Názory k článku Můj životní příběh

Děkuji všem za vaše slova, od doby, kdy jsem psala tento článek se stalo moc věcí a já bych se s vámi ráda podělila.
V roce 2006, kdy bylo naší dcerce půl roku od nás odešel manžel za 17ti letou slečnou. Zůstali jsme sami tři a tak je to vlastně dodnes(5 a půl let) Mezitím jsem našla muže "snů", který ale také pláchl a tak jsme sami. Před rokem a půl jsme málem skončili na ulici, když jsem přišla o práci a 9měsíců jsem byla na pracáku.Už už jsme měli jít do Azylového domu a usmálo se na nás štěstí. Dostala jsem práci. Jenže, aby to nebylo zas takové prima, šéf byl, no řekněme, arogantní a zlí člověk. A tak jsem se tam nervově zhroutila a od té doby se léčím na úzkosti a deprese. Holt se ten můj život musel někde podepsat. Zatím odmítám antidepresiva a c´docházím pravidelně na psychoterapie, tak uvidím.
JInak syn je velkou oporou, dcerka je zdravá. Máme se všichni moc rádi. Jen jsem unavená, moc unavená. Nemám nikoho na hlídání. Jsem na vše sama. Otec se o děti nestará, nevěnuje jim absolutně žádnou pozornost. Takže kolotoč práce-školka-škola je jen na mě a mně docházejí síly. No nějak se poperu. Ale řeknu vám, ten osud by mi taky mohl seslat něco už kapku lepšího tedy. Docela si se mnou pohrává řekla bych :D
Momentálně mám auto na odpis a bez auta se mi zhoršují psych stavy. Bus mi do práce jezdí špatně a nákupy, ranní školka..bez auta děsný. Ach jo, osude, pomoz a přihraj auto..
Tak jsem se vypsala a díky všem za čas to číst.
Hezký den
Zdeninka

Teda to je síla.TeĎ tu normálně bulim.Strašně moc Ti držím palečky za to abys už měla v životě jen samé štěstíčko a plno lásky a krásné zdravé dětičky.

Zdeninko článek jste napsala opravdu krásně, je to moc dojemné. Jste silná ženská. Máte můj obdiv.
Přeji Vám, aby tentokrát Váš vztah vyšel a Vaše děti našli ve Vašem současném příteli oporu. Držíme palce!!!

Ahoj,to ti teda nezávidím,takové zvraty v životě,to by teda každý nevydýchal.Ale asi pak člověka už nemůže nic překvapit.S třemi dětmi si najít chlapa,to teda klobouk dolů..I když-znám paní,co zůstala sama s pěti dětmi,to já si vůbec nedovedu představit.Člověk aby se bál mít více dětí,protože nikdy neví,co mu osud přichystá.....tak se drž,přeju hodně štěstí..

Ahoj všichni, děkuji za ohlas. Bohužel(bohudík?) si se mnou opět osud zahrál. V lednu 2007 si manžel našel mladší, no o dost mladší milenku než je on. Ihned zahodil vše, co jsme spolu prožili a šel za svým srdcem. Zůstala jsem s dětmi sama,rozvedená, bydlím po podnájmech, tatík se o děti moc nezajímá... Nicméně Eliška roste jako z vody, Péta se dobře učí, jsou zdravé - klepu na dřevo. Mám přítele, a bojím se to zakřiknout, ale myslím, že je to celkem vážná známost. Elinka mu řiká tati, on se tak cítí. No uvidíme, nějak jsem ztratila důvěru v muže, ale snažím se ;o)
Hlavně, at jsou děti zdravé a ostatní se už přežít dá...ted už to vím...
Mějte krásný život, hezké po svátcích a šťastný Nový i nový rok Vám přeju já a mé děti