Manžel to psychicky nevydržel a řekl, že on jí tohle dělat nemůže (jako jí držet, když jí dělají to co jí na gynekologii dělali), byla jsem to já, kdo to dítě držel, když plakala a křičela " prosímtě maminko pomoz mi,maminko já umřu" Po absolvování celé léčby (která se nakonec ukázala jako zbytečná, neboť mohla nbýt celkově přeléčena antibiotiky, na což jsem se ptala x-krát a bylo mi řečeno, že jiný postup nelze)jsem měli jít na kontrolu, kde jsem byla ujištěna, že už není nutná prohlídka (absolvovala jí den předem). Pan doktor si pozval mediky, donutil nás k vyšetření a když dcera začala pobrekávat....začal být kamarádský "do které školy chodíš?" ale ona už jen brečela, tak si sám odpověděl "no asi do pomocný jak tak vidím". Do dneška se stydím, že jsem mu nedala pár facek a že mu i dnes říkám "pan doktor". Já bohužel autorku zcela chápu, trauma to může být pekelné.
Prosím dámy, jež by mi chtěly sdělit, že je moje šestiletá dcera hysterka, ať to, prosím, polknoua nechají si to pro sebe.
Děkuji

SnowWhite
	Re: Re: zkusenost (13.7.2007 17:11:16) Vypadám jak cvok, jak se příspěvky seřadily za sebe, ale já si mezitím v diskusi přečetla další příspěvky, tak to prosím omluvte :-) Odpovědět

Jeni

•

Re:zkusenost-detska gyn.Motol

(14.7.2007 1:22:05)
Na detskou gyndu v Motole s jednou pani doktorkou mam take "moc hezke vzpominky". Vsechny holcicky bylo vzdy slyset az ven... a pani Mudr. take. Bylo to neco priserneho. Arogance, ponizovani, jako kus masa... Pamatuju si jak Mudr. rikala: jeee trochu krvaci, asi hymen, no co... Nervi, tohle vubec neboli, to nemuzes ani citit, co rves, bud zticha ... Deset prohlidek a trauma na cely zivot...

SnowWhite, nebyla ta Mudr takova starsi a jeji prijmeni zacina na Z ???

katka+katka
•	Re: Re:zkusenost-detska gyn.Motol (14.7.2007 9:30:16) Paní doktorka Z. je zřejmě takhle milá na každé dítě, taky mám zkušenost, ta by neměla pracovat ve zdravotnictví (možná tak na patologii) Odpovědět

SnowWhite

Re: Re: Re:zkusenost-detska gyn.Motol

(14.7.2007 22:42:49)
Bohužel si nepamatuji jméno, nemám ani pocit, že bych ho znala, když dceru ošetřovala, neboť situace byla tak pekelná, že mě to nějak nezajímalo. Nicméně je to patrně standard lékařů na dětské gynekologii v Motole. Ten doktor byl už starší a taky se choval jak hovado, lékařka mohla být tak 50? ale jen hrubě odhaduji.
Doufám, že pro nás již nikdy více a ty ostatní můžu jen varovat, pokud se do podobné situace dostanou ať pečlivě zváží kam jít.

Martina, 3 děti

•

Re: zkusenost

(13.7.2007 23:17:45)
Před šesti lety mi po pokusu o znásilnění a následné bodnutí do břicha byla prováděna revize, takže jsem si pobyla několik dní na "chirdě". Musím říct, že tam na mě byli všichni hodní a citlivě se stavěli k mému problému. První šok nastal, když pro mě přišla sestra, že za mnou přišel psychiatr(povinná konzultace po těchto událostech) a hlásila to na celý pokoj (nikdo doposud netušil, proč tam vlastně ležím) a podruhé mi nebylo nejlíp, kdyz mi při vizitě pan doktor řekl, že mě propustí, že to už je stejně jen práce pro psychiatra... Asi by se k tomu stavěl jinak,kdyby se to stalo např. jeho dceři.

Martina, 3 děti

•

Re: zkusenost

(13.7.2007 23:18:21)
Před šesti lety mi po pokusu o znásilnění a následné bodnutí do břicha byla prováděna revize, takže jsem si pobyla několik dní na "chirdě". Musím říct, že tam na mě byli všichni hodní a citlivě se stavěli k mému problému. První šok nastal, když pro mě přišla sestra, že za mnou přišel psychiatr(povinná konzultace po těchto událostech) a hlásila to na celý pokoj (nikdo doposud netušil, proč tam vlastně ležím) a podruhé mi nebylo nejlíp, kdyz mi při vizitě pan doktor řekl, že mě propustí, že to už je stejně jen práce pro psychiatra... Asi by se k tomu stavěl jinak,kdyby se to stalo např. jeho dceři.

Lena

•

souhlasím

(16.7.2007 14:31:38)
Také mám ten samý pocit,autorka se mi zdá poněkud labilní a ne psychicky v pořádku. Dle mého názoru zveličuje situaci a odsuzuje všechny doktory - všichni jsou dle jejího názoru špatní. Zajímalo by mě, co tak strašného zažila, že na ní lezou mdloby v ordinaci a pocity na zvracení. Jesli jí nějaký ten gynekolog znásilnil, nebo jí snad zapomněli dát narkozu při gynek. zákroku. Já si prožila bolestivé vyšetření - doktor byl dost necitlivý, měla jsem chuť ho kopnout, ale že by na mě kvůli tomu lezly mdloby, to teda ne. Naštěstí to nebyl můj gynekolog, takže na prohlídky chodím normálně dál, neboť si uvědomuju, jak rychle a nenápadně může přijít rakovina čípku - absolutně bez příznaků a problémů.

Ráchel, 3 děti

•

Nenech se

(13.7.2007 10:32:06)
zotrávit tím, že někdo tvoje problémy nechápe, ani nálepkami "hysterka" a podobně. Skutečně se podle mě u tebe s největší pravděpodobností jedná o posttraumatický syndrom. Doporučuji ti podstoupit terapii, narozdíl od některých přispěvatelek do této diskuse ti to ale neradím s despektem. Jde o ale to, že samo psaní o problému na Rodině tvůj problém nevyřeší. Takže ti moc přeju, aby se ti podařilo najít dobrého psychologa a také dobrého gynekologa, ani jedno není samozřejmostí.

Magda

•

To chce klid ...

(13.7.2007 10:43:10)
Ten dopis týkající se vyšetření na rakovinu prsu není žádným vrtochem pracovníka ZPMV ČR. Jde prostě o prevenci a výzkum toho, jak často onemocní ženy rakovinou prsu, jestliže chodí/nechodí na pravidelné prohlídky. V současné době probíhá podobná akce týkající se rakoviny děložního čípku.
PS - také nerada chodím k lékaři (k některým). Zejména na pohotovost. Poslední sobotní noc jsem skoro celou protrpěla s bolavým zubem. Pak už jsem to nemohla vydržet a vypravila se na pohotovost. Po zazvonění se ozvala zvučný hlas pí MUDr:"Kdo to sem zas leze, teď jsem si lehla." Co dodat.

Tes

Taky mám s gynekology problém...

(13.7.2007 11:10:41)
V podstatě to začalo tím, když mě při první prohlídce v 19 lékařka připravila o panenství. Pak jsem u gynekologa nebyla několik let, ochranu jsem řešila jedině kondomem a vubec začátek pohlavního života odsunula díky tomuto tramatu hodně dozadu.
Přikláním se k tomu, doktory hledat pouze na základě doporučení kamarádek, známých! Jsem momentálně poprvé těhotná, takže na prohlídky chodím pravidelně, ale s doktorkou jsem spokojená. Strach ale z porodu mám, člověk nikdy neví s kým se může v porodnici potkat a stačí málo aby se moje trauma dostalo na povrch a ja se neuvolním a prostě neporodím (teda císařem snad ano :-). Snažím se to neřešit, ono to nijak jinak nejde..., náš zdravotnický systém je prostě nastaven tak, rodit mezi naznámými cizími lidmi. Vubec mi tohle nevyhovuje, ale na porod v zahraničí nemám peníze :-(

Eli

•

Re: Taky mám s gynekology problém...

(13.7.2007 17:33:55)
Vubec si nemyslete, ze porod nekde v zahranici je lepsi nez v Cechach. Vsude se potykaji se stejnymi problemy a i treba v takove Anglie je to o dost horsi nez v Cechach...
Cekani na schuzku s gynekologem se Vam protahne na dva mesice, nez to projde byrokratickym procesem a jsou to bordelari, ztrati vase doporuceni a stejne se poprve nesetkate s nekym, kdo by vam pomohl, ale jen s konzultantem, takze vlastne jen s administrativou...atd atd. Budte stastne, ze jste ve zdravotni peci v Cechach, jen na malo mistech na svete je to lepsi...

Matyldaa
	Re: Re: Taky mám s gynekology problém... (15.7.2007 10:14:35) eli, ale mizerná úroveň britského zdravotnictví je přece všeobecně známá, tím směrem by česko rozhodně nemělo jít. Odpovědět

eli
•	Re: Re: Re: Taky mám s gynekology problém... (16.7.2007 14:57:55) Pravdu dis ;-). Odpovědět

zdenka

•

Co zkusit dětskou gyndu?

