Názory k článku Špatné matky zaostalých dětí

Taky si vzpomínám na tu podivnou potřebu srovnávat vývoj našich dětí při každé návštěvě kamarádky. Myslím, že ta potřeba pramenila z touhy ubezpečit se, že je všechno jak má být, ale většinou z toho byly úplně jiné pocity.
Tomášek byl o 14 dní mladší než Andulka, byl netrpělivý a nechtěl posilovat na bříšku - dělal letadlo a vztekal se), začal lézt později a později také chodil............ To srovnání s Andulkou prostě vycházelo pořád špatně. Jeden čas jsem přemýšlela i o Vojtově metodě, ale naštěstí jsem zachovala KLID.
Trvalo ještě pár měsíců než mi došlo, že vývoj probíhá spíše ve skocích než kontinuálně.
Dnes bych mohla být pyšná (kdybych si ovšem neuvědomovala, jak moc jsou takové pocity směšné). Začal sice chodit později, ale chodí lépe, vydrží déle a běhá rychleji, je lepší také v mluvení, lépe si poradí v kolektivu a také s nočníkem si nejspíš poradíme rychleji.
Jenomže to je všechno hloupost, protože za pár týdnů to může být zase přesně opačně - Anička udělá jeden větší vývojový skok a naše "vedení" je zase totam. :))
Ale no tak holky! Vždyť to musí každý cítit jaká je to blbost. Důležité je přece štěstí těch malých prďolků a k tomu jim naše nervozita a srovnávání vážně nepomůže.

bodlínku, umírám smíchy stejně jako při čtení reakce od hroudy

:-D :-D :-D ...to jsem se pobavila ...koukám, že všude je to stejné vždycky se najde někdo podobný jako Vaše "kámoška" ...u nás je to přímo v rodině. švagrová mi povídá jak její kluk seděl v pěti měsících, chodil v osmi měsících, plíny neměl v roce a půl, mluvil ve dvou letech naprosto plynně (když se koukám na toho jejího 12ti letého naprosto průměrného puberťáka ani se mi tomu nechce věřit, že to věří sama sobě )) spíš bych řekla, že pamět je hooodně ošidná věc ) takže si podobné věci vyslechnu na adresu mě a mého synka, který začal chodit ve 14 měsících a teď ve dvou letech má plíny a nočníku se bojí víc než upír česneku a spojuje tak maximálně dvě slova, ale i když toho hoooodně napovídá, tak jen svojí řečí, které nerozumím ani já ;-) ...prý bych ho měla víc popohánět a motivovat (například tenkrát chodítkem a teď sekáním na zadek za počůranou plínu!) a taky se nemám bát, že prý všechno dožene. ale prý je to divné ...jojo, není nad srovnávání dětí! ))))))
a to má moje sestra stejně starého kluka, který je živější a akčnější než náš kluk, takže si tohoto porovnávání užiju z obou stran požehnaně
jediné co můžu poradit je změnit "kamrádku" a nebo se na takové řeči doslova vykašlat a povznést ..já se naučila s úsměvem přikyvovat a občas prohodit, že je se to taky časem naučí nebo že je mi to jedno a tak...

a tohle si nechate libit!? myslim, ze reseni jsou dve: bud "kamaradku" razne usmernit anebo se s ni prestat stykat. druhe reseni je urcite lepsi, protoze takovyhle lide se stejne nezmeni. ona potrebuje nekoho, na kom by si mohla lecit svoje ego, dela se zajimavou a dulezitou pres deti.
urcite se vam vyplati jezdit za pohodovou kamaradkou dal, nez poslouchat hloupe a pichlave reci tehle radoby kamaradky.
a jeste k te zaostalosti: mam svagrovou podobneho razeni jako je vase "kamaradka". kdyz jsem mela prvni dite, tak moje svagrova, o 8 let mladsi nez ja, v te dobe bezdetna, ovsem ucitelka v materske skolce-tim padem vi o detech v podstate vsechno , mi taky nekolikrat pichlave naznacovala, ze moje holcicka je nejak pozadu, kdyz v roce a pul jeste nemluvi a ma pliny (jaky nesmysl). trapila jsem se tak jako vy, i kdyz jsem vedela, ze nema pravdu. a pak se stalo, ze se nam narodilo druhe dite, syn, ktery je ale doopravdy zaostaly, s lehkou mentalni retardaci. chodit zacal ve 2 a pul letech, ve 3 letech ma stale plenky, nemluvi, pije z lahvicky, porad ma v puse dudlik.. no a ted svagrova nerekne ani slovo, maximalne utrousi neco jako: ale vzdyt on to dozene (coz je mimochodem taky nesmysl).
takze se netrapte, urcite nejste spatna matka, spis si jem spatne vybirate kamaradky a rozhodne nemate zaostale deti, ty vypadaji opravdu jinak

Mám syna 11 let, má IQ 140...je velmi nadaný na matiku, programuje, hraje od 6 let na 3 hud. nástroje, chodí do dětského sboru.... platím mu 2. rok soukromou školu pro nadané, první 3 roky ve státní bylo pro něj utrpení....
A jak se vyvíjel? Posadil se sám až v 8 měsících, a za 14 dnů začal hned chodit. Mluvit sice začal brzy, ale ve 2 letech vznikla koktavost - balbuties, během pár týdnů nemluvil vůbec, do 6 let jsme chodili k logopedovi...později se to už neobjevilo. Jako většina nadaných dětí měl problémy se sebeobsluhou, oblékáním, stolováním, ve všem až o 2 roky pozadu, oproti těm normálním ...
Do 3 let měl celodenně plenky, do 6 let na noc...
Přesto- již ve 4 letech mi psychologové v ped.psych. poradně řekli, že jeho IQ JE 140...
Od 9 let je přijatý do Mensy ČR, ale až po 10. roce ve všech normálních věcech dohnal ostatní vrstevníky...
Proto - vyvíjí li se dítě pomaleji, neznamená to, že by nemohlo mít vysoké IQ, a že kolem 10 roku nebude na tom mnohem lépe, než dítě, které se vyvíjelo v ranném dětství mnohem rychleji....