Diskuze : Hlavní : Tchán a tchyně

My máme doma hromady fotografií z dětství, shodou okolností v mé i mužově rodině byli nadšení fotografové a mělo to tradici už v generaci prarodičů.
Myslím, že k prohlížení papírových fotografií se člověk rád vrací i po letech, klidně opakovaně. Na rozdíl od elektronických, ty zůstávají někde v hlubinách černých skříněk a nikdo si je neprohlíží.
Chystám se svým potomkům udělat alespoň nějaký výběr z dětství do fotoknihy, aby také měli něco v ruce na památku.

Také si myslím, že inflace fotek je daná prostě dostupností techniky.
Telefon s fotoaparátem a připojením má každý jako prodlouženou ruku.
Ale na Facebooku není nutné vůbec sdílet žádné fotky, lze ho využívat jako informační kanál, sledovat média a dění, které člověka zajímá.

Val, bylo to slozite, fotaky byly drahe....na vyvolani jsi musela jit do podniku Fotografia....fotky byly taky drahe...pamatuju si, ze jsem vzdycky rikala, ze chci jen ty dobre, nikoliv vsechny

Kvitko, ano

ale kolik tech fotek bylo? udelala jsem pred par lety alba se vsemi fotkami, co jsem nasla na chalupe...z 50. let mame treba jen deset fotek....z 60. let jen svatby a promoce...pak se zacalo vic fotit v 70. letech, to mam cele album dedovych fotek z prace, ruzne fotky z mejdanu v praci, dovolene

ale fotky se ukazovaly navstevam a ne nahodnym kolemjdoucim

ToAr, v dobe meho mladi nebyla ta "kultura sdileni fotek"...vlastne se ani moc fotek nedelalo, bylo to drahe...nemam jedinou fotku z chmelu (1985), tam ani nikdo nemel fotak...mam par fotek z taboru s Brontosaurem, ale opravdu jen par, na to ze jsem tam travila tydny a vikendy...z VS taky nemam zadny fotky, ani z koleje....takze na to fakt nejsem moc zvykla