Názory k článku Chválením nic nezkazíte

opravdu byste se měly ke svým dětem chovat aspoň tak slušně, jako se chováte k cizím lidem. Málokdo se osopí na neschopného kolegu v práci tak drsně jako doma na své dítě. Kolikrát na ulici žasnu, co maminky vykřikují na dítě. Mají zafixované od svých matek neustále dítě buzerovat a říkat mu samé černé předpovědi typu spadneš, umažeš se, nastydneš atd. Dítě zakopne a matka zaječí : CO DĚLÁŠ? Žádnému cizímu člověku na ulici, který zakopnul by to neřekla ... Také mi připadá šílené, když maminka pomlouvá dítě před ostatními matkami a dítě to slyší. Dítě má totiž stejné pocity jako dospělý, jen má méně zkušeností. Někdy nemá náladu, něco mu nechutná a má chuť na něco jiného, je líné, má vztek, nechce se mu spát, je mu smutno nebo veselo. Jako my.

Kdysi jsem tu už psala o případu v příbuzenstvu, kdy holka ze druhý třídy četla nahlas článek z čítanky. Přečetla to jakž takž plynule, ale bylo vidět, že se musí na čtení soustředit tak, že obsah nevnímá. Protože jsem byla přesvědčená o tom, že ta holka je docela chytrá, jenom doma moc nečte, což jsem považovala za chybu její i rodičů, pochválila jsem ji, že to sice přečetla plynule, ale dodala jsem, že už je ve druhé třídě a to už by měla vnímat o čem čte. A toho ona není schopna. Protože ve druhé třídě už je čtení pouze způsobem získávání informací, ne činností samo o sobě. Řekla jsem to schválně i před její matkou, protože ta holka byla v celym příbuzenstvu jedináček a dost rozmazlená a babička jí za to čtení pouze pochválila. Byla tam ještě další příbuzná a ta mě sprdla, co holku kritizuju, že je přece důležitý děti chválit a ne kritizovat. Mně to přišlo, že se všichni rozplývají nad tím, jak krásně čte, ačkoliv v jejím věku a při jejích schopnostech už měla být podle mě dál.

Výstižně řečeno - je třeba určit především pravidla pro chování a být důsledný.... Někdy je to sice těžké, ale vyplatí se to. Někdy mi je opravdu velice líto těch dětí, na které matky útočí takovými slovy, jak to jen někdo může vůbec pustit z pusy....

grrr neslyší atd....

No, možná jsem to špatně vyjádřila.
Já kupříkladu nechci, aby si moje dítě šlo večer vyčistit zoubky proto, že tím udělá radost mamince (že ho maminka pochválí). Zoubky se čistí, protože bez čištění se snáze začnou kazit. Nechci, aby dítě věci dělalo proto, že jako odměnu dostane pochvalu od maminky (nebo jiný úplatek - třeba bombón).
Pochvaly typu "Ty jsi ale šikula" nemám ráda mimo jiné i proto, že nedávají dítěti pražádnou informaci, co skutečně dítě provedlo správně. Zkusím příklad: v poslední době moje 2,5 letá dcerka moc ráda nalívá sama vodu z petlahve (1,5 l) do své lahvičky na pitíčko. Někdy to vyjde, někdy ne. Jako pochvalu bych mohla třeba jen tak zvolat "Ty jsi ale šikula", nebo můžu říct (pozitivním tónem) "Držela jsi flašku správně oběma rukama na obou stranách, nalévala jsi vodu pomalu a vyšlo to prima, bez ukápnutí."
Nechci tu moc rozumovat, protože se víceméně jedná o myšlenky z knížky "Respektovat a být respektován". Kapitola o rizicích odměn (pochvala je taky odměna) mě oslovila z celé knihy snad nejvíc..