(13.7.2007 12:04:38)
Mě poslala dětská doktorka v 15 (teď je to už dalších 15 let) na dětskou gyndu, ta doktorka už asi dětskou gynekologii nedělá, ale má trochu naučený přístup, zacházet s pacientkama opatrně, odvést pozornost od samotného vyšetřování ... Sestřičku sice v ordinaci má, ale ta je ještě pohodovější než doktorka, takže mi rozhodně nevadí. Jinak jsem se setkala jen s dalšíma dvěma doktory, jeden na genetických UZ v těhotenství, naprosto pohoda, milý, příjemný. Druhý v poradně v porodnici (jezdila jsem z krajského města s 3 porodnicemi 20 km do malé "vesnické" porodnice ;-)) a měla jsem tu kliku, že sloužil i při mém porodu, sám od sebe mi všechno vysvětloval, při vyšetření se choval decentně, vždycky přistupoval z boku, po porodu když vypisoval zprávu si se mnou povídal a pak mi ještě přišel pogratulovat.

Čarodějka...

...ještě, že všude nejsou doktoři stejní! :-)

(13.7.2007 12:54:53)
Čtu článek, protože jsem TO taky dostala.. i když jsem teda měla na myslli úúúplně něco jiného, než o čem je řeč tady! :-)

Ale dočetla jsem a i Vaše reakce a mám smíšené pocity.
Chápu, že někdo může mít trauma z lékaře a pak se dlouho bát.
Ale že by byli všichni gynekologové z okolí pisatelky jen takoví hrubiáni?

No nevím, mně je 35 let, na gynekologii chodím 20 let, včetně tří porodů a krom jedné kravky jsem se setkala jen se samými fajn lékaři, kteří byli vždy citliví a taktní...

A u nás je např normální, že na prohlídky chodí s ženami i jejich manželé :-)
(To jen reakce na jeden názor, že musela Dr. asi koukat, když tam pisatelka dovedla manžela)

Možná bych doporučila nejdřív psychologa pro pisatelku a pak hlavně zjistit od kamarádek, maminek z okolí atd... kterej MUDr. je super a pak si sjednat osobní schůzku přímo s ním po telefonu!
Držím palec, ať se z toho pisatelka brzo dostane!

eva

•

Milá pisatelko,

(13.7.2007 13:28:24)
ty budeš asi mít problém vždy a stále, silně mi připomínáš kolegyni v práci, která má konflikt s celým světem. Chápu lékaře, který chce mít sestru v ordinaci, ale na druhou stranu by měl respektovat přání pacienta, pokud ji tam nechce. Ale je nutno si to vysvětlit. Když ti nevyhovuje, jdi dál, ale myslím, že asi obejdeš celou republiku, a kdo ví, jestli najdeš někoho, kdo bude dle tvého gusta....Každopádně bys měla asi nejdříve najít psychologa a začít u sebe, jelikož máš prostě nějaký psychický blok a já myslím, že tady u těchto lékařů bys měla své putování po zdravotnických zařízeních začít.
Nezlob se, ale jen naivka může napsat Dr. Unzeitigovi s takovým nesmyslem, aby mu našel "dobrého lékaře".....to je jako kdybych psala ministrovi dopravy, proč u nás nejezdí včas MHD....
PS: jsem pacientkou Dr. Dvořáka i Dr. Janči a musím říci, že to jsou lékaři, kde se cítím opravdu dobře a "jednání zde probíhá na jakési úrovni". Nejednají se mnou jako "s debilem", sestry jsou také příjemné a na rozdíl od státních nemocnic mají k pacientům (nebo alespoň ke mně) uctivé chování. Také s lékařskou péčí jsem byla vždy spokojena.

linda

•

Re: Milá pisatelko,

(13.7.2007 18:52:28)
Ahoj!!
pisatelku tohoto příspěvku naprosto chápu!! Nevím, proč bych se měla s něčím vyrovnávat,nebo něco překousávat. Ráda bych byla plnně za své zdraví zodpovědná. Opravdu se "bavím", když vidím, jak velké množství lékařů nutí své pacientky do zákroků a vyšetření, které nemusí být tak úplně bezpečné. Jestliže se pak vyskytne problém, málokterý lékař chce převzít zodpovědnost, to o sobě najednou musím rozhodovat sama. Nejsem kus masa a nechci, aby se mnou zdravotníci tak zacházeli. Jsem ochotna přijmout riziko spojené s odmítáním určitých procedur atd. Znám i dobré lékaře a sestry a těch se to netýká. Taky jsem velice problémová "pacientka" a matka. Neklaním se autoritě jménem lékař, pouze si vybírám, co z jeho nabídky pro mě a moje děti může být dobré a co ne.

Zdraví a pevné nervy mě podobným přeje
linda

8.5Yettynkaa12
	SOUHLAS (14.7.2007 7:16:39) Toto je dle mne jeden z rozumných názorů této diskuse - ten Evin. Odpovědět

Anka

•

Re: Milá pisatelko,

(16.7.2007 20:29:56)
Nevím jak u Vás, ale u nás v krajském městě nejsou gynekologové v takovém množství na výběr jako housky v krámě a mám pocit, že pisatelka je problém sama v sobě. Jak už tady dost lidí psalo jedině platit nadstandart a věřit, že jsou opravdu dobře zaplacení odborníci.
Máte štěstí, že jste jinak celkem zdráva. Také jsou tady nestátní zařízení a placená, le při problémech je tu krajská neocnice se svým zázemím jak pro matky tak pro děti jakkoliv ohrožené a pak už není o čem dlouze přemýšlet. Přeji Vám aby Vaše problémy byly jenom takového charakteru asi máte problém jen v mezilidských vztazích. Někdo řešíme trochu větší starosti,tak nám Ty Vaše, přijdou dost malicherné.

Líza

V čem je zakopanej pes...

(13.7.2007 16:27:52)
Zajímalo by mě, proč se moje a tvoje zkušenosti tak liší. Tvůj minulý článek jsem četla, odnesla jsem si z něj povědomí o tom, že gynekologické vyšetření je pro tebe velmi nepříjemné a potřebuješ hodně vstřícný přístup, ale nechápu tvůj přístup k řešení.
Podívej se, pokud napíšeš předsedovi gynekologické společnosti nebo pokud budeš hledat mezi profesory a docenty, dostaneš, co ti tihle lidé můžou nabídnout. Vizitkou dobrého gynekologa v naší současnosti není to, jak se chová k pacientům, ale to, jak je dobrý po čistě odborné stránce. Ostatně, ta lékařka, o které mluvíš, mi jako žádný nelida nepřijde. A ano, jako lékařka má právo se chránit před křivými nařčeními z obtěžování při vyšetření a proto mít u sebe stále sestru, s tím nic nenaděláš, tak akorát můžeš jít jinam. Ovšem pokud jsem to pochopila, ty jsi jinam nešla a znovu jsi psala Unzeitigovi, což nechápu.
Co uděláš, když chceš najít dobrou školu pro dítě? Kromě oficiálních zdrojů budeš asi především hledat mezi rodiči dětí nebo se budeš vyptávat dětí, které tam chodí, na věci, které tě zajímají. Co uděláš, když budeš pro své dítě hledat pediatra? Budeš se ptát ostatních maminek... Když je pro tebe prioritou, jak se lékař chová k pacientkám, proč se proboha těch pacientek neptáš? Gynekologa bys přece měla shánět mezi známými a ptát se, kam ony chodí a s kým jsou spokojené a proč. Co může nějaký Unzeitig vědět o tom, kdo z gynekologů je schopen více nebo méně individuálního přístupu?
Trochu mi připadá, že opomíjíš - vědomě nebo nevědomky - možnosti, jak svou situaci řešit, a pak si se zadostiučiněním potvrzuješ, jak je to opravdu, ale opravdu hrozné, a jak ti nikdo, ale nikdo nevyjde vstříc.

