| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Předčasný porod je jen pro silné povahy a to my s manželem nemáme

 Příspěvky 110 z 99 [Dalších 89 >>]
Zuzka Han
26.12.2010 21:36:28
Ahoj,

dnes je tomu přesně měsíc od předčasného porodu v 22. týdnu. Narodila se nám holčička - Terezka. Přestože doktoři hovořili o tom, že jde o potrat, tak jsme si vybojovali tělíčko. Byli jsme domluvení, že si tělíčko vezmeme tak nějak "neoficiálně", ale protože Terezka vážila víc než 600 g, tak ji museli poslat na pitvu. Nechtěli nám ji již vydat. Nevzdali jsme se. Byli jsme připraveni obrátit se i na soud. Rodiče přece mají právo rozloučit se se svým dítětem. Nakonec ji označili za extrémně předčasně narozenou a vydali nám rodný list, takže proběhl klasický pohřeb. Terezku jsem měla po porodu na břichu, bylo to krásné, setkat se s ní. Je zvláštní jak moc můžeme milovat někoho s kým nemáme žádný "zážitek". Tak nějak ale cítím, jaká asi byla. Zemřela nám v náručí, pokřtili jsme ji vodou z kouhoutku. Je moc důležité se s dítětem rozloučit. Doporučuju knihu "Uzdravení rodových kořenů" a "Chatrč". Také je důležité abychom se my maminky nenechaly vmanipulovat do toho, že to vlastně ani dítě nebylo a není nutné se rozloučit....

Zuzka

Jak to vypadá s právními předpisi v ČR (zjištoval nám to kamarád, který je právník)? váhová hranice u dítěte, které projevuje alespoň jednu ze známek života, je 500g. Ten časový limit 24 hodin je požadován jen u dětí, které váží méně než 500g. Pokud Terezka vážila 500g a více, tak nemusela žít požadovaných 24 hodin, aby to mohlo být považováno za narození živého dítěte. Pokud tedy měla oněch 600g a dýchala a pulzovalo jí srdíčko, tak se to považuje za narození živého dítěte – bez ohledu na to, v kolikátém týdnu těhotenství došlo k porodu a bez ohledu na to, jak dlouho dítě po porodu žilo. Zdravotnické zařízení je povinno nahlásit příslušnému matričnímu úřadu narození živého (i mrtvého) dítěte. Na vydání rodného listu tedy máte plné právo. Navíc v takovém případě nemůže být s dítětem nakládáno pro lékařské potřeby, protože ve Vašem případě došlo po právní stránce k porodu a nikoliv k potratu. Pro lékařské potřeby může zdravotnické zařízení nakládat jen s „plodem po potratu“, přičemž za plod po potratu se rozumí:
a) dítě, které neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 1 000 g (a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 28 týdnů) nebo
b) dítě, které projevuje alespoň jednu ze známek života, má porodní hmotnost nižší než 500 g, ale nepřežije 24 hodiny po porodu.
právní předpisy: pojmy „narození živého dítěte“, „narození mrtvého dítěte“ a „potrat“ jsou vymezeny v ustanoveních §§ 2 až 4 vyhlášky ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 11/1988 Sb., na základě které se provádí hlášení o narození, o úmrtí a o potratu. Vyhláška byla vydána na základě zákonného zmocnění obsaženého v § 70 odst. 1 písm. c) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, který stále ještě platí a který mimo jiné ve svém ustanovení § 26 odst. 11 upravuje „nakládání s plodem po potratu pro lékařské
potřeby“.

