Názory k článku Ad: Co jedí moje děti ve školce?

....a já zase nechápu, jak se někdo nad takovými jídly pro tříleté děti (ale nejen pro ně!) může nepozastavit.... Mě připadají strašná. Já osobně bych většinu z nich nesnědla. Vím, že dítě ve školce nemá moc na výběr a hlavně, nemá tu znalost a úsudek..... Ale někdo se nad tím prostě nepozastaví....no, ale jak už tu bylo napsáno, nech každého jíst co jí ....stejně ho nepředěláš. Když moje první dítě před 2,5 roky nastupovalo do školky, také jsem měla hodně velký strach z jídelníčku.....do té doby jsem se snažila dávat mu jen to, co doporučují jako vhodné a zdravé pro děti. Školkový a následně školní jídelníček beru jako nutné zlo a nezbývá mi nic jiného, než občas jen kroutit hlavou, jak "tohle" mohou vařit dětem...

mi uplne jasne, proc nutit deti do neceho, bez ceho se v klidu obejdou, treba do te rajske s knedlikem. Chapu figle s nabizenim zeleniny, ovoce, mlecnych vyrobku... ale "hotovky" bych neresila. Nechces? Nejez, tady mas jablicko, pokud se sprajcujes a nedas si ani to, mas smulu, hlad te nauci. Pokud prcek nadale bude odmitat knedliky, omacky, smazene... tak to je spise plus, nez minus. Neucta k jidlu, kdyz neco nechutna? Kdo z nas ji vsechno? Odmalicka nesnasim jatra na cibulce a cocku na kyselo. Uznavam, ze cocka coby lustenina je zdrava, ja ji proste nepozru, leda bych byla hlady tri dny, v jinem pripade hrozi, ze ji vrhnu zpatky do talire, coz se mi ve skolnich a predskolnich jidelnach podarilo nekolikrat. Jatra to same a myslim, ze moje telo se bez jejich konzumace hrave obejde. Spousta veci, ktere mi nechutnaly v detstvi, patri ted k oblibenym - po spenatu se napriklad muzu utlouct. Pokud by mi ho rodice nebo pedagogove nutili, nejedla bych ho zrejme dodnes....

Odhlásit obědy a připravovat jídlo s sebou doma podle svých představ a alergií. Myslím, že vůbec jídlo nemusí být teplé

Naše Eliška byla od miminka obrovský žrout. V létě před nástupem do školky ještě při bezmasém obědě vyzvídala "A babi, kde máš masíčko?"

Po nějaké době ve školce nechtěla to, co předtím běžně jedla v relativně velkých množstvích (trochu jsme ji krotili) - maso, mrkev s hráškem, květákový mozeček,...

K jídlu jsem ji nenutila, protože pečivo, mléčné výrobky, ovoce, zeleninu, dušenou šunku a ostatní jedla normálně. Ale obědy často ne. Jenže jsem věděla, že některé obědy jí chutnají, že někdy kousky masa smíchané s omáčkou a se zeleninou a rýží klidně zbaští.

Tak jsme najeli na režim nucení k ochutnání: co ochutnáš, můžeš vyplivnout a nemusíš to pak už jíst, ale nebudeš odmítat předem (a to jsme se oboustranně navztekali).

A poslední dobou (po cca 3 letech) mi často jídlo chválí, pochvaluje si zase dobré masíčko atd.

Bohužel, ve školce ji teď nutí dojídat vařenou zeleninu v polévce. Syrová zelenina jako součást oběda by jí ale nevadila - každý den jí aspoň tři druhy ovoce a zeleniny - papriku, rajčata, mrkev, zelí, okurku, kedlubny, jablka, hrušky, pomeranče, banány,...

Tak si myslím, že pár kousků vařené mrkve už ji nespasí. Na druhou stranu paní učitelky ve školce vědí, že co do dětí dostanou tam, to už jim nikdo nevezme. Tak je v duchu i omlouvám. Viděla jsem kousek Výměny manželek s makrobiotičkou a masožravkou - děti takové masožravky by určitě trochu zeleniny potřebovaly. A takových rodičů asi není málo.

Těžko soudit. Nikdy se mi nucení nelíbilo (a to jsem jedla všechno), ale co s dětmi, které dobrovolně nesnědí ani gram ovoce a zeleniny, nebo mléčných výrobků?

Opravdu si myslím, že některé přispěvatelky celou situaci moc prožívají. jestli je pro ně otázka stravování tak zásadní a jestli jsou opravdu rozhodnuté za každou cenu dát v tomto směru svým dětem to nejlepší (jak tu zaznělo), tak je přece cesta velmi snadná - nechte si je doma a vařte jim, jak uznáte za vhodné; nebo mu najměte chůvu a dejte jí přesné instrukce. Pokud se je rozhodnete dávat do kolektivního zařízení - a je to vaše svobodné rozhodnut (i když se teď na mě můžete sesypat s argumenty, že "nějak vydělávat musíte"), předpokládá to z vaší strany určité ústupky - to je část ceny, kterou platíte za možnost dítě do školky dávat. Tak jako vaše děti se musí naučit ustupovat a musí akceptovat, že určité hry se ve školce hrají jinak než doma.
Buďme vděčné za to, co máme. Jistě úroveň stravování kolísá podle konkrétní školky a jistě se toho dá hodně zlepšit. Ale kdyby se měly kuchařky ohlížet na individuální chutě každého - nebo učitelky na to, že Pepíček (lépe řečeno jeho maminka) vyžaduje tuhle činnost, protože je pro něj nejprospěšnější, a Honzíček zase jinou a tu první odmítá, protože je zbytečná a dokonce škodlivá pro rozvoj malé osobnosti, tak by se nikdy nikam nedostaly.