| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jak se cítím sama

[<<Předchozích 20] Příspěvky 2130 z 60 [Dalších 30 >>]
Magda & 2
  • 
30.5.2008 11:27:47
Mame dve male deti, ale muj muz moje tehotenstvi a porody psychicky protrpel. Kdyz chodil do zakladni skoly, jeho vzdalena pribuzna umrela pri porodu i s ditetem, jeho vlastni maminka byla v te dobe tehotna a na neho tahle zprava tak mocne zapusobila, ze se bal (mival nocni mury) o svoji maminku, aby taky neumrela. Tenhle psychicky blok si nese do dnesnich dnu. TAkze kdyz jsem poprve otehotnela, mel velmi uzkostne stavy, nemohl v noci spat, zdalo se mu o smrti ve vsech moznych podobach. Dokonce navstivil psychoterapeuta, ale odmitl lecbu farmatiky. I kdyz byl u porodu prvniho ditete a rika, ze to byl silny zazitek, tak zaroven dodava, ze mel celou dobu o me a o miminko neuveritelny strach, ze z toho nekolik nasledujicich noci po porodu nemohl spat, ani jist...Dohodli jsme se, ze u druheho porodu nebude - sama jsem to navrhla a jemu se viditelne ulevilo. Jak jsem napsala v uvodu, muz se mnou tehotenstvi a porody psychicky protrpel, porad rikal, ze uz chce, aby bylo dite venku, ze do te doby nebude mit klid. TAky obcas "zertoval", ze my zeny mame vlastne vyhodu oproti muzum, protoze ujizdime na hormonech a jakekoliv problemy si nepripoustime (tak jsem tehotenstvi a porody prozivala alespon ja - vetsinou jsem mela opravdu vybornou a velmi povznesenou naladu...). Jinak ale musim rict, ze co se tyka psychicke podpory behem "nekrizovych udalosti" (krizove udalosti jsou pro meho muze tehotensti a porod), tak je psychicky stabilnejsi on. Take ho obdivuji, jak trefne umi analyzovat mezilidske vztahy, jak me umi podporovat, ocenovat a motivovat napr. ke studiu behem rodicovske dovolene. Kazdy chlap je proste jinej a ja jsem rada, ze mam takoveho, jakeho mam....
Sára
  • 
30.5.2008 10:44:09
tohle chápu. čekám druhé mimi, první těhu jsem prožila ve stresu, jestli vydrží, tak teď jsem si dala o těhotenství prostě distanc. A jelikož probíhá bezproblémově, není to vůbec problém. Jen někdy nechápavě kroutím hlavou nad "deníčky" různých "těšilek" a "snažilek", co mají alba plná počůraných těhotenských testů se dvěma čárkami a fiktivních kočárků, po kterých touží, ale které si nekoupí, neb jsou příliš mastné :-).
A říkám si,jestli jsem divná já, nebo ony.

Prostě - až dítě bude, tak bude. Když nebude, nebude. Život půjde dál.
lklasinka
30.5.2008 10:43:15
R^R^R^R^R^R^R^:-D:-D:-D:-D:-D:-D
Katka,kluci 5 a 9
  • 
30.5.2008 10:20:21
Právo samozřejmě má. Ale tvůj muž je fakt spíš výjimka, pokud ho to zajímala celou dobu a prožíval to podobně intenzivně jako ty.Většina mužů tam opravdu působí poněkud rozpačitě a věšákovitě - domnívám se, že tam jdou, hlavně aby byl klid - tedy kvůli mamině.
30.5.2008 9:34:44
Libiku,

tak ja mela u vsech tri tehotenstvi organizaci takovou, ze k takovymto situacim, ktere popisujes, nedochazelo. Osobne si myslim, ze otec ma stejne pravo jit na UTZ jako matka a je problem zdravotnickeho zarizeni, pokud si to neumi zorganizovat tak, aby meli vsichni soukromi.
petra
  • 
30.5.2008 9:16:01
třeba to není tím, že je tvůj manžel muž, ale tím, že je introvert. U nás doma to totiž funguje přesně opačně. Manžel je extrovert a já jsem děsný introvert.
Takže manžel a zybtek rodiny se mně pokaždé návštěvě poradny ptají, jak to probíhalo a jak mně je. A mně prostě tyhle otázky nejsou po srsti, přesto že vím, že zbytek rodiny to zajímá a mají na podobné otázky nárok, tak stejně ve finále jenom zavrčím coby, v pohodě, všechno v pořádku. Manžel naštěstí o té mé "introvertní úchylce" ví, ale chápu, že ho to asi taky mrzí. Takže jsem mu posledně aspoň přinesla fotku z ultrazvuku, aby měl radost. A protože mně fakt zná, rozesmál mě hláškou - no to tě teda muselo stát sil, to ses překonala.
Takže neboj, nezájem to není. Prostě si o tom poklábos s kámoškama. (můj manžel se zase chodí 1x týdně venčit na fotbal,aby ze mně nezcvok.)
MarkétaP + 4 dcerky
30.5.2008 8:20:14
Petro, tohle je docela odzbrojující :)

Jsem to včera nadhodila manželovi a řekl mi docela zajímavou věc: pocit má takový, že nemá "dítě v břiše své ženy" (a tudíž vztah k němu), ale "těhotnou ženu" (a tudíž vztah k ní). Takže pokud jde vše dobře, není co řešit :) Kdyby nastal nějaký problém, bude zainteresovaný až až.
DENISA
  • 
30.5.2008 4:10:36
Muj muz prozival moje tehotenstvi vic nez ja, ale kdykoliv jsem jela k dr. a mluvila o tom 3 dny dopredu, tak pak mi zavolal do prace a misto aby se optal jak to dopadlo, pripomnel mi ze mam koupit mliko. Vubec se nezeptal jak a co a me to strasne mrzelo a tak to bylo pri kazde kontrole. Pak z nej vypadlo, ze si VUBEC nepripoustel ze by se NECO mohlo stat. Takze bud se boji, nebo se neboji, nebo, nebo, nebo..... fakt to neres, chlapy jsou proste takovy a o budoucim vztahu k diteti to nic nevypovida.
Petra neomi
  • 
30.5.2008 1:48:48
Tohle je hodně zajímavý pohled. Díky :)
29.5.2008 23:24:40
Ahoj, neboj, u nás to bylo taky tak, dokud přítel prcka neviděl na ultrazvuku, byl dost vlažný, až teprve potom začal být nadšený. A pak při porodu, to byl úplně zjihlý. A brečel:o)
[<<Předchozích 20] Příspěvky 2130 z 60 [Dalších 30 >>]

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.