Na závěr myšlenka Terezie z Lisieux, patronky naší Terezky:
Jedna sestra řekla sv Terezii z Lisieux: "Ale Vy nemáte vůbec strach ze smrti, smrt je přece něco hrozného." Odpověděla: "Ano, nahání mi také strach, když ji vidím na obrazech jako velkou příšeru, ale smrt není něco takového. Tato představa je hloupá, není pravdivá; abych ji zahnala, stačí si připomenout odpověď z katechismu: smrt je odloučení duše od těla. - To je smrt. Nu a já nemám strach z odloučení, které mě navždy spojí s dobrým Bohem."
11.8.2008 12:09:18
Moc gratuluji k překonání této veliké zkoušky. Vím o čem píšete, a moc dobře znám ty pocity beznaděje až zoufalství s věčnýma otázkama PROČ..., my to prožívali 10 týdnů. Těžko někomu popíšete své pocity když přijdete a ikubátor vedle nestoji protože mimi (se stejnou diagnozou jen o 200g memší a 2tt mladší) umřelo a už vůbec si nechcete připusti že se to mohlo stát vám. Je to obrovská zátěž jak pro vztah ta pro každého zvlášť, nemůžu říct že vím jak jste se cítila, protože to neví a nevím ani co prožíval můj manžel přezto že ho znám. Ale můžu Vám přát ať si užíváte každý den s vašim malým pokladem i manželem, po takové zkoušce si to jen zasloužíte. Ono se to nezdá, ale i ty naši taťkové si zaslouží pochvalu když to s námi zvládli, vždyť měli dvojitou starost o nás (maminy) i o ty naše drobečky, i když se tak občas netvářili. R^~s~
  • 
18.6.2008 9:31:36
Ahoj všechny maminy chtěla bych vám popřát hodně sil, sama jsem taky měla předčasný porod ve 34tt měli jsme 2,14kg, 45cm no králíček a díky bohu jsme to zvládli. Když nás to potkalo vůbec jsem neměla tušení co se bude dít. Měla jsem těžkou preemlaxiii a měsíc jsme strávili v nemocnici. Bylo to moc dlouhý, ale stálo to za to. O druhém občas přemýšlím, ale hned se mi vrátí ta šílená bolest, všechno okolo a mám plné oči slz. Nejspíš budeme mít jedináčka nedokážu si to ještě jednou představit. Držím všem palce......Ještě bych se vás chtěla zeptat mamči, jestli nevíte, jak je to s druhým těhotenstvím a bylo vše v pořádku, teda která jste měla první předčasně děkuji Martina
Danka
  • 
17.6.2008 14:14:53
Lí, Danielkovi bude asi za měsíc rok. Má skoro 9kg a 75cm. Teď leze po celém domě a užíváme si to všichni. Některé maminky říkají, jak je to hrozné období, pro nás je to krásné období : ). Očička i ouška jsou prý úplně v pořádku. A co Váš Danielek? : )
17.6.2008 11:14:39
Danko - jsem ráda že je váš danielek v pořádku. Mohu se zeptat jak je teď starý (maldý)? Je to něco přes rok, co i náš Danielek přišel na svět,ne moc předčasně, ale s jistými problémy, takže vím jaké to je nechat miminko ležet někde v krabičce na JIP a být doma a koukat na načančanou postýlku... Zajímalo by mě jak si váš danielek nyní vede :-) Děkuji a držím palec!

16.6.2008 9:35:48
Ahojky, ve čtvrtek to bude rok co jsem porodila syna, celé těhot.bylo v pohodě,užívala jsem si to plnými doušky, do práce jsem taky chodila co se dalo, vždycky jsem říkala,že bych mohla být těhotná deset let, bylo to nádherné,plánovala jsem si jak doma vydržím,jak s partnerem pojedeme spolu do porodnice,jak bude u porodu a ejhle-vše uplně jinak, ve 34 týdnu jsem šla na prohlídku-trošku se mi zkrátil čípek,ale na ten týden to bylo akorát, šla jsem v poklidu do města,nakoupit co potřebui a mířila jsem přes náměstí ¨v Opavě do obchůdku,že si vyberu autosedačku a nějaké letní těhotenské šatičky, ale v tom mi praskal voda a tekla a tekla,bylo ji opravdu moc, všichni jen koukali, nikdo nepomohl, upně mokrá jsem zašla do nejbližší restaurace kde mi zavolali sanitku, ta rychle do porodnice,ale protože se v Opavě nerodí do 35 týdne tak šupem do Ostravy,ještě ten den císařský řez,protože měl malý nízký odhad váhy a byl zadečkem otočený dolů, rychle mi ho ukázali, byl nádherný,trochu křičel,odvezli ho na JIP a mě taky, rodiče s partnerem za mnou byli, nikoho však za mnou nepustili a prckovi mi informce řekli až večer(strašné čekání)- mě¨l pneumotorax, byl sa "sipapu", o tom vstávání na druhý den a přístupu sester na JIP nebudu ani psát-hrůza, nikomu jsem nemohla zavolat, neměla jsem žádné další nové zprávy o prckovi, nic,uplně sama, musela jsem se dokopat vstát a do sprch a pryč z jip a na normálním odd jsem si mohla konečně zavolat a poplakat, poté jsme docházeli na prckem na jip, nejúprve s partnerem poté jsme chodila sama- trefila jsem na příšernou sestruz,opravdu strašná,ošklivé zacházení k matkám a k dětem, ale zlom nastal v sobotu,kdy sloužila sestřička Liduška až do pondělka, ta mi ho poprvé vytáhla z inkubátoru se všema hadičkama,poprvé jsem si ho mohla přebalit(jiné sestry mi dovolili jen na něj sáhnout), takže jsem tam celý víkend seděla a koukala, poprvé mi ho přiložila po týdnu k prsu, prostě sestřička ÚŽASNÁ, díky ní jsem kojila, šel prcek brzo na intermediál, přibýval a po dalším týdnu domů- ovšem z nemocí jsme se nevyhrabali, to pokračovalo dál-zkrátka snad už jsme to zvládli, malý se naučil sice vše dělat hodně později(hrozilo i cvičení), začíná se stavět a žvatlá, je to pěkný vzteklounek ale jsem ráda,že ho mám ale bojím se někdy dalšího těhotenství,zážitky z porodnice si pamatují dodnes, snad každou minutu a ty děti co tam leželi a byli na tom daleko hůř- ty maminky co porodily zdravé dítko a byli týden v porodnici ani neví jaké měli štěstí a proto všem přeji hodně toho štěstí a hlavně ZDRAVÍ.
Omlouvám se za dlouhý příspěvek.
Všem moc držím pěsti, .
Baterka
16.6.2008 9:06:11
Ahoj, zdravím všechny maminky a jejich statečná miminka! I já jsem si bohužel zažila, co to je mít předčasně narozené miminko. Od 10. týdne těhotenství jsem docházela na injekce a od 12. týdne jsem už ležela v nemocnici a snažila se miminko udržet, pořád jsem krvácela, měla jsem několik hematomů, brali mi cystu a nakonec i pro podezření z vady plodovou vodu. Ležela jsem v královéhradecké nemocnici 10 týdnů, pak mě propustili domů, čekal na mě manžel s dvouletým chlapečkem, po kterém se mi v nemocnici strašně stýskalo,ale naštěstí to moji kluci doma zvládali v pohodě. Bohužel po sedmi týdnech jsem byla v nemocnici znovu, to už jsem měla porodní bolesti, píchali mi injekce na vývoj plic miminka a byla jsem na kapačkách, abych neporodila. V porodních bolestech jsem byla skoro dva týdny, pak už mi nemohli kapačky dávat, tak je vysadili, na to se mi odloučila placenta a šla jsem na císařský řez. Princezna se nám narodila ve 31.týdnu, naštěstí dýchala sama, ale tabeznaděj je strašná, vidět broučka v inkubátoru, bát se, jestli nepřestane dýchat, odstříkávala jsem mlíčko, jezdila d onemocnice dvakrát denně a nepřipouštěla jsem si, že by něco nemohlo být v pořádku,asi taky proto, že jsem podobné případy neznala, ale teď s odstupem času a po zkušenostech vím, jaké jsme měli štěstí, že je naše princezna v pořádku. Nejhorší bylo lítání po doktorech, cvičení, čekání na první úsměv, první posazení, lezení... Budou jí tři roky, má 16 Kg a 95cm. Je to naše malá velká bojovnice. Přeju vám všem hlavně pevné nervičky a zdravá miminka!!!
15.6.2008 22:32:39
jé ono se mi to odeslalo bez příspěvku ;((

