Názory k článku Přirozený porod v Jižních Čechách?

Reaguji na poslední příspěvek ke článku, zvláště o tom, že rodička byla spokojená a kamarádka by se mohla nemocnici omluvit. Asi mi něco uniklo, neboť obsah tohoto příspěvku nechápu. Nebo uniklo něco paní "přispívající".
Stav rodičky při porodu nese svá specifika těhotné a rodící ženy.Doporučuji nejdříve prostudovat a potom tvrdit, že je rodička spokojená.
Pokud se budoucí mamina rozhodne vzít si sebou do porodnice "svého" člověka, pak jistě proto, aby měla oporu. Oporu ve všem, a právě v tom,v čem ještě ani neví, že ji bude potřebovat.
Z Johanky takto podané zprávy o porodu mám za to, že Johanky přístup byl humánní a správný. Zdeňka

Četla jsem vyjádření rodičky,které se ten porod týkal.Kupodivu to nepopisovala tak hrůzostrašně.Pouze,že byla velice vyčerpaná (což se dá očekávat)a polovinu z toho nevnímala.Na personál krom maličkostí také nic neměla.Tak nevím.

Myslím si, že je dobré, když si zde personál nemocnic přečte názor na jejich práci. Já sama jsem rodila 2x v Třebíči a myslím si, že změna, kterou může udělat personál za téměř šest let je pozoruhodná. Proto zcela vážně říkam, nebojte se rodit v Třebíči- lékaři i sestřičky jsou tam velice vstřícní a fajn.

Po přečtení tohoto článku se velmi rozhoduji mezi přirozeným porodem a porodem v porodnici. Jsem neuvěřitelně zaskočená přístupem českokrumlovských porodníků a jejoch postup celkem odsuzuji. Nejsem přímá zastánkyně přirozených porodů, já sama velmi špatně snáším jakoukoliv bolest, ale myslím si, že budoucí matka by měly přesně vědět, jak chce svého potomka přivést na svět. Upřímně, já jsem po tomto článku na 99,999 % přesvědčena, že alternativní orod bude pro mě a mé dítě daleko lepší, nežli takovéhle necitlivé chvání lékařů v jakési porodnici. Děkuji a více takových článků.

V červenci 2002 jsem rodila v Podolí. Na porod vzpomínám jako na krásný zážitek. Kontrakce začaly odpoledne kolem 15 hodiny - byly nepravidelné ještě ve 22 hodin. (Při prvním porodu jsem vyplašená jela do porodnice (Apolinář)ještě večer - bylo dost času, tak manžela poslali domů. Já jsem se v bolestech potácela celou noc mezi koupelnou a pokojem.... Nespala jsem a byla jsem hrozně vyčerpaná a to bylo znát ráno na porodním sále - neměla jsem sílu.) Tentokrát jsme si s manželem řekli, že je potřeba se na to vyspat. Kontrakce ustaly a ozvaly se s ranním probuzením, a to dost razantně. Do porodnice jsme dorazili před 9 hodinou a v 11:10 se Kačenka narodila. V porodním pokojíčku bylo útulno, většinu času jsem strávila pohupováním na míči, porodní asistentka byla milá. Při šití (nástřih byl nutný, jizva po nástřihu při prvním porodu byla dost pevná) jsem měla miminko na hrudi, hladila ho a bylo mi krásně... Pak Kačenku zabalili do peřinek a dali do vozíčku vedle mě. Oba jsme se s manželem společně radovali. Zanedlouho přišla dětská sestřička, zase jí rozbalila, zkontrolovala pupečník a poprvé jí přiložila ... Katuška se chytla takovou silou, že jsem to cítila až v zádech. (Ten tah jí vydržel do dneška. Příští týden jí bude 21 měsíců a svoje "bumby" si nenechá vzít.) Po necelých 2 hodinách nás převezli na oddělení.
Dětské sestřičky se hodně snažily pomáhat s kojením. Já jsem to nepotřebovala, ale maminky , které byly se mnou na pokoji, si toho velmi cenily. Po 3 dnech jsme šly domů.

V tuto chvíli mi napadají jediné dva zápory:
- sprchy byly jen dvě na oddělení, ale přestože je potřeba x krát za den, tak tam nikdy fronta nebyla
- jídlo (nektarinky, čerstvé rohlíky ... nezapomenutelnou je pro mě masitá haše k večeři. Tak jak nám ji rozdali, tak ji našli na odkládacím stolku na nádobí.)
Oboje se dá "vydržet", pokud je to vyvážené vstřícným přístupem personálu v daleko důležitějších věcech.

Od ledna do června 2002 v Podolí rodily 3 mé kamarádky a všechny byly spokojené, proto jsem šla rodit tam. Myslím si, že záleží na tom, jak porod probíhá a na jaký personál se natrefí.

Přeji vám, aby vše dobře vyšlo!