SnowWhite

Trošku něco jiného, ale taky dost arogance :-)

(13.7.2007 16:51:05)
Když jsem porodila svou první dceru, nebyla jsem vdaná, nicméně ve společné domácnosti 10let žijící :-). Porod byl dost těžký, celkově mě to vyčerpalo. Druhý den dopoledne vlítla do pokoje jakási ježibaba a vyzvala mě ať s ní jdu na chodbu. Tam mě předtím než se představila několikrát vyzvala ať se posadím, že rozhovor (netušila jsem o čem) bude dlouhý. S díky jsem 3x odmítla neboť jsme nemohla druhý den po porodu ani pomyslet na polohu vsedě. Načež mi ta dobrá žena sdělila, že je sociální pracovnice a že to pochopí, pokud budu chtít dát své dítě k adopci. Že se za to nemám stydět a všechno jí klidně říct. Zírala jsem jak zjara, netušila jsem o čem mluví a hormony se bouřily. Když jsem jí sdělila, že jsme dítě chtěla a rozhodně ho nehodlám komukoliv dát, to že jsem ho nemusela mít, tak místo aby vycouvala, začala do mě hustit, že je to zcela normální a ať se nedivím, že to tu řeší x-krát týdně (rodila jsem u Apolináře, takže ne nějaká specializovaná klinika pro osoby jež se ve velkém zříkají svých dětí)...prostě byla neodbytná. Až po cca 1/4 hodině jsem jí vypoklonkovala s tím, že opravdu své dítě k adopci dát nechci. Na závěr mi sdělila, ať se nedivím a co bych chtěla když ani nejsem vdaná. (veškeré papíry o jménu dítěte apod. jsem v pořádku před porodem odevzdala a navíc prosila sestry, které dceři automaticky na zavinovačku napsaly moje jméno, ať to přepíšou, aby tatínek nebyl zklamán až přijde na návštěvu - navíc byl manžel u porodu, takže větší zájem už jsme podle mého dát najevo nemohli)
V pokoji jsem se pak totálně zhroutila a brečela jsem jak želva, protože moje psychika byla ještě ve stavu, kdy jsem byla rozněžnělá z toho jakého báječného tvorečka jsem to přivedla na svět a jak se náš život zase vyvine dál, dostane nový rozměr a smysl....no prostě citlivka ale myslím, že zcela právoplatně, protože témeř každá tyto stavy rozjitřených hormonů zažívá) Pak už se pracovnice nedostavila a já jsem na ní před svým odchodem z porodnice nenarazila k mému velkému smutku a jejímu štěstí.
S druhou dcerou jsem se nejvíc těšila jak tu babu sejmu a že jí to vrátím za všechny, které ponížila a rozbrečela jako mě. Bohužel mi nedošlo, že baba nepřijde neboť jsem se 5 měsíců před porodem provdala za stále stejného otce mých dětí.
Arogance ve zdravotním zařízení (byť tentokrát to byla státní moc)mě naprosto zaskočila. A to nejsem nijak ustrašená a být ve formě, tak má baba děsivé problémy :)
Nicméně vrátím se k problému zde probíranému - nevím, zda jste zkusili nějaké soukromé zařízení, kde už pochopili, že pacientka přináší peníze a je nutné se k ní uctivě chovat, protože jinak by je též mohla přinést někam jinam? Přeju hodně štestí....u mě se z toho nestalo trauma, ale kdykoliv si vzpomenu na tuto situaci znovu se rozčílím při představě co všechno jsem jí měla říct a kde všude tu babu rozmáznout :-)

hmr

•

Re: Trošku něco jiného, ale taky dost arogance :-)

(13.7.2007 17:44:44)
Nebyla ta dobrá duše od "zachránkyně dětí" JUDr.Vodičkové? Ta s tímhle vytipováváním dětí (bílých a hlavně bezproblémových)k adopci, dělá zřejmě velmi dobré kšefty... Prostředky pravděpodobně používá alespoň z části ve prospěch těch slušně řečeno "těžko umístitelných", ale to si myslím nemůže omlouvat její bezskrupolóznost.

Romana a Ondřej
•	Re: Re: Trošku něco jiného, ale taky dost arogance :-) (13.7.2007 20:54:46) Kolikrát ses osobně s paní dr. Vodičkovou setkala, že o ní takto píšeš? Kolik toho o činnosti FOD víš, že tady vynášíš takové soudy? Odpovědět

Ráchel, 3 děti

•

Re: Re: Re: Trošku něco jiného, ale taky dost arogance :-)

(13.7.2007 21:28:20)
no, já se s paní Vodičkovou setkala velmi zblízka a vůbec se nedivím, že vyvolává takové emoce... v mnoha ohledech to myslí dobře, ale jde klidně hlava nehlava. Zaměstnává často lidi, kteří v oboru nemají vůbec vzdělání, a pokud přijme ty, kteří příslušné vzdělání mají, často buď prchají nebo je vyštípá ona sama... :) NICMÉNĚ to, co tady bylo popsáno, mi na ni zas tak nesedí, jí jde skutečně hodně o to umisťovat do rodin "neumistitelné děti". Tu "Zubatou" bych kopla do zadku :) - a to jsem původním povoláním jedna z nich :)

SnowWhite

Re: Re: Trošku něco jiného, ale taky dost arogance :-)

(14.7.2007 22:36:19)
Já bohužel vůbec nevím odkud byla ta dobrá duše, mě se představila jako sociální pracovnice. A já v tu chvli vůbec neřešila kdo to je, prostě jsem jen zírala, co že se to vlastně děje. Nicméně paní Vodičkovou neznám a nemohu říci zda to byla aktivita FOD, ale dojem jsem získala, že je to běžná praxe - pokud se někdo proviní tím, že je sociálně nepřizpůsobilý = není vdaný v okamžiku porodu dítěte, tak že na něj skočí sociálka a pořádně ho proklepne.Spíše bych to viděla na aktivní ženu ve státních službách :-). Dodnes nechápu, čím jsem se provinila kromě toho neprovdání se, že byla tak drsná. A dodnes lituji, že jsem jí do toho zadku nekopla - ale tak chytrá jsem bohužel byla až dodatečně

K preventivním gynekologickým prohlídkám

(13.7.2007 23:05:05)
bych chtěla říct, že se v podstatě nikde neříká, k čemu vlastně slouží a komu jsou určeny. Jde o možnost časného odhalení rakoviny děložního čípku. Žádný jiný druh zhoubného onemocnění se při běžně prováděných gynekologických preventivních prohlídkách odhalit nedá. Ví se, že rakovinu děložního čípku způsobuje infekce některými typy lidských papilomavirů a to ještě jen tehdy, pokud je tam virus přítomen několik let. Bez viru není rakovina čípku. Virus lze získat pouze při sexu od nakaženého partnera, jiný způsob přenosu prakticky neexistuje (s výjimkou přenosu z matky na dítě při porodu, ale to je vzácné a pro ev. rozvoj rakoviny nevýznamné). Z uvedených skutečností lze snadno vyvodit, že pro některé ženy je riziko rakoviny čípku rovno nule a tudíž i preventivní gynekologické prohlídky zbytečné. Jsou to ty ženy, které nikdy neměly pohlavní styk a také ty, které jej měly jen s jedním partnerem, za předpokladu, že partner také nikdy žádnou jinou partnerku neměl. To už si musí každý ve svém vztahu přebrat sám, ale pokud je si žena jistá, že do jedné z těchto skupin patří, preventivní prohlídka u gynekologa pro ni nemá žádný význam.

Líza

Re: K preventivním gynekologickým prohlídkám

(14.7.2007 5:52:42)
Lado, tvoje logická eskapáda by byla výborná, pokud by její logika poněkud nekulhala, a to na obě nožičky. Už jen to, že rakovinu čípku způsobuje virus, a proto pro ženy, které ho v sobě nemohou mít, je vyšetření zbytečné... no představ si, že rakovinu čípku nezpůsobuje výhradně virus, ale může vznikat i bez jeho přítomnosti...
Zkus být méně rezolutní, víš toho málo, vyvozuješ z toho mála logicky nesprávné závěry a pak to tu ještě prezentuješ jako objevnou pravdu.

Kocík, syn 5 a dcera 16 měs.

Re: Re: K preventivním gynekologickým prohlídkám

(14.7.2007 13:59:36)
Já sice nevím, jakým přesným způsobem vznikne rakovina děložního čípku, ale preventivní gynekologická prohlídka mi připadá normální, jako když chodím pravidelně k zubaři. A to musím říci, že můj přístup k zubaři je asi takový, že minulý týden jsem byla ve pondělí u zubaře na preventivní prohlídce a ve středu mi dělali amniocentézu. Paní doktorce při amniocentéze jsem pouze sdělila, že to horší tento týden mám už za sebou - zubaře !!!!
Měla jsem babičku, kterou jsem, bohužel, nikdy nepoznala, právě proto, že nechodila na gynekologii vůbec a nakonec zemřela v necelých padesáti letech na rakovinu děložního čípku (nebo vlastně na rakovinu všeho, co člověk v břiše má, protože 20 letá absence gynekologické prohlídky byla prostě znát).

Re: Re: K preventivním gynekologickým prohlídkám

(14.7.2007 14:41:04)
Skutečně je tomu tak, dlouhodobá přítomnost viru spouští kaskádu dějů, které nakonec za určitých okolností vedou ke vzniku zhoubného bujení. Přítomnost viru se prokáže u 99,7% žen s rakovinou čípku. Zbývající 0,3% jsou spíše dány nedokonalostí diagnostických metod než tím, že by s tím virus neměl nic společného. Užitečnost preventivních gynekologických prohlídek je v naprosté většině případů jednoznačná, promiskuita je bohužel u nás značně rozšířená. Na druhou stranu je chyba, že ne každý gynekolog tuto prohlídku spojuje s vyšetřením na přítomnost těchto virů.

