| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Nejlepší investicí do dětí je čas, který jim věnujeme

 Celkem 34 názorů.
 Orion 


Poruchy učení 

(10.9.2010 10:20:31)
Ten začátek textu jako by byl o mně a naší dcerce. Mně poruchy učení také ve škole nikdo nediagnostikoval, až na vysoké škole jsme zkoušeli sami na sobě testy a tam zapadly mé problémy ze ZŠ a výsledky testů do sebe jako puzzle.
O dcerce a jejích potížích vím (právě díky spesiálně pedagogickému vzdělání), že jednou jí bude diagnostikována dyslexie a dysgrafie. Vím to už asi od jejích pěti let a minulý školní rok mi to potvrdili i v PPP, ale prý na konečnou odpověď je ještě čas.
Doma již pracujeme podle zásad pro dyslektiky a dysgrafiky, máme speciální psací pomůcky a tak věřím, že dcerka to zvládne dobře stejně jako já a jistě lépe, protože o problému víme již teď.
Mimochodem tyto potíže se mírní nebo úplně mizí kolem 15 let, po první fázy puberty.
 Binturongg 


Re: Poruchy učení 

(10.9.2010 11:29:15)
Orion - tyto potíže lze eliminovat pouze usilovnou a intenzivní prací odmalička a i tak není vždy jasný výsledek.
To mám nejen z učebnic, ale i z rodinného života.

Můj otec a má sestra jsou oba nadprůměrně inteligentní se "slohovým" talentem. Oba se živí psaním (a vlastně i čtením), přestože DODNES vykazují známky dyslexie, dysgrafie a dysortografie.
Lepší už to asi holt nebude ~d~ ~:-D
 Orion 


Re: Poruchy učení 

(10.9.2010 13:02:05)
To, že se tyto potíže vytrácejí s nástupem puberty, tvrdí i odborníci. Já bych spíše řekla, že průměrně a nadprůměrně inteligentní dyslektici se svou ,,vadou" naučí žít a pracovat. U těch dětí se spíše nižším intelektem nepomůže téměř nic.
Mluvím také z praxe, pracovala jsem (do loňského školního roku) s těmito dětmi na základní škole.
 Vanka 


Re: Poruchy učení 

(10.9.2010 13:30:37)
Je hezké si takovýhle článek přečíst, ale vždycky si říkám - k čemu mi to je?
Tyhle problémy se u nás v různém provedení dědí už několik generací.
Starší dcera - v první třídě: všechny děti dostávali jedničky za psaní - ona nic protože stále nemohla (nechtěla) pochopit, že písmenka mají přesně tenhle sklon, atd atd
v páté třídě jsem do ní češtinu hustila co to šlo, aby udělala přijímačky na 8.letý gymp - není to sice premiant, ale teď v kvartě měla na vízo jen 2 trojky a např. v angličtině a francouštině je nejlepší ve třídě.

mladší - tam je to horší. odmítá psát háčky čárky (prostě je vůbec nevnímá). Na třídní schůzce pak slyšim: děti mají problém se slohem, jediná vyjímka: má dcera - komentář p.u. "ona mi tu na jedno téma popsala 2 papíry a já se u toho dokonce smála jak to měla vtipné" - k čemu mi to je, když jako jediná holčička má od druhé třídy z čj za 2?
to samé matika - nedodržuje pravidla (špatně psané datumy, špatný postup...), komentář p.u. "ta vaše holka byla druhá v klokánkovi, ono jí to pálí" - nicméně mat. též za 2.

takže zatím střídáme školy a hledáme někoho, kdo by pochopil složitější osobnost mé dcery. u té první jsme našli, tak snad najdem i teď.
 Eva 


Re: Poruchy učení 

(11.9.2010 14:18:01)
Proč dělat problém z dvojek? Vždyť to není žádná tragedie. Já bych děti kvůli známkám nestresovala. Sama jsem se stresovala v dětství a dnes vidím, jaké mi to přineslo problémy v jiné oblasti.
Ostatně zkuste nechat dceru napsat si něco bez těch háčků a čárek a pak si to po sobě přečíst, jestli tomu bude rozumět. Třeba pak pochopí, na co směšné znaky jsou.....

