Názory k článku Nejlepší investicí do dětí je čas, který jim věnujeme

my se držíme - já byla šťastná, že má jen "trojky". Fakt jsem měla hrůzu, že to bude horší...

pomáhá nám PPP, ale nikdy neradí konkrétně....i přesto se snažíme

Synovi je 11let. Krom ADHD - hyperaktivita má poruchy učení - dyslexie dysortografie. Od 1.třídy hraje fotbal a ten mu hodně pomohl třeba ve zvládání svého těla - orientace pravé a levé strany a taky pro něj byli ( a stále jsou ) tréneři autoritami, které dokázal vnímat a poslouchat. Pro mě jsou to ohromné úspěchy i když ve škole to není tak růžové. 5.třída - tři 3 ( matika, čeština a angličtina). Dodnes spolu děláme přípravu do školy a úkoly. Sám to prostě nezvládá - je potřeba ho usměrňovat a vést. V češtině mě přímo drtí, že neustále vše opakujeme a bohužel není schopen napsat jedinou větu bez chyby. V matice je mnohem lepší, ale obvykle tak spěchá, že zapomene přičíst jednu dále ( atd.) nebo naprosto zapomene násobilku. Minule jsem s ním chtěla procvičovat při jízdě na trénink, ale odvětil, že jsem řidič, tak se mám soustředit na cestu . No a u cizího jazyka je největší problém, že se jinak slůvko říká a jinak píše.
Na druhou stranu má jiné klady. Na svůj věk je velmi manuálně zručný....
Ve škole má vyřízeno IVP, ale někdy je vážně těžké domluvit se s učiteli, aby se tím řídili. Pro mě jako rodiče je to velmi těžké. Srovnávání s jinak stejně starými dětmi a hlavně je pro mne frustrující, že ten čas, který trávíme učením a opakováním nepřináší takové výsledky jaké bych třeba čekala.
Od 5let má cukrovku a celiakii a i to má určitě vliv na jeho soustředění. A tak když je nejhůř říkám si - hlavně zdraví!
P.S.Kdyby ale někdo měl tip, jak to zvládat s lehkostí a ke kýženým výsledkům - SEM S NÍM!!!

No ono to takhle není u všech, moje hodně mírná dys- se mnou žije už desítky let a mé dcery, které bohužel mají výraznější formu, zjevně také s pubertou neopustila. Ale časem se s tím člověk naučí žít a nějak to kompenzovat, skoro až tak, že to vypadá, že je SPU nadobro pryč

Muj starsi syn na tom byl uplne stejne a pan psycholog mi tenkrat rekl, ze v puberte se to srovna a jeste z nej bude lenoch co se rad povali ) A dneska ho musim honit, aby se vubec hnul ) Rad si prispi a je uplne v klidu. Jenom vydrzet a bude to ok