Lukáš
•	Re: Re: Re: K preventivním gynekologickým prohlídkám (14.7.2007 22:37:37) Lado, přečíst si článek na internetu nestačí k tomu, abys se zorientovala v problematice prevence karcinomu čípku a gynekologických preventivních prohlídek. Tvé jasné a jednoznačné závěry jsou jen důsledkem toho že nevíš dost. Je to trochu složitější. l. Odpovědět

Petr

•

Nemůžu se zbavit dojmu, že

(14.7.2007 15:17:52)
autorka článku je naprosto normální, citlivá ženská, která naprosto přirozeně chce po svých spolubližních aby ji respektovali, chovali se k ní jako lidi k člověku a neubližovali jí. Jestli se v našem zdravotnickém systému mnozí lékaři a sestry chovají k lidem jako k věcem na výrobní lince, ještě to neznamená, že by jsme to měli uznat za normu a ještě to hájit. SIm prostě jen nevlastní to mentální kladívko, kterým si asi spousta žen dokáže zamlátit svoje přirozené pocity někam do nevnímatelna. Na jednu stranu tím trpí, na druhou stranu možná žije psychicky zdravěji než kdyby svoje pocity potlačovala a ony by jí porom nadělaly paseku někdy jindy, a bez velké šance rozpoznat odkud se to vlastně vzalo.
Jít do psychoterapie určitě není špatné, pokud by člověk našel dobrého terapeuta. Mám ale dojem, že něktré diskutérky pod tímto článkem moc netuší, o čem ta terapie je :o) Člověku tak citlivému by by dobrá terapie mohla pomoct se líp bránit a nenechat si tak ubližovat, ale rozhodně by z něj neudělala dalšího tupého člena stáda, kterému už nic nevadí.
Necitlivým doktorům a sestrám by asi terapii nikdo nevnutil :o) vždyť oni jsou ty odborníkové, že jo... tady bych spíš doporučil stížnost na etické komisi lékařské komory nebo tak nějak. Proč kromě kategorie problémového pacienta nevytvořit i kategorii problémového lékaře.
Co takhle vyvěsit na webu katalog gynekologických pracovišť s rozdělením na ty přátelské a profesionální, a na ty nikoliv? Bylo by to sice subjektivní, ale to jsme zase u těch pocitů a potřeby empatie, že? Proč je proboha tohle u nás takový luxus? Vždyť to opravdu může v některých extremních případech rozhodovat o životě nebo smrti dítěte.

Ještě bych se pokusil o jedno doporučení, které tu zatím nezaznělo: věřící lékaři jsou myslím mnohem citlivější na požadavky ohledně intimity a respektování osobnosti. Moje žena chodí k věřící gynekoložce, a stejně tak i většina jejích kamarádek. Berou to jako samozřejmost, že vyhledají někoho kdo jim rozumí. Tím myslím i ty záležitosti ohledně bezohledného doporučování potratu ještě dřív, než stihne budoucí matka říct, že dítě chce :o(( Ne že by každý věřící lékař/ka musel/a být super citlivý/á, ale pravděpodobnost je tu myslím větší...
To bych myslím mohl směle doporučit i nevěřícím pacientkám gynekologie, pokud by měly nějakou věřící kámošku a sehnaly si od ní kontakt.

Leno

•

paní potřebuje asi psychiatra

(16.7.2007 14:20:30)
Všichni doktoři se nechovají tak, jak vy píšete.(Proč mám pocit, že jste její manžel?) Jsou mezi nimi i slušní a citlivý profesionálové. Chápu, že se autorce jednání doktora a sestry nelíbilo a má právo se zlobit,a jít k někomu jinému, proč jí ale manžel bránil? A proč se nechala od něho přemluvit? Měla se hned sebrat a odejít. Ale psát o tom takový román, o pocitech na zvracení a o mdlobách mi připadá opravdu přehnané. Mám z toho takový pocit, že autorka bude asi trochu víc labilní a dosti vztahovačná, a konzultace s psychiatrem by možná byla na místě. Mně osobně záleží na tom, aby doktor u mě nic nepodcenil, aby vyšetření od něho bylo bezbolestné a na profesionální úrovni, aby mi na mé dotazy ochotně odpověděl a víc nepotřebuji. Laskavé úsměvy a zacházení jako s princezničkou z cukru neočekávám. Moje zdraví je mi důležitější, než občasně utrousená nevhodná poznámka ze strany doktora, když se špatně vyspal. A proto na preventivní prohlídky chodím a nevynechala jsem ani jednou. Rakovina čípku, to je pěknej prevít - oproti tomu jsou tyto taškařice s doktorama úplná fraška!

Petr

•

Re: paní potřebuje asi psychiatra

(16.7.2007 18:16:17)
Posílat k psychiatrovi lidi, kterým nerozumíte vám možná přijde jako dobrý nápad, mně však ne. Nejsem manžel autorky článku, neznám ji osobně, jen pracuju ve sdružení, které se snaží pomáhat matkám.
Psychiatr může farmaky upravit vnímání pacienta. To ale nic nezmění na jeho osobnostním nastavení ani na nastavení lidí s kterými má dotyčný konflikt. Funguje to, jen pokud pacient užívá farmaka. Je to léčení příznaků, ne problému. Když budete mít extrémní horečku, a budete si pouze srážet teplotu ale nebudete se zajímat o to, co horečku vyvolalo, možná se uzdravíte, ale možná taky umřete. Snažím se tady vážně řešit vaši poznámku, kterou jste možná myslela jako běžnou frázi vyjadřující opovržení, ale třeba vás má řeč zaujme :o).
Profesionální odborná péče je u lékaře nebo zdravotní sestry samozřejmostí. Pokud ji nedokážou poskytnout, mohou fatálně poškodit pacienta.
Schopnost korektní a empatické komunikace s pacientem je u profesionála samozřejmostí. Pokud ji nedokážou poskytnout, mohou také fatálně poškodit pacienta. Bohužel, u nás a na východ od nás to spousta lékařů nechápe.

Ale, spousta našich lékařů tomu rozumí a je to pro ně běžné. Na západě tomu rozumí a je to pro ně běžné. Lidi nejsou věci. Chování ostatních se jich v různé míře dotýká. Nemocní lidé jsou zvlášť zranitelní - když čekají péči a dostane se jim jejího opaku.

Takže, musím vás vyděsit - takových úchyláků jako je autorka, lidí kteří si myslí že mají u lékaře právo i na něco jiného než na patáky a vyšetření je nás na světě spousta. Jo, a proč mám dojem, že jste lékařka?

DENISA

•

Re: Re: paní potřebuje asi psychiatra

(17.7.2007 1:40:04)
Nezlobte se na me, ale autorka ma opravdu precitlivele vnimani sveta. Napr. v clanku neprimo uvedla, ze obeti znasilneni jsou na tom lepe nez ona, ktera musi na gynekologicke vysetreni. Tak s takovouhle at jde k sipku, jak se asi nejaka opravdu postizena zena musi pri cteni tohoto citit. Existuji lide, kteri utrpeli ujmu na zdravi ci dokonce maji trvale nasledky diky nedokonalostem v nasem zdravotnictvi, tak to bych jejich stezovani pochopila, ale teto pani se nic nestalo. Brala bych od ni clanek s popisem jejich pocitu a obav, to by bylo relevantni (ja bych tu zase mohla napsat o me fobii z letani), ale neberu clanek ztiznosti a napadani. Mozna se diky sve fobii z doktoru chova hystericky a proto s ni bylo zachazeno tak, jak bylo. Me taky jednou doktor rozplakal a citila jsem se urazena, ale nastesti je vic pripadu, kdy lekari lidem pomuzou, a

Leno

•

Re: Re: paní potřebuje asi psychiatra

(17.7.2007 7:11:49)
Nejsem lékařka, nýbrž pacientka. Nechápu, proč mi podsouváte pojem farmaka, o kterých se ani jednou nezmiňuju. To, že si někdo stěžuje na postup doktora a není s ním spokojený, chápu, a je to v pořádku, ale to, že kvůli tomu dotyčná nechodí na preventivní prohlídky a nimrá se v tom zdůrazňuji s takovým zaujetím, a přirovnává problém ke znásilnění, mi příde nenormální. Já taky vyžaduju profesionální péči, ale abych se kvůli jednomu blbcovi doktorovi (se kterým jsem jednou taky měla zkušenost a následně si na něj stěžovala) psychicky hroutila, ba dokonce měla závratě v ordinaci nebo by na mě šly mdloby, jak autorka popisuje, je prostě zralé spíše na psychiatra. Takže jestli si dotyčná přeje rakovinu čípku, neobjevené HPV, či chlamydiovou infekci, o které nemusí mít ani ponětí, že jí má, tak jen tak dál, ať klidně sedí doma a píše další takové extrémní články zaujaté proti všem doktorům. Tím, že doktora nenavštíví si jen sobě hloupě ubližuje. Nakonec ho stejně bude muset vyhledat, ale to už taky může být pozdě, a pak bude psát o tom, jak jí doktroři zabíjí. Protože ta ženská je prostě labilní a hodně přecitlivělá.

