Diskuze : Peníze a bydlení : Rodinné finance

U nás se přespávat nedalo, nemáme žádnou postel navíc. S kamarádem ze školky jednou spali na karimatkách na zemi ve spacáku.

holko, u nás se taky hodně přespávalo, ale buď měli vlastní spacáky nebo si povlékli a svlékli povlečení sami.

Tyhle přespávačky na návštěvě jsem jako dítě a puberťák milovala. Ale nikdy jsem vlastně neřešila, kolik navíc je to práce. Mít tolik povlečení, polštářů, přikrývek, skladovacích prostor. Než se to všechno povleče, pak zase svleče a vypere, uschne (i se sušičkou je to fakt na dýl). A pak i obecně uklidí, až všichni odejdou. A to nemluvím o tom, kolik proviantu je třeba nakoupit, pak uvařit/upéct. Tuna nádobí, na mytí i uskladnění. Takže klobouk dolů. Jak u Termix, tak u Fed. Ale zase za tu atmosféru a prima zážitky to určitě stojí

Mě různé manuální práce baví, jsem zručná, bavily mě rukodělné i technické předměty ve škole, ale to zdaleka neznamená, že bych něco takového toužila dělat celé dny jako profesi.
On je rozdíl dělat něco chvíli pro radost a dělat to osm hodin denně, den za dnem, celý život.
A nejde jen o samotnou činnost, ale o všecno další, co ten obor v profesionální podobě obnáší.
Každopádně je nesmysl vyvozovat, že člověk pohrdá manuální prací, když pro sebe neshledá štěstí v tovární hale. Ono se tam té manuální práce nakonec ani nemusí tolik odehrávat, problém je v nekonečné ohlupující monotónnosti a nevlídném prostředí, nikoliv v práci.

To je hezký, že jste takový pohostinný.