Názory k článku Počet zájemců o pěstounství roste. I díky státním pobídkám.

Zakladatelka psala, že by si vzala dítě starší.

V článku nějak chybí, že nárůst zájemců o pěstounství se netýká dlouhodobé pěstounské péče, která by snad mohla v konkrétní rodině nahradit adopci, ale především pěstounské péče na přechodnou dobu, a ta nahrazuje pouze ústavní péči, nikoliv adopci! Lidé, kteří chtějí adoptovat dítě, mají zcela odlišnou motivaci od pěstounů na přechodnou dobu, to jsou nesrovnatelné údaje.

Ještě k vyloučení potíží - ty se nedají vyloučit nikdy, a to ani u vlastních dětí. Potíže s bydlením, prací, penězi, zahájením samostatného života. Kdo chce vyloučit potíže, ať radši opravdu nic nedělá. I když si stejně nejsem jistá, jestli tím toho vyloučení potíží dosáhne.

Jsem pěstounka více než 13 let. V péči dnes máme 3 romské, poloromské děti. Začínali jsme za jiných podmínek, dnes v průběhu pěstounství nám mění podmínky za pochodu. Což není moc fér. Ano začínala jsem s odměnou pěstouna 1000kč + úhrada potřeb dítěte....asi necelé 3000kč (opravdu už toto přesně nevím, ale mohu upřesnit). Dnes mám odměnu pěstouna mnohem vyšší, platím zdr. a social. pojištění a od loňského roku i daň z příjmu....to většinou v tv nezmiňovali, spíš jen kolik pěstounům přidali. Ale povinné školení 24h ročně, já i manžel, který pracuje jako valcíř, ale školit se musí také. Návštěvy socialní pracovnice zhruba co 2 měsíce. Poviné dohody sepsané buď s úřadem nebo nějakou pověřenou organizací. Zákon nám ukládá spoustu povinností, no práv máme minimum. Jako pěstounka jsem byla odmítnuta se synem na trhání mandlí...neměla jsem souhlas zákonného zástupce (což jsou stále rodiče, pokud soud neurčí jinak).Vyřízení pasu...opět soud. Soudní obsílky nám chodí pravidelně. Chtěli jsme děti, které náš život obohatily, změnily ....ale šli jsme do toho s velkým nadšením a optimismem. Dnes už bych šla hlavně s velkou obezřetností. Doufáme, že se nám podaří vychovat je k samostatnosti, soběstačnosti. (dcera bohužel nebyla opožděná jak nám tvrdili, má vrozený defekt...takže tam mám obavy, co s ní bude....Nejstarší syn studuje konzervatoř...zatím s velmi dobrým prospěchem nastupuje do 2 ročníku, nejmladší má za sebou 1tř. ZŠ...přes těžkou logopedickou vadu se samými 1, a hlavně krásně čte. Máme i zkušenosti s anonymy, pomluvami. Řeči, že máme děti pro peníze.....no to se nedá ani komentovat. Při prvním synovi jsem se vrátila do práce (neplacené volno) na 4 hodiny. Vydržela jsem to 4 měsíce. Nebyl to přínos ani pro mě, syna, ani zaměstnavatele. Ono totiž do adopce jdou nejmenší a nejdravější děti. Děti do pěst. péče...starší, poznamenané dětským domovem, deprivací, s méně či více zdrav. problémy, romské apod., No aspoň jsme poznali více lidi kolem sebe...opravdu jsou lidé různí, ani radši nebudu rozepisovat s čím vším jsme se setkali. Aspoň vynikli ti skvělí lidé kolem nás, od širší rodiny, přátel, např. i dětská lékařka, která je úžasná a oceňuje hodiny cvičení a práce s dětmi. Její chvála na preventivní prohlídce mě moc potěšila. Úžasná je i Tereza Maxová a její nadace opravdu pomáhá adresně konkrétním dětem.

Já myslela, že jsi psala o starším dítěti - takže bys normálně dál chodila do svého zaměstnání, ne?