Jíťa

•

Taky doporučuju se vyptávat známých

(14.7.2007 21:56:16)
Už to tu několikrát zaznělo, ale i já mám stejný názor. Je skutečně dobré se pozeptat v okolí, kam chodí k lékaři přátelé a známí. Alespoň já to tak praktikuju. Někdy člověk kápne na dobrého doktora hned, jindy jich musí postupně obejít vícero. Ono taky dost záleží, jestli k tomu doktorovi chodíte jen s běžnýma problémama, nebo máte nějaký závažnější problém.

Jinak gynekologa mám asi 6. v pořadí, není nikterak extra super, spíš takový normální průměr. Ordinaci má vybavenou dobře, při každé preventivní prohlídce mi udělá zároveň i stěr čípku a UTZ. Záněty taky zvládne. Objednává do týdne od zavolání, objednané časy víceméně dodržuje, takže odpadá dlouhé vysedávání v čekárně.

Stejně tak mám 3. ORL lékařku (k tomu jsem vyzkoušela i množství lékařů na pohotovosti) než jsem našla takového, který mi vyhovuje.

I další lékaři jsou několikátí v pořadí a s většinou z nich jsem nyní spokojená. Jediný, co se mi zatím nepodařilo najít je kvalitní kožní lékař, zatím mi spíše připadají jako dealeři různých kosmetických firem. A já si připadám jak pokusný králík (když nepomůže tohle tak zkusíme něco jiného), ale žádný mi ještě nevzal stěr z pleti (trpím silným akné) a nehodlám si o to říkat, protože je to takové moje skryté měřítko, jestli jsou dobří nebo ne. Ale zkouším dál hledat, snad se mi jednou poštěstí a najdu někoho, jako byla má lékařka v Brně - nyní je už bohužel v důchodě. V době, kdy mě léčila, jsem měla pleť krásně čistou.

Takže skutečně si myslím, že lepší než psát nějaké stížnosti, je vyptávat se známých až se poštěstí natrefit na doktora se kterým si člověk tzv. sedne. Protože i když nějakého doporučí více lidí, nikdy není zaručeno, že zrovna mě bude také vyhovovat.

Přeji hodně úspěchů při dalším výběru lékaře. A jeden tip: na gynekologa se neptej chlapa - i když je z branže. Jak může vědět, jaký je to skutečně doktor? A pokud můžu doporučit, neptej se ani doktorky, protože ke kolegovi se doktoři chovají jinak než k ostatním pacientům.

Nona, 48 let

•

Když jen zahlédnu dveře porodního sálu, je mi zle

(14.7.2007 23:06:01)
Rodila jsem třikrát, jsou to už léta, ale když projdu kolem místnosti s nápisem porodní sál, všechno se ve mně chvěje hrůzou i po těch létech. Ne že bych porody samotné měla tak špatné, ale co mě vždy děsilo, bylo to nepřirozené nemocniční prostředí a lesklé nástroje, koza, na kterou člověka připoutají,tak to bývalo, - to, že vám někdo rozkazuje, jakou máte zaujmout polohu, i to, co jsem zažila po porodu, zoufalé nevyspání - to bylo mnohem horší než porody samotné. Přála bych dnešním zdravým normálním rodičkám, aby směly rodit v normálně vyhlížejících místnostech a aby měly možnost se po výkonu, jak je porod, dostatečně vyspat.

annah-2

Už zase ????

(15.7.2007 6:43:18)
Řekla bych, že naprosto totožný článek (vyjma té poslední vsuvky týkajícího se dopisu od zradvotní pojišťovny) jsme od téže autory četly nedávno...
Chápu, že pisatelka má jakýsi psychycký blok, je pro ní těžké najít podporu mezi lékaři. Samozřejmě, je to pro ní problém, ale tak trochu nerozumím čeho chce paní dosáhnout...nějaké vzpoury pacientek, veřejného soucitu? Věřím, že pisatelka to nevzdá a toho svého pravého dokonalého gynekologa najde, chce to čas, trpělivost určitě trochu pokory a pochopení pro druhou stranu.... a mimochodem naprosto souhlasím s vyjádřením MUDr Unzeitiga... že není dispečer....

není to příjemné

(15.7.2007 9:16:36)
Ahojky.
Mám sice jinou zdravotní pojišťovnu, ale to snad nevadí. Proč píšu? Stalo se mi v těhotenství, tak ve 30tt, že mě má gynekoložka odeslala do nemocnice pro předčasné otevírání a velký skok ve zkrácení děl. čípku. Že je tam riziko předčasného porodu. V nemocnici po 4 hodinách všemožných vyšetření a strachu(jedna sestra mi řekla, že půjdu nejspíš na porodní sál. to vyděsilo mě jako prvorodičku ale i mého přítele, že by se náš Adámek narodil tak brzo.) jsem konečně byla hospitalizována. Jeden doktor mě hospitalizoval další mi řekl že nebylo nutné mě hospitalizovat. chování sester bylo podle směny některá se chovala vlídně a chápavě a jiné na mě koukaly jako na simulanta. Výsledky odběrů mi nebyly sděleny pokud bych se nezeptala. Při propuštění jsem si musela říct o těhot. průkaz aby mi vrátili, o lécích na doléčení mykozy nemluvě. Docela mě to vyděsilo tohle chování. Člověk očekává trošku péče když si platí různé pojištění. Moje gynekoložka je skvělá a pečlivá. I když jsem taky slyšela různé záporné názory. Já jsem s ní naprosto spokojená a návštěva u ní přes počáteční nervozitu vždy končí dobře a hlavně mě vždy uklidní.

S.

•

Dej na zkušenosti tvých známých

(15.7.2007 10:45:12)
Já jsem možná výjimka, ale po špatných zkušenostech jsem se v těhotenství rozhodla najít si jiného lékaře, předtím jsem preferovala ženy lékařky. Bohužel první návštěva nebyla pro mě šťastná, jelikož p. doktor mě oznámil, že jsem o miminko přišla, ale mezitím se mě narodili dvě děti a s přístupem pana doktora, sestřiček jsem na sto procent spokojená. TAkže i přesto, že je to soukromá ordinace a platím roční poplatek bych neměnila.
Dala bych na zkušenosti tvých kamarádek nebo známých, věř, že jsou doktoři co se chovají jinak.
Teď píšu zkušenost jen z gynekologie, ale jinak mám velice špatné zkušenosti hl. s návštěvami doktorů s dětmi, ael to je už jiná kapitola.
Jen jsem chtěla říct, že se dají najít i solidní profesionálové.

Maja

•

Gynekologie v lepším vydání

(15.7.2007 22:57:18)
Před lety jsem se neúspěšně "léčila" s neplodností, která měla příčinu skoro jasnou - hormonální porucha. Nicméně úžasná gynekoložka mne celých 6 let a něco v klidu (a zpočátku ještě s notným odporem) zásobovala dalšími a dalšími injekcemi. Šlo o upravení cyklu (výkyvy i 4 měsíce).
Naštěstí přišla revoluce a zhruba v roce 1993 jsem dostala kontakt na jiného lékaře. Ještě jsem byla u té původní, ale její poslední reakce na mé stálé problémy ("tak si zase přijďte pro injekci, nic se neděje...") mne přesvědčila, abych s ní skončila.
Už první návštěva u tohoto gynekologa byla příjemným šokem - sestřička mne v recepci (!) usadila do křesla a po chvilce se nevtíravě zeptala, co si dám (??). Zakoktala jsem, jako že co..? dostala jsme posléze chladný džus.
Poté vyšel sympatický vousáč z ordinace, představil se a podal mi ruku (!). Tímto způsobem mne vyšetřoval a hovořil se mnou další půlhodinu a já jsem důvěru získala okamžitě. Konec dobrý.. po 4 měsících běžné medikamentózní léčby jsem otěhotněla. Byl se mnou u porodu, pak za 4 roky další mimi a dodnes je mým gynekologem.

Ano, je soukromý a platím celkem vysoký nadstandard. Ale mně se to vyplatilo a mám dvě děti, aniž bych musela mít strach z doktora nebo sester, že snad obtěžuji (což se trochu projevilo v porodnici).

Jestli máš zájem, vřele doporučuju konkrétně MUDr. Šulce, gynekologie GEST v Praze (www.gest.cz).

Zdraví Majka

Re: I já to tam znám

(16.7.2007 22:17:38)
Do Gestu jsem v těhotenství chodila ke kolegovvi MUDr. Šulce, k dotktoru Koreckému a byla jsem také nadmíru spokojená. Ani se mi nezdálo, že 5000kč za celé těhotenství je moc. Platí se to po částech a já si připadala jako v bavlnce. Sestry bezvadné, ochotné, přátelské. A nikam se nemuselo docházet na ultrazvuky, monitory, odběry.... vše na místě a mám všechny ultrazvuky nahrány na videokazetě. Já jsem velice "problémový pacient". Tady jsem našla přesně to, co jsem hledala.

