Názory k článku Jak bylo nakonec dobře, že jsem o kojení nic nevěděla

Zdravím všechny maminky,které čtou tyto články.Ráda bych se s vámi podělila o zkušenost,kterou jsem zažila v porodnici.Můj porod neprobýhal vůbec dobře,ale na konec jsem porodila.Dítě mi po porodu vůbec nepřiložili k prsu a hned co se narodil mi ho odnesli.Díky mé matce,která byla senmou jsem alespň věděla,že žije.Mě po porodu odvezli na pokoj a dítě někam.Ani jsem nevědela kde je.Potom jsem se dozvěděla,že je v inkubátoru,kde je na pozorování.Dva dny jsem se na něj chodila dívat a nikdo mi nic neřekl.Po dvou dnech mi ho přivezli a starej se.Nikdo mi neukázal jak kojit nebo jak přebalovat a o koupání ani nemluvím.Prostě hrůza.Jak se říká musela jsem improvizovat.Jelikož jsem v těhotenství hodně četla o kojení koupání a ostatním tak jsem na vše přišla sama.S přiložením k prsu jsem měla dost problémy ,ale nakonec se vše zdařilo.Trvalo to nějakou chvíli.Málí mi odmítal pít,protože jsem ho neuměla správně přiložit,ale i miminko je chytré a cestu si našel sám.Měla jsem z toho veliké nervy až jsem se bála,že přijdu o mléko.Když jsem odcházela z porodnice tak mi doktorka řekla,že to vše přijde samo a ukončila semnou hovor.Teď mám krásného 9ti kilového kluka,který je uplně zdraví.Holky hlavu vzhůru a nic nevzdávejte.

Když se narodil syn,tak neustále brečel a já tvrdila,že hlady mléko prostě nemám,ale sestry mi tvrdily to se rozkojíte,musím říct,že byl neustále dokrmován.Musím říct,že ten den kdy jsem se rozkojila byl až 5den do té doby ani slza mléka,na pouhé 3měsíce,pak zmizelo definitivně a hlavně ho bylo málo.Když se mi po pěti letech narodila a já zase nic,tak jsem řekla o mé první zkušenosti,ale pacient je blbej a nic neví,dceru mi odmítly dokrmovat s tím,že se rozkojím za dva dny měla dcera z 3660g pouhé 3005g dostaly sestry vynadáno už i od primáře a došlo na má slova mléko se objevilo až 5den.Jenom ještě dodám,že dcera měla neustále průjem (sestra mě skoro obvinila,že kradu pleny a když viděla,že mám svoje z domova,tak mi laskavě dala nové balení) a brečela,ale nikdo nehledal příčinu.Dodnes jsem na jejich chování naštvaná a na doktory ještě víc neboť příčina pláče byla ta,že dcera měla od porodu zlomenou klíční kost na to přišla dětská doktorka a průjem byl počátečný projev alergie na kravskou bílkovinu,která je podobná té lidské,tak přestože jsem tentokrát měla mléka na rozdávání dceru jsem kojit nemohla.

No, já si tedy myslím, že když dítě uklidní dudlík, neznamená to, že potřebuje kontakt, nýbrž že potřebuje něco dudlat v puse.

Pořád mi není jasné, proč by měl dudlík negativně ovlivňovat kojení (oproti krmení z lahve chápu, že jde o jinou techniku sání a dítě pak může být líné tahat z prsou).

Mé první dítě jsem nekojila rodila jsem císařem a ten se nějak nepovedl a musela jsem do nemocnice po týdnu doma. Zapracoval strach a stres a malá musela dostat Nutrilon. Je zdravá a spokojená je jí dnes už 8 a sportuje je moc šikovná a není postižená nekojením. Druhou dceru jsem chtěla kojit a taky ze začátku kojila dělala jsem vše co bylo třeba hodně pila, zdravě jedla, ale malá nepřibírala a pořád plakala nasadili jsme Bebu a byla velmi spokojené miminko dnes je jí 1,5 roku nemocná skoro nebyla. Znám spoustu kojených dětí, které jsou víc nemocné než moje dcery. Vůbec se nestydím za to, že jsem nekojila a myslím si, že to záleží na spoustě okolností jestli bude matka kojit nebo ne. Samozřejmě, že kojení je nejlepší pro miminko, je to příroda, ale je špatné stresovat maminky a miminka tím, že jiná možnost není.

Já kojila bez větších problémů (jen ze začátku kloboučky na vpáčené bradavky) a vycházela jsem vždy z informací od kamarádky, která spolupracuje s LL, od dalších kamarádek, které kojily a tak trochu i od doktorky. Vybrala jsem si z toho to, co vyhovovalo mému malému a bylo. Jediné, co mě ubíjelo a to fest, byly řeči tchýně: kojíš moc často, kojíš moc dlouho, nedáváš malému žádný čaj ani vodu, atd., atd. Taky jsem se dost často setkala s tím, že maminky přestaly kojit, protože to řekl doktor (moje kamarádka skoro sekla s kojením, když jí doktorka řekla, že malá od minule zhubla 4 dkg a ať jí ihned začne přikrmovat). Nebo moje sestřenice, která nemá moc přístup k informacím chtěla přestat kojit, protože kojila, jak jí řekla doktorka (tzn. po 3 hodinách a maximálně 10 minut) a malý jí nepřibýval a řval hlady. Ona by to na doporučení pí dr řešila příkrmem a poté, co jsem jí vysvětlila, že existuje přední a zadní mléko, a tudíš to vypadá, že malý pije jen na žízeň, ať nebere ohledy na tyto rady a kojí, kdykoliv malý chce, tak se všechno srovnalo a bylo to v pořádku. Samozřejmě, že existují maminky, které prostě kojit nemohou, ale myslím, že je i dost maminek, které kvůli neinformovanosti vzdají kojení příliš brzy.