Názory k článku Jací jsme to my muži ale siláci

Pane Nágle, děkuji za krásné články, které mi zas a znova potvrzují, že to všechno "stojí za to"... A že i příhoda, která se v tu chvíli jeví zcela katastrofická, se dobrým převyprávěním může stát velmi osvěžující a úsměvnou.
Prosím, pište dál...

měla jsem dojem, že rány francouzákem zmiňoval autor, u nás nehrozí, že bych vydávala nějaký zvuky při použití francouzáku, protože bych tak nanejvýš nadávala, že ho nemůžu najít :-DDD

Skvěle jsem se pobavila. Já ale zatím vyskakuji, pokud je v pokojíku podezřele ticho - pak hrozí katastrofa i u nás. Dík za článek :-)

Jojo, souhlasím že někdy jsou kostky vrženy, a někdy by si za to člověk rád sám nafackoval.... Je pravda že když mi spadne kostice do bubnu pračky, nejdu ji rozdělat sama, ale přesně ono typické "pomoz prosím"..., zato můj muž by asi nikdy neměl plech s koláčem na uhel, poněvadž by naznal že zde by duch nad hmotou nezvítězil a došel by ho rovnou koupit..... a drama z toho neděláme, naopak jsme rádi že se můžeme doplňovat. Někdy jsme asi navzájem na zabití, ale zatím to zvládáme :-))) a čekáme až se přidá naše mrňavka... (no už teď se projevuje malinko netypicky, všem bere hračky a sápe vlasy - něžnost pouze občas...)

.... chtěla bych pochválit úsměvné čtení po ránu. Jsem také feministicky zaměřená, neřeším, že by kluk nemohl umýt nádobí či tatínek přebalit synka, ale jak již tu padlo: v určitých věcech jsou prostě kostky vrženy.... A tak mně nepohoršuje (jako některé zaryté), že muž podrží ženě dveře, nebo to, že v reklamně podá tatínek dítko do rozevřené náruče maminky (když si před tím "všimnul", že mrněti asi výrazně voní plenky...) Už vidím, jak by v této situaci někdo z nás řekl: "Ne, je pokakaný, nejprve ho přebalím". A to napříč pohlavími :o))))

Takže já tomuto článku tleskám. Není o tom, že by kluci neuměli a nemohli uvařit oběd či povozit kočár, ani o tom, že by ženy neuměly vyměnit v kuchyni těsnění nebo na chalupě nasekat dříví (a že pohříchu často musí ženy dokázat, co všechno umí a zvládnou samy).
Je to o tom, jak jsou někdy naše děti samostatné.... a na zabití :o)))))

Simča