Názory k článku Otcovské fejetony: Důchod za obzorem

Drahý Alfonsi, až vychováš tři vlastní děti a dvě nevlastní, z toho třem poskytneš studium vysoké školy a dvěma vyšší odbornou /dvě školy z toho soukromé, které se platily/ tak suď kolik jsem si do svých 57 let stačila nahrabat. Připomínáš mi jistého vůdce jehož jméno začínalo také na A - vše nepohodlné likvidovat. Čas je ovšem spravedlivý soudce, i ty stárneš a třeba se dočkáš - bude-li víc lidí podobného smyšlení jako ty - že v padesáti půjdou ne do důchodu, ale rovnou do plynu....

Milý Jirko i všichni další přispívající

Skoro v každém příspěvku jsem našla něco, s čím mohu souhlasit:

Ano, jsem taky toho názoru, že je krásné, když může člověk plně pracovat do co nejvyššího věku (a pokud záleží na dědičnosti, mám dobré předpoklady - oba rodiče pracovali přes sedmdesát, děda žil při plné čilosti do 98 a prateta, které je 96, dodnes šije, vaří, cestuje....)
Ano, stejně tak souhlasím, že by měl mít člověk právo jít do důchodu tak, aby si ještě něco užil a neměl pocit, že jen celý život platil a nic z toho nemá. A kdy to bude je hodně individuální.
Ano, souhlasím, že bychom měli žít zdravě (jsem taky militantní nekuřák a to proto, že mi vadí, že MUSÍM pasívně kouřit, když chci jít do restaurace, na ples, ba i na koncert. V předsálí se o přestávce kouří a pokud chci koupit pití či si dojít na WC - prostě tam musím.....).
Nejsme vegetariáni, ale jíme maso kuřecí a rybí a kromě asi tak 5x v roce (např. novoroční vepřové aby prasátko přineslo štěstí :-))) a pod. žádné jiné. Ke každému jídlu zeleninu, na svačiny ovoce, žádné dortíky a barvené limonády..... a přesto jsem silně obézní, tudíž to mému zdraví moc nepřispívá.........

Hlavní si ale myslím, že je psychika. Mám tchýni, která již ve svých 40 letech říkala: "To víš, Simonko, když je člověk starý, tak už moc věcí nemůže a od životq nic nečeká..." a myslela to na sebe a naprosto vážně. Mně bude 40 v květnu a cítím se v plné síle, mladá a šťastná ve své báječné rodině. Letos jsem (ve 39 a se dvěma dětmi a bez babiček v blízkosti - čímž také popírám určitá tvrzení, která tu padla) získala práci, která mne baví a doufám, že mi vydrží hodně dlouho - až do pozdního důchodu :-))))
Lidé, kterí se i ve vyšším věku chovají mladě a vypadají mnohem mlaději, si svůj věk nepřipouští a stáří nepřivolávají věčným hořekováním a řečmi. Také nejsou zatrpklí a protivní.... Jistě, že mají také občas starosti, potíže, zdravotní problémy, ale i to vše se s optimismem zvládá lépe.
Takže (jak tu také již padlo) je nutné se stále snažit učit, cvičit mozek, aby byl mladý a snažit se o kladný přístup k životu......

Zatím ahoj - a omlouvám délku svého příspěvku, ale je to téma, které se mne velmi dotýká

Simča

Souhlasím s Tebou napsala jsi to dobře,můj sen je ušetřit a cestovat ,ale pracovat dlouho s tím ,taky nesouhlasím ,je ještě hodně věcí co bych chtěla poznat.Přeji ať Ti vše výjde a áť si ten důchod ještě užijeme!!!

Velmi se mi líbí Váš příspěvek. Život není rovnice, do které když dosadíte ty "správné" parametry (zdravá výživa, pohyb, nekouření..), tak Vám vyjde ten "správný" výsledek, tedy šťastný a spokojený život. Každý člověk je jedinečný a jeho životní osud také. Mňágu také ráda poslouchám :-)

Všimla jsem si, že důchodci, ( kdysi pracovně vytížení lidé, se cítí méně důležití než dříve...a tak poučují ostatní a někdy nevybíravě.
Je v pořádku, že nekouříte, a žijete zdravě. Nevadí, že se nám s tím svěříte. Ale - napsal jste "Už se nemohu dočkat, až zase při nejbližší příležitosti lehce nadzvednu nějakou dýmající ženu. "
Nezvedejte si sebevědomí navážením se do lidí :-)