Názory k článku K rozvoji řeči potřebují děti kvalitní podněty

Dobrý den,

od Vašeho příspěvku již sice uplynula nějaká ta doba, ale moc by mě zajímalo, jak jste s dcerou pokračovali.
Mám totiž 3 letého syna a mluví přesně tak, jak popisujete, teď nás čeká spousta vyšetření. Pokud by Vám to nevadilo a měla jste čas, ráda bych se alespoń něco dozvěděla. Děkuji Iva

Ahojky,jsem maminka tří upíříků, jak já říkám našim dětičkám.Nejstarší Lucce bude 18.let...prostřednímu Lukimu 8.let...a nejmladší Terezce je 3,5.Máme s Terezkou trochu problémy které mi nedají klidně spát.Mluví totiž tak jak roční dítko.umí jen:máma,táta,aca (Lucka) didi (Luki) dedí (jessy nás pes)a pak ještě bába,papat,pití,koko,..no a pár maličkostí.Není to žádný zázrak ...kdyby nemluvila ve větách asi by mi to tolik nevadilo ale takhle už mi to připadá dost nenormální.Už jsme podstoupili různá vyšetření(tím myslím foniatrická a psychologická) ale nikdo nám neřekl co a jak...docházíme na logopedii kde nám paní dr..jen pořád říká že máme čas...nemyslím si to...Terezka používá spíš zvuky...jinak je velice šikovná v 1,5 byla už bez plínek a sama jedla.Ted začala chodit do speciální školky...ale moc velké naděje tomu nedáváme .Chtěla bych vědět názor ostatních nebo i třeba najít někoho, kdo má stejný problém...díky Jitka

Ale pokud kluk přelouskal už tři díly, tak se mu patrně líbí a svým způsobem (byť patrně odlišným než my) je pobírá.
Obecně totiž platí, že pokud dítě něco nebaví, upustí od toho.
A obávám se, že i kdyby jeho matka, z nějaké ,,obavy" čtení Pottera zatrhla, kluk si jej možná vyhledá sám..
Na stranu druhou pravdou je, že když jsem zrovna na promítání 4. dílu viděla asi pětiletá děcka, říkala jsem, si, že zrovna na tohle jsou asi mladá - tedy, že se budou bát. No ustály to tiše, těžko říct, co se jim honilo hlavou..
Ale fakt bych to nehrotila. Kluk bude - jak již potvrdila jeho maminka - napřed, tak ať to louská.
Já v 6 letech nekriticky zbožňovala Vinnetoua, byť právě filmové zpracování zdaleka nebylo pro človíčka mého věku..
A krátce poté, co jsem začala dobře číst, jsem přesedlala na ty již zmíněné pověsti..sebekriticky přiznávám, že jsem je na návsi předčítala mladším špuntům a oni se pak v noci počůrávaly..děti jsou různé..a já byla vůči nim poněkud netaktní, no..

Když tak čtu některé příspěvky, žasnu, jak se někteří cítí dotčeně. Nečetla jsem tedy vše, nemám tolik času. Ale připojím svou zkušenost.

Asi jsme trochu jiní. Nemáme televizi, my s manželem občas kouknem na nějakou debatu na internetu. A jednou za čas koukáme na TV u babiček.
Máme děti 5 a 3 leté a myslím, že televize jim vůbec nechybí. To je jasné, že když ji vidí, rádi se na ni podívají. Ale po chvíli je to už nebaví, raději si jdou hrát. Milujou knížky a čtení (tedy předčítání) a komiksový Čtyřlístek (starší se na něm učí číst). Asi to vidí u nás, my taky hodně s manželem čteme.

Ale asi je to hodně o přístupu. Když budu na dítě mluvit a vysvětlovat situace (klidně u filmu, nebo TV zpráv), je to pro dítě dobré. Když ho nechám samotné u TV nebo na pasece v lese, nebudu na něj mluvit, asi to má stejný efekt. S tím rozdílem, že na pasece bych teda nevydržela neříkat: Podívej, co to je a pod.

Ale přiznávám se, že někdy mám toho dětského mluvení až dost. Představte si dvě téměř stále mluvící holčičky, to někdy jde hlava kolem. Ještě že si povídají spolu. Ale mám z nich radost.

Přeji vám hodně radosti a zážitků s vašimi dětmi. Užívejte si s nimi. Gábina

Ráchel, to jistě je a my o tom víme. Já hlavně nemám ráda zobecňování typu "nikdo nemůže...", "žádné dítě nedokáže...", "každý dovede..." a podobně.