Názory k článku Průběh těhotenství - 40. týden

Vendul,

nic, cekat...:-)
Jsem ve stejnem tydnu a jsem na tom stejne ..

A presne jak pise La Pepa - mne se u minuleho porodu stalo, ze rano doktor hlasil "porad zadna zmena" a v noci se uz jelo a ditko bylo do par hodin na svete..
Muze to byt i opak, nakonec vyvolavany porod po terminu...to fakt clovek nikdy nevi..

Tak trpelivost..preji ji i sobe:-))

Jana

Jsem ve 39.týdnu těhotenství a vůbec se neotvírám.kdo má s tím nějaké zkušenosti,at mi prosím poskytne nějakou radu co s tím.Vendul díky

ahojky taky sme 38tyden.. zatim je vse v poradku az na pocity jako pred ocekavanim mesicku... a nekdy tvrdym briskem ze se nemuzem pohnout.
Jinak se moc tesime ...

To nebylo moc pěkné,
nikdo nikomu nemocenskou nenutí, pokud maminka být doma nechce, tak jí tam držet nemůžou. Já pracuji ve firmě, kterou vlastní američané, ale nikdo u nás nezavádí zahraniční politiku pro těhotné. Navíc jsem pracovala v laboratoři a neumím si představit, že bych si práci nosila domů. Stroje za několik milionů mi asi nezapůjčí a počítač nestačí. Ještě v lednu jsem pracovala 10-12 hodin denně od 6 ráno, a nejen já, ale všechny kolegyně bez ohledu na těhotenství nebo počet dětí. Stres byl ohromný a nabídnutou nemocenskou jsem přijala i proto, že mi je 33let, tvrdlo mi břicho několikrát za hodinu přestože jsem brala 6tbl hořčíku denně a většinu dne jsem stála, posledním bolem byly narůstající křížové bolesti. Taky jsem měla představu, že budu chodit cvičit a odpočívat, ale po práci jsem večer upadla do postele už před večerními zprávami a celá zbitá se v 5 vymotala do dalšího stresu. Prvních 14 dní doma jsem prospala a jedinnou odezvou bylo, že jsem "neprošla" OGTT a byla zavedena jako diabetička, přestože v době kdy jsem už byla doma v klidu jsem byla bez nálezu v krvi i moči. Věřím, že za to mohla únava z práce, nemožnost pravidelného pitného režimu (v chemické laboratoři nelze jíst a pít, nutno odcházet do spec. místnosti a opouštějte rozpracovanou práci každou chvíli kvůli hltu čaje?).
Každá maminka ví na co se cítí a pokud jí je v práci dobře a není unavená a nebrání jí ve vlastním rozvoji mateřství, tak ať si pracuje ještě v den porodu, ale neodsuzovala bych mamky, co toho mají "plné brýle", a chtejí mít zároveň zdravé a klidné dítě (stres u matek v těhotenství je jedním z faktorů hyperaktivity budoucích potomků!) a proto přijmou nemocenskou nejen z důvodu zdravotních-fyzických, ale i psychických.

Je to skutečně o druhu práce. Mít klidnou a bezstresovou práci...není důvod proč nepracovat do konce těhotenství. Já ovšem pracuji jako učitelka na 2.st, kde neustále dozoruji na chodbách mezi "hlučnou zvěří", v hodinách stojím, nemám čas pravidelně posvačit a někdy se ani napít.O nevolnosti při vyučování a mdlobách ani nemluvě.Po práci opravování a přípravy na další den.A zaměstnavatel? Žádné pochopení ani úlevy, pouze zájem zda vydržím do konce školního roku, aby nemuseli hledat náhradu.Není to nic s medem, a hodinovou cestu do práce a z práce ani nepočítaje. Nechci si hrát na statečnou, když cítím, že to pro mé miminko a mě samotnou není dobré.Toužím po klidu a odpočinku a času, kdy se odpoledne mohu věnovat cvičení a vnímat své miminko.Snad mi lékařka napíše neschopenku. Hodně štěstí pracujícím v očekávání.Petra