Lena

•

škodíte sama sobě

(16.7.2007 8:22:31)
Měla jsem předrakovinnový stav na děložním čípku kvůli HPV, proti kterému dnes již existuje preventivní očkování - jen pro panny zatím (absolutně bez jakýchkoli příznaků, potíží, bolestí či krvácení - o tomto viru vůbec žena nemusí vědět a způsobuje rakovinu) a jsem neskutečně ráda, že jsem prevenci nepodcenila, protože dnes bych zřejmě chodila na ozařování a chemoterapii a nebo bych už ležela víte kde. A partnery jsem měla jen dva, žádné střídání. Chápu, že jsou někteří doktoři ne zrovna vlídní, ale Vy jako pacientka si samozřejmě můžete doktory vybírat. Prodělala jsem dvakrát řezání čípku (dvakrát šestinedělí), několik zánětů - chlamydie-ty jsou také bez příznaků (v nemocnici), ale že by se mi při vstupu do ordinace dělalo tak špatně jako Vám na zvracení a mdloby, to určitě ne. Zas tak cimprlich nejsem. Takže zkuste občas zkousnout nemístné poznámky sestry (která Vám defacto může být ukradená) a chodtě na gynekologické prohlidky jak nejvíc to jen jde. Protože pak taky můžete zjistit, že už je pozdě, a to Vám potom může Váš odmítavý postoj k prohlídkám zpětně připadat jako úplně hloupý a zbytečný.

luci07+M 3/07+M 9/08+ A 12/12

Mám jen dobré zkušenosti

(16.7.2007 14:47:55)
Asi mám tedy nevídané štěstí, ale já jsem ještě na děsného gynekologa nenarazila. Měla jsem už 3 lékaře a všichni byli báječní. Bohužel postupně odešli na lepší místa a já musela v polovině těhotenství přejít k novému Dr. A opět jsem nesáhla vedle. Provedl mě těhotenstvím, porodem i velmi komplikovaným stavem po něm, kdy jsem v porodce byla 3 týdny a získal si mou bezmeznou důvěru. Jsem vystudovaná zdravotní sestra a tak mám o lékařích své mínění a vím moc dobře, že zdaleka ne každý je dobrý a slušný. Ale na svého gynekologa nedám dopustit.

Margita

Vsem tem, kterym pristup ceskych lekaru vyhovuje

(16.7.2007 21:08:29)
Nerikam, ze neznam dobre a mile zdravotniky (i kdyz ty ordinace, kde bych byla spokojena, jsou opravdu v mensine) ani ze bychom se u doktoru meli chovat jako zakaznici v obchode a v nemocnici jako v hotelu...ale pokud vam arogantni a navic neschopny pristup doktoru a ostatniho personalu nevadi, asi nemate nemocne dite. Teprve pote, co jsem se synem zacala travit hodiny, dny a noci po ordinacich a nemocnicich, jsem si uvedomila v jak neutesenem stavu zijeme. To, co si mnohdy dovoluji zdejsi lekari a sestry, by se v civilizovanem svete jen tezko mohlo stat. (Verte mi, mam srovnani - tim hur se pak snasi ceska "pece" provedena na mem diteti.) Tem zdravotnikum, kteri jsou navzdory svym kolegum schopni i vstricni, vzdycky z hloubi srdce dekuji.

SIm

•

růžová zahrada v praxi

(17.7.2007 10:30:53)
To víte, moji milí, já jsem už takhle pár ordinacemi probloudila a zkušenosti mám všelijaké.

S gynekoložkou, která mi řekla, že na mě zavolá psychiatrickou pohotovost, když jsem jí v ordinaci začala brečet. Pobrekávala jsem už předtím - ten den byl den blbec a já jsem v práci dostala výpověď na hodinu, což jsem jí, krůtě, samozřejmě řekla ještě před vyšetřením. Šla jsem na gyndu na plánovanou preventivní prohlídku, byla jsem tam potřetí v životě, asi dva měsíce předtím jsem teprve přišla o panenství a šla si jenom po antikoncepci. Nějaké problémy jsem nečekala. Gynekoložka mě vyšetřila jako krávu - strčila mi tam celou ruku, snad až po loket, aniž mě na to upozrnila, a pak mi řekla, že musím hned do nemocnice. Tak jsem se rozbulila znova. Kdo by ta téhle situace nebrečel? A vyhrožovat mi psychiatrickou ambulancí, to bylo docela dost. Tak jsem se sebrala a odešla.

K psychiatrovi mě poslal i další "pan doktor" , mamčin gynekolog, ke kterému jsem šla hned druhý den, abych zjistila, co se vlastně děje a proč musím do nemocnice. Ten mi taky nic neřekl, ale do špitálu mě poslal taky. To už jsem byla tak zkrotlá, že už jsem neměla sílu protestovat. Až sestra z labiny, která mi dělala předoperační vyšetření, a které jsem se začala vyptávat, jesti neví, proč mám jít do nemocnice, že to nevím, mi nakukala, že mám přece právo to vědět, ať mu zavolám. Tak jsem zavolala a dozvěděla jsem se, že psychiatrie je o patro výš.

Chodila jsem k němu ještě rok a začala jsem mu přezdívat Krysa. Moje mamka od něj odešla ve chvíli, kdy jí začal cpát hormony na přechod, i když jí nic nebylo, a já poté, co mi tvrdil, že antikoncepce, kterou beru, a ze které ji mi blbě, je to nejlepší,co můžu mít a nic lepšího není. Nejlepší - jak pro koho. Zřejmě pro něj. Asi mu ze všech firem platili nejvíc. Krysa.

Do té zmiňované nemocnice jsem nakonec dorazila. Udělali mi zákrok v narkóze (dodneška přesně nevím jaký). A pak mě, ještě omámenou a ublinkávající, sestra vytáhla z postele, prý si se mnou chce paní doktorka popovídat. Přijít za mnou na pokoj samozřejmě nemohla - musela jsem jít já za ní. Ještě mě sestra donutila nazout si pantofle, i když jsem tak-tak držela rovnováhu. Tak jsem se tam došourala, vložku jsem svírala jenom mezi stehny, na sobě andělíčka, a stanula jsem před tribunálem - tedy před paní doktorkou sedící za stolem, vedle ní usedla sestra, já před nimi stála a pořád jsem myslela jenom na to, aby mi nevypadla ta zakrvácená vložka. A pak se mě doktorka zeptala, jak se jmenuju. Připadala jsem si jako u výslechu. Dodneška si vzpomínám na ten nesmírný úžas při představě, že tam někomu udělají výškrab a teprve pak se ho ptají, kdo je. Chvíli jsem mlčela a přemýšlela, co na to říct. Lékařka to nevydržela a zkusila položit otázku jinak. "Jste paní XY?" Tak teda věděli, jak se jmenuju! To už moje ohromení přerostlo ve zvědavost a já jsem zkusila odpověď "ne". To je probralo, doktorka prohlídla papíry, jestli má ty správné. Tak jsem komunikaci završila prohlášením, že jsem "slečna XY". Kupodivu nic jiného vědět zřejmě nechtěly, protože mě pak se znechuceným výrazem propustily zpátky do postele. Reverz jsem podepsala ještě týž den a odjela.

V téhle nemocnici, zrovna v tom pokoji a na té posteli, kde mě položili, mi umřela rok předtím babička. Byla to statečná ženská z vesnice, porodila pět dětí. A já jsem ji tam poprvé v životě viděla brečet nad tím, jak se k ní chovali.

A historky z těhotenství a porodnice, ty měly o to větší grády, že u toho byl strach o dítě. A může se mi někdo divit, že je mi z gynekologů zle?

Margita
	Re: růžová zahrada v praxi (17.7.2007 13:58:06) Ne, nemuze (se ti nikdo divit). I kdybys byla kdovijaka hysterka a nejakeho doktora sebevic popudila svym chovanim, takovehle zachazeni je extremne neprofesionalni. Co takhle podat stiznost u vedeni nemocnice/lekraske komory, nejak vic to zmedializovat apod.? Odpovědět

SIm

•

Re: Re: růžová zahrada v praxi

(17.7.2007 15:15:16)
Toto byla malá epizodka, která se odehrála před 9 lety v průběhu cca 10 dní.

Tehdy jsem byla ještě vykulená kočenka, co si dala leccos líbit a spoustu věcí viděla podobně jako ty paní a slečny, co mě na tomto serveru posílají k psychiatrovi.

Pak jsem si dala dva roky pauzu a šla do toho znova. Našla jsem si gynekologa, byla u něj jednou, otěhotněla, a už jsem v tom jela. Tentokrát ani ne pokud jde o chování - byl fajn, jenom trochu roztržitý. Takže zanedbal příznaky hrozícího potratu. Pak odjela. Jeho nástupkyně mi zmršila triple test - v důsledku špatně udané délky těhotenství mi vyšlo vysoké riziko downa, tak mě protáhli přes genetiku, než se na to přišlo. A když se na to přišlo, tak mi bylo paní doktorkou řečeno, že ničemu nerozumím. Pak ještě došlo k omylu při posledním UZ před těhotenstvím a nastoupila jsem do porodnice - o měsíc dřív, kde to jenom pokračovalo. Nevím, jestli mám skutečně intimitu nastavenou tak moc jinde než ostatní ženy, když řeknu,že mi opravdu vadila prohlídka na křesle za přítomnosti tří sester, dalšího lékaře a jedné pacientky a že mi fakt docela vadilo, že se obhlídka zaštupovaných a zakrvácených rozkroků zvaná vizita děje až v deseti lidech (velká vizita), před ostatními pacientkami, opět bez jakýchkoliv skrupulí. O profesních, etických a hygienických nedostatcích raději pomlčím, to bych psala hodně dlouho.

