Názory k článku Jak (ne)umí otcové plánovat čas v rodině

Jé, Maggi, to jsi pro mé rodiče udělala dobrý skutek. honem jim musím říct, jak jsem šťastná, že jsem se narodila do SVÉ rodiny a ne do takové, jakou popisuješ Ty. Konečně si řeknou, že už nejsem holka nevděčná a jejich výchovy si vážím!
Pokud si teda z náš neděláš srandu nebo Ti není aspoň 80 let, takže v té době, kdy jsi byla malá, byly takové vztahy v rodině obvyklé.....

Souhlasím s tím, že proč dělat to co se udělá ...samo?...

Nyní ještě není značka ideál, ale já taky ne, většina věcí je stále mou povinností, ale když potřebuji a požádám, vždy vyhoví

Léta dřiny nesou ovoce

hihi počká na návrat z práce...

to na mne několikrát manžel zkusil taky, takže jsem zatla zuby a ono to tam počkalo zase na něho a tak dlouho než mu nezbylo než to do té myčky naskládat

Po čase zjistil že to vlastně je pohoda, a už je v pohodě a nemá s tím problém

Opravdu výstižnéééé

Manžel byl postaven před pro mnoho mužů nepřekonatelný problém, když byly dceři 3týdny, byla jsem hospitalizovaná, nakonec to trvalo skoro měsíc.

Zvládl dceru kompletně obstarat, zařídit opatrování když musel do zaměstnání a každý den se stavovali v nemocnici za mnou a pro odstříkané mlíčko, aby dcera nebyla jen na umělým, měl uklizeno, hlady nestrádal, vypráno bylo taky....

Jenže když jsem doma tak nemusí, ale když vidí že mi není dobře, tak se prostě postará a uvaří i nakoupí.

Nebudu psát že pomáhá, dcera je moje jako jeho, ale občas prostě převezme péči a nechá mne odpočinout

Spisovatel je od slova psát, nikoli číst, jak koukám, takže jen odkazuju na příspěvek výše. Jako spisovatelka bys mohla vědět, co je nadsázka, což to s těmi narozeninami bylo, tak proč se zrovna k tomuto slovnímu spojení pořád vracíš? BTW - tatínek je spisovatel též - mimo jiné, sestra na spisování má i VŠ a živí se tím, babička také leccos napsala, ale u ní šlo o odborné publikace, já píšu (neprofi)a mám vystudovanou češtinu i literaturu...tak nějak mě to holt neohromí, když je někdo spisovatelka, notabene, když nehledí na obsah textu, nýbž na jednotlivosti a vůbec o podstatě nepřemýšlí (ovšem dnes není moderní "Co tím chtěl asi básník říci")

Stejně tak nechápu, jak si někdo může můj příspěvek (cesta do pravěku) vysvětlit tak, že je matka jen na všední dny a tatík pro zábavu - stručně řečeno. Každý rodič přece dává- předává svým dětem něco jiného, i když s nimi hraje třeba tutéž hru. Navíc si stačí přečíst jakoukoli psychopublikaci - možná to někoho překvapí, ale mezi chlapem a ženskou skutečně existují rozdíly! Každý má psychicky i fyzicky na něco jiného a podle toho by se měly role dělit.
Nevytýkat průměrnému chlapovi, že neví, jakou básničku říkala jeho dcerka na besídce (protože usnul nebo jen nevnímal) a stejně tak nevytýkat průměrné matce, že není s to jánevim třeba naučit kluka jezdit na motorce.
Proto dítě potřebuje oba rodiče - každý je jiný.
Krátce řečeno - výše uvedený článek by bylo možné napsat několika možnými způsoby - vše o téže rodině. Např. Jak funguje běžná rodina. Dominantní superžena (supermatka)a neschopný blbec. Semetrika a normální chlap. a tak dále a tak dále.

Nemohu odhadnout, jakou konkrétní větu z kontextu zas kdo vytrhne, ale "Žít a nechat žít" či "Každý jsme nějaký a soužití spočívá v kompromisech" nebo "Od maminky přicházejí chlapi nedodělaní, a jak si je vychováme, takové je máme" by to asi celé shrnulo
P.S. A nejlepší byla hláška Květy Fialové o chlapech: "Oni jsou takoví jako zvoraní..."