Názory k článku Proč Honzíček špatně spinká...

Náš dnes již 7mi měs. Tomášek spinkal do svých 3 měsíců sám v postýlce. S tím, že po večerním nakojení v postýlce sám usnul. Dokázal spinkat i 7 hodin v kuse. Pak se vše zlomilo kolikoi, která namísto toho, aby končila, tak u Tomáška vypukla. Od té doby spinkal s námi v posteli, budil se co 2 hodiny. Koliku již nemá, přesto spí neklidně a budí se i častěji. uspat jde jen u prsu, i když možná by se dal unosit, jenomže jsem z tech předchozích 4 měsíců tak vyčerpaná, že raději volím jednodušší kojení. Tomáška zvbudí v noci každý sebemenší prdík. Mám pocit, že se mu narušilo spinkání těmi kolikami. Opravdu trpěl, to mohl uznat každý. SAB Simplex nezabíral podle dávkování na obalu, lepší to bylo, když jsem dávala 15kapek 3x denně. Ale spinkání je zatím skoro každou noc horor. Máte někdo podobné zkušennosti? Zvykne si dítko někdy na noční prdíky, aniž by se probouzelo?

Podle veku bych soudila, ze Vincek zrovna proziva druhy rustovy spurt. Nase dcera mela to same, kojeni temer kazdou hodinu. V noci ale nastesti spala nejmene 7 hodin v kuse. Trvalo to cca. 2 tydny, pak se vratila do normalu. Takze, Zuzko, vydrz!

Zdravím všechny.Chci se připojit k názoru,že máme s tím naším zlatíčkem klidně spinkat,jak dlouho bude chtít.Ale...Náš malý s námi spinkal od příjezdu z porodnice až do minulého týdne.Taťka nevydržel...Honzíček spinkal se mnou na mojí půlce letiště,protože jsme většinou usnuli při kojení.A jak rostl,začal mít čím dál větší nároky na prostor.Začal se "rozvalovat",spinkal s roztaženýma ručkama a zabral prakticky celou moji postel.A já se tlačila na Honzu st.Jsme oba sice štíhlí,ale bylo to hrozný.Ani jeden se pořádně nevyspal a po ránu jsme byli celí rozlámaní.No a před týdnem Honza nevydržel a dal malýho večer do postýlky.Stál u něj hladil ho,popřál dobrou noc a šel za mnou do kuchyně.Trpěla jsem jako raněný zvíře,když jsem slyšela ten řev.Vydržel dvě hodiny a pak vyčerpáním usnul.Já šla spát do obýváku a Honza spal v ložnici.Když se malý vzbudil na kojení,přinesl mi ho a pak zase odnesl do postýlky.Po dlouhé době jsem se vyspala.Včera jsem se "vrátila"do ložnice.Už dva dny malý ani nepípne,jen si večer chvilku brouká a během půl hodinky spinká.A všichni tři jsme spokojení,že se můžeme v posteli uvolnit a protáhnout.
Přeju všem hezké spaní,ať už s miminkem,nebo bez něj.

Jak jsem tady tak pročítávala všechny ty zkušenosti, měla jsem pocit,že by malý už měl spát v noci déle než 3-4 hod, ale bylo to naopak. Sbírala jsem odvahu k rozhodnutí nekrmit v noci,ale měla jsem pocit,že by měl hlad (je dosud plně kojený). Na druhou stranu znám spoustu matek,které krmí kaší a dítě stejně nespí. Kdyby mi někdo před týdnem řekl, že Alí bude dnes spát bez krmení 12 hod., v životě bych tomu nevěřila. Snažila jsem se napřed noční dávky zmenšit(krmilajsem jen z jednohoprsu), ale řval jak tur, dokud jsem ho nenakrmila ještě ze druhého, což mě utvrzovalo v tom, že mu to nestačí. Krmila jsem ale čím dál tím častěji a když jednu noc k ránu už opravdu zlobil řekla jsem dost. Přes den jsem si dodávala odvahu k rozhodnutí vytrvat.Byla jsem připravena k týdennímu nespaní a byla jsem nedočkavá na večer, abych už měla aspoň tu první noc za sebou. A ejhle. Malý pofňukával půl hodiny (podle návodu jsem k němu chodila v 5min.intervalech),pak půl hodiny spal,fňukal 15min a tím to skončilo. Dnes k němujdu tak1krát za noc a spíhned dál.Nejhorší ale na tom je,že ačkoli on spí,já nemůžu. Tak jsem se na to těšila a teď z toho trpím zlozvykem probouzet se já sama. Kdo utiší mě??? To už příručky nepíší!!!