Pokud bych se mohla přimlouvat, nezkoušejte se svých dětí udělat dokonalé tvory, protože honba za dokonalostí může skončit i na dně propasti.....

Pokud mají děti hodně energie, kterou je potřeba využít, dejte jim volnost v běhání venku a také ale nějaké povinnosti doma - pořádnou práci a zodpovědnost v rámci možností a uvidíte, že se začnou dít zázraky.

A k naladění hodně pomáhá vhodná hudba, třeba i beze slov....~s~~s~~s~
 Gedzitka, Renda *20.3.2005 


Re: Poruchy učení 

(13.9.2010 8:21:49)
To me pobavilo, nechat dite neco napsat bez hacek a carek a zkusit jestli to precte :-). Ja takhle pisu poslednich 15let, coz je prave ted videt (na pocitaci nepouzivam ČEŠTINU) a uz kolikrat ani nejsem schopna po precteni textu rict, jestli to bylo napsano s diakritikou nebo bez ni. Mozek to doplnuje automaticky. Nekteri lide to povazuji za nevhodne, pripadne neslusne, ale ja si toho kolikrat ani nevsimnu. Kdyz pisu tuzkou, diakritiku normalne pouzivam. Je to proste o zvyku. Kdyz jsem byla dite, chybely mi konce slov. Premyslela jsem moc dopredu a ani jsem si nevsimla, ze jsem nektera slova nedopsala.
 olila 
  • 

Re: Poruchy učení 

(5.10.2010 11:20:53)
Mám taky své zkušenosti..., ale teď jsem si přečetla knihu Špatní žáci, rebelové a jiní géniové http://www.tatavsukni.cz/2010/09/27/spatni-zaci-rebelove-a-jini-geniove/ a věřím, že z té mé slečny, taky jednou něco bude:)
 MilkaFilka 


Re: Poruchy učení 

(12.9.2010 16:13:16)
Porucha učení je porucha na celý život, pouze v onom vámi vyznačeném věku ten který jedinec to dokáže sám kompenzovat.Mám dvě děti,obě s poruchou učení. Dcera je dyskakalkulik, je jí 24 a dodnes má problém spočítat si jednoduché věci,např. zda jí vrátili dobře peníze v krámě. Syn je dysgrafik a dysortografik, je ve vámi zmiňovaném věku a psaní je pro něj neustále problém. Ale dokáže to kompenzovat, co jde píše na počítači, co si potřebuje napsat "růčo",píše tiskacími písmeny.oproti dceři zvládl základní školu v pohodě, dnes je na střední škole a studuje počítačové sítě a programování.:-)
 Sisi Karamelka 


Re: Poruchy učení 

(12.9.2010 16:54:08)
Mám problém jako tvoje dcera. Když mi v obchodě vrací, většinou to nekontroluju, musela bych na ty mince civět snad půl hodiny, než by mi to dochrustalo do mozku. Malá násobilka? Dělá mi problémy dodnes. Dceři jsem byla schopná kontrolovat úkoly z matiky tak do druhé třídy, pak už mě to stálo opravdu velké soustředění se tím prokousat. Nikdy se tím u mě nikdo nezabýval, prostě jsem byla líná na matiku, protože jinak jsem měla ve škole velmi dobré výsledky, hlavně v jazycích a češtině. "A každé dítě se musí malou násobilku naučit a trojčlenku taky." Když jsem se už v dospělosti dočetla, že by to mohla být dyskalkulie, spadl mi kámen ze srdce. Ta úleva, že za to možná nemůžu, byla obrovská.
 Binturongg 


Paní docentky Zalinové si nesmírně vážím 

(10.9.2010 10:45:02)
Absolvovala jsem několik jejích přednášek v rámci školení, její knihy se vždy vyskytovaly v doporučené literatuře při mých studiích, učím děti se SPU podle některých jejích pracovních sešitů - vřele doporučuji! ~R^
 Dáša 2 děti 
  • 