Danko,

přeji ti i Danielkovi hodně štěstí R^:-) držte se :-D

taky mám doma nedonošenou holčičku, je jí zrovna zítra 7 měsíců, narodila ve 34 tt císařem, měla jsem šílený TK, bylo to taky hrozný, nikdo mi první dny nic neřekl, já byla na pokoji sama, naštěstí máme taky malou bojovnici a byla jen první 2 dny na C-PAPu (já už jí s ním už neviděla). Měla jsem doma 2 letýho kluka (naštěstí to doma zvládali s taťkou skvěle :-), strašně se mi po něm stýskalo, strávili jsme s Eliškou v porodnici i vánoce, byli jsme tam celkem 6 týdnů, ty dny, kdy jsem očima tlačila váhu, aby nám ukázala víc než 1-2 dkg, byli děsný, ale už jsme to více-méně dohnaly, má už skoro 7 kg :-D
Brebina, E+M
15.6.2008 18:43:05
ahojky, také máme doma už 21 měs. stará nedonošeňátka. Elinka a Matýsek se narodiliv 33+1 TT, přirozenou cestou, musím říct, že porod bolel neskutečně, křížové bolesti, jsou noční můrou každé rodičky. Řeči typu, že byli malincí /1480 g a1920g) jsou také o ničem, protože to byl porod 2x a druhé miminko bylo koncem pánevním, takže jsem si užila také své.
Děti jsem po porodu neviděla, pamatuji si z nich jen nožičky, když je rychle nesli pryč, k inkubátorům jsem přišla až po 20 hodinách, ikdyž jsem asi 4 hodiny po porodu chodila po pokoji (prostě se neuvolila žádná sestra mě na jipku o patro výše zavést), děti byly maličkaté kostřičky potažené kůží, však to všechny dobře znáte, napíchané všechny možné kapačky, hadičky, zaintubované..... no prostě hrůza. O mléku mě nikdo neinformoval, to a ž po 4 dnech se mě sestra na JIPce ptala, proč zase nenesu mléko a následně mi poradila, že musím prsa stimulovat a snažit se odstříkávat. Nicméně psychickým vypětím jsem mléko po měsíci ztratila a krmila děti umělým mlékem. Strávili v nemocnici celkem 6 týdnů a šli jsme potom spolu domů. Naštěstí jsme zdraví, Matýsek cvičí Vojtovku, ale jinak všechno O.K.
Nezbývá všem mamikám a tatinkům, které to potkává právě teď popřát hodně štěstí a pevné nervy, je to veliká psychická zátěž - hlavně otázky lidí, kteří vás potkávají na ulici a ptají se "Jé, vy už jste porodila a kde máte děti???" to vžene slzy do očí hned....
 Příspěvky 110 z 99 [Dalších 89 >>]

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.