Milé maminky nespavých dítek,vězte,že nejste samy...
I náš Kubík ve svých 14 měsících nespí celou noc. A jak to začalo?
Docela jednoduše.Měla jsem moc mléka a tak jsem ho musela pravidelně budit nakojení i v noci.No budit, prakticky jsem ho přebalila a nakojila, aniž by otevřel oko. Už v té době spal se mnou v posteli prostě proto, že jsem si vychutnávala jeho přítomnost,ale na krmení jsme vstávali (hlavně kvůli přebalení).Od šestiměsíců,když jsem ho začala přikrmovat, přestal v noci kakat a odpadl probém s přebalováním.Mokrá plenka mu nijak nevadila (tedy ona mu nevadila ani ta pokakaná, ale měl z toho opruzený zadeček), a tak jsme začali přebalovat jen jednou ,a to v posteli. Takže jsme -
hlavně z mé pohodlnosti - přešli na kojení v leže. On už v té době Kubík vážil skoro 8 kilo a musela jsem ho začít kojit v leže i přes den.
Takže, když se začal v noci vrtět,že chce pít (přibližně od 5 měsíců se začal opavdu na jídlo v noci budit sám, byl v té době jen plně kojený a asi měl hlad), tak jsem ho jen přitáhla k prsu a zachvilku jsme spali oba. Proč to popisuju takhle podrobně? Abych vám přiblížila , jak dojde k tomu, že dítě umí usínat jen u prsu a nijak jinak. Ne,že by nám to nějak vadilo, ale nadešla doba, kdy jsem začala uvažovat o odstavení, ale byl tu problém. Jak uspat Kubu bez prsa? Nevěděla jsem jak na to a tak jsem to odkládala, když pak přišlo řešení samo. Přišly Vánoce a s nimi knížka KDYŽ ĎÍTĚ NECHCE SPÁT (napsala Jiřina Prekopová). Nikdy mě ani nenapadlo zkoušet na Kubíka metodu "nechat vyřvat". Jednak mi ho bylo předem líto a jednak vím, že bych to nevydržela.
TAhle knížka, ale nabízí jinou alternativu, která se pro nás ukázala účinnou. Totiž, nechat dítě vyplakat, ale ve vašem náručí. To už jsem zvládla. Kubík už je taky ve věku, kdy nešlo ani tak o pláč, ale spíš o vztek a snahu "vynutit si" aby bylo po jeho. Trvalo to jeden večer jednu hodinu. Prostě jsem ho nakojila v sedě, pak jsem si s ním lehla, řekla mu pohádku a pak jsem mu řekla:teď budeme spinkat a ležela vedle něj. Naprosto pochopil, co bude následovat, totiž spinkání, ale dožadoval se mlíčka. Řekla jsem mu, že mlíčko už vypil a opakovala, že budeme spinkat. No následoval výbuch vzteku ,vzdoru a bezmoci-to si dovedete představit, ale držela jsem se odhodlaně rad knížky a pevně jsem svírala vzlykající dítě (tak, aby mohl dýchat, ale nemohl se hýbat) a odhodlaně jsem mu vysvětlovala (dle instrukcí), že je můj chlapeček,že ho má maminka moc ráda a že mu teď maminka pomůže usnout.
No, zkrátka plakal asi 10 minut, pak začal usínat, ale když si uvědomil, že usíná (bez mlíčka!) zase propukl pláč a tak to trvalo hodinu. Nakonec usnul a vzbudil se až za 3 hodiny na krmení. Dostal napít v sedě a opět jsem ho uložila. Začal plakat, tak jsem ho k sobě přivinula, řekla mu, že mu pomůžu usnout a za 2 minuty spal. Od té doby usíná bez prsu a přes den usne dokonce i s tátou. V brzké době chystáme další krok, tj. usínání s tátou i večer. No a pak se snad někdy dopracujeme i k tomu odstavení a spaní celou noc.
To vše podrobně píšu, abyste měli představu, o čem ta knížka je (teda nic se nedá brát doslova, ale tahle metoda se mi zdá docela rozumná) a jestli máte podobné problémy , pak ji doporučuju (vydal ji Portál).
A ještě pár tipů na spaní s dítětem v posteli:
TAk zaprvé, pokud je u vás (jako u nás)technicky nemožmé přirazit k manželské posteli válendu, pak doporučuji "odstěhovat" tatínka do dětského pokoje. Stejně tak v případě tatínka s náročnou prací, který se "musí vyspat", aby tam byl co platný.
Zadruhé, když už je tatínek odsunut v jiné místnosti a má narozdíl od nás tu možnost vyspat se nerušeně, je třeba zabezpečit postel proti pádu dítěte či matky. My to řešíme tak, že jsme z jedné strany přirazili k posteli dětskou postýlku (alespoň na něco byla dobrá) a z druhé strany jsem vytvořila bariéru ze smotané deky a polštáře. Takhle můžu v noci měnit strany podle toho, kterou mám zrovna méně přeleželou.
Pokud máte tu možnost přirazit postel jednou stranou ke zdi, tak máte vyhráno, můžete zrušit bariéru z polštářů a získali jste půl metru navíc.
No, trochu víc jsem se rozepsala, ale nedělám to často a tak mi to snad projednou projde.
Celým tím svým povídáním jsem chtěla říct hlavně tohle:
Já věřím na to, že máma je tu od toho, aby tu byla kdykoliv dítě potřebuje a ta potřeba trvá (se snižující se intenzitou) až skoro do puberty. Toho jsem se držela a nelituju toho. S druhým dítětem to plánuju stejně. Takže milé maminky, pokud vám ostatní (hlavně babičky a jiné "zkušené"matky, které vychovaly tolik dětí -včetně nás samotných)tvrdí, že vaše dítě by už mělo tohle a tamhleto..., tak se na ně vykašlete (hledala jsem jiný, slušnější termín, ale žádný se mi nezdál tak výstižný) a nestďte se za to, že nasloucháte svému miminku a dáváte mu to, co ono od váš žádá a očekává. Myslím, že se vám to mnohonásobně vrátí v pozdějších letech. Držím vám palce.
Jana a Kubík

P.S. všem, kteří dočetli až na konec moc děkuji za trpělivost a ještě jednou se omlouvám-neumím to napsat stručněji