Dyscentra 

(10.9.2010 10:46:54)
Dobrý den, mám přesně takového syna, nadprůměrně inteligentní, ale špatně se soustředí, hyperaktivní není.Opožděný vývoj řeči, přesto, že jsme mu každý den 30 minut četli, pohádky namluvené na CD nebyl schopný poslouchat. Je levák, ruka pořád ne a ne se uvolnit. Má odklad školní docházky na doporučení psycholožky i logopedky. Zajímalo by mě, jestli takové dys-centrum je v Olomouci, zdejší pedag.psycholog. poradna je dost přetížená a čeká se tam i několik měsíců. Může mi někdo třeba poradit? Slyšela jsem, že pomáhá kineziologie - má s ní někdo zkušenost. Díky Dáša
 ..maya.. 


Re: Dyscentra 

(12.9.2010 19:07:33)
může mít poruchu pozornosti s hyperaktivitou to je adhd a nebo bez hyperaktivity to je add, to má můj starší syn, je takový pomalejší, jako by zasněný ale přitom vysoce inteligentní, mladší taky ale ten má zas adhd...máte jen jednu pobočku PPP? Ve větších městech bývá poboček víc...
 frydolin 


poruchy učení a hyperaktivita 

(10.9.2010 12:19:42)
V některých pasážích článku poznávám syna, má poruchy učení a ADHD. Zvlášť mě zaujala zkušenost, kdy autorka viděla takovéto dítě lítat, dělat opičky, mlátit se do hlavy a vyvádět jako šílené. To je náš syn, navíc na veřejnosti má občas takový úlet, kdy na nás - na mě i na manžela - křičí na celé kolo, jako by to, co po nás požaduje, byla ta jediná správná věc na celém světě, a nesplnění tohoto přání se přestane svět točit a místo něj bude jen černá díra. Taková beznaděj z něj v tu chvíli prýští, A z nás samozřejmě prýští také, protože všichni okolo se začnou nahlas podivovat, jaké to je nevychované dítě apod. V tu chvíli bych se nejradši propadla. Ale zpět k článku: píše se tam, že toto dítě dělá po nějakém vypětí, když mu není umožněn prostor k uvolění. Co se myslí tím nějakým vypětím a co se myslí tím prostor k uvolnění? Snažím se na něj být trpělivá, leccos beru s nadhledem, nutno dodat, že jeho chování občas těžce nesu. Jakákoli rada, která mi pomůže jednání se synem ulehčit, je proto vítaná.Syn bude mít brzy devět a zdá se mi, že situace se stále mírně zhoršuje. Někdy si říkám, jak asi bude vypadat jeho puberta? Děkuji Hana:-)
 Pawlla 


Re: poruchy učení a hyperaktivita 

(10.9.2010 17:24:23)
Frydolín,vypětí většinou bývá školní hodina,ale i jiná činost,při které po dítěti vyžadujeme soustředění,bez pohybu,Po každé takové činnosti by mělo to uvolňení přijít,problém je,že hodina trvá 45 minut a to je hodně.Syn dělal o přestávkách šílené věci,ani to raději nebudu všechno popisovat.~:-D
 frydolin 


Re: poruchy učení a hyperaktivita 

(10.9.2010 17:36:30)
Ano vyučovací hodina, to beru. Ale jeho záchvaty jsou při zcela běžných činnostech, jak psala autorka - kdy my máme činnosti zautomatizované, on nedokáže myslet na to, že si má čistit zuby, dokonce donedávna jsme bojovali se záchodem (chození na velkou, nemyslel na to a část pravidelně dělal do katí), atd. Když mu to však připomenu, neudělá to samozřejmě, připomínám to dál, až to vyústí v onu nechutnou scénu. Takhle to je se vším, s učením, s běžným životem, trávením volného času..Je to vážně vyčerpávající. Máte nějakou zkušenost s psychoterapií?
 Pawlla 


