Názory k článku Zatloukat, zatloukat, zatloukat……nebo ne?

Tam podobnou situaci Aňa Geislerová taky řešila. Taky tam byli všichni kamarádi, a ona si promluvila s tím, který podváděl. Už si nepamatuji jak to přesně bylo, ale to řešení se mi líbilo. Těch nevěr tam bylo docela hodně...

proč je podváděná žena v okolí za blbce? za blbce ji může mít leda sám blbec.
ona opravdu může být šťastná. proč to kazit?

plně souhlasím s mankou. co od toho autorka čeká? a jak jako má v plánu to říct? "víš, slyšela jsem, že tvůj pepča má milenku. musím ti to říct, abych si ulevila...."?

Rozhodně NEŘÍKAT!! Jednou mi kamarádka( ne blízká) taky naznačila, že můj tehdejší přítel má něco s bývalou a já ji seřvala, co si dovoluje mi to říkat a ať si nechá takové "kecy" pro někoho jiného.. doma jsem mu ale řekla, že mi někdo něco řekl a měla jsem doma zle zas já, že kdekomu věřím takový lži. Nikdy se mi nic nepotvrdilo, ale už jsem ho podezřívala a bylo to na houby.. já bych neřekla nikomu nic, ani kdybych byla korunní svědek , jestli on je takový, tak se to jednou stejně provalí a jestli neprovalí a ona OPRAVDU nic netuší, tak byste jim akorát nabourala vztah, který třeba i přes to funguje a i když se nám takovéhle věci nelíbí, je to jejich soukromí a já osobně bych to brala jako míchání se do věcí, do kterých mi nic není a určitě bych nikdy!!!! nechtěla od nikoho slyšet, že ten můj mi je nevěrný!! Co oči nevidí- to srdce nebolí.

Já bych chtěla znát pravdu, ať už je jakákoli - protože jak můžu stavět svůj život na zcela pomýlených předpokladech - třeba že je mi věrný, když není?
takže já jsem pro to, kamarádce to říct, stručně a ve vhodnou chvíli - ovšem pouze v případě, že jsi si jistá.
Pepu bych do toho netahala, jde o kamarádku, ne o něj, nemůžeš mu promluvit do svědomí tak, aby z toho něco měl, to nevezme.
Jak tu lidi psali - pravda vyjde nakonec najevo - no jo, ale jak? A do té doby má být ta podváděná za blbce?
Já bych chtěla vědět. A o to, že jí zboříš nějakou image šťastného manželství, bych se nebála - přece ty to dál šířit nebudeš, tak jestli by to chtěla eventulně hrát dál, může, je to její právo...
Máš to těžký, ale podle mne je projev péče o druhé říkat jim i nepopulární věci - nejhorší je, když všichni ví, ale jsou takový srágory, že to neřeknou. Pak bych se cítila dvojnásob blbě.

No to je tedy nepříjemná situace, autorce článku není co závidět a její dilema chápu, ale já bych volila variantu nic neříkat. Sama jsem nevěru manžela zažila, nakonec jsme to vyřešili, ale z vlastní zkušenosti vím, že čím víc lidí se do toho problému plete, tím je to pro zúčastněné horší. Já osobně jsem se i snažila to moc do okolí nešířit, svěřila jsem se jen jedné, opravdu nejlepší kamarádce, protože by mě dost deptalo to neustále s někým řešit, rozebírat či ospravedlňovat svoje řešení atd., ono to i tak bylo těžké se s tím vypořádat sama v sobě. Vím, že to stejně nakonec vědělo víc lidí, úplně utajit se taková věc nedá a i ze změny vzájemného chování partnerů (i kdyby ty dva nikdo nezahlídl, což se pochopitelně taky stalo) musí kamarádi dost vytušit, ale já jsem ocenila, že přede mnou toho mrtvýho brouka dělali a nepletli se mně do toho (nakonec by stejně každej radil něco jinýho a mě by to ještě víc znervózňovalo). Nevěra se stejně provalí, ale mně by dost vadilo, kdyby mi tu zprávu přišla říct jedna z mnoha kamarádek - protože jak se v tu chvíli zachovat? Já jsem se po provalení nevěry samozřejmě sesypala, ale fakt bych nepotřebovala, aby mi u toho asistovala kamarádka, se kterou jsem navíc někdy měla nějaký spory (jistě by mě i napadlo, jestli mi to "ta potvora" udělala schválně, aby se teď mohla kochat nad tím, jak já trpím). Vůbec netuším, jak bych se v tu chvíli zachovala, co bych jí řekla - už se vidím, jak se snažím před ní nebrečet, nepropadnout panice, ale "zachovat chladnou hlavu" a vůbec mi to nepůjde a jak se pak před ní budu už vždycky cítit trapně, že byla přítomna tomuhle hroznýmu okamžiku, a pak nikdy nebudu vědět, jak s ní mluvit - vyhýbat se tomuto tématu, když ona věděla jako první a řekla mi to? Téměř nemožné. Ale svěřovat se zrovna jí, s tím to teď cítím? Pro mě taky nepředstavitelné. Byla bych ráda, kdyby moje kamarádky dělaly mrtvýho brouka a o nevěře se se mnou bavily jen tehdy, že bych to téma začala já a chtěla po nich radu.

Takže za mě - nic neříkat a nemíchat se do vztahu druhých lidí. Jenže v tomhle je každej jinej a třeba zrovna ta kamarádka to bude vidět úplně jinak...