Názory k článku Hlavně ať je zdravé ...

Dovol mi ti trochu oponovat, ač jsem vegetariánka, nejsem vůbec štíhlá, mám potíže s nadváhou. Pravdou je že mi vegetariánství zachránilo první těhotenství. Bývala bych přišla o dcerku.

Dobrý večer Lenko,
dnes jsem si znovu pročítala diskusi k tomuto článku a všimla jsem si Vašeho vzkazu. Děkuji moc za doporučení knihy, určitě si ji zajistím.Už se nám potvrdilo při vyšetř.v Motole,že naše dceruška trpí těžkou vadou sluchu-na levém oušku má jen velmi malé zbytky a na pravém téměř žádné. Trpí tedy oboustrannou hluchotou. Nyní nás čeká obj.sluchadel a rehabilitace pod vedením lékařky z foniatrie a logopedie.Též jsme dceru přihlásili jako žadatelku o kochleární implantát,kterému musí předcházet min.1/2roční rehabilitace se sluchadly. Jinak její postižení má takový rozsah, který se hodí právě pro kochleární implantaci. Bude však potřeba absolvovat další a další vyšetření a též komise, která nakonec rozhodne zda výkon provedou nebo ne.Dodáváme si v rodině sílu a to je důležité. Po zjištění jakéhokoliv zdravotního problému u našich dětiček je to vždy šok, ale nesmíme se vzdávat a musíme být všichni silní, aby jsme co nejvíce našim dětem pomohli to zvládnout a jít dál. Pořád si to opakuji dokola, tak i Vám přeji aby byl synek zdravý a dělal Vám jen a jen radost, starostí je i tak dost, no ne?:o)))Zdravím, Jitka

Při čtení tohohle článku mi tekly slzy prodem.Né snad, protože by jsem chtěla tuto rodinu litovat,ale protože něco podobného prožívám s mým 2 letým synem.Otěhotnět jsem nemohla, pomohla až operace.Těhotenství bylo jen samé lítání po nemocnici vyšetření a hospitalizace. Porod byl šílený,ale zvládla jsem ho podle slov všech zdravotních sester a lékařky a také svého manžela na výbornou!po všech těch útpách se mi narodil syn,tedy kus chlapa.4,12kg a 54cm.Při vyšetření ultrzvukem bylo zjištěno, že má reflux močových cest a zvětšené ledvinové pánvičky.Hned jak jsme se tohle dozvěděli,přestali jsme věřit ve spravedlnost na tomhle světě.A znova začalo to hrozné ježdění po nemocnicích, hospitalizace a různá vyšetření pod narkouzou.Matyášek měl teprve 3měsíce a prošel si tolika vyšetřeními,kolika si neprojde už starý člověk.Vše by jsem vzala na sebe,jen aby byl zdravý.Při každém nachlazení jsme nespali,protože obavy ze zánětu močových cest,který by vše jen zhoršil nebraly konce.Nakonec se vše zlepšilo a operace nebyla nutná.Bohužel při poslední návštěvě na nefrologii nás paní doktorka poslala opět na vyšetření.Prý se jí to nezdá a nemá tady u nás takové podmínky aby vše náležitěvyšetřila,posilá nás do Olomouce,kde jsme celou dobu na všechna vyšetření jezdili.Máme strach ,máme moc velký strach, jak vyšetření dopadne.Ale my věříme, že naš tak vytoužený Matyášek bude zdravý.Nikdy by jsem nevěřila,že věta:Hlavně ať je zdravé může mít takový význam!!!Držím vám palce!!!!!!!!

Tohle píšu především pro Zuzanu, tedy gatto. Musím hlavně říct, že když jsem si četl tvůj příspěvek, nebylo mi moc dobře po těle. Víš, i když se neznáme, lidi kteří mají soucit se zvířaty a nejí maso tvoří přece jen jakousi rozptýlenou, virtuální komunitu. Mají něco společného a většina ostatních lidí je tak bere - jako "oni, ti bylinožravci". Když potom někdo z těch "oni" napíše nebo řekne něco takového jako ty, buď si jistá, že to nezapadne. Dřív nebo později si to vyžeru, od někoho, někde. Nebudu tady psát, jak jsi vedle. To už je dost přesně napsané v příspěvku, pod který píšu tohle.
Já jen dodám, že mít rád zvířata je prostě jednodušší než mít rád lidi, protože zvířata jsou prostě jednodušší. To ale proboha neznamená, že lidi nejsou hodni pozornosti. A už vůbec to neznamená, že ty jsi z těch lidí nějaká speciální vyjímka.
Protože já mám pod pojmem cítící bytosti, kterým nechci ubližovat zahrnuté všechny, mám to asi trochu složitější než ty. Je tu ale jedna důležitá věc, které jsi si asi nevšimla: Kyž si podle svého estetického cítění vybereš, které bytosti budeš mít ráda a které ne, stejně to nedopadne dobře. Troufám si říct, že spousta lidí je po přečtení tvého příspěvku nadosmti imunní proti idei neubližování zvířatům.
Mám tu nezaslouženou výsadu, že občas mohu vést dialog s lidmi jiného náboženského vyznání, a dost často přijde řeč na toto téma. Většinou je to těžké, protože když řeknu, že nejím maso ze soucitu se zvířaty, už tím jakoby nevysloveně implikuju, že oni tedy soucitní nejsou. Ale aspoň mě soucitně vyslechnou :o), a taky snad proto, že u nich mám nějakou minimální vážnost a oni ví, že si jich taky vážím. Takže, prosím prosím, zkus přemýšlet: na tomto světě ubližují zvířatům kromě jiných zvířat taky lidé. Pokud lidi nemáš ráda a ještě jim sama tak důkladně ubližuješ, jak jsi předvedla ve svém příspěvku, jak vlastně chceš dosáhnout toho, aby bylo utrpení míň? Promiň že jsem tak nepříjemný, ale řekla sis o to. Jo, a já mám u svého příspěvku mail.
Ostatním se omlouvám za toto vnitrokomunitní vyřizování účtů. Žabátko, tobě přeju ať jsou tvé děti šťastné, ať už budou fyzicky ok nebo ne. A tobě to přeju samozřejmě taky.

Já bych asi v děcáku nebo v kojeňáku pracovat nemohla, protože bych si všechny ty dětičky chtěla vzít domů a všem dát lásku, kterou v ústavu nepoznají. I když jsou na ně "tety" hodné, nikdy nemůžou mít tolik času, aby se mohly individuálně věnovat každému prckovi, a ty děti tím asi musí být poznamenané i do budoucna. Je mi jich líto. Všem jim přeju, aby našly milující rodinu-třeba adoptivní nebo pěstounskou, ale aby prostě měly pocit, že někam patří a že je někdo miluje. Nic si nedělejte z toho, že vaše děti nejsou úplně zdravé. Oni to ani tak nepociťují. Ale vaši lásku cítí a to je nejdůležitější.