Re: poruchy učení a hyperaktivita 

(10.9.2010 19:02:58)
Frydolín,nevím jestli si tady psala kolik je chlapci let?Synovi je 11 a je autista,to co popisuješ znám,na zvládnutí těch běžných zautomatizovaných věcí platí jedině důslednost,ale může to být nadlouho.S psychoterapii jako takovou zkušenost nemám,k psycholožce docházíme,spíš zhodnotí posun,dá doporučení atd.Pak samozřejmě existuje medikace,Ritalin,Concerta,ta pomáhá soustředění,dítě vydrží delší dobu,takže vypětí není až takové,nám to v tomto směru pomohlo,ale mám názor,že medikace má být až poslední možnost.
 frydolin 


Re: poruchy učení a hyperaktivita 

(10.9.2010 20:07:44)
Děkuji za reakci, všechno co píšete vím, synovi bude za 2 měsíce 9, důslednost praktikujeme, medikaci jsem odmítla, také nám byla nabízena. Já pořád doufám, že narazím na informaci typu"zázrak". Moje naivní představa. Psycholožka také hodnotí pouze posun nahoru nebo dolů.A to mě vždycky zklame, čekám, že třeba v hypnoze luskne prsty a vše bude normální:-DD. Škoda, že to tak nefunguje. Každopádně díky za reakce, vždycky je úleva, že v tom člověk není sám(nic ve zlém). Ať se Vám daří.
 Pawlla 


Re: poruchy učení a hyperaktivita 

(10.9.2010 20:35:39)
Ano,vím jak to myslíte,taky doufám ve skrytu duše na nějaký zázrak ~t~.Taky přeji hodně štěstí.~x~
 any 
  • 

Re: poruchy učení a hyperaktivita 

(13.9.2010 11:38:42)
Frydolin, podle mě je klíč k problému jeho pořadí hodnot. Pro běžné dítě je dostatečnou motivací tlak okolí na splnění úkolu, ale tohle nemusí platit pro všechny děti. Takže moje rada je, najít pro něj důvod, proč by si například chtěl sám vyčistit zuby, proč udělat domácí úkol teď a ne až „někdy“ ….

Je fuška, takovéhle motivační prvky najít, ale pokud se najdou, funguje to. Chce to kreativitu. Napadá mě (ale netvrdím, že to zrovna pro něj musí fungovat)…např. systém hry(vyhlásit to jako hru) – napsat pro něj papírek s otázkou „MÁM v 19 hodin vyčištěné zuby?“ a viditelně to vyvěsit(nebo cokoli jiného, ale určitě do toho zapojit nejen ten příkaz, ale něco dalšího- v tomhle případě „hra“ spočívá v tom, že si sám pohlídá čas) . Jeho úkol je napsat pod tu otázku ANO nebo NE podle pravdy(třeba na více dnů s datumem). No a v případě odpovědi ANO…by měl dostat odměnu – např. nějakou společnou činnost. Zahrát si s ním hru, nebo si chvíli společně sednout k PC ….cokoli, co ho baví a na co by se dokázal těšit(musí to být dostatečně pádný důvod). Taky je fér mu zpočátku – krátce před 19 h připomenout čas. Chce to začít něčím jednoduchým (třeba těmi zuby) a až postupně přidávat. Nikdy nenadávat, když se nezadaří, ale naopak se přidat na jeho stranu….a trochu zmírnit dopad jeho zklamání – nikdy mu to nevmést, protože to potom může vyvolat opačný účinek – mohl by se zaseknout. Např. s komentářem, škoda, dnes se to nepodařilo, tak zítra budem lepší, dnes si třeba ještě chvilku pohraj – já aspoň stihnu….. Pokud jeden motivační prvek selže, nahradit dalším, ale neustupovat od vytyčeného cíle.
Je to náročné (hodně) na organizaci času (i vlastního) – chce to- hlavně v počátku - uspořádat režim dne a přizpůsobit tomu i vlastní časovou osu. Ale zase – mohou to být třeba 2 chvilky během odpoledne po 20 minutách. Taky je potřeba umět pochválit a ocenit…..třeba může fungovat, odpoledne pochválit za minulý den….
Úspěch spočívá v tom najít něco, na co by přistoupil dobrovolně.

