Názory k článku Dovolte si chyby ve výchově

- je to možné

- nevím, co míníte referenční literaturou, ale zkusím např.

Nelson Textbook of Pediatrics 18th edition,
strana 146

nebo dohledat thema na i-net (nevím, zda Vás to všude pustí bez registrace) :

http://www.healthychildren.org/English/health-issues/conditions/adhd/Pages/ADHD-Basics.aspx

http://www.aap.org/

http://www.nslij-genetics.org/search_omim.html

http://www.cdc.gov/ncbddd/adhd/

Pardon, pri psani z dovolene z pda se mi nejak zmenil subject zpravy.

Před dvaceti, ale ještě spíše před třiceti a více lety zavařovaly a želírovaly hlavně babičky, resp. prababičky.
Babičky také ještě chodily do háku - téměř neexistovaly "staré" matky

Tak já jediný rozdíl v péči o domácnost v porovnání s matkami před dvaceti-třiceti lety vidím v tom, že tehdy nebyly běžné myčky na nádobí...To mi přijde opravdu podstatná pomoc do domácnosti.No a tím to asi končí.

Že tehdy byly ženské zmanipulované a převařovaly plíny a potom je dlouhé hodiny žehlily, jejich hloupost.Nevidím jediný důvod. Používám na doma látkové a zase tak hrozné to není.
Nežehlím, ale sušičku nemám.

Tehdy se taky moc nepropagovalo kojení. Spíš naopak se ženy tlačily do umělého mléka, aby byl odbyt a mohly jít brzo do práce. Takže spousta ženských jak pakošky vyvařovaly lahvičky a míchaly sunary. Já jsem tím, že jsem první dítě kojila, ušetřila asi 18 000 Kč...času jistě také hodně. Kolik stálo umělé mléko tehdy, si neodvažuji odhadnout, ale určitě to taky do peněz lezlo.

Zavařuje se i dnes. Třeba taková rybízová marmeláda/džem(pořád si pletu co je co) na linecké na vánoce, nenastavovaná jabkama, se normálně koupit nedá.
(jestli jo, tak mi řekněte kde a já nebudu muset shánět po známých)

V obchodech se u nás prodávají samý hnusy, takže stejně nakupuji většinou základní potraviny jako za komoušů.
Pomazánky, buchty a tak, si většinou dělám sama.
Zeleninu a ovoce je také lepší kupovat přímo od zahrádkářů a ne v supermarketech. To samé i u masných výrobků.

Ženy si to tehdy dost často komplikovaly samy.

To se ale vyjadřuji čistě jenom k péči o domácnost, ne k životnímu stylu, mnohahodinovým frontám a strkání dětí v půl roce do jeslí. Tehdy bych opravdu žít nechtěla!

Cením fakt, takže díky za fakta, ale musím doplnit, že stejně jak se mi nelíbilo vyjádření autorek čánku k tomu, že úzkostná matka v těhu souvisí s ADHD se mi ale nelíbí pro změnu vaše následující:

***** příznaky u kojenců

Stanovit diagnosu ADHD před 5. rokem věku je obtížné až nemožné,. Hledat symptomy v kojeneckém věku nemám za smysluplné, už proto, že jejich interpretace není dost dobře možná.


Proč je to nemožné před 5. rokem ? Ani následující větě nerozumím. Např. dítě extrémně plačící - proč by se s tímto nemohlo pracovat v studii ? Proč hledat symptomy v kojeneckém věku nemít za smysluplné, třeba by se došlo k překvapivému výsledku. Každé extrémně plačící dítě nemusí mít ADHD, ale kolik dětí s ADHD bylo extrémně plačících ? Nebyla by to zajímavá čísla ?