Názory k článku Reakce lidí na dvojčata

Po přečtení tohoto článku tam není jediný kousek,který by nebyl pravdivý.Je to opravdu přesně na chlup,přesně takový otázky dávají mě

ja mam podobnou zkusenost jako pisatelka i kdyz vic by vam rekla asi moje mama, kdyz clovek vidi na ulici kocarek s dvojcatky tak kouka, ale predstavte si ze kolem vas projede kocarek ve kterem dve cerstva miminka spi a treti rocni sedi mezi nima. To pak byla legrace. Moje mamka ma spousty historek z dob kdy jsme byli mali, byli jsme tri do roka a pred temi lety to nebylo az tak obvykle jako dnes.

Ahoj mamky,
ne že bych sem patřila - dvojčata nemám. Ale ty reakce si ještě pamatuju. Když se mi po 4 letech po dcerce plánovaně podařil kluk, byla jsem s oběma na pískovišti. Přitočila se ke mně neznámá žena a hned s dotazem: Vy máte holčičku? A cože jste si pořídila ještě druhý? To se vám chtělo?......
Myslím,že jsem té inteligentní osobě řekla něco jako, že ano.
Ale víc se mi líbí zprostředkovaná zkušenost. Moje přítelkyně, která má dnes 11 letou dceru, mne kdysi inspirovala k založení mateřského centra (funguje už 7. rok!) a pak popisovala v časopise své pocity: Měla samozřejmě velkou radost z miminka, ale když jí v poradně nebo kdekoli oslovili "Maminko, pojdte si...", tak odpovídala : Já nejsem vaše maminka.
Chtěla tím prostě dát najevo, že nehodlá být vyřazena z této společnosti jen proto, že si dovolila pořídit dítě.
A to je něco, co je, myslím, společné nám všem a co někteří nemohou skousnout (a píší i sem): prostě máme radost ze svých dětí, ale zřejmě tuto naši radost nesdílejí slušní spoluobčané, kterým překážíte vy nejprve s bříškem (nepustí sednout), pak s kočárkem (co se, matko, cpeš do MHD, zůstaň doma nebo si pořiď auto..), posléze s batoletem (vlajte si klidně na tyči..) a vůbec kdekoli.
Zdravím všechny statečné a nakonec i spokojené mamky!

Tak konečně něco pro nás.Jsme jak se říká vícečetná rodinka holky mají už 30měsícůa teď jsme se rozhodly že si pořídíme ještě jedno mimčo.Myslím že s trochou pomoci se to zvládnout dá a je to i někdy krása.

Ahoj všichni, kterým bylo dáno.
Asi nejsem normální, ale i přes to(nebo právě proto), že už tři děti mám, velmi si přeji další. Od posledního gynekol. onemocnění se mi stále zdají sny o dětech - rodím, kojím, ale děti nikdy nevidím. přesto však vím, že jsou to dvojčata. Někdy se ráno probudím a přemýšlím, které dřív nakrmím, pak si uvědomím, že je to jen sen, který se asi nikdy nesplní. Jak řekli v nemocnici: Vždyť už děti máte, tak to mi do vás nepudeme. No snažíme se teprve rok. necháme to přírodě. Přesto všem, kteří dvojčátka mají, přeji, aby ráno nemuseli přemýšlet, které dříve nakrmí, protože, jak znám děti, určitě na to nemají čas.
ahoj