docela zajímavě mohou situaci vylepšit i cviky na vyrovnání hemisfér, ale tam účinek není hned, existuje toho spousta, čím lze podpořit vývoj ;-)
http://kadlecova.blog.denik.cz/c/120613/Vnitrni-poklady-pro-vsechny-deti-bez-rozdilu-veku.html#
 bagla 


Re: poruchy učení a hyperaktivita 

(14.9.2010 10:47:23)
Hani, mám syna s úplně stejnými problémy jak ty tady popisuješ toho svého. Je mu 10 let a má ADHD, které nám lékaři potvrdili teprve nedávno. Těžce se snažíme zvládat základní denní činnosti jako je třeba již zmíněné čištění zubů nebo chození včas na WC. Svého syna miluji, ale běžný život s ním není lehký a bojím se, aby se to v pubertě ještě nezhoršilo. Budu ráda, když se mi ozveš na mail, třeba nám pomůže popovídat si o dětech se stejným problémem.
Jarka
bagla@seznam.cz
 Marketa, dva kluci 
  • 

Re: poruchy učení a hyperaktivita 

(10.9.2010 22:45:09)
Muj starsi syn na tom byl uplne stejne a pan psycholog mi tenkrat rekl, ze v puberte se to srovna a jeste z nej bude lenoch co se rad povali :-)) A dneska ho musim honit, aby se vubec hnul :-)) Rad si prispi a je uplne v klidu. Jenom vydrzet a bude to ok :-)
 frydolin 


Re: poruchy učení a hyperaktivita 

(11.9.2010 7:05:17)
To zní skvěle, díky. Do teď jsem se puberty bála, teď ji budu s nadějí vyhlížet:-)). Díky.
 nekázanka 


Re: poruchy učení a hyperaktivita 

(11.9.2010 8:11:16)
No ono to takhle není u všech, moje hodně mírná dys- se mnou žije už desítky let a mé dcery, které bohužel mají výraznější formu, zjevně také s pubertou neopustila. Ale časem se s tím člověk naučí žít a nějak to kompenzovat, skoro až tak, že to vypadá, že je SPU nadobro pryč
 rada 
  • 

Re: poruchy učení a hyperaktivita 

(20.11.2011 0:12:17)
tady bych zkusila rodinné konstelace, našeho syna o poznání uklidnily. Konstelaci si postavil v 7 letech sám, byla hodně užitečná pro všechny přítomné.
 Lída+2 


Děkuji 

(10.9.2010 13:30:24)
Super článek!
Byli pasáže, kde poznávám sebe,ale i syna......

Se synem už 1měsíc dělám nějaká nápravná cvičení na DYS poruchu. Doufám, že to zabere.

...mě to totiž nesmírně vyčerpává....(protože mám to co on asi proto)
 nicnic 


Nejdůležitější čas 

(10.9.2010 15:14:08)
který věnujeme dětem, je ten, kdy je učíme samostatnosti a dovolíme jim dělat chyby bez násleků na sebehodnocení. A to dá fakt práci.
 ali36 