Jsem teď velká holka, mám leccos za sebou, vím, co chci a vím, co nechci. A tohle, co jsem zažila, už zkrátka nechci. Moje tělo je moje a já chci, aby ten, kdo se jej bude dotýkat, dodržoval jistá pravidla.

A úplně mi bude stačit, když to budou pravidla která schválila v roce 1992 (!) etická komise min. zdrav. ČR pod názvem Práva pacienta.

Konkrétně pokud jde o situaci v ordinaci na Orlí, o které se zmiňuji, mám za to, že platí bod 5)

V průběhu ambulantního i nemocničního ošetření, vyšetření a léčby má nemocný právo na to, aby byly v souvislosti s programem léčby brány maximální ohledy na jeho soukromí a stud. Rozbory jeho případu, konzultace a léčba jsou věcí důvěrnou a musí být provedena diskrétně. Přítomnost osob, které nejsou na vyšetření přímo zúčastněny, musí odsouhlasit nemocný.

Ergo: nechci nic, než co mi ministerstvo zdravotnictví samo nabízí.

Dále bych ráda podotkla, že každý má svobodnou volbu vzdát se svých práv, pokud chce. Respektuji tedy (jistě) svobodnou volbu všech žen, které tak činí, a nikdy by mě nenapadlo označovat je opovržlivými termíny, hanět je, či jim dokonce jen na základě faktu, že jejich názor je jiný než můj, stanovovat psychiatrickou či jinou diagnózu.

Grainne

Nedej se

(17.7.2007 15:26:59)
Slm nedej se. Jsi v právu a netolerance k nedodržování zákonů a pravidel ze strany lékařů rozhodně není hysterie. Pokud někdo chce být touto mašinerií vláčen, je to jeho věc. Tvůj postoj může pomoci mnoha ženám, které byly "ukřičeny" a jen neví, kde a jak se dožadovat svých práv, případně ani nevědí, že taková práva mají.Pohodlnost lékařů, že jsou zvyklí to tak dělat, že je to rychlejší a podobné argumenty nemá vliv na to, že to, co požaduješ, je tvé právo. Bojuj o něj bez ohledu na ty, kterým připadá normální, že se děje to, co se stalo tobě.

anonym
•	MUDr. Dvořáková z Orlí (17.7.2007 15:42:41) Také mám hrozné zkušenosti právě se zmiňovanou MUDr. Dvořákovou, manželkou MUDr. Dvořáka z Orlí v Brně. Je velmi neschopná a neprofesionální. Odpovědět

Lenka

•

Re: MUDr. Dvořáková z Orlí

(17.7.2007 23:36:14)
Anonyme, ta Dvořáková není Dvořákovou manželkou a zase tak hrozná není. Nicméně já jsem k ní chodila a taky přestala - její přístup mně nevyhovuje. Vadí mně sestra při vyšetření a vadí mně, že i když ještě nevím, jestli tam budu chodit, nutí mne vypisovat dotazník - mj. i to, jestli jsem vdaná. To by mne zajímalo, co má co můj rodinný stav dělat s mojí diagnózou.

Jsem v podobné situaci

(18.7.2007 14:24:46)
S tímto článkem naprosto souhlasím,když jsem byla ve třetím měsíci těhotenství,řekla mi má doktorka že to co jí ukázal ultrazvuk není plod,ale cista která se musí co nejdříve odstranit.Naštěstí jsem šla do nemocnice a tam mi řekli že se paní doktorka spletla.Tak jsem si řekla že toho má asi moc a dále jsem jí navštěvovala.V sedmém měsíci jsem dostala horečky a začala mě bolet ledvina šla jsem k doktorce a ta mi řekla,že dělám z komára velblouda a poslala mě domů,ale vzhledem k tomu že má sestra dělala v nemocnici zdravotní sestru,domluvila mi vyšetření na gynekologickém oddělení.Vzali mi krev a moč a zjistili že mám zánět ledvin s vísledky mě primář oddělení poslal k mé doktorce co ona ta to a já se nestačila divit,když mi řekla že v těhotenství je to normální.Vrátila jsem se tedy zpátky do nemocnice a ti si mě tam nechaly čtyři týdny.Od té doby jsem u doktorky nebyla jen jsem jí jednou potkala ve městě a ona se hrozně divila že už jí nenavštěvuji když se o mě tak "dobře" starala.Tak jsem jí hned odplic řekla co si o jejím starání myslím a kam si ho může strčit.K doktorovi by měl mít člověk důvěru,ale někdy to prostě nejde.

Kopřiva Dvoudomá

Re: Jsem v podobné situaci

(19.7.2007 14:52:17)
Tak jsem přelouskala diskusi, a žasnu. Posílání k psychiatrovi snad není na místě, obzvlášť když ho ty dotyčné zjevně myslely jako odsudek a urážku, ne jako radu.

Byť je někdo přecitlivělý, vystresovaný a vylekaný, pořád je to pacient s právem na profesionální zacházení. Ve zdravotnickém zařízení, kde já pracuju, platí, že pacient MÁ PRÁVO být labilní, rozčilený a přecitlivělý, protože se jedná o jeho zdraví, on většinou neví, jestli je to vážné, má strach, má špatné zkušenosti atd. Zdravotník je PROFESIONÁL, má informace, zkušenosti, prostředky a moc, takže si nesmí dovolit reagovat podrážděně, ani když by k tomu měl teoreticky důvod, kdyby zrovna nebyl v práci. Má být připravený na konfliktní situace a má je umět řešit. Zkráceně se tomu u nás říká "pacient má vždycky pravdu". Což neznamená, že si nechá skákat po hlavě, ale to snad chápete.

O tom, že bych v rámci služeb, které si platím, měla něco skousávat a držet hubu a krok, o tom se mi snad ani nechce psát, natož to někomu doporučovat. Mám pocit, že se zase ozývá onen klovací reflex některých pisatelek ve smyslu "já jsem si musela vytrpět ponižování, lhostejnost a despekt, tak nevím, proč by měl někdo pro sebe chtít něco lepšího".

Vždyť po lékaři se nechce, aby s pacientkou niterně trpěl. Chce se po něm, aby se choval slušně a nezneužíval svého postavení! Nemusí vynakládat obrovské lidské nasazení, stačí, když potlačí svoje vědomí moci nad člověkem a zachová respekt a slušnost. Myslet si nakonec může, co chce. Mimochodem, veškeré stížnosti na zdravotní péči, které jsem kdy vyřizovala (mám to v popisu práce), byly na jednání zdravotníka s pacientem, nikoli na úroveň zdravotních výkonů jako takových. S výjimkou jediné stížnosti, kde se lékař několik hodin vůbec neobjevil (což je svého druhu taky jednání, nebo spíš nejednání s pacientem). A navíc mám zkušenost, že pokud má pacient pocit, že se pro něj dělá maximum a že zdravotníkům na něm fakt záleží (což ale nepozná jinak než z jejich chování k němu), v naprosté většině pak toleruje i nepříznivý výsledek léčby (řekne si, že prostě dělali co mohli). Kdežto když se k němu chovají jako k dobytku, a ještě s nepříznivým výsledkem, stěžuje si, a fest (třeba ne na to chování, ale na tu léčbu). Čili slušné chování je v nejvlastnějším zájmu těch zdravotníků, a já jen čekám, kdy to pochopí.

Naopak, dokud budem držet hubu a krok, nic se nezmění.

Kopřiva Dvoudomá

Re: Re: Jsem v podobné situaci

(19.7.2007 14:56:07)
Ještě bych dodala, že pokud si přeju mít pacienta u rutinní prohlídky, ať už z jakéhokoli důvodu, tak nevím, proč by mi lékař neměl vyhovět. Pokud se bude vzpouzet, budu si to jednoznačně vysvětlovat jako nechuť nechat si koukat pod prsty a bude to na mě působit velmi nedůvěryhodně.

Zároveň nechápu tu nesnášenlivost zdejších diskutérek, které někoho urážejí a odsuzují jen proto, že si přeje mít manžela u rutinní gynekologické prohlídky. A CO JAKO?????? Každýho, kdo se liší, ukloveme, že? Pak teprve bude na světě krásně.

