Názory k článku Je existence výchovně náročných dětí fáma?

Kdyz zminujete ten biblicky text o zkousce a nasich silach: od doby, co jsme prijali do pest.pece posledniho chlapce, stale si rikam: Boze, prece nejsem tak dobra, ze jsi ho sveril prave nam. Zbyvajici deti kladou rozdilne naroky na nasi vychovnou trpelivost. Ale vzdycky rikam, ze je dobre, kdyz je v kazde rodine alespon jedno takoveto "narocne" dite, jinak bycho mohli byt na sebe nepravem hrdi, jakymi schopnymi rodice jsme, a pritom vychova "ciperneho" ditete stoji mnohem vic sil a jeste se zda, ze se decku asi nikdo nevenuje, kdyz je tak rozjivene.

Jediné,čím vás mohu utěšit(i když chabě),je,že to časem přejde,že z toho vyroste.Taky mi všichni tvrdí,že mám nejhodnější děti ve střední Evropě.Jen já to jaksi nepozoruji.(Ti dobráci to taky hezky rychle přestanou tvrdit,když příjdou k nám domů..Ale možná je to tak lepší,než kdyby to bylo naopak.Kdyby doma byli hodní a ve škole(školce,na hřišti,na návštěvě...)zlobili,no ne?

Nebojte se mít další dítě!!!Já mám 4.První syn pohodář,druhý občas za trest,ale to,co jsem si s ním vytrpěla,když byl malej,mi teď bohatě vrací.Je to mazlíček,jediný ze všech dětí nikdy neodmítne dát mi pusu,do první třídy šel se znalostí násobilky,sám si četl...Dnes hraje šachy,získává ceny,vyhrává i nad dětmi o 8 let staršími,často i nad dospělými.Po něm přišla za odměnu jediná princezna v rodě,blonďatý modrooký andílek.Pak přišlo plánovaně neplánovaně (o pár měsíců dřív,než jsme plánovali)další hošíček,usměvavý milý klouček.Při tom všem mi zemřel dědeček,všechny děti od narození nejmladšího(7 měsíců)permanentně na střídačku marodí a vrchol byl před měsícem,kdy manžel spadl ze žebříku,narazil si nohu,druhý den nejstarší syn spadl ve škole a nalomil si palec na ruce.Za další dva dny prostřední syn spadl ze 4 metrů ze stromu a zlomil si obě ruce.To vše v době,kdy dcera a nejstarší měli chřipku a nejmladšímu lezly první zuby a já za tři dny skládala maturitu,jednala s úřady kvůli dědictví(docela fuška,řeknu vám)a jednala s makléři v bláhové naději,že nám prodjí dům.Zvládla jsem všechno!(Maturita za 9)Aspoň se nenudím a rozhodně nelituji.Ale vy by jste časem mohla.Nepromarněte tu šanci,je to požehnání.Později už by to nemuselo jít...A VŠECHNO SE DÁ ZVLÁDNOUT!!!

Koukni se na tuto webovou stranku: http://www.indigoporadna.unas.cz/main.htm - je to zajimava stranka. Jinak muj napad: kdyz chces aby neco udelal, zkus ho motivovat, necim, co ma rad - napriklad: az si vycistis zoubky, a skocis do sve postylky, tak me zavolej a ja ti prijdu precist kratkou pohadku... snaz se ho dostat do postele na odmenu. Jak doctes pohadku, tak u neho jeste chvilku zustan a hlad ho a rikej mu jak je hezkej chlapecek a jak se mu budou zdat krasne sny, a s cim ti udelal ten den radost a dej mu za to pusinky... Proste ho dusevne priprav na hezkou dobrou noc. Kdyz chces aby neco udelal pres den, tak mu treba rekni, az si uklidis hracky, tak me zavolej at se kouknu, jak mas krasnej pokojicek a pak si dame spolu dohromady zmrzlinku. Kdyz se zase zacne vztekat a kricet, tak si sedni na zem vedle neho - musis byt na jeho urovni - a klidnym hlasem mu rekni, ze mu vubec nerozumis, ze krici. Az se trochu uklidni a bude te vice vnimat, tak ho zacni hladit (uklidnovat) a tichym hlasem (aby uplne ztichnul a mohl te slyset, protoze pres jeho vtek a krik te neuslysi) se ho zeptej, co ho trapi, kde ho to boli (i kdyz neboli) a pod. Musis s nim rozvinout konverzaci, aby byla jeho pozornost uprena na to co po nem chces. Pak mu mezi tu omacku rekni, co by ti udelalo hroznou radost aby pro tebe udelal.... nevim, snad toto pomuze...

Milá Lauro, tak mi ty moje starosti s naším Vojtou (LMD) najednou připadají úplně malicherné, vedle těch Vašich. Přeji velkou Boží pomoc a útěchu a posílám modlitbu za Vaši rodinu.D.