Re: Nejdůležitější čas  

(11.9.2010 20:52:47)
Synovi je 11let. Krom ADHD - hyperaktivita má poruchy učení - dyslexie dysortografie. Od 1.třídy hraje fotbal a ten mu hodně pomohl třeba ve zvládání svého těla - orientace pravé a levé strany a taky pro něj byli ( a stále jsou ) tréneři autoritami, které dokázal vnímat a poslouchat. Pro mě jsou to ohromné úspěchy i když ve škole to není tak růžové. 5.třída - tři 3 ( matika, čeština a angličtina). Dodnes spolu děláme přípravu do školy a úkoly. Sám to prostě nezvládá - je potřeba ho usměrňovat a vést. V češtině mě přímo drtí, že neustále vše opakujeme a bohužel není schopen napsat jedinou větu bez chyby. V matice je mnohem lepší, ale obvykle tak spěchá, že zapomene přičíst jednu dále ( atd.) nebo naprosto zapomene násobilku. Minule jsem s ním chtěla procvičovat při jízdě na trénink, ale odvětil, že jsem řidič, tak se mám soustředit na cestu :-). No a u cizího jazyka je největší problém, že se jinak slůvko říká a jinak píše.
Na druhou stranu má jiné klady. Na svůj věk je velmi manuálně zručný....
Ve škole má vyřízeno IVP, ale někdy je vážně těžké domluvit se s učiteli, aby se tím řídili. Pro mě jako rodiče je to velmi těžké. Srovnávání s jinak stejně starými dětmi a hlavně je pro mne frustrující, že ten čas, který trávíme učením a opakováním nepřináší takové výsledky jaké bych třeba čekala.
Od 5let má cukrovku a celiakii a i to má určitě vliv na jeho soustředění. A tak když je nejhůř říkám si - hlavně zdraví!
P.S.Kdyby ale někdo měl tip, jak to zvládat s lehkostí a ke kýženým výsledkům - SEM S NÍM!!! ~;)
 štěpánkaa 


Re: Nejdůležitější čas  

(11.9.2010 21:50:56)
ali, v ped-psych poradně by ti mohli poradit odborníka, který by synovi pomohl hledat cesty k tomu, aby své dis- (nebo dys-) zvládl lépe. Pokud už vám tedy někdo nepomáhá...~3~
 ali36 


Re: Nejdůležitější čas  

(11.9.2010 22:42:52)
pomáhá nám PPP, ale nikdy neradí konkrétně....i přesto se snažíme
 štěpánkaa 


Re: Nejdůležitější čas  

(11.9.2010 22:45:08)
vím, že jsou specialisti na dis poruchy, kteří pomůžou třeba s úkoly, aby se dítě naučilo jak na to. pokud to doma nezvládnete. Je to asi těžké, veškerý volný čas s dítětem trávit věcmi do školy, zvlášť, když to cítíš jako nic moc výsledky. Ale trojky v 5,6.třídě nejsou žádné neštěstí, trojka je DOBRÁ. Drž se~;((~;((~;((
 ali36 


Re: Nejdůležitější čas  

(11.9.2010 22:54:04)
my se držíme - já byla šťastná, že má jen "trojky". Fakt jsem měla hrůzu, že to bude horší...
 ..maya.. 


Re: Nejdůležitější čas  

(12.9.2010 19:11:23)
ali, já mám 9ti letého s add a taky se s ním učím, připravuju do školy atd...on teda má pamět na učivo výbornou ale zapomíná maličkosti, radu nevím, pomáhat, pomáhat a chválit...příští rok mě čeká první třída s mladším -adhd- a u něj to bude asi těžší, i když písmenka zná, čísla taky a dokáže písmenko poskládat, soustředit se taky dokáže tak cca 20min..ale co to je že? Máme odklad tak doufám že nám trošku pomůže Metoda dobrého startu a cvičení soustředění doma...
 anemone 


"Jen hloupé" děti 

(13.9.2010 9:06:09)
Mě vždycky znova zaskočí tahle snaha škatulkovat děti na ty, co mají nějak zdůvodněné, že jsou v něčem rychlejší a v něčem pomalejší, a ty ostatní, co jsou "jen hloupé", jak je to v článku řečeno. Co to znamená, jen hloupé dítě? Pokud nějaké takové je, může za svůj "deficit"? Nezaslouží si taky pozornost a péči, individuální přístup?

Vůbec nezpochybňuju hodnotu práce lidí, kteří se snaží vyvinout nové a třeba i specifické pedagogické metody. Jenom mi leze na nervy tohle objevné vykladačství, které nakonec nic moc nového neříká.

A ještě mě zamrazilo množství stereotypů v článku ... pobyt u počítače je pasivní... mnohá žena za volantem nerozliší pravou stranu od levé ... hm. Kdyby na mě paní v poradně tohle vytáhla, tak bych si asi zašla pro radu jinam.
 Blanka 
  • 

Re: "Jen hloupé" děti 

(13.9.2010 9:23:08)
Přesně tak.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.