Názory k článku Podruhé těhotná III.

Milá Sylvie,

ja jsem rodila před 14 měsíci ve Vysokém Mýtě do vody. U porodu byl manžel a oba pokládáme náš porod za jeden z nejkrásnějších zážitků v našem životě. Porod byl naprosto bez problémů, pan doktor a sestřičky byli moc milí a hodní. Mohla jsem zaujmout jakoukoliv polohu při první době porodní a neslyšela jsem jedinou arogantní větu. Mohu vřele doporučit. Chystáme se také na druhé miminko, zatím jen myšlenkově, ale určitě pojedeme opět rodit do Mýta.

Přeji Ti pohodový porod a hodně štěstí z obou dětí.

Helena

Ahojky,já mám jen ty nejlepší zkušenosti s porodnicí v Neratovicích/listopad 2001/.Rodily zde i mé 3 kamarádky a ani jedna si nestěžovala/jak sestry,tak lékaři včetně primáře jsou profesionálové na pravém místě,jakmile se objeví sebemenší problém,okamžitě předávají na specializované pracoviště/i když někdy mají pěkný frmol,porodnice je většinou plná.Držím palce,ať tvůj výběr dopadne dobře a z drobka máš jen radost

hmm .. ja jsem rodila v CAPu a byla jsem plne spokojena, porod byl uplne prirozeny, podle mych prani, jako v Odentovi, jenom s por. asistentkou /doktor byl mlady, arogantni ale jenom se tam mihl nastesti.. :)/, odd sestonedeli bylo jako v klasicke nemocnici /des/ ale ty tri dny jsem tam vydrzela a dalsi mimco bych rada rodila v porodnim dome jestli to pujde. :) takze CAP doporucuji :)

Právě jsem se vrátila (včera) z porodnice ve Vrchlabí - porod byl úžasný, ale proč - to je přesně to, o čem píšeš. Mohla jsem si svobodně zvolit, jakou polohu zaujmu jak při době otevírací, tak vypuzovací a díky tomu vnímám teď porodní bolesti jako něco sice nepříjemného, ale snesitelného. Ovšem když si vzpomenu na pár kontrakcí, které jsem omylem prožila v leže a představím si, že bych něco takového zažívala několik hodin, tak teda nevím nevím.

Na rozdíl od Tebe jsem necítila předem důvěru v porodnice jako takové, a poměrně dost jsem se informovala o tom, jak to kde chodí. Nevím, jak je možné, že se porodníci ve většině porodnic chovají k rodičkám tak, jak se chovají (tj. bez ohledu na potřeby rodičky, přirozený porod a doporučení WHO), zbývá nám jen doufat, že se to brzo změní. Na to, abych se při porodu s někým hádala, jak to pro mě je nebo není dobré, přece jen není dost sil, takže zbývá zvolit osvědčené porodnice, pro mě třeba to Vrchlabí, i když jsem tam musela jet z Prahy...

Po přečtení příspěvků jsem se rozhodla také ventilovat svůj zážitek z porodu. Nemusím podotýkat, že příjemný nebyl ... Dodnes cítím jeho dopad jako velkou hořkost, že jsem zase selhala (je to můj osobní pocit), možná o to větší, že už zřejmě nikdy rodit nebudu. Porod, o kterém vám chci napsat byl můj druhý porod, z prvního jsem měla chlapečka, který bohužel zemřel (dědičná metabolická vada). Manžel u prvního porodu byl, k druhému jít odmítl, protože měl strach. Prostě mě v tom nechal (bylo to jeho rozhodnutí a nemohla jsem s tím nic dělat. Těhotenství probíhalo normálně, pár dní po termínu mi odtekla voda. Tak jsem tedy byla přijata v jedné pražské porodnici. Modlila jsem se, aby neměly směnu 2 porodní asistentky, s kterými jsem měla konflikt asi 3 dny předtím na monitoru - monitor přestal snímat ozvy dítěte a já jsem znervóznila, protože jsem měla strach. Naštěstí to byla jenom uvolněná guma, k tomu jsem dostala nádavkem označení hysterka :o) a výčitku, jak mi to má snímat ozvy, když jsem tlustá jak prase (musím přiznat, že jsem nepřibrala málo - 18 kilo). Můžete hádat, jak to vypadalo - samozřejmě, že mě k porodu přijaly tyto dvě asistentky. První konflikt nastal v okamžiku, kdy jsem vyžadovala bandáž nohou (tedy alespoň obinadlo nebo punčochu - bandáž bych si provedla sama)- mám křečové žíly a měla jsem to v kartě, že po přijetí na sál mám mít bandážované nohy. Byla jsem připíchnutá na monitor do jedné polohy, protože hlavička musela rotovat, nemohla jsem se pohnout, bolest rozdýchat. Pak jsem cítila, že to už je ono - volala jsem na asistentky, že to na mě jde, ty tam nakráčely se slovy: "Vona si vzpomene, že chce rodit, když jsme aseptický na císaře." Potom tedy "tak tlačte, tlačte" asi tak z metrové vzdálenosti, když mi to nešlo, mávly rukou se slovy neumí rodit a odešly. Nakonec mě odrodil lékař, který šel k tomu císaři a moje lékařka. Holčička se mi naštěstí narodila pěkná, zdravá. Při odvozu na pokoj mě tyto dvě asistentky počastovaly několika dalšími šťavnatými hláškami týkajícími se mého vzhledu, inteligence ... mohu říci, že tak zdeptané sebevědomí jako po tomto porodu jsem dlouho neměla .... Myslím si, že dokud v našem zdravotnictví pracují asistentky, které nemají rády lidi a dávají jim sežrat, že je otravují svými bolestmi a problémy, tak se zas tolik nemůže změnit ....