Kopřiva Dvoudomá
	Re: Re: Re: Jsem v podobné situaci (19.7.2007 17:15:36) Jsem trubka, chtěla jsem napsat "pokud si přeju MANŽELA u rutinní prohlídky", pardoon Odpovědět

Grainne

Re: Re: Re: Re: Jsem v podobné situaci

(19.7.2007 22:36:02)
Kopřivo, dokážeš být pěkně pálivá a v tomto případě i na správném místě. Můj muž by se mnou šel kamkoliv, kde bych se jakýmkoliv způsobem cítila ohrožená. Tady možná ani nejde o gynekologickou prohlídku, spíš o to jakého chlapa že to máme doma. Jestli nás bude tahat z jakéhokoliv maléru, nebo nás vyšplouchne tím, že řekne, že to není jeho starost, nebo dokonce bude tvrdit, že je to "ženská záležitost", jsem jeho žena, tudíž pro mého muže je to i jeho starost a moje zdraví mu rozhodně nebude lhostejné ani v "ženských záležitostech. Jestli to má někdo nastavené jinak, je to jeho věc, ale útoky, které tu znějí, už jsou asi o něčem jiném.

Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06

Přesně tak.

(20.7.2007 7:58:15)
Uhodila jsi hřebík na hlavičku. Ony totiž ty odpůrkyně manželovy podpory jen a pouze závidí - kterási tam dokonce psala, že by s ní manžel vyběhl, kdyby po něm chtěla, aby s ní šel na gynekologii - to mluví naprosto za vše. A aby jim to nemuselo být líto, tak raději zprudí tu, která doma oporu má. Já jsem to sice po manželovi ještě nikdy nechtěla, ale vím, že by mu to problémy nedělalo.

Ninivé, synek

•

Dámy, díky za závěr

(21.7.2007 13:51:02)
Dámy, díky za závěr, už jsem myslela, že na rodinu nikdy nepůjdu, natož abych napsala článek, ve kterém se chci s něčím svěřit... Přeháním, ale nechápu tu netoleranci.
Pro autorku: držím palce, umíte věci řešit a o možnosti pomoci psychoterapie určitě víte.
Víc už nebudu psát, ač bych měla více komentářů. Jen snad se připojím už k řečenému: pokud budeme jako ovce, tak se nic nezmění.
No přece jenom ještě jednu poznámku: moje mamka brečela, když ode mě slyšela, jak může bý porod krásný - a to nejsem žádná hrdinka - je to o přístupu odborníků a o tom, zda se na důležité momenty v životě člověk trochu připraví.

daska

•

Re: Jsem v podobné situaci

(21.11.2007 21:45:00)
dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda někdo není v podobné situaci jako já. jsem ve 12 týdnu těhotenství a doktor mi odebral krev na genetické testy. kamarádka mi řekla, že ve 12-15 týdnu těhotenství se testy dělají automaticky všem na dawnuv syndrom a roštěpy. já mám za tyto testy zaplatit 1450 a nevím vlastně ani na co mi je doktor bude dělat? také někdo platí za genetické testy z krve kolem 11-12 týdne těhotenství?

Sysyna

Re: Jsem v podobné situaci

(21.11.2007 23:09:08)
Automaticky se kolem 16.tydne testy sice delaji a hradi je plne zdrav.pojistovna, ale co se tyka presnosti, je lepsi je delat drive.Tak mi to bylo vysvetleno mym gynekologem i v porodnici jsem se na to ptala.
U druheho teh. jsem ty placene mela dobre, ty neplacne vysly hur...vysledek byl ale zdrave miminko.
U tretiho teh. ve 13.tydnu vysly na hranici, pak odber plodovky a vse bylo OK.Neplacene vysly katastrofalne, vysledek zdrave miminko.Takze stejne nakonec az plodova voda ukazala co a jak....
Kamaradka z USA mi rikala, ze u nich se tyto testy delaji cca 11.-13.tyden, pak uz ne.
Lekar specialista na gen.poruchy u nas v brne mi take rekl, ze by po cca 14.týdnu uz testy nedelal.Tak snad mi nikdo z nich nekecal....

Alena, 2deti

•

Prohlidky nejsou povinne

(22.7.2007 1:07:41)
Dobry den, kdyz jsem poprve otehotnela, tak jsem nevedela, jak to je.Az postupem casu jsem se dozvedela, ze vsechna vysetreni jsou pouze doporucena.Takze ve druhem tehotenstvi uz jsem si vybrala, jaka vysetreni chci a jaka ne. Druhe dite jsem uspesne porodila doma.
U tehotne by se v zasade melo zjistit odberem krve, zda ma dost cervenych krvinek.A pak je dobre se vazit, merit brisko a kontrolovat, zda v moci neni bilkovina a to staci.
K pani doktorce jsem chodila 1x za mesic a brala jsem to jako trenink, kdybych musela kvuli komplikaci do nemocnice.
Ke konci tehu jsem chodila ke sve porodni babe a ta mi pohnatem na bricho upresnila, kdy budu rodit. Mela jsem to totiz jen spocitane podle posledni menstruace. Zadny ultrazvuk.
Preji mnoho uspechu.Alena
P.S.Nevim, co jste prozila pri porodu, ale vim, ze doktori v dobre vire udelaji ledacos, co by nemeli.Treba vyrusovat rodici zenu atd. Myslim si, ze problem je v tom, ze oni nikdy rodit nebudou. A proto jim chybi osobni zkusenost, na zaklade ktere by treba mohli prehodnotit svuj postoj k rodici zene a rodicimu se diteti.

lupinka12
	Re: Prohlidky nejsou povinne (23.7.2007 14:41:37) www Odpovědět

•

Lenko

(23.7.2007 20:18:11)
Omlouvám se, myslela jsem si, že je to jeho žena, ale to nevadí, za názorem, že je strašná si stojím, protože dělá právě takové kopance, jak psala paní v předchozím textu ( nerozpoznání otěhotnění,problémy s ledvinami). I u mně se pěkně vyřádila svými přehmaty a už mě nebavilo, aby mě dál děsila, to bylo jediné co uměla. Prostě mi přijde úplně mimo, taková závistivá, nepřející, hlavně aby nevyšla vstříc pacientovi.

T.

•

Tak jsem TO dostala.

(26.7.2007 22:10:42)
Taky jsem asi před měsícem dopis dostala. Po pravdě i u mě vyvolala formulka o bezpředmětnosti z důvodu rakoviny záchvat smíchu, jen ti řidiči co projížděli okolo mě se tvářili dost nechápavě.

Jen chci říct, zkuiste vydržet a hledat. Třeba nějaká přítelkyně má dobrého gynekologa či gynekoložku.
Protože mám problémy s pravidelností a snesitelností cyklu už od začátku, chodila jsem k "dorostové" gynekoložce. Tam jsem opravdu trpěla při každé prohlídce a bytostně je nenáviděla. Doktorka byla spíš sadistka než lékař a vyloženě se vyžívala když viděla jak úpím bolestí. V 18 jsem to vzdala a řekla mace že raděj nic než tohle a pohnul se svět. Mám maminky gynekologa (i když nové pacienty už x let nebere) a jsem maximálně spokojená. Jen při každé prohlídce prosím ať mě vyštřuje on a ne manželka :) S ženami v tomto oboru si nějak nerozumím :) Ale "můj" pan doktor je skvělý, vždycky mi zvedne náladu, při prohlídce se směju a tak uvolním že se mi kolikrát nechce ani pryč. Dokonce jsem mu odpustila že tak trochu o kilo a půl neuhodl váhu mojí dcerky :) mám zato u něj prvenství s největším miminem v ordinaci a pokaždé ujištění že jsem skvělá že jsem to dokázala.

Takže hlavu vzhůru. Dobří gynekologové existují. Jen jich je jako šafránu. A většinou to jsou starší muži co vím i od kamarádek .)

Grainne
	Re: Tak jsem TO dostala. (27.7.2007 13:09:53) Zajímavý názor ohledně mužů - gynekologů, taky jim dávám přednost před ženami v tomto oboru. Zkusím se fakt zamyslet, čím to je, myslela jsem, že v tomhle jsem sämojediná, kamarádky to vidí úplně jinak. Odpovědět

navia, 2 (velké) děti
	Asi to posílají plošně....... (27.7.2007 11:11:03) Jen bych chtěla autorce říct, že tento dopis posílají plošně. Taky mi přišel a to jsem byla v poslední době na gynekologii "pečená vařená" :-) Ale taky jsem se smála, právě proto, že mi navrhoval navštívit mého gynekologa - říkala jsem si, no fajn, to bych mohla, toho už jsem "dlouho" neviděla...... Odpovědět

V její náručí

V její náručí

Máme rádi miminka

Jak uveřejnit váš článek
na hlavní straně?

Zajímavé akce

Štědrý den v Zoo OlomoucOlomouc
Advent na KarlštejněBeroun
Předsilvestrovský výstup na BrdoKroměříž
Pražský Nový Svět pod rouškou nociPraha 1
Tříkrálový průvod PrahouPraha 1

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997

Další recepty nalezte zde

Všechna témata

Starší témata...

(C) 1999-2025 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.

3x jsme získali Křišťálovou lupu. Křišťálová lupa

Křišťálová lupa

Křišťálová lupa

Křišťálová lupa

Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.